dnes je 28.3.2024

Input:

Nemocenské pojištění

29.1.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Nemocenské pojištění

Ing. Marta Ženíšková

Okruh osob účastných nemocenského pojištění

Kdo je účasten nemocenského pojištění, pokud splňuje podmínky účasti, je uvedeno v § 5 ZNP.

Za zaměstnance se považuje osoba:

  • která vykonává činnost pro zaměstnavatele,

  • z této činnosti jí plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti,

  • tyto příjmy jsou předmětem daně ze závislé činnosti a nejsou od daně osvobozené.

Pracovní vztahy vyjmenované v tomto ustanovení je třeba považovat za příklady osob, které jsou zpravidla považovány za zaměstnance.

Z okruhu zaměstnanců jsou vyňati členové zastupitelstva územního samosprávného celku, kteří jsou odměňováni jako neuvolnění členové zastupitelstva, i když splňují všechny výše uvedené podmínky.

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění, pokud splňuje podmínky účasti na nemocenském pojištění. Podmínky účasti na nemocenském pojištění jsou uvedeny v § 6 až 9 ZNP.

Účast na nemocenském pojištění vychází z těchto zásad:

  • nemocenského pojištění může být účasten jen zaměstnanec uvedený v § 5 ZNP,

  • účast na nemocenském pojištění se posuzuje z každé činnosti samostatně, i když zaměstnanec více činností vykonává u téhož zaměstnavatele nebo u různých zaměstnavatelů,

  • každý zaměstnanec ještě před nástupem do zaměstnání musí být zařazen do jedné ze tří skupin s odlišnými kritérii pro posuzování účasti na nemocenském pojištění. Odlišná kritéria pro účast na nemocenském pojištění platí pro zaměstnance vykonávající zaměstnání na základě dohody o provedení práce (§ 7a ZNP), zaměstnání malého rozsahu (§ 7 ZNP) a zbývající zaměstnání (tzv. ostatní – § 6 ZNP),

  • sjednaný nebo dosažený příjem měsíčně nebo v měsíci dosahuje aspoň výše rozhodné částky, která v roce 2024 činí 4 000 Kč,

  • u dohody o provedení práce příjem dosahuje v kalendářním měsíci více než 10 000 Kč do 30. 6. 2024 a od 1. 7. 2024 aspoň 25 % nebo 40 % průměrné mzdy zaokrouhlené na celou pětisetkorunu směrem dolů,

  • výdělečná činnost je vykonávána na území ČR (výjimky jsou uvedeny v § 6 ZNP).

Činnost společníka a jednatele s. r. o. se považuje za jednu činnost (za jedno zaměstnání), příjmy z obou činností se sčítají pro posouzení účasti na nemocenském pojištění a pro odvod pojistného. Obdobně to platí pro členy zastupitelstva územních samosprávných celků, pokud vykonávají více funkcí pro tento orgán, a pro osoby, které jsou členy více orgánů územního samosprávného celku.

Vznik a zánik nemocenského pojištění

Nemocenské pojištění může vzniknout nejdříve dnem vstupu do zaměstnání a nemůže trvat po dni, v němž zaměstnání skončilo. Za den vstupu do zaměstnání se u zaměstnanců v pracovním poměru považuje též den před vstupem do zaměstnání, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu, nebo za nějž se mzda nebo plat nekrátí.

Zaměstnanec uzavřel pracovní poměr na dobu určitou od pátku 1. 1. do 15. 6. Pracovními dny v týdnu jsou u něho pondělí až pátek. Do zaměstnání nastoupil 4. 1., měsíční mzda se mu nekrátila za pátek 1. ledna, tj. za dobu před vstupem do zaměstnání. Do měsíce července mu byl zúčtován doplatek mzdy a pololetní prémie ve výši 2 000 Kč.

