dnes je 24.1.2021

Input:

Daň z nemovitých věcí

21.12.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Daň z nemovitých věcí

Ing. Zdeněk Morávek

Pojem

Daň z nemovitých věcí je daní přímou majetkového typu, která postihuje konkrétní majetek – nemovitou věc. Daň z nemovitých věcí je upravena zejména zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDN”). Kromě ZDN je nutné řídit se i celou řadou souvisejících právních předpisů, zejména zákonem č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ”), a také důležitou vyhláškou č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 298/2014 Sb.”).

Jak vyplývá z § 498 NOZ, nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá. Dále § 506 NOZ stanoví, že součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Není-li podzemní stavba nemovitou věcí, je součástí pozemku, i když zasahuje pod jiný pozemek. Jedná se o zásadu superficies solo cedit, podle které je zásadně věcí nemovitou pouze pozemek a stavba na něm umístěná je součástí tohoto pozemku. Vlastník pozemku je tak zásadně též i vlastníkem stavby umístěné na tomto pozemku.

ZDN však tuto zásadu zakotvenou v NOZ v podstatě opouští, protože daň z nemovitých věcí je tvořena daní z pozemků a daní ze staveb a jednotek. Výslovným uvedením jednotek se respektuje jejich specifická právní úprava v NOZ. Jak vyplývá z § 1159 NOZ, jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Jednotka je věc nemovitá.

V případě daně z nemovitých věcí platí základní zásada, že nemovité věci této dani podléhají bez ohledu na to, zda jsou využívány k podnikání či nikoliv, na rozdíl např. od silniční daně.

Daň z nemovitých věcí u PO

Na úvod je hned vhodné předeslat, že příspěvkových organizací územních samosprávních celků se bude daň z nemovitých věcí týkat pouze tehdy, pokud budou vlastníky nemovitých věcí. Pokud se bude jednat pouze o svěřený majetek, poplatníkem daně bude zřizovatel.

Jinak tomu ale bude u státních příspěvkových organizací, které ZDN za poplatníka jednoznačně prohlašuje ve vztahu k majetku ve vlastnictví České republiky.

Daň z pozemků

Předmět daně

Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území ČR evidované v katastru nemovitostí. Z toho tedy vyplývá, že předmětem daně nejsou pozemky, které nejsou na území ČR, a pozemky, které nejsou evidované v katastru nemovitostí. Vymezení pozemku je obsaženo v § 2 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb., stejný zákon vymezuje i katastr nemovitostí.

Naopak předmětem daně nejsou zejména pozemky zastavěné zdanitelnými stavbami v rozsahu zastavěné plochy stavby. Jde o pozemky zastavěné budovami a inženýrskými stavbami uvedenými v příloze ZDN, tedy takovými stavbami, které jsou předmětem daně. Pokud by se jednalo o stavby, které předmětem daně nejsou, potom se vyjmutí pozemku z předmětu daně neuplatní.

Příspěvková organizace vlastní pozemek, evidovaný v katastru nemovitostí jako zastavěnou plochu, o celkové výměře 2 500 m2. Na tomto pozemku se nachází budova s nebytovými prostory, jejíž zastavěná plocha činí 1 450 m2. Předmětem daně z pozemků je pouze 1 050 m2, zastavěná plocha stavby se vyloučí, ovšem za předpokladu, že budova bude předmětem daně ze staveb.

Ostatní případy se budou příspěvkových organizací týkat zřejmě pouze okrajově, proto velice stručně. Předmětem daně dále nejsou:

  • lesní plochy, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštních určení (§ 7 a § 8 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů),

  • pozemky, které jsou vodní plochou, s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb,

  • pozemky určené pro obranu České republiky,

  • pozemky v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů na nich, které jsou součástí zdanitelných jednotek v budově bytového domu, a jiné pozemky ve spoluvlastnictví vlastníků zdanitelných jednotek v budově bytového domu užívané společně s těmito jednotkami, a to v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů těchto spoluvlastníků na nich; protože tyto pozemky jsou součástí jednotky, měly by být takto i zdaněny, a nejsou proto samostatně předmětem daně z pozemků, předmětem zdanění je jednotka jako nemovitá věc.

