dnes je 19.4.2024

Input:

č. 4031/2020 Sb. NSS, Utajované informace: bezpečnostní riziko

č. 4031/2020 Sb. NSS
Utajované informace: bezpečnostní riziko
k § 9 odst. 1 písm. h) a § 46 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (v textu jen „zákon o pobytu cizinců“), ve znění do 31. 5. 2018
I. Smyslem a účelem soudní kontroly rozhodování na základě utajovaných informací je především zajistit, aby k tomu byly používány pouze informace skutečné a věrohodné, ne vyfabulované, které poskytují dostatečně přesný a spolehlivý skutkový základ pro právní posouzení věci. Nelze připustit, aby pod rouškou údajných utajovaných informací, o jejichž relevanci si nelze učinit úsudek, bylo svévolně a bez spolehlivých skutkových důvodů nakládáno s osudy lidí. Vždy záleží na tom, jaká právem definovaná skutková podstata má být utajovanými informacemi prokazována.
II. Informace obsažené v utajované části správního spisu mohou z pohledu požadavků na přesvědčivost, přesnost a věrohodnost pro účely řízení o žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem společného soužití rodiny podle § 46 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, a posuzování, zda existuje ve smyslu § 9 odst. 1 písm. h) téhož zákona důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl závažným způsobem narušit veřejný pořádek, být dostačující, byť se nejedná o konkrétní důkazy, například z trestních řízení vedených proti jiným osobám, v nichž byla zachycena i přítomnost a činnost žadatele, tehdy, jde-li o souhrn informací o konkrétních důkazech z těchto trestních řízení, jenž vytváří plastický, dlouhodobý a dostatečně ucelený obraz o tom, jakých bezpečnostně problematických situací byl žadatel účasten a jakým způsobem. Naopak pokud by důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl závažným způsobem narušit veřejný pořádek, bylo dovozováno z jedné konkrétní skutečnosti či události zachycené v důkazu z trestního řízení nebo z nějakého relativně izolovaného (jednorázového, úzce zaměřeného, specifického, krátkou dobu trvajícího apod.) chování, musel by závěr o bezpečnostní problematičnosti žadatele být učiněn zásadně přímo na takovém důkazu či jiném věrohodném zachycení uvedeného chování.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2020, čj. 2 Azs 259/2019-28)
Prejudikatura: č. 3667/2018 Sb. NSS, č. 2602/2012 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 322/2001 Sb., č. 98/2004 Sb., č. 136/2007 Sb. (sp. zn. II. ÚS 377/04), č. 226/2010 Sb.; rozsudek velkého senátu Soudního dvora Evropské unie ze dne 4. 6. 2013, ZZ proti Secretary of State for the Home Department (C-300/11, ECLI:EU:C:2013:363); rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 19. 9. 2017, Regner proti České republice (stížnost č. 35289/11).
Věc: A. M. proti Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců o povolení k dlouhodobému pobytu, o kasační stížnosti žalované.

Rozhodnutím ze dne 31. 5. 2018 žalovaná zamítla odvolání žalobce a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 14. 2. 2018, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem společného soužití rodiny podle § 46 odst. 3 s odkazem na § 56 odst. 1
Nahrávám...
Nahrávám...