dnes je 7.10.2022

Input:

Nález 28/2003 SbNU, sv.29, K právu na projednání věci v přítomnosti účastníka řízeníK postupu soudu při pochybnostech o tom, zda je účastník řízení zastoupen řádně zvoleným zástupcem

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 29, nález č. 28

I. ÚS 294/01

K právu na projednání věci v přítomnosti účastníka řízení
K postupu soudu při pochybnostech o tom, zda je účastník řízení zastoupen řádně zvoleným zástupcem

Podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Ústavní soud zdůrazňuje obecně platný princip, podle něhož případné zásahy do základních práv nebo svobod, a tedy i jejich omezení musí být interpretovány restriktivně, a nikoliv extenzivně. Zejména je třeba respektovat zásadu, že při omezení základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu a že taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena (čl. 4 odst. 4 Listiny). Jestliže tedy podle ustanovení § 101 odst. 2 občanského soudního řádu (poznámka: ve znění před účinností zákona č. 30/2000 Sb.) platilo, že „Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat v nepřítomnosti takového účastníka; přihlédne přitom k obsahu spisu a dosud provedeným důkazům.“, zjevně tuto zákonnou výjimku ze základního práva zakotveného v čl. 38 odst. 2 Listiny nelze chápat způsobem rozšiřujícím.

Z ustálené judikatury obecných soudů plyne, že jestliže ten, kdo vystupoval v občanském soudním řízení jako zástupce účastníka, aniž se prokázal plnou mocí, předloží plnou moc dodatečně, je tím nedostatek průkazu zastoupení zhojen, a jsou tak schváleny i ty úkony učiněné v řízení zástupcem účastníka, k nimž došlo před podpisem plné moci. Podle názoru Ústavního soudu je však tato konvalidace dodatečným předložením plné moci možná jen do doby rozhodnutí soudu.

Jestliže totiž existují rozumné pochybnosti o tom, zda byl účastník řízení v rozhodné době zastoupen řádně zvoleným zástupcem, a nelze-li je jednoznačně vyvrátit, odpovídá principům spravedlivého procesu takové pochybnosti reflektovat, a umožnit tak dotčenému účastníku řízení, aby byla jeho právní věc před obecnými soudy za jeho přítomnosti projednána meritorně.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 27. února 2003 sp. zn. I. ÚS 294/01 ve věci ústavní stížnosti M. H. proti usnesení Nejvyššího soudu z 28. 2. 2001 sp. zn. 33 Cdo 2106/2000 o odmítnutí stěžovatelova dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze z 20. 4. 2000 sp. zn. 29 Co 200/2000, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Kladně z 1. 11. 1999 sp. zn. 7 C 67/99, jímž byl zamítnut stěžovatelův návrh na zaplacení peněžité částky.

Výrok

Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 2. 2001 č. j. 33 Cdo 2106/2000-141 a rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2000 č. j. 29 Co 200/2000-107 se zrušují.

Odůvodnění

Krajský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozsudkem ve věci stěžovatele (žalobce) proti žalovanému královskému městu S. potvrdil rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 1. 11. 1999 č. j. 7 C 67/99-71, jímž byl zamítnut návrh

Nahrávám...
Nahrávám...