Pozemky, které budou ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek v budově bytového domu a budou užívány společně s těmito jednotkami, mohou být buď součástí této zdanitelné jednotky nebo nikoliv. Vyloučeny z předmětu daně tak mohou být i pozemky z druhé uvedené skupiny, tedy ty, které nejsou součástí zdanitelné jednotky, konkrétně se jedná o jiné pozemky ve spoluvlastnictví vlastníků zdanitelných jednotek v budově bytového domu užívané společně s těmito jednotkami, a to v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů těchto spoluvlastníků na nich. Znovu je potřeba zdůraznit, že se jedná o pozemky, které nejsou součástí zdanitelné jednotky. V tomto případě ale už není podmínkou, že tyto pozemky jsou ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek, jako tomu bylo do konce roku 2015. Skutečnost, že tyto výše uvedené pozemky nebudou předmětem daně z pozemků, bude zohledněna v rámci zdanění samotných jednotek, a to vyšším koeficientem 1,22 při úpravě podlahové plochy na základ daně jednotky.

Zrekapitulujme, že pozemek, který je součástí zdanitelné jednotky, je vždy vyjmutý z předmětu daně. Jiné pozemky, které součástí zdanitelné jednotky nejsou, jsou vyjmuty z předmětu daně pouze za stanovených podmínek.

Ovšem aby platilo výše uvedené ohledně vyloučení z předmětu daně, musí se jednat o budovu bytového domu. Pokud se bude jednat o jinou budovu, budou tyto pozemky předmětem daně z pozemků a zdaňovány odpovídajícím způsobem podle jejich druhu v souladu se zápisem v katastru nemovitostí. Jedná se o poměrně složitou problematiku, ale v případě příspěvkových organizací spíše okrajovou.

Poplatník nabyl v roce 2015 bytovou jednotku v budově bytového domu včetně spoluvlastnického podílu na dvou pozemcích, p. č. 1 a p. č. 2. Pozemek p. č. 1 je evidován jako zastavěná plocha a nádvoří a je celý zastavěný budovou bytového domu, jedná se o pozemek, který je součástí této jednotky. Tento pozemek tak není předmětem daně.

Pozemek p. č. 2 je ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v tomto bytovém domě, jedná se o pozemek, který není veřejně přístupný a je všemi vlastníky využíván jako parkovací plocha. Ani pozemek p. č. 2 není předmětem daně, protože se jedná o jiný pozemek ve spoluvlastnictví vlastníků zdanitelných jednotek v budově bytového domu užívané společně s těmito jednotkami. Všechny podmínky pro vyjmutí ze základu daně jsou v tomto případě splněny.

Tyto pozemky budou zohledněny při zdanění jednotky vyšším koeficientem 1,22 při úpravě podlahové plochy jednotky na základ daně.

Pozemky osvobozené od daně

V případě daně z pozemků je v § 4 ZDN vymezen poměrně široký okruh pozemků osvobozených od této daně. Jedná se o pozemky, které sice pod předmět daně spadají, ale daň se z nich za předem stanovených podmínek neplatí. Tyto případy se mohou často týkat právě pozemků souvisejících nějak s příspěvkovými organizacemi, proto je vhodné je blíže konkretizovat:

A) Pozemky ve vlastnictví České republiky – tento případ se bude týkat zejména státních příspěvkových organizací, kdy pozemek je ve vlastnictví státu a této příspěvkové organizaci je svěřen do správy. Nejedná se ale o osvobození automatické, je nutné zohlednit § 4 odst. 3 ZDN.

Pozemky ve vlastnictví České republiky jsou totiž osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li využívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány; jsou-li tyto pozemky pronajaty nebo propachtovány obci, kraji nebo organizační složce státu anebo příspěvkové organizaci, jsou osvobozeny za předpokladu, že nejsou využívány k podnikání. Další podmínkou osvobození je, že k těmto pozemkům není zřízeno právo stavby.

Osvobození není nutné uplatňovat v daňovém přiznání.

B) Pozemky ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí – osvobozeny tedy nejsou ty pozemky, které se nacházejí na katastru jiné obce, v tomto případě je nutné zkoumat, zda není možné uplatnit osvobození podle jiného ustanovení. Takové případy u příspěvkových organizací určitě nastávat budou, logicky hlavně u organizací zřizovaných obcemi. Osvobození není nutné uplatňovat v daňovém přiznání. Podmínkou osvobození je, že k těmto pozemkům není zřízeno právo stavby.

Technické služby města Chomutova (příspěvková organizace zřízená městem Chomutov) mají předány k hospodaření dva pozemky, jeden na katastrálním území obce Chomutov a jeden na katastrálním území obce Jirkov. Vlastníkem obou pozemků je město Chomutov. Pozemek v katastru Chomutova je osvobozen od daně, pozemek v katastru Jirkova podle tohoto ustanovení osvobozen není a je potřeba zkoumat, zda nelze uplatnit jiný osvobozující titul, např. z titulu pozemku určeného pro veřejnou dopravu.

