Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Daňové přiznání k dani z příjmů u příspěvkových organizací za rok 2014

21.1.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Daňové přiznání k dani z příjmů u příspěvkových organizací za rok 2014

Ing. Zdeněk Morávek

Následující kapitola se zabývá problematikou podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob u příspěvkových organizací za zdaňovací období roku 2014, vychází tedy ze znění zákona o daních z příjmů k 31. 12. 2014.

Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob bude za rok 2014 podáváno v souladu s § 136 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ”) do 1. 4. 2015 nebo do 1. 7. 2015. Prodloužená lhůta platí v případě, že se jedná o poplatníka, který má povinnost na základě zákona o účetnictví mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo jehož přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce. Podmínkou ovšem je, že příslušná plná moc k zastupování daňovým poradcem je podána správci daně před uplynutím neprodloužené lhůty.

Lhůta je v souladu s touto úpravou stanovena tak, že daňové přiznání se podává nejpozději do tří nebo do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období, ale v návaznosti na § 33 DŘ se konec lhůty posouvá o jeden den, tedy na 1. 4. nebo 1. 7. 2015. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Tato situace v roce 2015 ovšem nenastává, takže poslední den lhůty připadá na 1. 4., případně na 1. 7. 2015.

Pro zdaňovací období roku 2014 platí formulář daňového přiznání 25 5404 MFin 5404 vzor č. 25 a dále pokyny k vyplnění daňového přiznání 25 5404/1 MFin 5404/1 vzor č. 25. Z možných samostatných příloh upozorňujeme na samostatnou přílohu položky 12 I. oddílu tiskopisu č. 25 5404 – Přiznání k dani z příjmů právnických osob 25 5404/E MFin 5404/E vzor č. 1, která obsahuje přehled transakcí se spojenými osobami.

Příspěvkové organizace patří podle § 17a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP”), mezi veřejně prospěšné poplatníky, tedy takové, kteří jako svou hlavní činnost vykonávají činnost, která není podnikáním. Na veřejně prospěšné poplatníky se vztahují i specifická pravidla v oblasti podávání daňového přiznání. Nejdříve je nutné vyjít z úpravy § 38m odst. 1 ZDP, ze které vyplývá, že poplatník daně z příjmů právnických osob je povinen podat daňové přiznání k této dani. Následně je ale nutné zohlednit úpravu § 38mb ZDP, která obsahuje výjimky z povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob, a kdy se tyto výjimky vztahují i na veřejně prospěšné poplatníky. Z této úpravy vyplývá, že daňové přiznání není povinen podat veřejně prospěšný poplatník, pokud jsou současně splněny dvě podmínky:

  • poplatník má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a

  • poplatník nemá povinnost uplatnit postup podle bod 9 ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) ZDP, tj. zvýšit základ daně o částku uplatněného snížení základu daně podle § 20 odst. 7 ZDP, a to ve výši, která odpovídá poměru nevyčerpané úspory na dani.

Příklad

Příspěvková organizace měla za příslušné zdaňovací období příjem pouze v podobě dotace a příspěvku z veřejného rozpočtu a dále z úroků z vkladů na běžném účtu.

Dotace a příspěvky z veřejných rozpočtů nejsou podle § 18a odst. 1 písm. b) ZDP předmětem daně, úroky z vkladů na běžném účtu jsou sice předmětem daně a zdanitelným příjmem, ovšem v souladu s § 36 odst. 9 ZDP se u těchto příjmů uplatní zvláštní sazba daně ve výši 19 %.

Příspěvková organizace tak má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, proto jí nevzniká povinnost podat daňové přiznání.

Příklad

Příspěvková organizace má za příslušné zdaňovací období příjmy z dotací a příspěvků z veřejných rozpočtů, dále z úroků z vkladů na běžném účtu, z úroků z přeplatku zaviněného orgánem sociálního zabezpečení a příjem z reklamy ve výši 1 000 Kč.

Dotace a příspěvky nejsou předmětem daně podle § 18a odst. 1 písm. b) ZDP, úroky z vkladů na běžném účtu jsou zdaňovány zvláštní sazbou daně, úroky z přeplatku jsou příjmem osvobozeným od daně podle § 19 odst. 1 písm. n) ZDP, ale příjem z reklamy je podle § 18a odst. 2 písm. a) ZDP vždy zdanitelným příjmem příspěvkové organizace. Z toho tedy vyplývá, že podmínky pro vynětí z povinnosti podat daňové přiznání nejsou v tomto případě splněny a příspěvková organizace musí daňové přiznání podat.

Příklad

Příspěvková organizace má za zdaňovací období roku 2014 příjem pouze v podobě dotace a příspěvku z veřejného rozpočtu a dále z úroků z vkladů na běžném účtu. Za zdaňovací období roku 2011 uplatnila tato příspěvková organizace snížení základu daně podle § 20 odst. 7 ZDP o částku 210 000 Kč, čímž dosáhla úspory daňové povinnosti ve výši 39 900 Kč. Za zdaňovací období 2012–2014 se podařilo použít odpovídajícím způsobem pouze část těchto prostředků ve výši 25 460 Kč.

