Generální finanční ředitelství vydalo stanovisko k délce lhůty pro podání daňového přiznání obcí.

V rámci zajištění jednotného výkonu správy daní při aplikaci ust. § 136 odst. 1 a 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) v případech podávání daňových přiznání obcemi k daním, u nichž činí zdaňovací období 12 měsíců a déle, považuje Generální finanční ředitelství za vhodné přijmout v dané věci sjednocující stanovisko a informovat o něm osoby zúčastněné na správě daní.

Dané ustanovení upravuje lhůty pro podávání daňových přiznání, přičemž při jeho aplikaci vznikají pochybnosti o tom, zda mají obce z toho důvodu, že jsou ze zákona povinny nechat své hospodaření přezkoumat krajským úřadem, auditorem nebo auditorskou společností, zákonnou lhůtu pro podávání daňových přiznání prodlouženu na 6 měsíců po uplynutí příslušného zdaňovacího období místo obvyklých 3 měsíců po jeho skončení.

Dosavadní praxe správců daně, vycházející již ze zákona o správě daní a poplatků, byla za situace, kdy ani dikce daňového řádu není na první pohled zcela jasná, taková, že v mnohých případech akceptovali lhůtu podle ust. § 136 odst. 2 daňového řádu, tj. 6 měsíců po uplynutí příslušného zdaňovacího období, již pouze na základě skutečnosti, že obce mají povinnost nechat své hospodaření přezkoumat dle ust. § 42 odst. 1 obecního zřízení postupem podle zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů.

Podle názoru Generálního finančního ředitelství nelze obce pouze z toho důvodu, že mají ve smyslu ust. § 42 odst. 1 obecního zřízení povinnost nechat své hospodaření přezkoumat krajským úřadem, auditorem nebo auditorskou společností, považovat za subjekty, které mají zákonem uloženu povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem ve smyslu ust. § 136 odst. 2 daňového řádu. Z tohoto důvodu bude lhůta pro podání daňového přiznání obcí, jejichž daňové přiznání nezpracovává a nepodává daňový poradce nebo advokát, za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, činit v souladu s ust. § 136 odst. 1 daňového řádu tři měsíce po uplynutí příslušného zdaňovacího období.

Přezkoumání hospodaření obce ve smyslu zákona č. 420/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nelze z povahy věci, pro odlišnosti daného procesu, považovat za provádění povinného auditu ve smyslu ust. § 2 písm. a) zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o auditorech“), kterým se rozumí ověření řádných a mimořádných účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek, pokud takové ověření vyžaduje jiný právní předpis; případně ověření mezitímní účetní závěrky, pokud takové ověření vyžaduje jiný právní předpis. Což potvrzuje rovněž dikce ust. § 2 písm. b) zákona o auditorech, když výslovně rozlišuje mezi povinným auditem a přezkoumáním hospodaření podle jiného právního předpisu (s výslovným odkazem poznámky pod čarou na zákon č. 420/2004 Sb.). Z uvedených důvodů proto nelze povinnost obce nechat své hospodaření přezkoumat postupem podle zákona č. 420/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zaměňovat s povinností daňového subjektu mít účetní závěrku ověřenou auditorem (ust. § 136 odst. 2 daňového řádu).