dnes je 25.6.2022

Input:

Nález 36/1997 SbNU, sv.7, Ke zkoumání skutkových zjištění orgánů veřejné správy ve správním soudnictví

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 7, nález č. 36

I. ÚS 332/96

Ke zkoumání skutkových zjištění orgánů veřejné správy ve správním soudnictví

Ve správním soudnictví nelze odhlédnout od skutkových zjištění, resp. nelze se omezit jen na zkoumání zákonnosti rozhodnutí, aniž by se soud zabýval také otázkami skutkovými. To vyplývá mimo jiné i z ustanovení § 250j odst. 2 občanského soudního řádu, který ukládá soudu posoudit, zda zjištění skutkového stavu je dostačující k posouzení věci a zda zjištění skutkového stavu, ze kterého vycházelo správní rozhodnutí, není v rozporu s obsahem spisů.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 26. března 1997 sp. zn. I. ÚS 332/96 ve věci ústavní stížnosti PhMr. S.T. proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze 7. 10. 1996 sp. zn. 29 Ca 256/95 a proti rozhodnutí Magistrátu města Brna - pozemkového úřadu ze 30. 5. 1995 č. j. 594/93-RN o určení vlastnického práva k nemovitostem.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 7. 10. 1996 č. j. 29 Ca 256/95-19 se zrušuje.

Co do zbytku se ústavní stížnost zamítá.

II. Odůvodnění

Pozemkový úřad Magistrátu města Brna (dále jen „pozemkový úřad“) vydal dne 30. 5. 1995 podle ustanovení § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“), rozhodnutí č. j. 594/93-RN, podle něhož stěžovatelka není vlastníkem pozemku p.č. 4387/4 (dříve PK 1855/2) o výměře 1094 m2 a části pozemku p.č. PK 1856/6 o výměře 14 m2 v k.ú. Ž. (dále jen „předmětné nemovitosti“).

V odůvodnění svého rozhodnutí pozemkový úřad uvedl, že stěžovatelka prodala smlouvou o převodu nemovitostí ze dne 21. 9. 1964 předmětné nemovitosti československému státu, zastoupenému Městským národním výborem v Brně. Pozemkový úřad shledal, že uvedená kupní smlouva byla uzavřena v tísni ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě, neboť stěžovatelka hodlala předmětné nemovitosti, které zdědila po rodičích, darovat svým dětem. Když však k tomuto převodu získala příslušný souhlas, začal a jednání o výkupu pozemků na stavbu domů. Stěžovatelka tehdy vážně onemocněla a celou záležitost proto musel vyřizovat její manžel. Stěžovatelka (stejně jako někteří další občané) bezúspěšně žádala o revizi rozhodnutí odboru výstavby městského národního výboru k zástavbě zahrady a její manžel kupní smlouvu podepsal až po dalším naléhání a vyhrožování.

Podle názoru pozemkového úřadu však kupní smlouva nebyla uzavřena za nápadně nevýhodných podmínek, protože k porušení tehdy platných právních a cenových předpisů nedošlo. Poněvadž k zákonnému nabývacímu titulu je zapotřebí současné splnění obou podmínek, tj. stavu tísně i nápadně nevýhodných podmínek, a pozemkový úřad shledal pouze splnění jedné podmínky, tj. tísně, nároku stěžovatelky na vydání předmětných nemovitostí nevyhověl.

Krajský soud citované rozhodnutí pozemkového úřadu napadeným rozsudkem potvrdil a nenařídil ústní jednání, neboť se prý v dané věci jednalo pouze o posouzení právní otázky ve smyslu ustanovení § 250f občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). V tomto rozsudku krajský soud zejména posuzoval námitku stěžovatelky, že za

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...