dnes je 23.2.2019
Input:

Daň z příjmů u spolků

3.10.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.10.5
Daň z příjmů u spolků

Ing. Miroslav Brabec

Spolky, jejichž definice a náplň činnosti vyplývá z § 214 a násl. NOZ, náleží z hlediska daně z příjmů mezi tzv. veřejně prospěšné poplatníky. Podle § 17a odst. 1 ZDP je veřejně prospěšným poplatníkem poplatník, který jako svoji hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním. To zcela přesně koresponduje s § 217 odst. 1 NOZ, kde je uvedeno, že „podnikání nebo jiná výdělečná činnost nemůže být hlavní činností spolku”. Tím samozřejmě není řečeno, že spolek nemůže vůbec podnikat – může, ale musí jít o vedlejší (doplňkovou) činnost a případný zisk z této činnosti musí být použit pro činnost hlavní, včetně správy spolku (§ 217 odst. 3 NOZ). Tím zákonodárce zřetelně naznačil, že tento zisk nemůže být např. rozdělen mezi členy spolku.

Výdělečná činnost může být součástí i hlavní činnosti spolku, ale pouze za předpokladu, že jsou zároveň splněny dvě podmínky:

  • slouží k dosahování účelu, který má spolek uveden ve svých stanovách [ § 218 písm. b) NOZ ],

  • nedosahuje takové úrovně, aby ji bylo možné nazvat podnikáním v tom pravém slova smyslu, tedy soustavnou činností provozovanou za účelem dosažení zisku.

Proto je možné např. v rámci hlavní činnosti příležitostně (ne soustavně) pořádat divadelní představení, koncert pěveckého sboru, hasičský bál, a to i za předpokladu, že bude vybíráno vstupné. Naopak, celoroční (i sezonní) provozování turistické ubytovny za účelem dosažení zisku již nemůže být zahrnuto do činnosti hlavní, ale musí být součástí vedlejší (doplňkové) hospodářské činnosti.

Předmět daně z příjmů

Jelikož jsou veřejně prospěšní poplatníci v souvislosti s daní z příjmů (na rozdíl např. od podnikatelů) zvláštními poplatníky, platí pro ně, co se týká předmětu daně, i zvláštní ustanovení, které je obsahem § 18a ZDP. Níže jsou uvedeny jednotlivé případy s objasňujícím textem:

a) Předmětem daně z příjmů nejsou příjmy z nepodnikatelské činnosti za podmínky, že výdaje (náklady) vynaložené v souvislosti s prováděním této činnosti jsou vyšší než tyto příjmy. Splnění této podmínky bývá v praxi někdy docela obtížné. Je to hlavně z toho důvodu, že ZDP požaduje v odstavci 3 tohoto paragrafu rozdělení celkové nevýdělečné činnosti na jednotlivé druhy a v návaznosti na to porovnávání příjmů a výdajů za každý druh činnosti zvlášť. Pokud má spolek ve stanovách zapsán pouze jeden druh činnosti, např. pěvecký sbor uměleckou činnost, o problém se zpravidla nejedná. V praxi se však může vyskytnout spolek, který má ve stanovách zapsáno více druhů činností, např. kulturní a osvětovou činnost. Potom je samozřejmě nutné tyto činnosti v účetnictví sledovat zvlášť, např. s pomocí příkladů organizace tzv. vnitropodnikového účetnictví tak, jak se o tom zmiňuje odst. 2.6. ČÚS č. 401. K tomu malý příklad:

Spolek má ve stanovách zapsány dvě základní činnosti – kulturní (provozuje v místě knihovnu) a osvětovou (organizace kurzů pro veřejnost). V roce 201x vykázal na obě výše uvedené činnosti tyto náklady a výnosy:

  Náklady v Kč Výnosy v Kč Výsledek hospodaření v Kč
Kulturní činnost 120 000 90 000 –30 000
Osvětová činnost 150 000 160 000 +10 000
Celkem 270 000 250 000 –20 000

Jak je patrné z předchozí tabulky, je celkový výsledek hospodaření spolku skutečně „neziskový” – ztráta ve výši 20 000 Kč. Osvětová činnost spolku ale zisková je a stává se předmětem daně z příjmů. V tomto okamžiku lze samozřejmě namítnout, že kvůli § 20 odst. 7 ZDP by spolek stejně žádnou daň neplatil, ale to zatím není podstatné.

