dnes je 3.7.2022

Input:

Nález 71/1995 SbNU, sv.4, K dodržování procesních zásad jako garanci spravedlivého procesu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod K postavení státního podniku jako samostatného nositele hmotných a procesních práv

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 4, nález č. 71

I. ÚS 59/95

K dodržování procesních zásad jako garanci spravedlivého procesu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
K postavení státního podniku jako samostatného nositele hmotných a procesních práv

1. Ústavní soud se neztotožnil s námitkou, že procesní nedostatek nemůže nalézt ústavní ochrany, pokud právu z hlediska hmotného bylo učiněno zadost. Je totiž povinností Ústavního soudu, aby náležitě zvážil právě dodržování procesních principů, neboť jejich ignorování může vést - a mnohdy i vede - k porušení základních práv a svobod občanů zaručených ústavními zákony a mezinárodními smlouvami ve smyslu článku 10 Ústavy. K takovému porušení došlo i v souzené věci, neboť napadeným rozhodnutím, které vycházelo z nesprávného počítání lhůty k opravnému prostředku, byla stěžovateli odepřena možnost domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Tím došlo k porušení článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

2. Stát nelze ztotožňovat se státním podnikem, který má samostatnou právní subjektivitu a může podat svým jménem ústavní stížnost ve smyslu § 72 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Okolnost, že státní podnik vykonává správu svěřeného státního majetku, je z formálního i materiálního hlediska pro účely řešení ústavní stížnosti zcela nerozhodná.

Nález

Ústavního soudu České republiky (I. senátu) ze dne 31. října 1995 sp. zn. I. ÚS 59/95 ve věci ústavní stížnosti Strojní a traktorové stanice K., s. p., proti usnesení Krajského soudu v Brně z 8. 2. 1995 sp. zn. 30 Ca 90/94 o odmítnutí návrhu na přezkoumání rozhodnutí správního orgánu pro opožděnost.

I. Výrok

Ústavní stížnosti se zcela vyhovuje.

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 2. 1995 čj. 30 Ca 90/94-27 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Stěžovatel podal ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 2. 1995 čj. 30 Ca 90/94-27, kterým byl odmítnut jeho návrh na přezkoumání rozhodnutí Okresního úřadu - pozemkového úřadu Kroměříž ze dne 22. 6. 1993 čj. PÚ 514/91-LC. Podle uvedeného rozhodnutí jsou vlastníky nemovitostí v rozhodnutí uvedených oprávněné osoby podle § 4 odst. 2 písm. c), § 4a odst. 3 písm. a) zákona č. 229/1991 Sb., v platném znění, a to: PhMr. E. P., bytem L., M. ul. 288, Ing. H. H., bytem L., M. u l. 288 a Ing. M. S., bytem B., Č. ul. 32, všichni rovným dílem.

Stěžovatel (jako navrhovatel) podal Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního úřadu - pozemkového úřadu Kroměříž citovaný návrh na přezkoumání uvedeného rozhodnutí, který byl datován dne 21. 7. 1993. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 8. 2. 1995 čj. 30 Ca 90/94-27 tento opravný prostředek odmítl. Usnesení o odmítnutí odůvodnil Krajský soud v Brně tím, že stěžovatel podal opravný prostředek po uplynutí zákonné 30denní lhůty, neboť napadené rozhodnutí mu bylo doručeno 22. 6. 1993 a opravný prostředek proti němu doručil stěžovatel osobně pozemkovému úřadu až dne 22. 7. 1993.

Nahrávám...
Nahrávám...