Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

FKSP

24.10.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

FKSP

Ing. Eliška Hryzláková

Pojem

Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP) je určen k zabezpečování kulturních a sociálních potřeb zaměstnanců, důchodců (bývalých zaměstnanců) a jejich rodinných příslušníků. Není určen k oceňování pracovních zásluh.

  • Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích, ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, ve znění pozdějších předpisů

  • Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky č. 704 – Fondy účetní jednotky

  • Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky č. 710 – Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek

Vyhláška o FKSP se týká:

  • organizačních složek státu,

  • státních příspěvkových organizací,

  • příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky.

Tvorba fondu kulturních a sociálních potřeb

§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 114/2002 Sb. upravuje výši tvorby fondu kulturních a sociálních potřeb.

Základní příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb v roce 2017 je tvořen ve výši 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných:

  • na platy a náhrady platů,

  • na mzdy a náhrady mzdy,

(do objemu těchto nákladů se zahrnuje také náhrada platu/mzdy za dobu odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť).

FKSP se netvoří z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, z odstupného a z přijatých refundací mezd/platů.

Dalšími příjmy fondu jsou:

  • náhrady škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu,

  • peněžní a jiné dary určené do fondu od fyzických nebo právnických osob se stávají součástí fondu a používají se v souladu s vyhláškou,

  • u příspěvkových organizací jsou to příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz organizace hradí nebo přispívá z fondu (mohou to být také příjmy z pronájmu majetku pořízeného z fondu),

  • zisk z prodeje majetku pořízeného z FKSP může být zdrojem FKSP (u organizačních složek státu jsou příjmy z prodeje majetku, se kterým hospodaří, příjmem státního rozpočtu).

Finanční prostředky fondu ukládá příspěvková organizace na samostatném bankovním účtu peněžního ústavu.

Zdrojem fondu nejsou:

  1. úroky z finančních prostředků fondu, uložených u peněžních ústavů,
  2. finanční bonusy od pojišťoven nebo od penzijních fondů,
  3. splátky půjček poskytnutých z FKSP,
  4. příděly ze zlepšeného výsledku hospodaření organizace.

Zdroje nelze převádět do jiných fondů, takže jeho použití je přímým výdajem fondu.

Hospodaření s fondem

Finanční prostředky fondu ukládá příspěvková organizace na samostatném bankovním účtu peněžního ústavu. Převody základního přídělu do fondu se provádějí po částech (formou záloh) z roční plánované výše (nebo podle skutečně vyplacených platů/mezd) v souladu se schváleným rozpočtem nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž k tvorbě fondu došlo. Roční zúčtování záloh se provádí v rámci roční účetní závěrky ze skutečně vyplacených platů/mezd za kalendářní rok. Koncem kalendářního roku je pak organizace povinna vytvořit fond ve stanovené výši.

Č.ř. Text MD D
  Účtování o přídělu v průběhu roku:    
1. Předpis přídělu do fondu formou zálohy 527 412
2. Převod finančních prostředků z provozního účtu na běžném účtu FKSP 262 241
3. Příjem finančních prostředků na běžném účtu FKSP 243 262
  Účtování o nepřevedeném přídělu z mezd za prosinec:    
1. Předpis přídělu z mezd za prosinec do fondu (vyúčtování za rok) 527 412
  Převod přídělu (vyúčtování) v následujícím roce:    
1. Odvod finančních prostředků (příděl z mezd za prosinec) v lednu následujícího roku z provozního účtu 262 241
2. Příjem finančních prostředků na běžném účtu FKSP 243 262

V případě, že příspěvková organizace nemá volné finanční prostředky (ztrátová organizace) k převodu na bankovní účet FKSP, neúčtuje ani o tvorbě přídělu do fondu.

Při hospodaření s fondem si organizace musí stanovit pravidla pro čerpání fondu a rozpočet fondu pro daný kalendářní rok, které uvedou ve svých zásadách v písemné formě. Při jejich tvorbě spolurozhoduje odborová organizace (kolektivní smlouva, zásady pro čerpání fondu, pravidla o hospodaření s fondem apod.) Pokud odborová organizace nebyla v příspěvkové organizaci založena, ustanoví pravidla a rozpočet ředitel ve vnitřní směrnici organizace.

