dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 63/2000 SbNU, sv.18, K povinnosti soudů upozornit rejstříkový soud na neshodu mezi skutečným právním stavem a stavem zápisů v obchodním rejstříku

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 18, nález č. 63

II. ÚS 449/98

K povinnosti soudů upozornit rejstříkový soud na neshodu mezi skutečným právním stavem a stavem zápisů v obchodním rejstříku

Jestliže navrhovatel v řízení před obecnými soudy ve svém návrhu uvedl jméno povinného tak, jak bylo uvedeno ve výpisu z obchodního rejstříku, a toto jméno již není v souladu s § 9 odst. 1 obchodního zákoníku, měly obecné soudy dostát své povinnosti zakotvené v § 32 obchodního zákoníku, tedy upozornit rejstříkový soud na neshodu mezi skutečným právním stavem a stavem zápisu v obchodním rejstříku, a teprve poté vyzvat navrhovatele k odstranění vad návrhu podle § 43 odst. 1 občanského soudního řádu. Pokud obecné soudy takto nepostupovaly, odepřely tím navrhovateli právo na soudní ochranu zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 26. dubna 2000 sp. zn. II. ÚS 449/98 ve věci ústavní stížnosti R K, s. r. o., proti usnesení Vrchního soudu v Praze z 25. 6. 1998 sp. zn. 10 Cmo 287/98, jímž bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem z 15. 1. 1998 sp. zn. 20 Ro 3247/97 o zastavení řízení, v němž se stěžovatelka domáhala zaplacení dlužné částky.

I. Výrok

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 6. 1998 č. j. 10 Cmo 287/98-18 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 1. 1998 č. j. 20 Ro 3247/97-12 se zrušují.

II. Odůvodnění

Stěžovatelka se včas podanou ústavní stížností obrátila na Ústavní soud s návrhem na zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 6. 1998 č. j. 10 Cmo 287/98-18, kterým bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 1. 1998 č. j. 20 Ro 3247/97-12. Z vyžádaného soudního spisu a z ústavní stížnosti vyplývají následující skutkové a právní okolnosti případu. Stěžovatelka se domáhala na T.I.R. T-D-K zaplacení dlužné částky. Krajský soud usnesením ze dne 15. 1. 1998 č. j. 20 Ro 3247/97-12 řízení zastavil, neboť podle jeho názoru stěžovatelka neodstranila nedostatky návrhu na zahájení řízení a přesně neoznačila odpůrce. V odvolání stěžovatelka namítla, že označení odpůrce - v řízení před Ústavním soudem vedlejšího účastníka - odpovídá zcela zápisu v obchodním rejstříku. Odvolací soud však svým usnesením usnesení krajského soudu potvrdil.

Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka ústavní stížnost. Vytýká oběma soudům, že místo, aby dostály své povinnosti a podaly podnět rejstříkovému soudu podle § 32 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) k opravě nepřesných údajů, a teprve poté vyzvaly stěžovatelku k opravě označení odpůrce, postupovaly jinak, a tím jí znemožnily domáhat se svých práv soudní cestou. Stěžovatelce nepřísluší posuzovat správnost zápisů v obchodním rejstříku, i když si byla vědoma zřejmých nesprávností. Nebylo proto namístě, aby se soud omezil na konstatování, že označení žalovaného není v souladu s § 79 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a § 9 odst. 2 obch. zák., nýbrž měl postupovat podle § 32 obch. zák. a vzít v úvahu i § 27 odst. 2 obch. zák. poskytující ochranu tomu, kdo jedná v

Nahrávám...
Nahrávám...