dnes je 1.7.2022

Input:

Nález 35/1997 SbNU, sv.7, K právu na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 7, nález č. 35

I. ÚS 278/96

K právu na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod

Podle ustálené judikatury Ústavního soudu by k porušení práva na soudní ochranu došlo tehdy, pokud by byla komukoli v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod upřena možnost domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu, popř. pokud by soud odmítl jednat a rozhodovat o podaném návrhu, eventuálně pokud by zůstal v řízení bez zákonného důvodu nečinný (srov. např. nález I. ÚS 2/93, Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - sv. 1, Praha, C. H. Beck 1994, str 273).

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 26. března 1997 sp. zn. I. ÚS 278/96 ve věci ústavní stížnosti ing. P. S. a Mgr. R. S. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové z 31. 7. 1996 sp. zn. 19 Co 153/96 o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

I. Výrok

Ústavní stížnost se zamítá.

II. Odůvodnění

Rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 2. 11. 1995 č. j. 4 C 157/94-61 bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví žalobce P. E. a žalovaných (stěžovatelů) Ing. P. a Mgr. R. S. k domu v J. se stavební parcelou č. 609 a zahradou č. p. 1152/5 (dále jen „předmětné nemovitosti“), vše zapsáno na LV č. 158 pro obec a katastrální území J. Předmětné nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobce P. E., a to za náhradu v celkové výši 640000 Kč. P. E. byl uznán povinným nahradit České republice doplatek soudního poplatku ve výši 19800 Kč.

V odůvodnění rozsudku soud vycházel ze zjištění, že žalobce P.E. byl podílovým spoluvlastníkem ideální poloviny předmětných nemovitostí, jež získal darovací smlouvou od rodičů, a podílovými spoluvlastníky druhé ideální poloviny těchto nemovitostí byli stěžovatelé, kteří je nabyli kupní smlouvou z roku 1993. Stěžovatelé prý bez vědomí P. E. začali v místnostech v přízemí provádět rekonstrukce a využívat je jako nebytové prostory k podnikání, čímž byla rodina P. E. obtěžována. Jak soud zjistil, v příslušných podáních, jimiž ing. P. S. ohlašoval úřadům stavební úpravy a udržovací práce v předmětném domě, chyběl k nim souhlas spoluvlastníka, přestože na to byl ing. P. S. upozorněn. Za účelem zjištění hodnoty předmětných nemovitostí soud ustanovil znalcem z oboru oceňování nemovitostí ing. M. J. Z jeho znaleckého posudku soud vzal za prokázáno, že hodnota těchto nemovitostí činila podle vyhlášky č. 178/1994 Sb. 1051820 Kč a jejich tržní hodnota byla metodou výnosu z dosažitelného nájemného sta novena na 1280000 Kč. Z tohoto posudku dále vyplynulo, že oceňovaný objekt nelze z hlediska vnitřního uspořádání podle vlastnických podílů věcně rozdělit, aniž by byly provedeny nákladné stavební úpravy.

Na základě výše uvedených zjištění dospěl soud se zřetelem k ustanovení § 142 odst. 1 občanského zákoníku k závěru, že ohledně zrušení spoluvlastnictví předmětných nemovitostí nedošlo k dohodě, takže je nutné provést zrušení spoluvlastnictví soudem. Přihlédl k tomu, že P. E. v domě vyrůstal, že zde od roku 1986 bydlí se svou rodinou a že nikdy nesouhlasil s tím, aby některé prostory v domě byly

Nahrávám...
Nahrávám...