Organizace může přispívat pouze na činnosti, které organizuje nebo spoluorganizuje nebo pořídí od jiné organizační složky státu nebo právnické nebo fyzické osoby. Plnění se pak poskytne za cenu sníženou o příspěvek z fondu. Příspěvek lze poskytnout pouze z fondu té organizační složky státu nebo příspěvkové organizace, která činnost zcela uhradila. Příspěvkem může být i plná úhrada nákladů. Veškerá plnění z fondu, s výjimkou sociálních výpomocí, sociálních půjček a darů, jsou zaměstnancům poskytována nepeněžní formou. Na poskytnutí příspěvku nebo jiné plnění z fondu není právní nárok!

Nejdříve se stanoví:

1) Pravidla o hospodaření s fondem: Organizace si v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřní směrnici určí, která z plnění uvedená v § 4 až § 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb. bude, v souladu se schváleným rozpočtem, z fondu poskytovat.

U každého plnění se stanoví:

  • komu je dané plnění určeno,

  • jak často se bude poskytovat,

  • výše příspěvku z fondu.

Pokud v průběhu platnosti pravidel vznikne potřeba jejich změny, pak se okruh dosud poskytovaných plnění zúží nebo rozšíří. Změny schválených pravidel nelze uplatňovat zpětně a zaměstnanci s nimi musejí být seznámeni.

2) Rozpočet fondu, který se skládá z příjmové a výdajové části:

  • příjmovou část rozpočtu tvoří:

    • zůstatek na bankovním účtu FKSP k 1. 1. daného kalendářního roku,

    • plánovaný základní příděl do fondu za kalendářní rok,

    • další příjmy, například dary nebo příjmy z pronájmů,

    • předpokládané splátky půjček v daném kalendářním roce,

    • náhrady škod a pojistná plnění, která se vztahují k majetku pořízeného z fondu,

  • výdajová část rozpočtu fondu vychází z pravidel pro čerpání fondu a předpokládaných výdajů na čerpání podle jednotlivých bodů vyhlášky (§ 4 až § 14) a celkových výdajů v daném kalendářním roce.

Pravidla pro čerpání FKSP ve prospěch zaměstnanců v pracovním poměru, jejich rodinných příslušníků a důchodců, kteří v organizaci pracovali před prvním odchodem do důchodu, musejí být v souladu s podmínkami uvedenými v § 4 až 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb.

Příspěvek lze poskytnout:

  • pouze do výše finančních prostředků fondu,

  • pouze na účely uvedené v § 4 až § 14 vyhlášky, nelze je rozšiřovat, lze je pouze zúžit,

  • zásadně na činnosti, které organizace organizuje nebo spoluorganizuje nebo pořídí od jiné organizační složky státu nebo právnické nebo fyzické osoby za cenu sníženou o příspěvek z FKSP,

  • pouze z FKSP té organizační složky státu nebo příspěvkové organizace, která činnost zcela uhradila.

Čerpání fondu

1) § 4 vyhlášky č. 114/2002 Sb. – Příspěvky na provoz zařízení, která slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců:

  • na náklady na provoz kulturních zařízení, rekreačních zařízení, sportovních a tělovýchovných zařízení, rehabilitačních zařízení vč. masáží a zařízení pro zájmovou činnost organizačních složek státu a příspěvkových organizací a na provoz autobusu, pokud je využíván pro potřeby zařízení sloužícího kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců,

  • na nákup vitamínových prostředků pro zaměstnance a příspěvek na očkování proti chřipce, klíšťové encefalitidě a hepatitis A, pokud není hrazeno ze zdravotního pojištění,

  • na vybavení ke zlepšení pracovních podmínek, na pracovní oděvy a obuv nad povinné vybavení, na jednotné oblečení a na vybavení pro sportovní a zájmovou činnost, které je půjčováno zaměstnancům,

  • na náklady za dočasné užívání zařízení jiných organizačních složek státu nebo osob, pokud slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců,

2) § 5 vyhlášky č. 114/2002 Sb. – Pořízení hmotného majetku, který slouží kulturním a sociálním potřebám zaměstnanců,