K § 18a odst. 3 ZDP je možné připojit ještě jeden příklad, který by měl přispět k objasnění jeho textu:

Může se stát, že spolek pěvecký sbor organizuje v rámci svojí sborové činnosti (jeden druh činnosti) koncerty pro veřejnost nejdříve s kalkulovaným a následně dosaženým ziskem a zároveň se svým programem zajíždí do domovů seniorů, kde účinkuje bezplatně (případně za malé pohoštění). Potom přichází v úvahu aplikace poslední věty tohoto odstavce, totiž že předmětem daně z příjmů budou příjmy z koncertní činnosti a k nim bude možné samozřejmě započítat výdaje, které jsou s nimi spojeny.

b) Předmětem daně také nejsou příjmy, které do spolku přicházejí ve formě dotace, příspěvku, podpory nebo jiných obdobných plnění z veřejných rozpočtů. Připomeňme si, jaké rozpočty je možné považovat za veřejné:

  • veřejné rozpočty ústřední úrovně (státní rozpočet, státní fondy, pozemkový fond, fondy zdravotních pojišťoven, fondy organizačních složek státu a státní finanční aktiva),

  • veřejné rozpočty územní úrovně (rozpočty a fondy obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí).

V § 18a odst. 1 ZDP jsou uvedeny ještě další případy, které nejsou předmětem této daně, ty se však spolků netýkají.

Na druhou stranu je však nutné vzít v úvahu ty příjmy, které naopak předmětem daně z příjmů u spolků vždy jsou:

  • z reklamy,

  • z členských příspěvků,

  • v podobě úroku,

  • z nájemného, s výjimkou nájmu státního majetku.

Podle dosavadních zkušeností lze konstatovat, že největší problémy v souvislosti s daní z příjmů dělají v praxi příjmy z členských příspěvků a příjmy z úroků:

a) Zvýrazněné výše uvedené slovo „vždy” sice naznačuje, že příjmy z členských příspěvků jsou předmětem daně z příjmů bez výjimky, to ale ještě neznamená, že se nutně musí objevit v daňovém základu. Důvodem je znění § 19 odst. 1 písm. a) ZDP, podle kterého jsou členské příspěvky (pozor – musí jít o členské příspěvky v souladu se stanovami, statutem, zřizovacími nebo zakladatelskými listinami) přijaté spolkem (který není organizací zaměstnavatelů) od této daně osvobozeny. Pokud by v souvislosti s přijatými a od daně osvobozenými členskými příspěvky vznikaly spolku na druhé straně výdaje, je nutné je ze základu daně vyjmout [ § 25 odst. 1 písm. i) ZDP ].

b) Do 31. 12. 2013 platilo pro neziskové poplatníky, že úroky z vkladů na běžných účtech nebyly předmětem daně z příjmů. Tato praxe se ale s účinností od začátku roku 2014 změnila. Příjmy v podobě úroků z běžného účtu, vkladového účtu, spořicího účtu popř. dalších obdobných účtů musí spolek zdanit s pomocí tzv. zvláštní sazby daně (někdy se používá termín srážková daň) ve výši 19 % (§ 36 odst. 5 ZDP).

