dnes je 9.12.2022

Input:

Nález 65/1999 SbNU, sv.14, K právu na soudní ochranu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 14, nález č. 65

IV. ÚS 28/98

K právu na soudní ochranu

Za právní předpis, z něhož vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky podle § 153 odst. 2 občanského soudního řádu, je třeba považovat i § 16 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 3. května 1999 sp. zn. IV. ÚS 28/98 ve věci ústavní stížnosti JUDr. J. P. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové z 13. 12. 1996 sp. zn. 15 Co 746/95 a proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové z 11. 9. 1995 sp. zn. 13 C 189/94 o zamítnutí žaloby stěžovatele o uložení povinnosti zaplatit mu 1 273 935 Kč.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 12. 1996 čj. 15 Co 746/95-34 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 12. 1996 čj. 15 Co 746/95-34 v části, kterou byl potvrzen zamítavý výrok rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 11. 9. 1995 čj. 13 C 189/94-23 ohledně žaloby stěžovatele, směřující proti F., s. r. o., se sídlem v H. K. o uložení povinnosti zaplatit mu 1 273 935 Kč s příslušenstvím, a to pro porušení principu rovnosti v právech, zakotveného v čl. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

V odůvodnění své ústavní stížnosti stěžovatel rekapituluje okolnosti nesporné restituce majetku, jehož původním vlastníkem byl jeho otec a která byla řešena podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“). Nemovitosti byly vydány dohodou o vydání nemovitostí, uzavřenou mezi stěžovatelem jako oprávněnou osobou podle zákona o půdě, a F., Hradec Králové, jako povinnou osobou; dohoda byla schválena Okresním úřadem v Hradci Králové rozhodnutím ze dne 19. 11. 1993 čj. RP 11249/1941 R 93/Ne, přičemž znehodnocení takto vydaných staveb bylo znaleckým posudkem stanoveno ve výši 1 273 935 Kč.

K podání žaloby na uložení povinnosti povinné osobě zaplatit tuto částku přistoupil stěžovatel proto, že ze strany povinné osoby nedošlo k písemnému uznání tohoto dluhu vůči stěžovateli. V průběhu soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 13 C 189/94 sice dne 20. 1. 1995 k uznání dluhu ze strany povinné osoby došlo, nicméně soud prvního stupně žalobu zamítl s odůvodněním, že soud může rozhodnout o způsobu náhrady jen jedním ze způsobů výslovně uvedených v § 16 odst. 4 zákona o půdě, tedy buď o náhradě ve věcech nebo v podílu na jmění povinné osoby. Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací se s tímto právním názorem soudu prvního stupně ztotožnil s tím, že jiný způsob náhrady, než jaký předpokládá § 16 odst. 4 zákona o půdě, si mohou výhradně dohodnout pouze účastníci (oprávněná a povinná osoba). V případě, že se o způsobu náhrady nedohodnou, rozhodne podle § 16 odst. 6 zákona o půdě o způsobu náhrady soud, který ovšem nemůže vybočit z mezí § 16 odst. 4 zákona o půdě. Pokud toto ustanovení nepřiznává žalobci právo na náhradu v penězích, nelze žalobě o

Nahrávám...
Nahrávám...