dnes je 3.7.2022

Input:

Nález 89/2000 SbNU, sv.18, K restituci sportovního areálu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 18, nález č. 89

II. ÚS 78/98

K restituci sportovního areálu

Tělovýchovná nebo sportovní zařízení, určená územním plánem, tvoří uzavřené a samostatné areály výhradně pro sportovně-rekreační aktivity. Při posuzování jednotlivých staveb nacházejících se ve sportovním zařízení se jedná z technického hlediska o stavební objekty, které jsou sice schopny samostatné stavební existence a samostatného plnění určité vymezené funkce, ale z hlediska fungování a provozování sportu v areálu nemohou být osamostatněny ve smyslu ukončení jejich dosavadních funkcí, nemá-li dojít ke kolapsu sportovní činnosti. Pro vzájemnou provázanost funkcí mezi jednotlivými objekty se jedná o soubor objektů stavby, neboť jako stavbu nutno chápat celý sportovní areál. Podle restitučních zákonů nutno vycházet z hlediska priority vlastnického vztahu k celku. Tělovýchovný areál nelze dělit, patří jednomu vlastnickému subjektu. Nikdo nemůže pro sebe vlastnicky reklamovat jeho část jen proto, že si na něm postavil nějakou stavbu.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 14. června 2000 sp. zn. II. ÚS 78/98 ve věci ústavní stížnosti TJ Sokol B.-Ž. proti rozsudku Nejvyššího soudu z 19. 11. 1997 sp. zn. 1 Odon 23/97 o zamítnutí dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze z 6. 11. 1996 sp. zn. 7 Cmo 196/94, jímž byl potvrzen rozsudek Krajského obchodního soudu v Brně z 16. 6. 1994 sp. zn. 30867/91/716/04 ohledně vydání pouze části nárokovaných nemovitostí stěžovatelce.

I. Výrok

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 11. 1997 č. j. 1 Odon 23/97- 213 a rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 11. 1996 č. j. 7 Cmo 196/94-197 se zrušují.

II. Odůvodnění

Ústavní stížností, která došla Ústavnímu soudu dne 18. 2. 1998 a byla doplněna podáním ze dne 16. 8. 1999, navrhuje stěžovatelka zrušení rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 11. 1997 č. j. 1 Odon 23/97-213, a to pro porušení čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

Krajský obchodní soud v Brně rozhodl rozsudkem ze dne 16. 6. 1994 sp. zn. 30867/91/716/04 tak, že Sportovní klub B.-Ž. je povinen vydat žalobci (stěžovatelce) stavební parcelu č. 4441, 4439 a 4440 a dále srub se šatnou a klubovnou basketbalového oddílu, umístěný na stavební parcele č. 4440, vše v k. ú. B.-Ž.

Pokud se týká klubovny a herny stolního tenisu postavené na stavební parcele č. 4442, objektu šatny, skladu, dílny a sauny na stavební parcele č. 4441, šatny a klubovny tenisového oddílu, tenisových kurtů na pozemkové parcele č. 4439, byl návrh žalobce zamítnut. Proti tomuto rozhodnutí podala stěžovatelka odvolání.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací potvrdil rozsudkem ze dne 6. 11. 1996 sp. zn. 7 Cmo 196/94 výše uvedený rozsudek soudu prvního stupně. Proti výše uvedenému rozhodnutí odvolacího soudu podala stěžovatelka dovolání.

Rozsudkem ze dne 19. 11. 1997 sp. zn. 1 Odon 23/97 Nejvyšší soud dovolání zamítl.

Stěžovatelka ve své stížnosti tvrdí, že Nejvyšší soud nepostupoval v souladu s § 4 zákona č. 232/1991 Sb., o podmínkách a způsobu navrácení majetkových práv vyplývajících ze zákona č. 173/1990 Sb., kterým se zrušuje zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci

Nahrávám...
Nahrávám...