Osvobození od daně z příjmů

Jeden titul osvobození od daně z příjmů v podobě příjmu členských příspěvků byl již výše popsán, další možnosti jsou uvedeny v § 19b ZDP, především v jeho odst. 2 písm. b), který se vztahuje pouze na veřejně prospěšné poplatníky, tedy i na spolky. V celém tomto paragrafu se vyskytuje termín „bezúplatný příjem”. Co je myšleno tímto příjmem? Velmi zjednodušeně jde o příjem, kdy poplatník získá majetek, aniž by byl nucen vynaložit svoje vlastní prostředky, přitom ZDP mu neumožňuje z tohoto majetku uplatňovat daňové odpisy a další výdaje. V § 19b odst. 1 ZDP jsou vyjmenovány od daně osvobozené bezúplatné příjmy, které platí pro všechny právnické osoby. Může jít např. o bezúplatný příjem z titulu dědění (u spolků to asi nebude příliš frekventovaný případ) nebo odkazu (odkazem se rozumí zvláštní právní úkon v rámci práva na pozůstalost – viz § 1477 NOZ) apod.

Jak už bylo výše naznačeno, pro spolky je v této souvislosti důležitější § 19b odst. 2 písm. b) ZDP, ve kterém je uvedeno, že od daně z příjmů jsou osvobozeny bezúplatné příjmy, pokud budou využity pro účely uvedené v § 15 odst. 1 ZDP nebo § 20 odst. 8 ZDP. Obsahy těchto dvou paragrafů a odstavců jsou velmi obsáhlé, ale autor tohoto článku předpokládá, že jsou všeobecně známé, takže není nutné na tomto místě jmenovat všechny v úvahu přicházející případy. Třetí možností využití bezúplatného příjmu je kapitálové dovybavení spolku, kterým je myšleno trvalé navýšení vlastního jmění (účet 901).

