dnes je 9.12.2022

Input:

Nález 93/1999 SbNU, sv.14, K řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisuK návrhu na zrušení § 202 odst. 2 zákoníku práce

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 14, nález č. 93

Pl. ÚS 4/99

K řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu
K návrhu na zrušení § 202 odst. 2 zákoníku práce

Ústavní soud v řízení o zrušení zákonů nebo jiných právních předpisů vychází z principu priority ústavně konformní interpretace před derogací, dle něhož v situaci, kdy určité ustanovení právního předpisu umožňuje dvě různé interpretace, přičemž jedna je v souladu s ústavními zákony a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky, a druhá je s nimi v rozporu, není dán důvod zrušení tohoto ustanovení. Při jeho aplikaci je úkolem všech státních orgánů interpretovat dané ustanovení ústavně konformním způsobem [viz nálezy ve věci sp. zn. Pl. ÚS 48/95 (ÚS, 5, 171) a Pl. ÚS 5/96 (ÚS, 6, 203)].

Mechanizmus stanovení celkové výše náhrady na výživu pozůstalých se dle § 199 odst. 2 zákoníku práce odvíjí od určení částky, do které by příslušela zemřelému náhrada za ztrátu na výdělku podle § 195 zákoníku práce, která je ale ve smyslu § 202 odst. 2 zákoníku práce valorizována (pokud vláda své oprávnění dané zákonným zmocněním využije). Propojení uvedených ustanovení § 199 odst. 2, § 195 a § 202 odst. 2 zákoníku práce pak vede k ústavně konformní interpretaci § 202 odst. 2 zákoníku práce, dle níž valorizace náhrady dle § 195 zákoníku práce má podle § 199 odst. 2 zákoníku práce za následek i zvýšení částky vymezující náhradu nákladů na výživu pozůstalých.

Uvedený závěr lze podepřít i poukazem na rozdíl ve stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých. Náhrada za ztrátu na výdělku se stanoví přesně stanoveným způsobem výpočtu (§ 195 zákoníku práce), odvisícím od přesně kvantifikovaných parametrů, v důsledku čehož je možné ji valorizací přímo upravovat. Na rozdíl od ní náhrada nákladů na výživu pozůstalých je určena řadou apriorit přesně nekvantifikovatelných, uvážení vyžadujících parametrů (obdobně je tomu u institutu výživného v občanském právu), v důsledku čehož je rozumné valorizovat pouze celkovou částku pro náhradu nákladů na výživu všech pozůstalých. Takto interpretovanému smyslu a účelu analyzovaných obou právních institutů odpovídá i ústavně konformní interpretace § 199 odst. 2, § 195 a § 202 odst. 2 zákoníku práce.

Nález

pléna Ústavního soudu ze dne 16. června 1999 sp. zn. Pl. ÚS 4/99 ve věci návrhu Okresního soudu v Karviné na zrušení § 202 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (nález byl vyhlášen pod č. 192/1999 Sb. a redakční sdělení o opravě chyby bylo uveřejněno v částce 16/2000 Sb.).

I. Výrok

Návrh se zamítá.

II. Odůvodnění

1. Ústavní soud obdržel dne 17. 2. 1999 návrh Okresního soudu v Karviné na zrušení § 202 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákoník práce“). Uvedený soud projednává pod sp. zn. 20 C 213/97 spor mezi M. D. a OKD a. s. Ostrava o náhradu nákladů na výživu pozůstalých podle § 199 zákoníku práce.

Navrhovatelce v řízení před obecnými soudy byla stanovena po smrti jejího manžela náhrada nákladů na výživu pozůstalých až do výše 6 922

Nahrávám...
Nahrávám...