dnes je 29.3.2024

Input:

Nález 141/2002 SbNU, sv.28, K dokazování v trestním řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 28, nález č. 141

II. ÚS 4/2000

K dokazování v trestním řízení

Ústavní soud, jsa vázán hranicemi svých pravomocí podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky, již mnohokrát konstatoval (např. usnesení z 27. 3. 1998 sp. zn. IV. ÚS 360/97), že není soudem nadřízeným soudům obecným, a proto mu nepřísluší posuzovat celkovou zákonnost či správnost napadených rozhodnutí. To však nemění nic na jeho oprávnění zjišťovat, zda napadenými rozhodnutími nebylo zasaženo do ústavně zaručených základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 19. listopadu 2002 sp. zn. II. ÚS 4/2000 ve věci ústavní stížnosti Ing. J. J. proti usnesení Městského soudu v Praze z 21. 9. 1999 sp. zn. 9 To 345/99, jímž bylo zamítnuto stěžovatelovo odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 z 6. 5. 1999 sp. zn. 3 T 26/99, kterým byl stěžovatel uznán vinným pokusem trestného činu pojistného podvodu podle § 250a trestního zákona a odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody, spojené s návrhem na zrušení ustanovení § 250a trestního zákona.

I. Výrok

Usnesení Městského soudu v Praze z 21. 9. 1999 sp. zn. 9 To 345/99 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 z 6. 5. 1999 sp. zn. 3 T 26/99 se zrušují.

II. Odůvodnění

Dne 4. 1. 2000 došel Ústavnímu soudu včas podaný návrh ze dne 27. 12. 1999, jímž stěžovatel napadá uvedená rozhodnutí obecných soudů. Spolu s ústavní stížností podal též návrh na zrušení ustanovení § 250a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „tr. zák.“).

Senát Ústavního soudu svým usnesením z 15. 2. 2000 sp. zn. II. ÚS 4/2000 řízení o ústavní stížnosti přerušil a návrh na zrušení § 250a tr. zák. postoupil podle § 78 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) plénu Ústavního soudu.

Plénum Ústavního soudu nálezem z 20. 2. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 5/2000 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 21, nález č. 31; vyhlášen pod č. 127/2001 Sb.) tento návrh zamítlo.

Poté pokračoval senát v řízení o ústavní stížnosti.

Z důvodů dále uvedených má stěžovatel za to, že napadenými rozhodnutími obecných soudů byla porušena jeho základní práva ústavně zaručená v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod č. 2/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „Listina“). Zároveň obecné soudy podle jeho názoru nedostály své ústavní povinnosti uložené jim v čl. 90 a čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky č. 1/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „Ústava“), když aplikací § 250a odst. 1 tr. zák. porušily právo ústavně zaručené v čl. 11 Listiny.

1. Proti navrhovateli bylo vedeno trestní stíhání pro trestný čin pojistného podvodu podle § 250a tr. zák. Napadeným rozsudkem obvodního soudu byl uznán vinným pokusem tohoto trestného činu a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon soud podmíněně odložil na zkušební dobu jednoho roku.

Navrhovatelovo odvolání proti tomuto rozsudku zamítl Městský soud v Praze jako nedůvodné.

Navrhovatelova trestná činnost měla spočívat v tom, že 28. 7. 1998 nahlásil u České pojišťovny, a. s., pojistnou událost č. 9........, k níž mělo dojít v

Nahrávám...
Nahrávám...