dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 101/2004 SbNU, sv.34, K přezkoumávání rozhodnutí o stanovení daně podle pomůcek

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 34, nález č. 101

I. ÚS 238/02

K přezkoumávání rozhodnutí o stanovení daně podle pomůcek

Ve věci sp. zn. IV. ÚS 179/01 rozhodl Ústavní soud nálezem ze dne 31. 8. 2001 tak, že „při volbě pomůcek je správce daně vázán také ustanovením § 46 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Stanoví-li tedy správce daně podle § 31 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb. daňovou povinnost, musí stanovit, byť pomocí pomůcek, nejen příjmy, ale i přiměřené výdaje, a s ohledem na uvedený § 46 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb. musí přihlédnout i k dalším okolnostem, z nichž plynou výhody pro daňový subjekt, a to i když jím nebyly uplatněny. … Jinak řečeno, v případech, kdy daň je stanovena podle pomůcek, musí se odvolací správní orgán vyrovnat i s otázkou, zda správce daně splnil svoji zákonnou povinnost vyplývající z § 46 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb. Každý jiný postup staví účastníka daňového řízení do nedůvodně nerovného postavení, a je tedy rozporný s čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen ,Listina‘).“. Přestože tehdy stěžovatel porušení § 46 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb. ve správní žalobě výslovně nevytkl, dovodil Ústavní soud tuto námitku z obsahu správní žaloby. To mu umožnilo učinit závěr, že „bylo tudíž povinností správního soudu zabývat se i tím, zda se odvolací správní orgán řádně vypořádal s otázkou, zda správce daně splnil také svoji zákonnou povinnost vyplývající z § 46 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb. Z odůvodnění ústavní stížností napadeného rozsudku v tomto směru nic neplyne, a z toho důvodu má Ústavní soud za to, že krajský soud plně nedostál svým zákonným procesním povinnostem při přezkumu zákonnosti napadeného rozhodnutí, čímž bylo současně zasaženo i do základního práva stěžovatele zakotveného v čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny, jakož i v čl. 37 odst. 3 Listiny.“ [Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu (dále jen „Sbírka rozhodnutí“), svazek 23, nález č. 131, str. 255-256].

V jiné věci, o níž Ústavní soud rozhodl nálezem sp. zn. IV. ÚS 273/02 (Sbírka rozhodnutí, svazek 28, nález č. 131, str. 125, 128), stěžovatel ve správní žalobě výslovně na porušení § 46 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb. poukázal, avšak správní soud se s touto námitkou nevypořádal. Ústavní soud tehdy konstatoval, že takový postup je v rozporu s čl. 37 odst. 3 Listiny, neboť zakládá nerovnost účastníků řízení.

Lze tedy v souladu s konstantní judikaturou Ústavního soudu uzavřít, že k porušení čl. 36 odst. 1 a 2 a čl. 37 odst. 3 Listiny v řízení před správním soudem o správní žalobě proti rozhodnutí daňových orgánů o stanovení daňové povinnosti podle pomůcek dojde v případě, jestliže stěžovatel v řízení uplatní námitku porušení § 46 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., avšak správní soud se s ní v odůvodnění svého rozhodnutí nijak nevypořádá.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu JUDr. Františka Duchoně a soudců JUDr. Vojena Güttlera a JUDr. Elišky Wagnerové - ze dne 21. července 2004 sp. zn. I. ÚS 238/02 ve věci ústavní stížnosti T. K. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové z 30. 1. 2002 sp. zn. 30 Ca 111/2001, jímž byly zamítnuty stěžovatelovy

Nahrávám...
Nahrávám...