Velice důležité je v této souvislosti oceňování bezúplatných nepeněžních

.
  1. Smlouva o poskytnutí užívacích práv k On-line produktu (dále také jen   "smlouva") se uzavírá na dobu určitou, a to na dobu předplatného uvedenou v objednávce a ve faktuře. 
  2. Dojde-li k objednání On-line produktu nakladatelství přes internet, vzniká smlouva mezi objednatelem a nakladatelstvím okamžikem odeslání objednávky učiněné v internetovém obchodu nakladatelství. Podmínkou odeslání objednávky je odsouhlasení těchto všeobecných obchodních podmínek pro On-line produkty (dále také "VOP-O"), které se tak stávají právně závazné pro obě smluvní strany. 
  3. V případě objednání On-line produktu jakýmkoli jiným způsobem vzniká smlouva mezi objednatelem a nakladatelstvím zaplacením zálohové faktury. Úhradou zálohové faktury se stávají VOP-O právně závaznými pro obě smluvní strany. 
  4. Ke vzniku smlouvy mezi nakladatelstvím a objednatelem dojde vždy s výhradou ztráty schopnosti nakladatelství smlouvu plnit. 
  5. Objednateli vzniká právo užívat On-line produkt po uzavření smlouvy, zaplacení ceny (předplatného) On-line produktu  a aktivaci přístupu objednatele do On-line produktu provedené nakladatelstvím.
    O aktivaci přístupu do On-line produktu je objednatel nakladatelstvím informován emailem a současně jsou mu zaslány pokyny k přihlášení do On-line produktu. Rozhodne-li se objednatel svého práva na užívání On-line produktu nevyužít, nemá tato skutečnost vliv na platnost smlouvy a povinnost objednatele platit cenu On-line produktu (předplatné). 
  6. Smlouva se vždy automaticky prodlužuje o další předplatné období, jehož délka je shodná s délkou předcházejícího  předplatného období, nedoručí-li nejpozději 6 týdnů před uplynutím předplaceného období uvedeného na faktuře jakákoli ze smluvních stran druhé smluvní straně emailem nebo dopisem učiněné oznámení, že o automatické prodloužení předplatného nemá zájem. V případě jednoměsíčního předplatného se šestitýdenní lhůta pro doručení oznámení zkracuje na 15 dní a ust. čl. 8 VOP-O se nepoužije. Obě smluvní strany s automatickým prodlužováním smlouvy výslovně souhlasí. Objednatel je povinen platit nakladatelství předplatné navýšené o DPH po celou dobu platnosti smlouvy. 
  7.  Nakladatelství je s ohledem na nárůst průměrného indexu spotřebitelským cen oprávněno zvýšit jednou ročně ceny předplatného na další předplatné období, maximálně však vždy o 3 % z  ceny předplatného předcházejícího předplatného období. 
  8. Nakladatelství odešle objednateli zálohovou fakturu na další předplatné období vždy nejpozději 4 týdny před koncem stávajícího předplaceného období. 
  9. Dojde-li ze strany objednatele k prodlení se zaplacením ceny předplatného, je nakladatelství oprávněno požadovat od objednatele zaplacení nákladů spojených s vymáháním každé pohledávky ve výši 1200 Kč v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 
  10. Objednatel je povinen nakladatelství bez zbytečného odkladu oznámit jakékoli změny údajů, které  uvedl při uskutečnění objednávky. 
  11. On-line produkt podléhá autorskoprávní ochraně. On-line produkt nesmí být objednatelem ani nikým jiným bez předchozího souhlasu nakladatelství jakkoli rozmnožován, rozšiřován, pronajímán, propachtován, vystavován či půjčován třetím osobám a jeho obsah nesmí být sdělován v jakékoli formě veřejnosti. 
  12. Právo užívat On-line produkt je nepřenosné. Není-li mezi stranami smlouvy ujednáno jinak (multilicenční ujednání obsažené ve faktuře), má právo užívat On-line produkt
    a) v případě objednatelů - fyzických osob pouze tato jedna fyzická osoba a b) v případě objednatelů - právnických osob pouze jedna fyzická osoba u objednatele. 
  13. Poruší-li objednatel toto podlicenční ujednání nebo poruší-li jinou svou zákonnou či smluvní povinnost podstatným způsobem, je nakladatelství oprávněno od smlouvy s    okamžitým účinkem odstoupit a zrušit přístup objednatele k On-line produktu formou deaktivace přístupu nebo přístupového jména a hesla objednatele. 
  14. Nakladatelství nenese jakoukoli odpovědnost za správnost či úplnost obsahu On-line produktu a za případnou škodu či nemajetkovou újmu způsobenou přímo či nepřímo užitím obsahu On-line produktu. Ustanovení § 2950 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se na odpovědnost nakladatelství neuplatní. 
  15. Nakladatelství odpovídá za to, že dostupnost On-line produktu nebude v průměru měsíčně nižší než 90%. Tato odpovědnost se však nevztahuje na kvalitu internetového připojení poskytovaného objednateli třetími osobami. Objednatel má právo odstoupit od smlouvy s účinky do budoucna, bude-li alespoň dva po sobě následující měsíce dostupnost On-line produktu nižší než 90 %. 
  16. V případě potřeby (oznámení, reklamace, stížnosti atp.) může objednatel kontaktovat nakladatelství na emailové adrese info@dashofer.cz nebo prostřednictvím kontaktů uvedených na www.dashofer.cz.  
  17. Není-li uvedeno jinak, mohou být veškerá oznámení adresovaná objednateli nakladatelstvím činěna ve formě elektronické zprávy adresované na emailovou adresu objednatele. Nakladatelství je dále oprávněno zasílat zálohové faktury a daňové doklady objednateli elektronicky, případně poštou. 
  18. Není-li v objednávce výslovně uvedeno jinak, má se za to, že objednatel je podnikatel a objednávku činí v souvislosti se svou podnikatelskou činností. V těchto případech se na právní vztah mezi objednatelem a nakladatelstvím neuplatní ustanovení § 1799 a § 1800 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákonná práva objednatelů - spotřebitelů nejsou tímto ustanovením dotčena. 
  19. Případné soudní spory vyplývající z právních vztahů mezi objednatelem a nakladatelstvím  bude rozhodovat obecný soud místně příslušný podle sídla nakladatelství. 
  20. Tyto všeobecné obchodní podmínky pro On-line produkty tvoří nedílnou součást smlouvy. Nakladatelství je oprávněno v případě potřeby tyto VOP-O jednostranně změnit. O takovéto změně bude objednatel vždy s dostatečným časovým předstihem písemně, elektronicky emailem anebo na internetových stránkách nakladatelství informován a bude mít možnost změnu VOP-O odmítnout a smlouvu z tohoto důvodu ukončit. 
  21. V případě rozporu mezi ustanovením smlouvy a těmito VOP-O má příslušné ustanovení smlouvy před VOP-O přednost . 
  22. Společnost Verlag Dashöfer, nakladatelství,spol.s r.o. se sídlem Praha 6 - Vokovice, Evropská 423/178, PSČ 160 00, IČ: 45245681, je zapsána u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 7702.


