dnes je 4.7.2022

Input:

Nález 67/1995 SbNU, sv.4, K charakteru nařízení vlády, kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku a k rozsahu přezkumné pravomoci Ústavního soudu v otázkách územního plánování

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 4, nález č. 67

Pl. ÚS 17/95

K charakteru nařízení vlády, kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku a k rozsahu přezkumné pravomoci Ústavního soudu v otázkách územního plánování

1. Nařízení vlády, kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku, je normativním aktem pouze v té části, která obsahuje vymezení veřejně prospěšných staveb.

2. Územní plán je opatřením směřujícím do budoucna a výrazem snahy o sladění zájmů veřejných se zájmy partikulárními. Je věcí exekutivy, aby po zvážení všech rozporů a připomínek vydala rozhodnutí a je nepochybné, že Ústavnímu soudu nepřísluší do této sféry činnosti moci výkonné zasahovat. Odpovědnost vlády za případné negativní důsledky takového rozhodnutí je odpovědností politickou, nikoliv odpovědností právní.

Nález

pléna Ústavního soudu České republiky ze dne 25. října 1995 sp. zn. Pl. ÚS 17/95 ve věci návrhu skupiny 29 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zrušení nařízení vlády č. 104/1994 Sb., kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Plzeňské sídelní regionální aglomerace (nález byl vyhlášen pod č. 271/1995 Sb.).

I. Výrok

Návrh se zamítá.

II. Odůvodnění

1. Dne 19. 6. 1995 byl Ústavnímu soudu doručen návrh skupiny 29 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky podaný ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“). Tímto návrhem se poslanci domáhají zrušení nařízení vlády č. 104/1994 Sb., kterým byla vyhlášena závazná část územního plánu velkého územního celku Plzeňské sídelní regionální aglomerace. Schválení tohoto územního plánu si vláda vyhradila ve smyslu § 27 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, (obdobně jako pro aglomeraci Brněnskou, Ostravskou apod.).

Jak vyplývá z návrhu, skupina poslanců vytýká vládě zejména postup, kterým ke svému rozhodnutí, které bylo vyjádřeno formou usnesení vlády, dospěla. Především namítá, že další změny územního plánu, původně vládou schváleného v roce 1988 a později změněného v roce 1991 a 1994, měly být projednány způsobem, který stanoví § 21 až 25 stavebního zákona, především tedy s okresními úřady a obcemi, jejichž území se měly změny týkat. Pokud se tak nestalo, je schvalovací akt vlády ne zákonný. Další námitka směřuje proti tomu, že Ministerstvo hospodářství nezajistilo zveřejnění návrhu územního plánu vhodným způsobem, že nebyly vzaty v úvahu připomínky veřejnosti a že vláda návrh projednala a schválila bez stanoviska Ministerstva životního prostředí, tedy v rozporu se zákonem. V tom, že občané byli zbaveni možnosti vznášet připomínky, spatřují navrhovatelé též porušení základních práv podle čl. 35 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Zastupováním poslanci pověřili poslance JUDr. Jiřího Vyvadila. Ten při jednání dne 25. 10. 1995 zpřesnil návrh v tom směru, že důvodem podání je ta část nařízení, která vymezuje

Nahrávám...
Nahrávám...