Nemocenské pojištění vzniklo dne 1. 1. a skončilo 15. 6. Z částky 2 000 Kč musí být odvedeno pojistné na sociální zabezpečení, avšak v měsíci červenci nemůže být již zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, poněvadž mu v tomto měsíci netrvá pracovní poměr.

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění od vstupu do zaměstnání až do jeho skončení, pokud sjednaný započitatelný příjem dosahuje výše rozhodné částky, která činí v roce 2023 a 2024 4 000 Kč měsíčně. Takové zaměstnání je zaměstnáním ostatním. Očekává se, že v roce 2025 bude činit rozhodná částka 4 500 Kč.

Zaměstnanec uzavřel pracovní poměr od pondělí 1. 1. na dobu neurčitou, pracovní doba je rozvržena na pondělí až pátek, 8 hodin denně. Sjednaná mzda činí 40 000 Kč měsíčně.

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění od 1. 1., protože měsíční mzda se mu nekrátila a sjednaný měsíční příjem dosahuje výše rozhodné částky. Jsou splněny podmínky účasti od vstupu do zaměstnání po dobu trvání pracovního poměru. I kdyby ve zkušební době pracovní poměr skončil 4. 1., trval by jen 4 dny, byl by zaměstnanec účasten nemocenského pojištění 4 dny.

Pokud nebyl se zaměstnancem sjednán měsíční příjem ve výši aspoň rozhodné částky (4 000 Kč v roce 2024), je jeho zaměstnání považováno podle § 7 ZNP za zaměstnání malého rozsahu. Z takového zaměstnání je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění jen v tom kalendářním měsíci, do něhož mu byl zúčtován započitatelný příjem ve výši aspoň rozhodné částky (4 000 Kč). Vykonává-li zaměstnanec pro téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu, je zaměstnanec z těchto zaměstnání účasten nemocenského pojištění, pokud úhrn příjmů ze všech zaměstnání dosáhl výše aspoň rozhodné částky (4 000 Kč). Příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání malého rozsahu se považuje jen pro posouzení účasti na nemocenském pojištění za příjem zúčtovaný do posledního měsíce, v němž toto zaměstnání trvalo.

Zaměstnanec uzavřel dohodu o pracovní činnosti od 16. 2. do 31. 5. 2024. Rozsah pracovní doby činí maximálně 20 hodin týdně. Měsíční odměna nebyla tedy sjednána.

Začal pracovat 16. 2. Do února mu byla zúčtována odměna 2 400 Kč. V únoru není účasten nemocenského pojištění, z 2 400 Kč se pojistné na sociální zabezpečení neplatí, neoznamuje se nástup zaměstnance do zaměstnání.

V březnu pracoval od 10. dne, odměna zúčtovaná do března činila 8 000 Kč. V březnu je účasten nemocenského pojištění celý měsíc, z 8 000 Kč se platí pojistné, do 20. dubna musí být oznámen nástup zaměstnance do zaměstnání, jako den nástupu do zaměstnání musí být na tiskopise uveden 16. únor.

V dubnu pracoval jen 1. a 2., od 3. 4. do 15. 5. byl uznán práceneschopným. Odměna zúčtovaná do dubna činí 1 200 Kč. V dubnu není účasten nemocenského pojištění, z odměny se neplatí pojistné, neoznamuje se, že není účasten nemocenského pojištění. Nemá nárok na náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti a ani od 15. dne pracovní neschopnosti nemá nárok na nemocenské, protože není ani v dubnu (v den vzniku pracovní neschopnosti) účasten nemocenského pojištění a není účasten nemocenského pojištění ani v posledních třech kalendářních měsících bezprostředně předcházejících vzniku PN.

V květnu činila odměna 4 000 Kč, je účasten nemocenského pojištění celý měsíc květen, z odměny se platí pojistné, neoznamuje se vznik účasti. Nemocenské od 1. do 15. května nenáleží.

