Náhrada za dovolenou vysílaných zaměstnanců

3.4.7.10

Náhrada za dovolenou vysílaných zaměstnanců

JUDr. Věra Bognárová

Po dobu čerpání dovolené přísluší zaměstnanci podle § 222 ZP náhrada mzdy nebo platu a tato náhrada se poskytuje ve výši průměrného výdělku. Ustanovení § 222 se použije vždy, pokud právo na dovolenou zaměstnance vzniká podle příslušných ustanovení zákoníku práce. S účinností od 1. 1. 2021 se nově upravuje, že zaměstnanci, který byl vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb do jiného členského státu Evropské unie, nepřísluší náhrada mzdy nebo platu za dovolenou v rozsahu, ve kterém mu náhrada za dovolenou přísluší podle právních předpisů členského státu, do něhož byl vyslán.

Tato úprava je reakcí na vysílání zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb, které je upraveno čl. 56 Smlouvy o fungování Evropské unie. Podle právních předpisů některých členských států EU je povinností zaměstnavatele hradit částky ve výši náhrady mzdy za dovolenou do příslušné pokladny. Z této pokladny je poté zaměstnancům náhrada mzdy za dovolenou poskytována. Povinnost zaměstnavatele platit částky odpovídající náhradě mzdy za dovolenou do příslušné pokladny se týká i zaměstnavatelů se sídlem v České republice, pokud vysílají zaměstnance k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb do konkrétních členských států, které tuto úpravu mají. Zaměstnavatelé mají povinnost částky odpovídající náhradě mzdy hradit bez ohledu na právní úpravu členského státu, kde mají sídlo, a tedy i bez ohledu na to, že jejich právní úprava stanoví povinnost zaměstnancům při…