C) Pozemky ve vlastnictví kraje, které se nacházejí v jeho územním obvodu – jedná se o obdobnou situaci jako u obcí, ale na rozdíl od obcí se nejedná o osvobození absolutní, podmínkou je, že tyto pozemky nejsou využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány nebo propachtovány. A stejně jako v předchozích případech, podmínkou osvobození je, že k těmto pozemkům není zřízeno právo stavby.

Škola, příspěvková organizace zřízená krajem, má předány k hospodaření pozemky, které se nacházejí v územním obvodu zřizovatele. Tyto pozemky jsou osvobozeny od daně, pokud nejsou využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány nebo propachtovány a pokud k nim není zřízeno právo stavby.

D) Pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou veřejně přístupného památkového objektu prohlášeného za kulturní památku, který je buď ve vlastnictví ČR (což může mít dopad zejména na státní příspěvkové organizace) nebo je přístupný z důvodů výchovně vzdělávacích na základě písemné smlouvy uzavřené mezi Ministerstvem kultury a vlastníkem – osvobození není možné vztáhnout na pozemky, které sice náležejí k objektu, jež požívá ochrany jako kulturní památka, pokud tento objekt je využíván jen k soukromým účelům a není veřejně přístupný.

E) Pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo jednotkou sloužící:

  1. škole nebo školskému zařízení zapsanému ve školském rejstříku,
  2. poskytování péče o děti do 3 let věku na základě oprávnění provozovat živnostenské podnikání,
  3. muzeu nebo galerii, které spravují sbírky zapsané do centrální evidence sbírek muzejní povahy vedené Ministerstvem kultury,
  4. knihovně vedené v evidenci knihoven,
  5. veřejnému archivu podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu,
  6. zdravotnickému zařízení uvedenému v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nebo v rozhodnutí o registraci,
  7. zařízení sociálních služeb,
  8. fundaci nebo ústavu k jimi vykonávané veřejně prospěšné činnosti.

Podmínkou pro osvobození těchto pozemků je skutečnost, že nejsou využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány nebo propachtovány.

Nárok na osvobození je nutné uplatnit v daňovém přiznání.

Muzeum, příspěvková organizace zřízená městem, je zapsaná v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku, jedná se o pozemek, který tvoří jeden funkční celek se stavbou (budovou), ve které se nachází samotné muzeum. Tato budova představuje zdanitelnou stavbu ve smyslu ZDN. Tento pozemek není využíván k podnikatelské činnosti ani není pronajímán nebo propachtován. Jsou splněny všechny podmínky pro osvobození, pozemek je tedy osvobozen od daně.

F) Pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo jednotkou sloužící výlučně:

  1. k úpravě odpadů pro jejich další využití podle právních předpisů upravujících odpady,
  2. k asanaci a rekultivaci skládek odpadů podle právních předpisů upravujících odpady,
  3. k asanaci kontaminovaných pozemků, podzemních vod a objektů,
  4. pro třídění a sběr odpadů,
  5. pro tepelné, biologické, chemické nebo fyzikální zneškodňování odpadů,
  6. pro skládky odpadů splňující podmínky stanovené pro provoz skládky podle právních předpisů upravujících odpady,
  7. provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW,
  8. provozu výroben elektřiny využívajících energii větru,
  9. provozu výroben elektřiny nebo tepla využívajících energie bioplynu, pokud je získaná energie dodávána do sítě nebo dalším spotřebitelům,
  10. pro zdroje využívající geotermální energie včetně tepelných čerpadel, které dodávají teplo spotřebitelům,
  11. pro čistírny odpadních vod,
  12. rozvodnému tepelnému zařízení podle energetického zákona.

Jedná se tedy o pozemky, které tvoří jeden funkční celek se stavbou sloužící výlučně k ekologickým nebo energetickým účelům, a to k nakládání s odpady, k asanaci zasažených pozemků a pro čistírny odpadních vod. V případě energetických účelů se jedná zejména o případy využívání alternativních zdrojů energie.

Nárok na osvobození je v tomto případě nutné uplatnit v daňovém přiznání.

G) Pozemky, na nichž jsou zřízena veřejná a neveřejná pohřebiště podle zákona upravujícího pohřebnictví – osvobození není nutné uplatnit v daňovém přiznání.