3) § 6 vyhlášky č. 114/2002 Sb. – Půjčky na bytové účely (zápůjčky podle NOZ),

4) § 7 vyhlášky č. 114/2002 Sb. – Příspěvek na závodní stravování,

5) § 8 vyhlášky č. 114/2002 Sb. – Příspěvek na dovolenou a rekreaci,

6) § 9 vyhlášky č. 114/2002 Sb. – Příspěvek na kulturu, vzdělávání, tělovýchovu a sport:

  • na vstupenky na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce a na dopravu na tyto akce,

  • náklady na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce pořádané organizační složkou státu nebo příspěvkovou organizací,

  • náklady na vzdělávací kurzy,

7) § 10 vyhlášky č. 114/2002 Sb. – Úhrada pobytových nákladů zaměstnanců jiných tuzemských i zahraničních právnických a fyzických osob při vzájemných výměnných rekreacích, zájezdech, kulturních akcích a sportovních soutěžích při zajištění vzájemnosti,

8) § 11 vyhlášky č. 114/2002 Sb. – Jednorázové sociální výpomoci a půjčky,

9) § 12 vyhlášky č. 114/2002 Sb. – Penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření,

10) § 12a vyhlášky č. 114/2002 Sb. – Pojistné na soukromé životní pojištění,

11) § 13 vyhlášky č. 114/2002 Sb. – Příspěvek odborové organizaci,

12) § 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb. – Dary.

Fond nelze čerpat na:

  1. poplatky za položky a vedení běžného účtu FKSP, ty hradí organizace z hlavní činnosti,
  2. náklady spojené s realizací půjčky/zápůjčky z FKSP. Ty hradí zaměstnanec. Způsob úhrady je nutné dohodnout v zásadách fondu,
  3. úhrady pojistného (SP a ZP) z poskytovaných plnění z fondu, které se hradí z rozpočtu organizace,
  4. náklady spojené s nákupem náplní nebo čisticích přípravků např. do speciálních vysavačů nebo do automatů na nápoje (pořízené z FKSP), zatímco na výdaje související s těmito přístroji, tj. na úhradu energie, vody a opravy lze z fondu přispívat. Z fondu lze také přispívat na nákup stlačeného kyslíku pro výrobu sody.

Poskytování půjček na bytové účely a k překlenutí tíživé finanční situace (§ 6 a 11 odst. 2)

Organizace mohou poskytovat půjčky z FKSP svým zaměstnancům:

  • na bytové účely (§ 6 vyhlášky č. 114/2002 Sb.),

  • k překlenutí tíživé finanční situace (§ 11 odst. 2 vyhlášky č. 114/2002 Sb.)

Oba typy půjček jsou bezúročné a lze je poskytnout pouze na základě písemné smlouvy. Stejně tak při skončení pracovního nebo služebního poměru jsou oba druhy půjček splatné nejpozději do 6 měsíců ode dne jejich skončení (pokud ve smlouvě o půjčce nebylo stanoveno jinak).

Na základě písemné žádosti zaměstnance zaměstnavatel (spolurozhodují odbory) posoudí, zda byly finanční prostředky na danou půjčku rozpočtovány a zda:

  • v případě žádosti o půjčku na bytové účely má ve svých zásadách uvedeno, za jakých podmínek bude poskytovat příspěvek na uvedené bytové zařízení nebo na pořízení domu (bytu) do vlastnictví, případně změny stavby domu (bytu), který zaměstnanec užívá pro vlastní bydlení a v jaké výši,

  • v případě žádosti o půjčku k překlenutí tíživé finanční situace byl zaměstnanec postižen živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, nebo se dostal do mimořádně tíživých nebo neočekávaných sociálních situací z jiných důvodů.

Půjčku nelze poskytnout tomu, kdo je v insolvenci, v exekuci nebo je dlužníkem státu!!

Rozdíly u obou půjček:

Půjčka na bytové účely:

  1. se poskytuje nepeněžní formou, takže se z fondu přímo uhradí účel, dohodnutý ve smlouvě o půjčce,
  2. lze poskytnout i více půjček, ale součet zůstatků nesplacených půjček a nové půjčky nesmí přesáhnout 100 000 Kč, z toho na koupi bytového zařízení 50 000 Kč (součet všech nesplacených půjček nesmí být překročen v žádném časovém období; k půjčkám, které byly poskytnuty zaměstnanci dříve a byly již splaceny, se nepřihlíží),
  3. je splatná nejpozději do 10 let od uzavření smlouvy o půjčce.