U zaměstnance, který je činný na základě dohody o provedení práce (DPP), se účast na nemocenském pojištění posuzuje v každém kalendářním měsíci zvlášť podle výše zúčtovaného příjmu do tohoto měsíce ze všech vykonávaných DPP. Od 1. 7. 2024 se zákonem č. 349/2023 Sb. ("konsolidační balíček") zásadně mění podmínky účasti na nemocenském pojištění u zaměstnanců na DPP.

Zaměstnanec je v kalendářním měsíci účasten nemocenského pojištění u téhož zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů ze všech DPP s tímto zaměstnavatelem uzavřených, činí:

  • více než 10 000 Kč. To platí do 30. 6. 2024,

  • aspoň 25 % průměrné mzdy zaokrouhlené na celou pětisetkorunu směrem dolů. Tato změna nabývá účinnosti dnem 1. 7. 2024. Úhrn příjmů, který v roce 2024 od července založí účast na nemocenském pojištění, činí 10 500 Kč.

Příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání se považuje jen pro posouzení účasti na nemocenském pojištění za příjem zúčtovaný do posledního měsíce, v němž dohoda o provedení práce trvala.

  • Zaměstnanec, který vykonává činnost na základě DPP u více zaměstnavatelů, je v kalendářním měsíci účasten nemocenského pojištění, pokud úhrn příjmů ze všech DPP vykonávaných u všech zaměstnavatelů činí aspoň 40 % průměrné mzdy zaokrouhlené na celou pětisetkorunu směrem dolů. Tato změna nabývá účinnosti dnem 1. 7. 2024. Úhrn příjmů, který od července 2024 založí účast na nemocenském pojištění, činí 17 500 Kč. Pokud je zaměstnanec již účasten nemocenského pojištění v kalendářním měsíci z důvodu, že u zaměstnavatele dosáhl příjmu ze zaměstnání na DPP ve výši první hranice (v roce 2024 výše aspoň 10 500 Kč), neposuzuje se u tohoto zaměstnání účast na nemocenském pojištění z důvodu, že vykonává činnost u více zaměstnavatelů.

Od měsíce července 2024 budou všichni zaměstnavatelé zaměstnávající zaměstnance na DPP, jimž zúčtovali do kalendářního měsíce příjem z DPP, povinni sdělovat do 20. dne následujícího měsíce výši tohoto příjmu na předepsaném tiskopise. Tento tiskopis bude sloužit jen u zaměstnanců na DPP i pro oznamování nástupu do zaměstnání a skončení zaměstnání. Od ČSSZ obdrží zaměstnavatelé i zaměstnanec oznámení o vzniku účasti na nemocenském pojištění, jestliže úhrn příjmů ze všech DPP dosáhl aspoň výše druhé hranice pro účast na nemocenském pojištění.

Zaměstnanec uzavřel DPP se zaměstnavatelem A na dobu od 1. 1. do 31. 12. 2024. Nastoupil do zaměstnání 3. 1. 2024. Od ledna do června byl zaměstnanci zúčtováván příjem do každého měsíce 10 000 Kč, v červenci činil 15 000 Kč.

Tento zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem B DPP na dobu od 1. 7. do 31. 8. 2024. Nastoupil do zaměstnání 1. 7. 2024. Do července mu byl zúčtován příjem 9 000 Kč.

Zaměstnanec je v červenci ze zaměstnání u zaměstnavatele A účasten nemocenského pojištění, poněvadž zúčtovaný příjem je vyšší než 10 500 Kč. Zaměstnavatel A odešle do 20. 8. na ČSSZ tiskopis, na němž uvede výši zúčtovaného příjmu 15 000 Kč a oznámí na něm nástup do zaměstnání 3. 1. 2024, protože zaměstnanec nebyl až do konce června účasten nemocenského pojištění, není veden v registru zaměstnanců na ČSSZ. Odvede za tohoto zaměstnance pojistné jako za ostatní zaměstnance.