Tyto obchodní podmínky si můžete vytisknout kliknutím na následující odkaz:
http://www.dashofer.cz/vop/online/vop-online.pdf.

.

Ochrana osobních údajů a jejich používání

Ochrana soukromí je záležitostí  důvěry a vaše důvěra je pro nás důležitá. Respektujeme vaše soukromí a při zpracování vašich osobních údajů dodržujeme zákonná právní předpisy týkající se ochrany osobních údajů, zejména tzv. GDPR (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)) (dále jen "Nařízení").

Chtěli bychom vás tímto informovat o našem nakládání s osobními údaji pro zajištění vaší informovanosti příp. pro získání souhlasu s jejich zpracováním.

1. Data a jejich využití 

Verlag Dashöfer, nakladatelství spol s r.o. jakožto Správce zpracovává osobní údaje za tímto účelem:

 

 

 

 

Výše uvedené údaje zpracováváme po dobu aktivní objednané služby a po dobu 5 let od ukončení objednané služby nebo nákupu singulárního produktu, nepožaduje-li právní předpis uchování smluvní dokumentace po dobu delší. V případě zpracování osobních údajů na základě uděleného dobrovolného souhlasu po dobu 5 let od udělení souhlasu.

Aktuální seznam našich zpracovatelů můžete nalézt zde.

2. Zabezpečení dat 

Ochrana vašich údajů je pro nás klíčová, proto vynakládáme maximální úsilí pro zajištění jejich bezpečnosti. Plně využíváme technická i organizační opatření pro prevenci neoprávněného přístupu k těmto datům a zamezení jejich zničení nebo zneužití. Způsoby zabezpečení vašich dat jsou také pravidelně kontrolovány.

Při zpracování údajů v plné míře využíváme možností pseudonymizace a anonymizace, abychom co nejvíce posílili jejich zabezpečení.   

 

3. Práva subjektů

Nad svými osobními údaji neztrácíte kontrolu. Můžete k nim kdykoliv přistupovat nebo je opravit. Jako subjekt zpracování osobních dat máte také následující práva: právo na potvrzení o zpracování a informace o tom, jaké osobní údaje o vás zpracováváme, na opravu, výmaz (pokud se nejedná o osobní údaje, které jsme povinni nebo oprávněni dále zpracovávat dle příslušných právních předpisů), omezení zpracování, přenos osobních údajů, námitku proti zpracování, podat stížnost u dozorového úřadu(ÚOOÚ), na účinnou soudní ochranu, pokud máte za to, že vaše práva podle Nařízení byla porušena v důsledku zpracování vašich osobních údajů v rozporu s tímto Nařízením. V případě zpracování na základě uděleného dobrovolného souhlasu máte také právo kdykoliv tento souhlas vzít zpět. 

V případě dalších dotazů ohledně zpracování osobních údajů nás můžete kontaktovat na info@dashofer.cz