Půjčka k překlenutí tíživé finanční situace:

  1. se poskytuje v hotovosti,
  2. k překlenutí tíživé finanční situace může být nejvýše 20 000 nebo 50 000 Kč v případě postižení živelnou pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav,
  3. je splatná do 5 let od uzavření smlouvy o půjčce.

Podle § 6 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů, může organizace poskytnout z prostředků fondu půjčku na:

  1. pořízení domu nebo bytu do vlastnictví nebo spoluvlastnictví pro vlastní bydlení, na složení členského podílu na družstevní byt pro vlastní bydlení a na provedení změny stavby domu nebo bytu, který zaměstnanec používá pro vlastní bydlení,
  2. koupi bytového zařízení,
  3. nesplacený zůstatek půjčky z fondu na bytové účely poskytnuté předchozím zaměstnavatelem a na nesplacený zůstatek půjčky z fondu na bytové účely manžela (manželky).

Půjčku nelze poskytnout na úhradu nákladů, které byly již kryty půjčkou nebo úvěrem od bank nebo poboček zahraničních bank nebo jiné osoby. Nelze ji také poskytnout na vypořádání společného jmění manželů, vypořádání dědiců a jiné majetkoprávní vypořádání.

Ve svých zásadách nebo ve vnitřní směrnici (kolektivní smlouvě) k FKSP si organizace (ve spolupráci s odbory) stanoví, co je chápáno pod pojmem bytové účely a bytové zařízení, a vymezí konkrétní okruh plnění, na co budou půjčky s tímto účelem v organizaci poskytovány a v jaké výši. Bytovým zařízením se rozumějí předměty, které souvisejí s vybavením bytu. Určitě by to ale neměl být nadstandard, jako třeba umělecká díla, ale například nejrůznější domácí elektrospotřebiče (chladnička, plynový sporák apod.), koberce, nábytek, žaluzie a jejich montáž, osobní počítač pro běžně použití zaměstnance (pokud neslouží k podnikání zaměstnance nebo jeho rodinných příslušníků), zřízení bytové telefonní stanice, nákup záznamníku na telefon, bezpečnostní dveře do bytu, drobné opravy bytu nebo domu, obnova bytového jádra, obnova kuchyňské linky, obnova koupelny apod., vše v rozsahu, který nevyžaduje stavební povolení nebo ohlášení.

Za půjčku na bytové účely nelze například považovat:

  • půjčku na složení vkladu do společnosti (např. vklad do s.r.o., která kupuje dům, v němž zaměstnanec bydlí),

  • stavbu garáže (lze poskytnout, pokud se půjčka poskytuje na stavbu rodinného domu a stavba garáže je jeho součástí),

  • oplocení domu,

  • movitý majetek, který nesouvisí s bydlením (např. cirkulárku, sekačku na trávu apod.).

V praxi je postup následující:

1) Zaměstnanec si podá žádost na poskytnutí půjčky například na pořízení konkrétního bytu do svého vlastnictví.

V případě, že žádá o poskytnutí půjčky na:

  1. pořízení domu nebo bytu do svého vlastnictví nebo spoluvlastnictví pro vlastní bydlení, na složení členského podílu na družstevní byt pro vlastní bydlení, musí doložit, že je nebo bude skutečným vlastníkem nebo spoluvlastníkem domu nebo bytu,
  2. provedení změny stavby domu nebo bytu, který využívá pro vlastní bydlení, nemusí vlastnictví nebo spoluvlastnictví dokládat, jestliže vlastníkem jsou například rodiče nebo manželka. Postačuje doložení, že dům nebo byt využívá zaměstnanec pro vlastní bydlení s trvalým pobytem. Nemá-li ale v domě nebo v bytě, na jehož rekonstrukci půjčku žádá, nahlášen trvalý pobyt, může po něm organizace požadovat doložení „Čestného prohlášení zaměstnance”, ve kterém uvede, že dům (byt) trvale užívá pro vlastní bydlení. Pro posouzení, zda má být půjčka poskytnutá, je dobré nechat si předložit nájemní smlouvu, ze které bude mimo jiné zřejmé, do kdy nájem trvá. Způsob dokazování si organizace zavede do svých zásad ve vnitřní směrnici nebo v pravidlech pro čerpání fondu,
  3. koupi bytového zařízení,
  4. nesplacený zůstatek půjčky z fondu na bytové účely poskytnuté předchozím zaměstnavatelem a na nesplacený zůstatek půjčky z fondu na bytové účely manžela (manželky).

