dnes je 9.12.2022

Input:

Nález 58/2002 SbNU, sv.26, K naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 26, nález č. 58

III. ÚS 575/01

K naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu

Klíčovým je nepochybné prokázání úmyslu pachatele při naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu podle § 250 trestního zákona. Ústavní soud si je vědom toho, že dokazování v tomto směru bývá začasté náročné, nicméně při zákonné konstrukci trestného činu podvodu nelze než trvat také na nepochybném prokázání právě i subjektivní stránky trestného činu. Jinak řečeno, je nezbytné trvat na důsledném uplatňování odpovědnosti za zavinění, když tato zásada je jednou ze stěžejních zásad, na kterých je vůbec vystavěna definice trestného činu (§ 3 odst. 3 trestního zákona, podle něhož „K trestnosti činu je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li tento zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti.“). K naplnění trestní odpovědnosti za následek totiž nestačí jej pouze způsobit, ale je nutno jej také zavinit.

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 2. května 2002 sp. zn. III. ÚS 575/01 ve věci ústavní stížnosti F. Z. proti usnesení Vrchního soudu v Praze z 18. 7. 2001 sp. zn. 5 To 43/2001, jímž bylo zamítnuto stěžovatelovo odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze z 6. 3. 2001 sp. zn. 56 T 1/2001, jímž byl stěžovatel uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 a 4 trestního zákona a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody.

I. Výrok

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 5 To 43/2001 ze dne 18. 7. 2001 a rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 56 T 1/2001 ze dne 6. 3. 2001 se zrušují, a to i ve vztahu k Ing. V. V.

II. Odůvodnění

Návrhem ze dne 27. 9. 2001 osobně podaným k Ústavnímu soudu se navrhovatel domáhá zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 5 To 43/2001 ze dne 18. 7. 2001. To s odůvodněním, že jeho vydáním i postupem, který mu předcházel, byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva na soudní ochranu vyjádřená čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a došlo i k porušení zásady presumpce neviny a práva na obhajobu označené v čl. 40 odst. 2 Listiny, čl. 14 odst. 2 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (dále jen „Pakt“) a čl. 1 a 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“).

Z obsahu spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 56 T 1/2001 Ústavní soud zjistil, že navrhovatel (spolu s dalším obžalovaným) byl uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 a 4 trestního zákona a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody. Skutkově (ve stručnosti) šlo o to, že navrhovatel jako jednatel společnosti F., s. r. o., vylákal (spolu s dalším odsouzeným) od další osoby (poškozeného) půjčku ve výši 2 500 000 Kč, kterou zajistil zřízením zástavního práva ke dvěma automobilům uvedené společnosti, přičemž zamlčel, že uvedené automobily byly zastaveny pro další firmu (věřitele). Půjčku nesplatil, takto půjčené peníze investoval způsobem, který zjevně neumožňoval půjčku splatit ve sjednaném termínu, přičemž ta nebyla splacena ani do doby, kdy rozhodoval soud. Odvolání podané navrhovatelem Vrchní soud v Praze svým usnesením sp. zn. 5 To 43/01 ze dne 18. 7. 2001

Nahrávám...
Nahrávám...