H) Pozemky veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť, může se jednat o různá veřejná prostranství, turistické stezky, veřejnou zeleň apod. – podmínkou pro osvobození od daně z pozemků je skutečnost, že nejsou využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány či propachtovány, osvobození není nutné uplatnit v daňovém přiznání.

I) V případě příspěvkových organizací zabývajících se zemědělstvím nebo lesním hospodářstvím by mohlo být uplatněno osvobození zemědělských pozemků (na dobu 5 let) a lesních pozemků (na dobu 25 let), pokud byly tyto pozemky po rekultivaci technickým opatřením nebo biologickým zúrodňováním vráceny zemědělské nebo lesní výrobě. Tyto skutečnosti je poplatník povinen správci daně prokázat, navrácení rekultivovaného pozemku zemědělské výrobě bude potvrzeno rozhodnutím vydaným v řízení o využití pozemku, které na návrh vlastníka nebo nájemce pozemku potvrdí přeměnu nezemědělské půdy na zemědělskou, navrácení pozemku lesní výrobě bude potvrzeno rozhodnutím orgánu státní správy lesů, které se vydává na návrh vlastníka nebo s jeho souhlasem a kterým se daný pozemek stává pozemkem určeným k plnění funkce lesa. Osvobození se uplatňuje v daňovém přiznání.

J) V rozsahu zastavěné plochy uvedených staveb pozemky zastavěné stavbou podle stavebního zákona:

  1. upravující vodní tok,
  2. přehrady,
  3. sloužící ochraně před povodněmi,
  4. sloužící k závlaze a odvodňování pozemků,
  5. vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody,
  6. kanalizačních stok, kanalizačních objektů nebo čistíren odpadních vod, jakož i určenou k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací, nebo
  7. přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy nebo rozvodného tepelného zařízení podle energetického zákona.

Osvobození není nutné uplatňovat v daňovém přiznání.

K) Pozemky zastavěné stavbou podle stavebního zákona, která je dálnicí, silnicí, místní komunikací, veřejnou účelovou komunikací, stavbou drah a na dráze, leteckou, vodních cest a přístavů, pokud jsou v souladu s kolaudačním rozhodnutím nebo kolaudačním souhlasem stavebního úřadu užívány k veřejné dopravě, a to v rozsahu zastavěné plochy těchto staveb, a jiné pozemky určené pro veřejnou dopravu. Od daně z pozemků jsou osvobozeny pozemky, které slouží jako komunikace, ovšem daná komunikace musí být stavbou. Ani v tomto případě není nutné osvobození uplatňovat v daňovém přiznání.

L) Pozemky tvořící funkční celek s veřejnou monitorovací sítí zajišťující informace o stavu jednotlivých složek životního prostředí financované z veřejných rozpočtů – důležité je zdůraznit, že taková síť je v souladu s § 509 NOZ samostatnou věcí a není součástí pozemku, na kterém je zřízena. Osvobození je nutné uplatnit v daňovém přiznání.

V řadě případů je osvobození podmíněno skutečností, že pozemek tvoří jeden funkční celek s příslušnou stavbou. Jak vyplývá z § 4 odst. 2 ZDN, pozemkem tvořícím jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo jednotkou se rozumí část pozemku nezbytně nutná k provozu a plnění funkce této zdanitelné stavby nebo jednotky. Je tedy vždy nutné posoudit, jaká část pozemku je tou částí nezbytně nutnou, a právě jenom tu část osvobodit.

Osvobození se vztahuje i na část pozemku, neposuzuje se tedy pozemek jako celek. Pokud tedy např. část pozemku ve vlastnictví kraje bude pronajímána a část nikoliv, osvobozena bude pouze ta část pozemku, která není pronajímána. Případné částečné pronajímání příslušného pozemku tak neznamená automaticky zánik nároku na osvobození celého pozemku.

Je tedy zřejmé, že osvobození od daně je v případě pozemků poměrně široké a řada těchto případů se může týkat příspěvkových organizací, případně územních samosprávných celků, které je zřizují.

Poplatník daně

Poplatníkem daně je v prvé řadě vlastník pozemku, to je zásadní zejména u příspěvkových organizací zřízených obcí nebo krajem, protože pokud by měly být poplatníkem daně, musí se jednat o pozemky, které jsou v jejich vlastnictví, pokud se jedná o svěřený majetek, poplatníkem je obec nebo kraj jako vlastník.