Příspěvkové organizaci tak vzniká v souladu s bodem 9 Ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) ZDP povinnost zvýšit ve zdaňovacím období roku 2014 základ daně o částku odpovídající poměru nevyčerpané daňové úspory, tj. o částku 14 440 : 0,19 = 76 000 Kč.

Znamená to tedy, že i když příspěvková organizace nemá ve zdaňovacím období roku 2014 žádné zdanitelné příjmy, přesto jí vzniká povinnost podat daňové přiznání, a to z titulu dodanění nevyčerpané části daňové úspory z roku 2011.

Dále je k problematice daňového přiznání ještě vhodné upozornit, že v souladu s § 38mc ZDP se na příspěvkové organizace, kterým nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost, a splňují tedy podmínky, za kterých nemusí podávat daňové přiznání, nevztahuje povinnost sdělit tuto skutečnost správci daně podle daňového řádu (viz § 136 odst. 5 DŘ). Jedná se tedy o administrativní zvýhodnění pro tyto daňové subjekty. Pokud tedy příspěvkové organizaci daňová povinnost nevznikne, nemá povinnost podávat daňové přiznání a nemá ani žádné další povinnosti ve vztahu ke správci daně.

Nyní již blíže k samotnému daňovému přiznání. Daňové přiznání se podává místně příslušnému správci daně, tj. odpovídajícímu finančnímu úřadu podle územní a věcné působnosti v souladu se zákonem o Finanční správě ČR (zákon č. 456/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů), odpovídající územní pracoviště je pak dáno vyhláškou č. 48/2012 Sb., o územních pracovištích finančních úřadů, která se nenacházejí v jejich sídlech.

Poplatník je povinen v daňovém přiznání sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně (§ 135 odst. 2 DŘ). Daň je splatná v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání (§ 135 odst. 3 DŘ).

Příspěvková organizace označí, zda se jedná o řádné, opravné nebo dodatečné daňové přiznání. Opravným daňovým přiznáním může poplatník před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání nahradit již podané daňové přiznání, příslušná úprava je obsažena v § 138 DŘ.

Pokud poplatník po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání zjistí, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, podat dodatečné daňové přiznání. Ve stejné lhůtě je poplatník oprávněn podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na daň nižší, než je poslední známá daň, jestliže daň byla stanovena v nesprávné výši.

Do řádku „Kód rozlišení typu přiznání” příspěvková organizace vyplní na první místo kód 3 jako veřejně prospěšný poplatník, a na druhé místo kód A jako daňové přiznání za zdaňovací období.

K daňovému přiznání je nutné přiložit také účetní závěrku v odpovídajícím rozsahu, v případě elektronického podání nelze u příspěvkových organizací, které při vedení účetnictví postupují v souladu s vyhláškou č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, postupovat vyplněním části Vybrané údaje z účetnictví, proto je nutné výkazy přiložit jako E-přílohu.

Správné stanovení daňové povinnosti úzce souvisí se správně vedeným účetnictvím a správně vykázaným výsledkem hospodaření. Ten je totiž prvním řádkem daňového přiznání (řádek č. 10 DP), jedná se o rozdíl mezi výnosy zaúčtovanými na účtech účtové třídy 6 a náklady zaúčtovanými na účtech účtové třídy 5, s výjimkou účtů účtové skupiny 59 – Daň z příjmů. Algoritmus výpočtu podle výkazu zisku a ztráty je takový, že se uvede částka vykázaná ve Výkazu zisku a ztráty v položce VI.1. Výsledek hospodaření před zdaněním, podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 410/2009 Sb., v platném znění, kterou se stanoví uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty, před jejím zaokrouhlením na celé tisíce Kč.

Na dalších řádcích č. 20 až 70 se uvádějí částky, které zvyšují zisk nebo snižují ztrátu vykázanou na řádku č. 10. Co se týká použití těchto řádků u příspěvkových organizací, je vhodné upozornit na následující:

  • na řádku č. 30 se uvádějí částky, o které se podle bodů 3 až 13 ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) ZDP zvyšuje výsledek hospodaření. V případě příspěvkových organizací bude tento řádek použit zejména z důvodu úpravy bodu 9 ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) ZDP, tedy v případě, kdy příspěvková organizace bude povinna zvýšit základ daně o částku, o kterou byl snížen základ daně podle § 20 odst. 7 ZDP tak, jak je uvedeno výše v textu,

  • na řádku č. 40 se uvádějí výdaje či náklady zahrnuté ve výsledku hospodaření, pokud není možné uznat je za výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Tento řádek bude použit zejména v případě vyloučení nedaňových nákladů v doplňkové či jiné činnosti, tyto náklady budou dále rozvedeny v tabulce A přílohy č. 1 II. oddílu,

  • na řádku č. 50 se uvádí rozdíl, o který odpisy hmotného a nehmotného majetku uplatněné v účetnictví převyšují odpisy tohoto majetku stanovené podle ZDP, tedy o který účetní odpisy převyšují odpisy daňové. K tomu je nutné poznamenat, že uplatnění daňových odpisů je u příspěvkových organizací velmi problematické, a to jednak s ohledem na nutnou vazbu odpisovaného majetku na dosahování zdanitelných příjmů a jednak v případě