2) Organizace uzavře se zaměstnancem písemnou smlouvu na poskytnutí půjčky, která musí obsahovat tyto podstatné náležitosti (půjčka je bezúročná):

  • účel poskytnutí půjčky,

  • výše půjčky,

  • způsob a výše splátek,

  • splatnost půjčky – každá půjčka na bytové účely je splatná nejpozději do 10 let od uzavření smlouvy o půjčce, lze ji použít pouze k přímé úhradě účelu,

  • případný ručitel (je na organizaci, zda si zvolí institut ručitele a uvede ho do zásad k poskytování půjček),

  • způsob a termín úhrady části nesplacené půjčky při skončení pracovního poměru.

Náležitosti písemné smlouvy o půjčce a podmínky pro poskytnutí půjčky je nutné upravit v pravidlech pro čerpání fondu a mohou vycházet z § 2390 až § 2394 NOZ.

Podle NOZ se půjčka ve smlouvě nazývá nově zápůjčkou, osoba, která si peníze půjčuje, není již dlužníkem, ale vydlužitelem a věřitel se označuje jako zapůjčitel, což jsou pojmy, které nejsou dosud uvedeny v platném znění vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

3) Faktura bude vystavena na jméno zaměstnance. Protože finanční prostředky z poskytnuté půjčky lze použít pouze k přímé úhradě účelu, který byl dohodnut ve smlouvě o půjčce, organizace uhradí fakturu z běžného účtu fondu na stanovený účel ve výši, která byla sjednána ve smlouvě o půjčce. Jestliže částka na faktuře převyšuje dohodnutou částku ve smlouvě o půjčce, může uhradit fakturu v plné výši, pokud má ve fondu dostatek finančních prostředků, na bankovní účet uvedený na faktuře. Přijatelnější variantou však bude, když v případě, že částka na faktuře je vyšší než ta, která byla uvedena ve smlouvě o půjčce, uhradí zaměstnanec do fondu rozdíl do pokladny nebo na bankovní účet FKSP nejpozději k datu úhrady faktury. Organizace půjčku současně zaúčtuje jako pohledávku za zaměstnancem, a to s oddělující analytikou nebo identifikací. Finanční prostředky z fondu určené na půjčku zaměstnanci nelze zasílat na účet jeho stavebního spoření ani na jeho osobní účet.

Prominutí nesplacených půjček:

  • V případě skončení pracovního nebo služebního poměru je půjčka (na bytové účely nebo k překlenutí tíživé finanční situace) splatná nejpozději do 6 měsíců ode dne jeho ukončení, pokud není ve smlouvě o poskytnutí půjčky stanoveno jinak. Jestliže by zaměstnanec ve stanoveném termínu půjčku z fondu v plné výši neuhradil, může být její nesplacený zůstatek, ať už je důvod nedoplacení půjčky jakýkoliv, prominut za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem (§ 34 zákona č. 219/2000 Sb.), nejvýše však lze podle vyhlášky prominout částku 15 000 Kč.

  • O prominutí zůstatku nesplacené půjčky musí zaměstnanec organizaci písemně požádat a uvést důvod, proč půjčku nemohl splatit. Mohou to být například sociální důvody. V případě ukončení pracovního nebo služebního poměru musí podat žádost ještě před jejich ukončením.

  • Na základě písemné žádosti zaměstnance organizace rozhodne, zda za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem (§ 34 zákona č. 219/2000 Sb.) promine nesplacenou částku celou nebo jen část. Podle § 3 odst. 7 vyhlášky č. 114/2002 Sb. lze prominout nejvýše částku 15 000 Kč.

