Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Fond kulturních a sociálních potřeb

6.6.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Fond kulturních a sociálních potřeb

Ing. Zdeněk Morávek

Pojem

Fond kulturních a sociálních potřeb (dále jen „FKSP”) slouží k uspokojování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců a dalších osob, u nichž to příslušné právní předpisy umožňují. Tvorba a čerpání FKSP je upravena vyhláškou MF ČR č. 114/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, poslední novela byla provedena vyhláškou č. 434/2013 Sb., a to s účinností od 1. 1. 2014.

Pro státní příspěvkové organizace je však rozhodující § 60 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a pro příspěvkové organizace zřizované ÚSC potom § 33 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

V případě státních příspěvkových organizací platí, že FKSP je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť a na stipendia interním vědeckým aspirantům a zaměstnancům na studijních pobytech.

FKSP je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem s tím, že vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky.

V souladu s § 60 zákona č. 218/2000 Sb. je FKSP tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen poměrně širokému okruhu osob:

  • zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli,

  • příslušníkům ve služebním poměru,

  • soudcům,

  • žákům středních odborných učilišť a učilišť,

  • interním vědeckým aspirantům,

  • důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u zaměstnavatele,

  • případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a

  • jiným právnickým nebo fyzickým osobám.

Chtělo by se tedy říci, že vlastně všem. Ovšem současně tato úprava stanoví, že další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem stanoví MF ČR právě vyhláškou o FKSP.

V případě příspěvkových organizací zřízených ÚSC platí, že FKSP je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci. Rozsah nákladů, z nichž je FKSP tvořen, je tak vymezen méně široce, než je tomu v případě státních příspěvkových organizací.

I v případě těchto příspěvkových organizací je stanoveno, že FKSP je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem a tím, že vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky.

FKSP je opět tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen stejně širokému okruhu osob jako u státních organizací, pouze s výjimkou příslušníků ve služebním poměru a soudců, protože tyto případy „zaměstnanců” se u organizací zřizovaných obcemi a kraji nevyskytují.

Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem i v tomto případě stanoví MF ČR vyhláškou o FKSP.

Co se týká úpravy základního přídělu v samotné vyhlášce FKSP, je základní příděl tvořen z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a dále na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť.

Ve vyhlášce je tak rozsah těchto nákladů vymezen nejsrozumitelněji, ale přednost před úpravou ve vyhlášce musí mít úprava v příslušném zákoně.

Naprosto zásadní informací je ale výše základního přídělu, ani jeden z příslušných zákonů toto nestanoví a vyhláška o FKSP upravuje, že základní příděl, kterým je tvořen fond, činí 1 % z ročního objemu příslušných nákladů. Od roku 2011 došlo k významnému snížení základního přídělu do fondu z 2 % na 1 %, tedy na polovinu, což se zákonitě projevilo v možnostech poskytování příspěvků z fondu.

Příklad 1

Příspěvková organizace zřízená krajem zúčtovala za příslušný kalendářní rok náklady na platy a náhrady platu ve výši 12 630 000,– Kč, náhrady platu při dočasné pracovní neschopnosti ve výši 38 600,– Kč a odměny z dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce ve výši 384 000,– Kč.

FKSP tak bude činit 1 % ze součtu nákladů na platy a náhrady platu a náhrady platu při dočasné pracovní neschopnosti, tj. 1 % z 12 668 600,– Kč, tedy 126 686,– Kč.

Odměny z dohod nespadají do žádné z kategorií vyjmenovaných mezi náklady, ze kterých se FKSP tvoří, tyto odměny se tak do objemu příslušných nákladů nezapočítávají.

Pokud jde o tvorbu FKSP z náhrad platu při dočasné pracovní neschopnosti, podle § 33 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platí, že položka „A.I.13. Mzdové náklady” obsahuje náklady na veškeré požitky zaměstnanců ze závislé činnosti a náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost, tyto náhrady se tedy také účtují na účet 521, a jedná se o náhrady platů, případně náhrady mezd, proto se do objemu příslušných nákladů zahrnují.

