dnes je 1.12.2022

Input:

Nález 64/2000 SbNU, sv.18, K restituci majetku tělovýchovných organizací

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 18, nález č. 64

I. ÚS 368/98

K restituci majetku tělovýchovných organizací

Subjektem povinným podle § 2 zákona č. 173/1990 Sb., kterým se zrušuje zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, a kterým se upravují některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací, ve znění zákona č. 247/1991 Sb., a § 2 odst. 1 zákona č. 232/1991 Sb., o podmínkách a způsobu navrácení majetkových práv vyplývajících ze zákona č. 173/1990 Sb., kterým se zrušuje zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, a kterým se upravují některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací, ve znění zákona č. 312/1991 Sb., je právní nástupce organizace uvedené v § 2 zákona č. 68/1956 Sb. Onou organizací byla „jediná dobrovolná tělovýchovná organizace“ (ČSTV). Mimořádný sjezd ČSTV svým usnesením ze dne 25. 3. 1990 schválil zánik ČSTV ke dni registrace nástupnických organizací, nejpozději ke dni 30. 6. 1990, a za nástupnické organizace povolal Český svaz tělesné výchovy, tělovýchovné jednoty a kluby a republikové sportovní a tělovýchovné svazy.

Povinnou osobou k navrácení majetkových práv podle § 2 zákona č. 173/1990 Sb. a § 2 zákona č. 232/1991 Sb. je osoba, která je jako nástupnická organizace ČSTV označena vzhledem k jeho zániku usnesením mimořádného sjezdu ze dne 25. 3. 1990, a to ve vztahu k tam určenému majetku. Právním nástupcem tedy není každý subjekt, který odňatý majetek drží, ale pouze ten, jemuž svědčí hlediska právního nástupnictví výše specifikovaná.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 2. května 2000 sp. zn. I. ÚS 368/98 ve věci ústavní stížnosti ORLA Jednoty V. proti rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 1360/97 z 28. 5. 1998 o zamítnutí dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě z 10. 9. 1996 sp. zn. 42 Co 58/96 v řízení ohledně uložení povinnosti uzavřít se stěžovatelem dohodu o vydání tělocvičny s parcelou.

I. Výrok

Ústavní stížnost se zamítá.

II. Odůvodnění

1. Stěžovatel se ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 19. 8. 1998 domáhal zrušení rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 1360/97 ze dne 28. 5. 1998, jímž bylo zamítnuto dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 42 Co 58/96 ze dne 10. 9. 1996, který požaduje také zrušit. Svůj návrh odůvodnil tím, že jako oprávněná osoba se podle zákona č. 173/1990 Sb., kterým se zrušuje zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, a kterým se upravují některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací, ve znění zákona č. 247/1991 Sb., a zákona č. 232/1991 Sb., o podmínkách a způsobu navrácení majetkových práv vyplývajících ze zákona č. 173/1990 Sb., kterým se zrušuje zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, a kterým se upravují některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací, ve znění zákona č. 312/1991 Sb., u obecných soudů domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovaným, v tomto řízení vedlejším účastníkům, tj. 1) Jednotě, spotřebnímu družstvu O., 2) České republice - Okresnímu úřadu v Opavě a 3) městu O., uložena povinnost uzavřít se stěžovatelem dohodu o vydání věci, a to tělocvičny s

Nahrávám...
Nahrávám...