dnes je 29.3.2024

Input:

Nález 178/2004 SbNU, sv.35, K přikázání věci jinému soudu podle § 12 občanského soudního řádu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 35, nález č. 178

III. ÚS 351/04

K přikázání věci jinému soudu podle § 12 občanského soudního řádu

V dosavadní judikatuře ve věcech ústavních stížností Ústavní soud interpretoval pojem svévole ve smyslu extrémního nesouladu právních závěrů s vykonanými skutkovými a právními zjištěními, dále ve smyslu nerespektování kogentní normy, interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti (příkladem čehož je přepjatý formalismus), jakož i interpretace a aplikace zákonných pojmů v jiném než zákonem stanoveném a právním myšlením konsensuálně akceptovaném významu, a konečně ve smyslu rozhodování bez bližších kritérií či alespoň zásad odvozených z právní normy. V rozhodované věci je svévole v postupu a rozhodování obecného soudu založena kromě nerespektování kogentních norem (§ 12 odst. 3, § 49 odst. 1 občanského soudního řádu) i takovou mírou extrémního nesouladu právních závěrů s vykonanými skutkovými zjištěními (plynoucími z obsahu soudního spisu), jež zavdává příčinu ke snížení důvěry v soudnictví ve smyslu § 80 odst. 2 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích).

Nález

Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu JUDr. Jana Musila a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jiřího Muchy - ze dne 24. listopadu 2004 sp. zn. III. ÚS 351/04 ve věci ústavní stížnosti B. T., a. s., proti usnesení Vrchního soudu v Praze z 25. 7. 2003 sp. zn. Ncd 188/2003 o přikázání věci, podané spolu s návrhem na odložení vykonatelnosti uvedeného usnesení.

Výrok

I. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. července 2003 č. j. Ncd 188/2003-259, jakož i všechna další navazující rozhodnutí, jež ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 96 K 16/2004 Městský soud v Praze vydal, se zrušují.

II. Návrh na odložení vykonatelnosti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. července 2003 č. j. Ncd 188/2003-259 se odmítá.

Odůvodnění

I.

Vymezení věci dle ústavní stížnosti

Návrhem, podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 2. 6. 2004, tj. ve lhůtě stanovené v § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatelka domáhá zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 7. 2003 č. j. Ncd 188/2003-259 o přikázání věci. Uvedeným rozhodnutím obecného soudu se cítí být dotčena v základním právu na zákonného soudce, plynoucím z čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

II.

Rekapitulace věci v řízení před obecnými soudy

Z obsahu spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 96 K 16/2004, jejž si Ústavní soud vyžádal, jakož i z příloh ústavní stížnosti, bylo zjištěno následující:

K návrhu obchodních společností spotřebního družstva V., A. P., a. s., V. W., s. r. o., byl usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 8. 1998 sp. zn. 18 K 28/98 prohlášen konkurs na majetek úpadce obchodní společnosti B. T., a. s., takto stěžovatelku v řízení před Ústavním soudem. Návrhem doručeným Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 7. 1. 2003 se konkursní věřitel obchodní společnost A. P., a. s., domáhal

Nahrávám...
Nahrávám...