dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 171/2001 SbNU, sv.24, K povaze rozhodnutí finančního úřadu podle § 55b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 24, nález č. 171

II. ÚS 660/2000

K povaze rozhodnutí finančního úřadu podle § 55b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů

Rozhodnutí finančního ředitelství o přezkoumávání rozhodnutí podle § 55b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, (které svou podstatou věcně představuje zamítnutí návrhu na povolení přezkoumání rozhodnutí) je rozhodnutím meritorním.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 13. listopadu 2001 sp. zn. II. ÚS 660/2000 ve věci ústavní stížnosti M. D. proti usnesení Krajského soudu v Plzni z 24. 8. 2000 sp. zn. 30 Ca 212/2000, jímž bylo zastaveno řízení o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Plzni ze 30. 5. 2000 č. j. 8851/110/1999 o nepovolení přezkoumání dodatečného platebního výměru na daň z příjmů fyzických osob.

I. Výrok

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 8. 2000 č. j. 30 Ca 212/2000-10 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností, jež Ústavnímu soudu došla 13. 11. 2000 a která i v ostatním splňovala podmínky předepsané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, napadla stěžovatelka usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 8. 2000 č. j. 30 Ca 212/2000-10, jímž bylo zastaveno řízení o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Plzni ze dne 30. 5. 2000 č. j. 8851/110/1999. Stěžovatelka se domnívá, že napadeným rozhodnutím došlo k porušení jejího práva na soudní ochranu práv, garantovaného čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Podle jejího názoru má rozhodnutí Finančního ředitelství v Plzni vydané podle § 55b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, jehož nápravy se domáhala žalobou u Krajského soudu v Plzni, charakter rozhodnutí, jež je přezkoumatelné soudem v rámci správního soudnictví podle § 244 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“). Je to rozhodnutí meritorní, kterým se v daňovém řízení konečným způsobem rozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob. Krajský soud v Plzni tím, že řízení zastavil, znemožnil tedy stěžovatelce domáhat se stanoveným postupem svého práva na nápravu nezákonného rozhodnutí orgánu státní správy u nezávislého a nestranného soudu.

Ústavní soud si k projednání a rozhodnutí věci vyžádal spis Krajského soudu v Plzni sp. zn. 30 Ca 212/2000 a spisový materiál Finančního ředitelství v Plzni sp. zn. 8851/110/1999, z nichž zjistil následující:

Rozhodnutím ze dne 30. 5. 2000 č. j. 8851/110/1999 nepovolilo Finanční ředitelství v Plzni přezkoumání dodatečného platebního výměru na daň z příjmů fyzických osob č. 990000211 vydaného podle § 55b zákona č. 337/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Finančním úřadem v Blovicích dne 2. 8. 1999 pod č. j. 19373/99/141970. Správce daně zjistil, že stěžovatelka nevedla samostatnou evidenci průměrné výše rabatu, třebaže jí tato povinnost byla uložena správcem daně rozhodnutím ze dne 28. 11. 1995 č. j. Bl 5185/980/95. Při daňové kontrole vybral správce

Nahrávám...
Nahrávám...