A ještě doplňme, že ČÚS č. 704 uvádí v bodu 5. tvorbu FKSP z objemu mzdových prostředků. Z toho plyne, že do základu pro tvorbu fondu se nezapočítávají náklady, které nejsou součástí platů, tj. především dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, a další náklady, které obdrží fyzické osoby, které nemají uzavřen pracovní poměr, např. jako náhradu škody. Stipendia se započítají jen u interních vědeckých aspirantů. Nezapočítají se prospěchová a sociální stipendia poskytovaná žákům a studentům.

Dalšími příjmy fondu potom jsou náhrady škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu a peněžní a jiné dary určené do fondu. U příspěvkových organizací jsou příjmem fondu také příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu.

Vyhláška o FKSP nevymezuje jako další příjem fondu splátky půjček, protože tyto splátky se účtují jako pohledávka vůči zaměstnanci, kterému je půjčka poskytnuta, nikoliv jako snížení fondu.

Hospodaření s FKSP

Příspěvková organizace je povinna sestavit rozpočet fondu a stanovit způsob jeho čerpání. Pravidla pro hospodaření s FKSP mohou být stanovena samostatnou směrnicí, ale mohou být např. i součástí kolektivní smlouvy, pokud o tvorbě a čerpání spolurozhoduje také odborová organizace. Každopádně tato pravidla musejí být někde prokazatelně stanovena. V těchto pravidlech potom bude upraveno, za jakých podmínek, v jaké výši a jak často budou příspěvky poskytovány, tato skutečnost bude následně využita při sestavování rozpočtu.

Při používání fondu se postupuje v souladu se schváleným rozpočtem a lze z něj čerpat pouze výdaje explicitně určené vyhláškou o FKSP, tedy:

  • příspěvky na provoz zařízení, která slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců,

  • příspěvky na stravování,

  • příspěvky na dovolenou a rekreaci,

  • příspěvky na kulturu, vzdělávání, tělovýchovu a sport,

  • příspěvky na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření,

  • příspěvky na soukromé životní pojištění,

  • příspěvek odborové organizaci na úhradu prokazatelných nákladů souvisejících s činností odborů,

  • poskytování věcných či peněžních darů, zejména k životním a pracovním výročím.

Z fondu lze také pořizovat hmotný majetek, který slouží kulturním a sociálním potřebám zaměstnanců. V neposlední řadě lze z fondu poskytovat půjčky, a to půjčky na bytové účely a sociální půjčky a výpomoci.

Prostředky fondu se ukládají na samostatném účtu u bank a poboček zahraničních bank, není tedy možné, že by tyto prostředky byly evidovány na samostatném analytickém účtu u běžného účtu organizace nebo byly např. vedeny na pokladně.

Převody peněžních prostředků na zálohy na základní příděl do fondu se uskuteční nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž k tvorbě fondu došlo, přičemž tvorba fondu znamená zaúčtování přídělu do nákladů na účet 527. Jak často bude tato tvorba uskutečňována, záleží na stanovených pravidlech, může tak být každý měsíc, čtvrtletně, pololetně, ale nelze vyloučit ani variantu jednou ročně.

Příklad 2

Příspěvková organizace uskutečňuje podle stanovených pravidel základní příděl zálohově vždy za kalendářní čtvrtletí. K 31. 3. 2014 byla zaúčtována tvorba fondu ve formě zálohy ve výši 35 000,– Kč, převod peněžních prostředků z běžného účtu organizace na běžný účet FKSP musí být proveden do 30. 4. 2014.

Komu lze příspěvek poskytnout

Okruh osob, kterým je možné z FKSP přispívat, je upraven ustanovením § 3 odst. 3 vyhlášky č. 114/2002 Sb. Jedná se o tyto osoby:

  • zaměstnanci v pracovním poměru,

  • příslušníci ve služebním poměru,

  • soudci,

  • žáci středních odborných učilišť a učilišť,

  • důchodci, kteří při prvém odchodu do starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u příspěvkové organizace,

  • a jejich manželé (druhové), partneři a nezaopatřené děti.

Toto je tedy okruh osob, kterým lze příspěvek poskytovat, jiným osobám příspěvek poskytovat nelze.

Příspěvková organizace může přispívat pouze na činnosti, které organizuje nebo spoluorganizuje nebo pořídí od jiné organizační složky státu nebo právnické nebo fyzické osoby. Příspěvek lze poskytnout pouze z fondu té příspěvkové organizace, která činnost zcela uhradila.

