dnes je 23.7.2024

Input:

Dohoda o provedení práce

16.10.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.4.5.1
Dohoda o provedení práce

JUDr. Petr Bukovjan

Pracovněprávní vztah založený dohodou o provedení práce je vedle pracovního poměru a pracovněprávního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti jedním ze základních pracovněprávních vztahů, ve kterých se realizuje výkon závislé práce. Dohoda o provedení práce se od dohody o pracovní činnosti liší především v maximálním rozsahu práce, kterou je na jejím základě možné konat.

Rozsah práce

Rozsah práce vykonávané na základě dohody o provedení práce nesmí být podle § 75 ZP větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se přitom započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro stejného zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Zaměstnanec může samozřejmě uzavřít dohodu o provedení práce souběžně či jindy během kalendářního roku s jiným zaměstnavatelem, přičemž ve vztahu ke každé takové dohodě (zaměstnavateli) se maximální rozsah práce posuzuje zvlášť.

Důležité je, že 300 hodinami v kalendářním roce je omezen toliko faktický výkon práce. Doby uvedené v § 348 odst. 1 ZP (např. doba překážek v práci na straně zaměstnance nebo doba čerpání dovolené) se totiž do uvedeného rozsahu práce nezapočítávají (viz příklad dále).

Protože maximální rozsah práce u dohody o provedení práce je poměřován vždy s kalendářním rokem, není vyloučeno, že v době jejího trvání odpracuje zaměstnanec více než 300 hodin (viz níže Příklady a Upozornění na nejčastější chyby).

AKV – Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů se svého času zabývala otázkou, jak pravidlo o maximálním možném rozsahu práce konané na základě dohody o provedení práce nahlížet v případě přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů (ze zaměstnavatele A na zaměstnavatele B). Dle názoru AKV je nutné při řešení uvedené situace vycházet z toho, jestli v okamžiku přechodu práv a povinností trval nebo netrval pracovněprávní vztah založený dohodou o provedení práce k zaměstnavateli A. Pokud by k přechodu práv a povinností došlo až po skončení takového pracovněprávního vztahu, není možné hodiny odpracované zaměstnancem na základě dohod o provedení práce sčítat, protože jde o pracovněprávní vztahy ke dvěma různým zaměstnavatelům. Kdyby ale přechod práv a povinností nastal ještě v době trvání této dohody, je třeba nahlížet na tento případ jako na více dohod o provedení práce ke stejnému zaměstnavateli (zaměstnavateli B) a tím pádem i sečíst hodiny odpracované zaměstnancem pro účely maximálního rozsahu za kalendářní rok. Nehraje přitom roli to, že některé z těchto hodin odpracoval zaměstnanec fakticky pro zaměstnavatele A.

Obsahové náležitosti

V dohodě o provedení práce musí být uvedeny sjednané práce a doba, na kterou se tato dohoda uzavírá. Musí z ní být tedy patrné, jaké práce má zaměstnanec konat (bližší označení sjednaných prací je pak předmětem informační povinnosti zaměstnavatele dle § 77a ZP) a doba trvání dohody o provedení práce. Tou nutno rozumět jak dobu určitou, tak dobu neurčitou, i když se dohoda o provedení práce uzavírá zpravidla s časovým omezením.

Logicky bývá v dohodě o provedení práce sjednávána ještě odměna dle § 138 ZP, předpokládaný rozsah této práce (lze ho vymezit též jako maximální limit připuštěný zákonem – viz výše), případně místo výkonu práce a způsoby zrušení dohody.

Upozornění na možné chyby

Mezi dohodou o pracovní činnosti a dohodou o provedení práce nedělá zákoník práce žádný kvalitativní rozdíl, nýbrž jen rozdíl kvantitativní.

Nahrávám...
Nahrávám...