  • Pokud dojde k prominutí zůstatku nesplacené půjčky nebo její části, musí být se zaměstnancem uzavřena písemná dohoda (s vyjádřením odborů působících v organizaci). Prominutý zůstatek půjčky je peněžitým příjmem, který podléhá dani z příjmů ze závislé činnosti. Zaměstnanec tedy musí být ještě v zaměstnaneckém poměru, aby mohl uhradit daň z příjmu z prominuté částky.

  • U pozůstalých se zůstatek neuhrazené půjčky stává součástí dědického vypořádání.

Náklady spojené s realizací půjčky nelze z FKSP hradit. Ty musí hradit zaměstnanec. Je nutné, aby byl v pravidlech pro čerpání fondu uveden způsob jejich úhrady.

Pokud zaměstnanec požádá o půjčku na opravu střechy družstevního domu, ve kterém má družstevní byt, který užívá pro vlastní bydlení, doloží rozhodnutí družstva o způsobu úhrady a o navýšení členského podílu.

Protože poskytnutí půjčky není chápáno jako spotřeba fondu, nesnižuje hodnotu fondu. O poskytnuté půjčce se účtuje podle bodu 5. 2. ČÚS č. 704:

Č. ř. Text MD D
1. Poskytnutí půjčky zaměstnanci z FKSP 335 243
2. Splátka půjčky zaměstnancem 243
261
335
335

Sociální výpomoci a půjčky (§ 11)

Sociální výpomoci a půjčky se poskytují v hotovosti v souladu s rozpočtem fondu. V případě sociální výpomoci zaměstnancům, popř. jejich nejbližším pozůstalým, se jedná o jednorázovou nenávratnou sociální výpomoc v hotovosti:

  • v mimořádně závažných případech,

  • při řešení tíživých nebo neočekávaných sociálních situací, která může v jednotlivém případě činit nejvýše 15 000 Kč (není osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti, pouze v případě poskytnutí sociální výpomoci nejbližším pozůstalým v případě úmrtí zaměstnance je jednorázová sociální výpomoc od daně z příjmů osvobozena až do výše 15 000 Kč),

  • při řešení následků způsobených živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na nichž byl vyhlášen nouzový stav, která může činit nejvýše 30 000 Kč (je osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti pouze v případě vyhlášení vládou ČR, nikoliv hejtmanem nebo starostou apod.).

Zaměstnavatel (ve spolupráci s odbory) vždy na základě písemné žádosti zaměstnance posuzuje, zda okolnosti pro poskytnutí sociální výpomoci nastaly, ale pokud rozhodne o poskytnutí finanční výpomoci (půjčky) a ta je poskytnuta, pak již nemá povinnost zkoumat, na jaké účely ji zaměstnanec použil.

Vznikne-li u jednoho zaměstnance v průběhu roku více podobných mimořádně závažných tíživých situací, lze mu poskytnout sociální výpomoc na každý jednotlivý případ samostatně tak, aby každá žádost zaměstnance na poskytnutí sociální výpomoci s uvedením důvodu byla vždy samostatně schválena. V zásadách si organizace musí určit, ve kterých případech bude sociální výpomoc poskytovat

Na základě písemné smlouvy lze zaměstnancům poskytnout bezúročnou půjčku v hotovosti se splatností do 5 let od uzavření smlouvy o půjčce:

  • k překlenutí tíživé finanční situace nejvýše 20 000 Kč nebo

  • v případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, nejvýše 50 000 Kč.

Příspěvky na závodní stravování (§ 7)

Z fondu lze přispívat zaměstnancům na závodní stravování podle zvláštního právního předpisu (vyhláška č. 430/2001 Sb., vyhláška č. 84/2005 Sb.).

1) Závodní stravování zabezpečované prostřednictvím vlastních zařízení

Příspěvková organizace si ve vlastním stravovacím zařízení sama připravuje a vydává jídla nebo přípravu a výdej jídel zajišťuje jiná organizace nebo právnická nebo fyzická osoba formou služby. V obou případech jde o závodní stravování ve vlastním zařízení, i když ve druhém případě je stravování zajištěno formou služby. To znamená, že náklady na provoz jsou v plné výši hrazeny z hlavní činnost příspěvkové organizace. Jsou to náklady na energie, plyn, vodu, odpisy, majetek, na údržbu, platy atd.