Důležité je, že na poskytnutí příspěvku nebo jiné plnění z fondu není právní nárok, nelze jej tedy např. právně vymáhat, konkrétní podmínky, za kterých se příspěvek poskytuje, by měly být vymezeny v pravidlech hospodaření s FKSP.

Naprosto zásadní je, že veškerá plnění z fondu, s výjimkou sociálních výpomocí, sociálních půjček a darů, jsou zaměstnancům poskytována nepeněžní formou.

Příklad 3

Zaměstnanec navštívil kulturní představení a následně předložil organizaci vstupenku, která mu byla proplacena. V souladu s pravidly hospodaření s prostředky fondu organizace přispívá na kulturní akce.

V tomto případě se ale nejedná o nepeněžní plnění, je poskytnut peněžní příspěvek, který ale v tomto případě vyhláška o FKSP neumožňuje. Příspěvek z FKSP tak nemůže být v tomto případě poskytnut.

Příspěvkem, pokud není stanovena jeho výše, může být i plná úhrada nákladů, opět záleží zejména na pravidlech hospodaření s FKSP a samozřejmě na finančních možnostech tohoto fondu.

Poskytování příspěvků, případně dalších plnění, má dopad také do oblasti daně z příjmů fyzických osob u zaměstnanců, kterým je příspěvek poskytován. Řada příspěvků je od daně z příjmů osvobozena, pokud jsou zachovány podmínky, které zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP”) pro uplatnění osvobození stanovuje.

Nyní se zaměříme na jednotlivá plnění, která je možné v rámci čerpání FKSP poskytovat, a doplníme vždy i daňový pohled na toto plnění na straně zaměstnance.

Stravování

V praxi jednoznačně nejčastějším příspěvkem je příspěvek na stravování. Jak vyplývá z § 7 vyhlášky č. 114/2002 Sb., z fondu lze přispívat zaměstnancům na závodní stravování podle zvláštního právního předpisu, kterým je zejména vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích, ve znění pozdějších předpisů.

Z § 6 odst. 9 písm. b) ZDP potom vyplývá, že od daně z příjmů je osvobozena hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů. Základní podmínkou je tedy nepeněžní forma plnění, což ale vyžaduje i vyhláška o FKSP. Pokud by zaměstnavatel přispíval na stravování peněžně, potom by osvobození nebylo možné uplatnit, a navíc takovýto peněžní příspěvek by ani nesměl být z FKSP poskytnut. To tedy znamená, pokud to obrátíme, že pokud bude příspěvek poskytnut v souladu s úpravou vyhlášky o FKSP, bude se u zaměstnance jednat o příjem osvobozený od daně.

Za nepeněžní formu plnění se považuje i poskytování stravenek.

Příklad 4

Příspěvková organizace zřízená krajem má uzavřenu smlouvu o zajištění závodního stravování s jinou příspěvkovou organizací, cena oběda je stanovena na 45,– Kč, z toho 10,– Kč je příspěvek z FKSP, 15,– Kč je příspěvek z provozních nákladů organizace a 20,– Kč doplácí zaměstnanec.

Částka 25,– Kč, kterou za zaměstnance hradí zaměstnavatel (10,– Kč z FKSP a 15,– Kč z provozu), je u zaměstnance příjmem, který je osvobozen od daně na základě § 6 odst. 9 písm. b) ZDP. Poskytování příspěvku musí probíhat tak, že příspěvková organizace, která poskytuje závodní stravování, musí cenu oběda fakturovat přímo druhé příspěvkové organizaci, není možný např. takový postup, že by příspěvková organizace poskytla zaměstnancům příspěvek v peněžní formě a ti by potom hradili celou cenu oběda poskytovateli závodního stravování.

Dovolená a rekreace

Příspěvek na dovolenou a rekreaci se poskytuje v souladu s § 8 vyhlášky č. 114/2002 Sb. Z fondu lze přispívat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na dovolenou, včetně rehabilitace a lázeňské léčby, rekreační pobyty ve vlastních zařízeních nebo pořízených od jiných organizačních složek státu nebo od právnických nebo fyzických osob a na zájezdy, a to v tuzemsku i v zahraničí. Vyhláška o FKSP tak pod dovolenou zahrnuje i rehabilitaci a lázeňskou léčbu, a to takovou, která je v plné výši hrazena zaměstnancem. Co se týká rekreačních pobytů, přispívat lze jak na pobyt ve vlastních zařízeních zaměstnavatele, tak i na pobyty pořízené od jiných subjektů. Přispívat lze na tuzemské i rekreační zájezdy.

