dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 170/2007 SbNU, sv.47, K postupu obecných soudů v řízení proti uprchlému

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 47, nález č. 170

I. ÚS 371/07

K postupu obecných soudů v řízení proti uprchlému

Je pravda, že § 306a trestního řádu hovoří o zrušení „rozsudku“. Pokud však část řízení neprobíhá v režimu proti uprchlému, a obviněný tedy tímto způsobem není ze strany orgánů činných v trestním řízení omezen na svém právu na obhajobu, není ani žádného důvodu, proč by tato část řízení měla být bez dalšího opakována.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudců Františka Duchoně a Ivany Janů - ze dne 24. října 2007 sp. zn. I. ÚS 371/07 ve věci ústavní stížnosti R. H. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 1. 2007 sp. zn. 46 T 1/2003, kterým bylo podle § 306a odst. 2 trestního řádu per analogiam zrušeno usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 3. 2005 sp. zn. 6 To 18/2005, který zamítl stěžovatelovo odvolání proti rozsudku krajského soudu, jímž byl stěžovatel odsouzen pro trestný čin zpronevěry podle § 248 odst. 1 a 4 trestního zákona.

Výrok

Ústavní stížnost se zamítá.

Odůvodnění

I.

1. Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 8. 2. 2007, stěžovatel napadl usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) ze dne 4. 1. 2007 sp. zn. 46 T 1/2003 (dále jen „usnesení krajského soudu“), kterým bylo podle § 306a odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), per analogiam zrušeno usnesení Vrchního soudu v Olomouci (dále jen „vrchní soud“) ze dne 24. 3. 2005 sp. zn. 6 To 18/2005 (dále jen „usnesení vrchního soudu“). Jednalo se o rozhodnutí, kterým vrchní soud zamítl jeho odvolání proti rozsudku krajského soudu ze dne 13. 5. 2004 sp. zn. 46 T 1/2003 (dále jen „rozsudek ze dne 13. 5. 2004“), jímž byl uznán vinným trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1 a 4 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 8 let a trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu výkonu funkcí ve statutárních orgánech obchodních společností a družstev na dobu 5 let.

2. Jak stěžovatel uvádí, rozsudek ze dne 13. 5. 2004 se mu nepodařilo doručit a vzhledem k tomu, že jeho pobyt nebyl znám, soud rozhodl o řízení proti uprchlému (rozhodnutí krajského soudu ze dne 21. 1. 2005 na č. l. 2611 spisu sp. zn. 46 T 1/2003 - pozn. Ústavního soudu). Za jeho nepřítomnosti však proběhlo i celé řízení před soudem prvního stupně, s čímž nesouhlasí. Požádal sice, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti, tato jeho žádost se však netýkala celého řízení, ale pouze jednoho konkrétního termínu hlavního líčení. Pokud jde o druhou žádost o konání líčení v jeho nepřítomnosti, založenou ve spise, její pravost popírá.

3. Po skončení řízení o jeho odvolání, dovolání a ústavní stížnosti (nepublikované usnesení sp. zn. I. ÚS 338/06) byl na základě evropského zatýkacího rozkazu zatčen na území Slovenské republiky, převzal si rozsudek ze dne 13. 5. 2004 a podal návrh na jeho zrušení ve smyslu § 306a odst. 2 trestního řádu. Krajský soud však zrušil pouze usnesení odvolacího soudu s poukazem na situaci, kdy řízení před soudem prvního stupně probíhalo sice bez přítomnosti stěžovatele jako obžalovaného, to však na jeho

Nahrávám...
Nahrávám...