Zaměstnanec není v červenci ze zaměstnání u zaměstnavatele B účasten nemocenského pojištění na základě příjmu zúčtovaného mu tímto zaměstnavatelem. Zúčtovaný příjem 9 000 Kč je nižší než 10 500 Kč. Zaměstnavatel B odešle do 20. 8. na ČSSZ tiskopis, na němž uvede výši zúčtovaného příjmu 9 000 Kč a oznámí na něm nástup do zaměstnání 1. 7. 2024. Úhrn zúčtovaného příjmu ze všech DPP činí 24 000 Kč (15 000 Kč + 9 000 Kč), proto je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění až na základě výše tohoto úhrnu příjmů. ČSSZ sdělí zaměstnavateli B, že zaměstnanec je v červenci účasten nemocenského pojištění a zaměstnanci sdělí, že je povinen uhradit pojistné ve výši 639 Kč (7,1 % z 9 000 Kč). Zaměstnavatel odvede z příjmu 9 000 Kč pojistné za sebe ve výši 24,8 %.

Dávky nemocenského pojištění

Z nemocenského pojištění náleží nemocenské až od 15. dne trvání pracovní neschopnosti, peněžitá pomoc v mateřství (PPM), ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, otcovská a dlouhodobé ošetřovné. Dávky poskytuje OSSZ, zaměstnavatel poskytuje OSSZ podklady pro výpočet výše dávky, pro posouzení nároku na dávku a na její poskytování.

Zaměstnanec předkládá zaměstnavateli žádosti o dávky a další doklady související s poskytováním dávek. U nemocenského se za žádost považuje uznání pracovní neschopnosti nebo karantény. Zaměstnanec, který uplatňuje nárok na PPM z ochranné lhůty, musí žádost předložit zaměstnavateli, u něhož naposledy pracoval. Nárok na dávku nemá zaměstnanec, jenž v den vzniku sociální události, která je podmínkou pro vznik nároku na dávku, není účasten nemocenského pojištění nebo mu netrvá ochranná lhůta. Nárok na nemocenské a PPM ze zaměstnání malého rozsahu a z dohody o provedení práce je, i když zaměstnanec není v měsíci vzniku sociální události účasten nemocenského pojištění, ale byl účasten nemocenského pojištění v tomto zaměstnání v posledních třech kalendářních měsících.

Denní vyměřovací základ

Dávky se vypočítávají z denního vyměřovacího základu (DVZ) nebo z pravděpodobného příjmu. DVZ se vypočte z úhrnu vyměřovacích základů v rozhodném období a z počtu započitatelných kalendářních dnů rozhodného období. Vyměřovacím základem je úhrn hrubých příjmů v kalendářním měsíci, z nichž se platí pojistné na sociální zabezpečení. Započitatelnými dny jsou kalendářní dny rozhodného období po odpočtu vyloučených dnů.

Vyloučenými dny jsou dny omluvené nepřítomnosti v práci, za které nenáleží náhrada mzdy, včetně dnů neplaceného volna (tzv. neplacené dovolené), dále dny pracovní neschopnosti, včetně dnů, za které náleží náhrada mzdy v prvních 14 dnech trvání pracovní neschopnosti. Vyloučenými dny jsou například dny ošetřování člena rodiny s nárokem i bez nároku na ošetřovné, mateřská a rodičovská dovolená, dny pracovního volna k přednáškové činnosti, k činnosti vedoucích táborů pro děti.

Vyloučenými dny nejsou, i když se jedná o omluvenou nepřítomnost v práci bez náhrady mzdy, dny pracovní neschopnosti, kterou si zaměstnanec způsobil úmyslně.