Naopak přispívat nelze na samostatnou dopravu neorganizovanou v rámci dovolené či rekreace a na dopravu vlastním motorovým vozidlem.

Z daňového hlediska se bude jednat o příjem zaměstnance osvobozený od daně, pokud budou splněny podmínky § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Z této úpravy, mimo jiné, vyplývá, že od daně jsou osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení. Jde-li však o poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000, Kč za kalendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance.

Příklad 5

Příspěvková organizace poskytne v souladu s pravidly hospodaření s FKSP nepeněžní příspěvek na rekreaci zaměstnanci, jeho manželce i jeho dvěma nezaopatřeným dětem v celkové výši 10 000,– Kč. Tento příspěvek ve formě nepeněžního plnění je u zaměstnance osvobozen od daně podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.

Nepeněžní plnění v případě rekreace či dovolené znamená, že zaměstnavateli bude fakturována celá částka poukazu a zaměstnanci bude následně poukaz poskytnut za cenu sníženou o příspěvek.

Možnost poskytovat příspěvky rovněž rodinným příslušníkům vyplývá i z úpravy § 3 odst. 3 vyhlášky č. 114/2002 Sb., pod legislativní zkratkou „rodinný příslušník” jsou zahrnuti manželé, druhové, registrovaní partneři a nezaopatřené děti.

Kultura, vzdělávání, tělovýchova a sport

Podle zmiňovaného § 6 odst. 9 písm. d) ZDP lze osvobodit i příspěvky na kulturu, vzdělávání, tělovýchovu a sport poskytované podle § 9 vyhlášky č. 114/2002 Sb. V souladu s touto úpravou lze z fondu přispívat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na:

  1. vstupenky na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce a na dopravu na tyto akce,
  2. náklady na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce pořádané organizační složkou státu nebo příspěvkovou organizací,
  3. náklady na vzdělávací kurzy.

V souladu s § 6 odst. 9 písm. d) ZDP jsou od daně z příjmů osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z FKSP ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce. Podmínkou je opět nepeněžní forma plnění.

Příklad 6

Zaměstnanec navštívil kulturní představení a následně předložil organizaci vstupenku, která mu byla proplacena. V souladu s pravidly hospodaření s prostředky fondu organizace přispívá na kulturní akce.

V tomto případě se ale nejedná o nepeněžní plnění, proto není možné tento příjem považovat za příjem osvobozený od daně. Jedná se o zdanitelný příjem, ze kterého bude současně odvedeno sociální a zdravotní pojištění. V neposlední řadě se jedná rovněž o porušení vyhlášky  o FKSP.

Příklad 7

Někteří zaměstnanci příspěvkové organizace se zúčastní sportovní akce, z FKSP jim bude poskytnut příspěvek na vstupenky. Pořadatel akce vystaví příspěvkové organizaci fakturu na příslušný počet vstupenek, příspěvková organizace celou fakturu uhradí a zaměstnancům předá vstupenky za cenu sníženou o příspěvek z fondu (případně i bezplatně, protože příspěvkem může být i celá úhrada nákladů).

V tomto případě jsou splněny všechny podmínky pro poskytnutí příspěvku a z pohledu daně z příjmů se jedná o příjem osvobozený od daně.

Příspěvky na provoz zařízení sloužících kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců

Úprava těchto příspěvků je obsažena v § 4 vyhlášky č. 114/2002 Sb. Jedná se o kategorii, která v sobě zahrnuje více druhů plnění:

  • Příspěvek na náklady na provoz zařízení sloužící kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců

Z fondu lze přispívat na náklady na provoz kulturních zařízení, rekreačních zařízení, sportovních a tělovýchovných zařízení, rehabilitačních zařízení včetně masáží a zařízení pro zájmovou činnost, podmínkou je, že se musí jednat o zařízení té příspěvkové organizace, z které je příspěvek poskytován. Spadá sem i příspěvek na provoz autobusu, pokud je využíván pro potřeby zařízení sloužícího kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců.

Určitým problémem může být