Ve vlastním zařízení závodního stravování hradí organizace náklady na suroviny spotřebované na přípravu podávaných hlavních jídel, doplňkových jídel a nápojů a ostatní provozní náklady na závodní stravování, což jsou věcné, osobní a další režijní náklady. A to vše včetně ztrát vzniklých přirozeným úbytkem surovin.

Náklady spojené s nákupem surovin spotřebovaných na přípravu jídel hradí organizace výnosy ze závodního stravování (v žádném případě je nelze hradit z provozních prostředků organizace), které jsou tvořeny úhradami od strávníků a příspěvkem z FKSP. Takže náklady na spotřebu potravin, které hradí strávníci (zaměstnanci a důchodci), mohou být sníženy o příspěvek z FKSP. Výše příspěvku není limitována a organizace si jeho výši stanoví buď v kolektivní smlouvě, ve svých zásadách nebo ve vnitřní směrnici. Jsou-li jídla do vlastní výdejny dovážena, pak náklady spojené s dovozem a výdejem jídel hradí organizace z nákladů na hlavní činnost.

Organizace zajišťuje stravování ve vlastním zařízení závodního stravování:

  • vlastním zaměstnancům,

  • zaměstnancům činným u ní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (ve smlouvě musí být stanovena pracovní doba s tím, že jim bude umožněno stravování ve výši pořizovací ceny surovin v případě, že jejich přítomnost v práci trvá v tomto kalendářním dni alespoň 3 hodiny),

  • důchodcům (bývalým zaměstnancům organizace),

  • cizím strávníkům na základě smlouvy o závodním stravování za plnou cenu jídla tak, aby byly pokryty veškeré náklady na provoz zařízení závodního stravování a náklady na pořizovací cenu surovin na přípravu jídel.

Podmínky poskytnutí příspěvku z FKSP na stravné, pokud je to umožněno kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem:

  • Vlastní zaměstnanci – pokud zaměstnanec vykonal práci pro organizaci v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě nebo v místě služebního působiště:

    • alespoň 3 hodiny v daném kalendářním dni, může mu organizace poskytnout za sníženou úhradu jedno hlavní jídlo v kalendářním dni,

    • déle než 11 hodin v úhrnu s povinnou přestávkou v daném kalendářním dni, může mu organizace poskytnout za sníženou úhradu další hlavní jídlo v kalendářním dni.

  • Důchodcům, kteří u ní pracovali při odchodu do starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, může organizace poskytnout za sníženou cenu jedno hlavní jídlo v průběhu jednoho dne. Náklady na zabezpečení stravování ve vlastním zařízení hradí organizace ze svých rozpočtovaných nákladů. Po důchodcích proto nemůže organizace požadovat úhradu režijních nákladů na provoz.

2) Závodní stravování zabezpečované prostřednictvím jiné organizace nebo jiné právnické nebo fyzické osoby

Při zajištění závodního stravování prostřednictvím jiného subjektu může organizace za sníženou cenu zabezpečovat stravování pouze vlastním zaměstnancům a pouze jedno hlavní jídlo v kalendářním dni, pokud vykonávají práci pro organizaci alespoň 3 hodiny v daném kalendářním dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě nebo v místě služebního působiště.

U tohoto typu stravování nelze za sníženou cenu poskytovat žádné jídlo důchodcům a pracovníkům činným v organizaci na základě dohod mimo pracovní poměr a nelze jim poskytovat příspěvek na stravování nejen z rozpočtu organizace, ale ani z FKSP.

Náklady na závodní stravování tvoří cena za poskytnutou službu sjednaná ve smlouvě. Příspěvková organizace hradí ze svých nákladů na hlavní činnost až 55 % z dohodnuté ceny jídla, maximálně však do 70 % výše horní hranice stravného při služební cestě trvající 5 – 12 hodin. Limit 70 % stravného se použije jedině v případě, že 55 % dohodnuté ceny je vyšší než 70 % cestovních náhrad. Zbývající částku z dohodnuté ceny jídla hradí po odpočtu příspěvku z fondu strávník. Výše příspěvku z fondu není omezena a stanoví si ji organizace v