dnes je 18.11.2019
Input:

Dohadné položky aktivní a pasivní

8.7.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Dohadné položky aktivní a pasivní

Jaroslava Svobodová

Pojem

Dohadnými položkami se rozumějí náklady a výnosy, které věcně a časově patří do běžného účetního období, pro jejichž zaúčtování však příspěvková organizace neobdržela potřebné podklady (účetní doklady). Pří tvorbě dohadných položek postupuje příspěvková organizace podle právních předpisů k účetnictví příspěvkových organizací, tj. zejména § 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 69 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, a to s použitím syntetických účtů v účtové skupině 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv tj.:

  • 388 Dohadné účty aktivní,

  • 389 Dohadné účty pasivní.

Syntetické účty 388 a 389 použije příspěvková organizace v případech, kdy zná období, kam náklad nebo výnos časově a věcně náleží, zná účel, avšak nezná přesnou výši částky. V případech, kdy je známa přesná výše částky, použijí se účty časového rozlišení.

Dohadné položky k nákladům a výnosům se netvoří, pokud účetní případy měly být zaznamenány v již uzavřených účetních obdobích, za která byla účetní závěrka schválena zmocněným orgánem, jestliže se o nich příspěvková organizace dozví až v běžném účetním období. Oprava účtování o nákladech a výnosech se provede na příslušných účtech v období, kdy bylo chybné účtování zjištěno.

  • Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů

  • České účetní standardy pro některé vybrané účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. (dále jen ČÚS) č. 701 až č. 710

Základní účetní postupy

Dohadné položky v běžném účetním období se netvoří, a to ani v rámci uzavírání účetnictví k rozvahovému dni zejména pro:

  • náklady a výnosy z realizovaných kurzových rozdílů,

  • náklady na odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku odpisovaného, zaúčtované v běžném účetním období,

  • náklady a snížení nákladů souvisejících s tvorbou rezerv v běžném účetním období,

  • náklady na tvorbu opravných položek v běžném účetním období nebo jejich snížení,

  • výnosy z přijatých darů a dědictví,

  • náklady na splatnou daňovou povinnost za běžné zdaňovací období,

  • výnosy související s čerpáním peněžních fondů (účet 648 – Čerpání fondů) v běžném účetním období,

  • náklady na zůstatkovou cenu prodaného majetku nebo majetku vyřazeného likvidací v běžném účetním období,

  • výnosy z odepsaných pohledávek, pokud k jejich rozlišení není právní důvod.

Příspěvková organizace používá metodu tvorby dohadných položek jak z hlavní, tak z hospodářské činnosti.

Dohadné položky se zruší k okamžiku, kdy pomine důvod k jejich existenci v účetnictví (např. k okamžiku, kdy příspěvková organizace obdrží účetní doklad obsahující přesnou částku nákladů nebo výnosů, k nimž byla dohadná položka v předchozím období vytvořena, nebo k okamžiku, kdy se zjistí jejich neopodstatněnost).

Dohadné položky musejí být tvořeny s maximální přesností s ohledem na skutečné náklady a výnosy, k nimž byly tvořeny. Při tvorbě se používají pokud možno objektivně měřitelné, matematicky ověřitelné a objektivní metody, údaje z účetnictví, zejména údaje o výši obdobných nákladů nebo výnosů v předcházejícím účetním období se zohledněním průměrné inflace vyhlašované za příslušné období Českým statistickým úřadem.

Tabulka – Postupy účtování

Číslo Text MD D
A. Dohadné účty aktivní:    
1. Odhad výše pohledávky za pojišťovnou z důvodu pojistného plnění za uplatněnou náhradu škody k 31. 12. b. r. 388 649
2. Zúčtování dohadné položky po 1. 1. následujícího období, přijaté plnění od pojišťovny na bankovní účet bylo vyšší než vytvořená dohadná položka (doúčtování rozdílu +) 388 649
3. Přeúčtování dohadné položky do pohledávek za pojišťovnou
ve výši skutečné náhrady avizované pojišťovnou písemným vyúčtováním
397 388
4. Příjem náhrady škody za pojistnou událost od pojišťovny na bankovní účet v avizované výši 241 397
5. Zúčtování dohadné položky po 1. 1. následujícího období, přijaté plnění od pojišťovny na bankovní účet bylo nižší než vytvořená dohadná položka (doúčtování rozdílu minus) 649 388
6. Přeúčtování dohadné položky do pohledávek za pojišťovnou
ve výši skutečné náhrady avizované pojišťovnou písemným vyúčtováním
377 388
7. Příjem náhrady škody za pojistnou událost od pojišťovny
na bankovní účet v avizované výši
241 377
H. Dohadné účty pasivní:    
1. Zaplacené zálohy za spotřebovanou energii v běžném účetním období (zálohy byly nižší než skutečné náklady na spotřebu) 314 241
2. Dodavatelem nevyúčtovaná spotřeba elektrické energie v běžném účetním období (odhad nákladů na spotřebu) 502 389