V případě pozemku ve vlastnictví České republiky je poplatníkem státní příspěvková organizace, která je příslušná hospodařit s tímto majetkem státu, význam to bude mít ale zejména tehdy, pokud se bude jednat o pozemek, který nebude splňovat podmínky osvobození.

Výpočet daně

Rozhodující parametry pro výpočet daně, tj. základ daně a sazba daně, jsou stanoveny odlišně pro jednotlivé druhy pozemků, které vycházejí z rozdělení pozemků v katastru nemovitostí. Členění pozemků podle druhů je obsaženo v § 3 odst. 2 zákona č. 256/2013 Sb., a z toho vychází i rozdělení pozemků pro daňové účely. Podle této úpravy se pozemky člení podle druhů na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty (označují se souhrnně jako zemědělské pozemky), lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy.

Pro rozhodování, o jaký druh pozemku se jedná, je rozhodující zápis v katastru nemovitostí, resp. co je uvedeno na výpise z katastru. Výjimkou je pouze stavební pozemek, který je speciálně pro účely daně z pozemků vymezen v § 6 odst. 3 ZDN, a zpevněná plocha pozemku, která je upravena v § 6 odst. 5 ZDN. Stavebním pozemkem se pro účely tohoto zákona rozumí zdanitelnou stavbou nezastavěný pozemek určený k zastavění zdanitelnou stavbou, která byla ohlášena nebo na kterou bylo vydáno stavební povolení nebo společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje nebo která bude prováděna na základě certifikátu autorizovaného inspektora anebo na základě veřejnoprávní smlouvy, a to v rozsahu výměry pozemku v m2 odpovídající zastavěné ploše nadzemní části zdanitelné stavby. Pozemek přestane být stavebním pozemkem, pokud se zdanitelná stavba nebo všechny jednotky v ní stanou předmětem daně ze staveb a jednotek, nebo pokud ohlášení nebo stavební povolení nebo společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, pozbude platnosti nebo posouzení autorizovaným inspektorem pozbude účinků anebo zaniknou účinky veřejnoprávní smlouvy.

Je ale nutné zdůraznit, že pozemek není považován za stavební v celém rozsahu své výměry, ale pouze v té části, která má být skutečně zastavěna. Rozhodující je plánovaná zastavěná plocha nadzemní části stavby. Znamená to, že ohledně jednoho pozemku (jednoho parcelního čísla) bude v praxi placena daň zčásti za stavební pozemek, zčásti za jiný pozemek podle charakteru zapsaného v katastru nemovitostí.

Zpevněnou plochou pozemku se rozumí pozemek nebo jeho část v m2 evidovaný v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha nebo zastavěná plocha a nádvoří, jehož povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce, včetně plochy vlečky, bazénem nebo nádrží, pokud nejsou zdanitelnou stavbou. Rozsáhlý výkladový materiál k problematice zpevněných ploch pozemku, i s možným dopadem do oblasti příspěvkových organizací, je zveřejněn na webu finanční správy pod odkazem http://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-nemovitych-veci/informace-stanoviska-a-sdeleni/2017/informace-k-dani-z-pozemku-u-zpevnenych-7768 .

Základem daně může být:

  • cena půdy, a to u orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů; cena půdy se zjistí jako součin skutečně výměry pozemku v m2 a průměrné ceny půdy stanovené na 1 m2 vyhláškou č. 298/2014 Sb.,

  • u hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb je možno základ daně stanovit dvěma způsoby, a to jako cenu pozemku zjištěnou podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období, což v praxi znamená zpracovaný znalecký posudek, nebo jako součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč. V praxi lze předpokládat, že základ daně stanovený znaleckým posudkem bude pro poplatníka výhodnější, pokud ale poplatník posudek vypracovaný nemá, bude muset využít druhý způsob,

  • skutečná výměra pozemku v m2 u ostatních pozemků, které nejsou uvedeny v předchozích odstavcích; z kontextu zákona vyplývá, že se jedná o zastavěné plochy a nádvoří, stavební pozemky, zpevněné plochy pozemků a ostatní plochy, pokud jsou předmětem daně.

Pro jednotlivé druhy pozemků je sazba daně stanovena odlišně, a to následovně:

  • orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady 0,75 %,

  • trvalé travní porosty, hospodářské lesy, rybníky pro chov ryb 0,25 %,

  • stavební pozemky 2 Kč/m2,

  • zastavěné plochy, nádvoří a ostatní neuvedené pozemky 0,20 Kč/m2,

  • zpevněné plochy pozemků užívané k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní sloužící pro zemědělskou

Nahrávám...
Nahrávám...