dnes je 1.7.2022

Input:

Nález 14/1997 SbNU, sv.7, K smluvnímu charakteru nabytí vlastnictví v dražbě v procesu tzv. „malé privatizace“ K zásadě zákazu retroaktivity právní normy

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 7, nález č. 14

II. ÚS 303/95

K smluvnímu charakteru nabytí vlastnictví v dražbě v procesu tzv. „malé privatizace“
K zásadě zákazu retroaktivity právní normy

tví nabývané podle § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby (tzv. „malá privatizace“), není vlastnictvím nabývaným na základě jiné skutečnosti, ale smlouvou, kde stát je jen stranou a kde příklep je akceptací nabídky neboli formální a závaznou deklarací toho, že došlo ke konsensu. Nelze totiž odhlédnout od povahy věci, která je určena prvkem dobrovolnosti a rovnoprávným postavením obou subjektů dražby. Ostatně i znění § 1, § 2 aj. uvedeného zákona hovoří výslovn

2. Jedním z principů právního státu (čl. 1 Ústavy) je pravidlo, že právní předpis nepůsobí nazpět, tzv. zákaz retroaktivity, z něhož plyne nutnost každý ústavně přípustný případ retroaktivity zakotvit expressis verbis v zákoně.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 4. února 1997 sp. zn. II. ÚS 303/95 ve věci ústavní stížnosti S. T. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze z 20. 10. 1995 sp. zn. 6 A 148/93 o zaplacení zvláštního poplatku podle § 11 odst. 2 zákona č. 427/1990 Sb., ve znění zákona č. 429/1991 Sb.

I. Výrok

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 10. 1995 čj. 6 A 148/93-17 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Stěžovatel se ve své ústavní stížnosti domáhal vydání nálezu, kterým by byl zrušen shora uvedený rozsudek Vrchního soudu v Praze, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatele, v níž se domáhal zrušení rozhodnutí Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci, kterým mu byl uložen zvláštní poplatek ve výši 5000000 Kč. Z hlediska skutkového stěžovatel uvedl, že podle zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, vydražil v dražbě provozní jednotku, kterou nemohl zaplatit, a proto mu byl dle cit. zákona ve znění zákona č. 429/1991 Sb. rozhodnutím Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci uložen zvláštní poplatek ve výši 25 % vydražené ceny, tj. 5000000 Kč. Protože s tímto rozhodnutím ministerstva nesouhlasil, obrátil se na Vrchní soud v Praze s návrhem na zrušení tohoto rozhodnutí, avšak neúspěšně, neboť Vrchní soud v Praze dospěl k závěru, že zvláštní poplatek podle cit. zákona není vůbec poplatkem, al e sankcí sui generis, jejíž uložení a výše závisí čistě jen na volném uvážení orgánu, který ji ukládá. Uvedeným závěrem pak Vrchní soud v Praze dospěl dle stěžovatele v podstatě k závěru, že uložení tohoto zvláštního poplatku není věcně přezkoumatelné a že lze zkoumat jen proces jeho uložení, čímž odepřel stěžovateli právo na soudní ochranu, které mu zaručuje Listina základních práv a svobod (dále jen „Listina“). V další části svého návrhu stěžovatel dovodil, že pokud je zvláštní poplatek sankce a přitom rozhodování ve věcech privatizace nepodléhá soudnímu přezkumu, nemůže vlastník ukládat nabyvateli, který poruší smluvní povinnosti, sankci, a to proto, že Listina v čl. 11 odst. 1

Nahrávám...
Nahrávám...