dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 58/1995 SbNU, sv.4, K pojmu „tíseň“ podle zákona č. 229/1991 Sb.

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 4, nález č. 58

IV. ÚS 85/95

K pojmu „tíseň“ podle zákona č. 229/1991 Sb.

Pojem tísně [§ 6 odst. 1 písm. h) zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů] je třeba interpretovat v souvislosti s politickým nátlakem, spojeným s obdobím let 1948-1989. Za stav tísně je proto třeba považovat i takový stav, kdy vlastník nemůže s věcí volně nakládat, neboť ve své dispozici s předmětem vlastnictví je omezován represivní politikou, umožňovanou nedostatkem existence právního a demokratického státu. O takový s tav nejde proto v této souvislosti pouze v případě, kdy dárcův projev vůle v žádném směru a mimo jakoukoli pochybnost nesouvisí se zmíněným politickým nátlakem, ale je adekvátní reakcí na stav jednajícího, adekvátní potud, že by jej učinil bez ohledu na poměry, panující v uvedeném období.

Nález

Ústavního soudu České republiky (IV. senátu) ze dne 9. října 1995 sp. zn. IV. ÚS 85/95 ve věci ústavní stížnosti A.H. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě z 5. 1. 1995 sp. zn. 22 Ca 323/94 o vydání nemovitosti.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 1. 1995 čj. 22 Ca 323/94-29 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Ve včas podané ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, potvrzujícímu rozhodnutí Okresního úřadu ve Frýdku-Místku, okresního pozemkového úřadu ze dne 14. 4. 1994 čj. PzÚ 77/91-A-Ps o tom, že stěžovatelka není vlastníkem, resp. spoluvlastníkem ve výroku rozhodnutí blíže specifikovaných nemovitostí, stěžovatelka tvrdí, že jí byla odňata možnost před soudem jednat a vyjádřit se k prováděným důkazům. Pokud jde o posouzení otázky, zda se svým zemřelým manželem darovala předmětné nemovitosti v tísni, uvádí dále, že na jednání v tísni lze podle jejího názoru usuzovat všude tam, kde právní úkony byly ve svých důsledcích pro původního vlastníka zjevně nevýhodné. Stav tísně nelze posuzovat odtrženě od doby, kdy právní úkon spojený s tvrzenou tísní byl učiněn. Pokud vlastník před a v době provedení právního úkonu byl postižen politickou perzekucí, lze na jednání v tísni usuzovat vždy. Protože rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě došlo k porušení článků 38 odst. 2, 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), navrhuje, aby její ústavní stížnosti bylo vyhověno a napadené rozhodnutí bylo zrušeno.

Krajský soud v Ostravě jako účastník řízení uvádí ve svém vyjádření z 2. 8. 1995, že v době uzavření darovacích smluv nebyly naplněny znaky tísně, neboť iniciativa k uzavření smluv vzešla ze strany dárců. Krajský soud rozhodl bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že k rozhodnutí není třeba dalších stanovisek účastníků a o věci lze rozhodnout na základě správního spisu. Z uvedených důvodů proto navrhuje, aby ústavní stížnost byla zamítnuta.

Vedlejší účastník Okresní úřad Frýdek-Místek, okresní pozemkový úřad navrhl, aby Ústavní soud podanou ústavní stížnost zamítl, a to v podstatě z důvodů, jež jsou uvedeny v jeho rozhodnutí a rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě.

Také vedlejší účastník Zemědělské družstvo vlastníků N. se ztotožnil s rozhodnutím Okresního úřadu Frýdek-Místek,

Nahrávám...
Nahrávám...