Rozhodným obdobím, v němž se zjišťují započitatelné příjmy a vyloučené dny, je:

  • 12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na dávku. Není-li v rozhodném období žádný započitatelný příjem nebo aspoň 30 započitatelných dnů, je rozhodným obdobím první kalendářní rok, v němž je aspoň 30 započitatelných dnů. V případě, že by se takový rok nenašel, vypočte se dávka z pravděpodobné výše příjmu. Zaměstnavatel musí pravděpodobnou výši příjmu vyplnit na první straně tiskopisu "Příloha k žádosti o:", který připojuje k žádosti o dávku,

  • období od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází měsíci, v němž vznikl nárok na dávku. Není-li v tomto rozhodném období aspoň 30 započitatelných dnů nebo vznikla-li sociální událost v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, vypočte se dávka z pravděpodobné výše příjmu.

Pravděpodobným příjmem u zaměstnání, které není zaměstnáním malého rozsahu a ani není vykonáváno na základě dohody o provedení práce, je příjem, který je započitatelný do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení, jehož by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl:

  1. v celém kalendářním měsíci, ve kterém vznikl nárok na dávku, pokud zaměstnání mělo trvat aspoň 30 dnů,
  2. za dobu trvání zaměstnání, pokud zaměstnání netrvalo a ani nemělo trvat aspoň 30 dnů.

Vznikne-li sociální událost v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, stanoví se vždy pravděpodobný příjem.

U zaměstnání malého rozsahu a dohody o provedení práce je pravděpodobným příjmem příjem zúčtovaný do tohoto měsíce.

Zaměstnanec nastoupil 3. března do zaměstnání, 26. března byl uznán práceneschopným, pracovní neschopnost trvala do května. Má stanovenou měsíční mzdu 24 000 Kč, poskytnutí dalšího plnění se nepředpokládá. Nemocenské bude vypočteno z pravděpodobného příjmu. Pravděpodobným příjmem je částka aspoň 24 000 Kč. Tato částka se uvádí jako pravděpodobný příjem. OSSZ stanoví denní vyměřovací základ ve výši 1/30 z této částky.

Zaměstnavatel uzavřel se dvěma zaměstnanci pracovní poměr od soboty 1. června, pracovní doba stanovena na pondělí až pátek. S prvním zaměstnancem bylo zaměstnání uzavřeno na dobu neurčitou, s druhým na dobu určitou do pátku 14. června. Oběma byla stanovena stejná výše měsíční mzdy 20 000 Kč, to znamená, že u druhého zaměstnance měla činit za dobu zaměstnání jen 10 000 Kč. I prvnímu zaměstnanci skončil pracovní poměr 14. června ve zkušební době. V červnu je 20 pracovních dnů. Oba zaměstnanci byli uznáni práce neschopnými:

a. od 10. června do 15. července

U obou zaměstnanců činila mzda za 5 odpracovaných dnů 5 000 Kč.

b. od 18. června (po skončení zaměstnání v ochranné lhůtě) do 15. července.

U obou zaměstnanců činila mzda za 10 odpracovaných dnů 10 000 Kč.

Pravděpodobným příjmem v obou případech vzniku pracovní neschopnosti je u prvního zaměstnance 20 000 Kč a u druhého zaměstnance 10 000 Kč.

Se zaměstnancem byla uzavřena dohoda o pracovní činnosti od 21. 5. do 13. 6. Do zaměstnání nastoupil 21. 5. Odměna stanovena ve výši 120 Kč za hodinu. V květnu měl pracovat v 8 dnech (odpracovat 32 pracovních hodin), odměna měla činit 3 840 Kč. V červnu měl pracovat v 9 dnech (odpracovat 36 pracovních hodin), odměna měla činit 4 320 Kč.

Bude-li zaměstnanec uznán práce neschopným v květnu nebo v červnu, pravděpodobným příjmem bude 8 160 Kč, tj. je příjem, kterého měl dosáhnout za dobu trvání zaměstnání, protože nemělo trvat aspoň 30 dnů. Zaměstnání není zaměstnáním malého rozsahu.

Zaměstnanec uzavřel dohodu o provedení práce od 6. 5. do 30. 6. Do května bylo zúčtováno 10 000 Kč a do června 9 000 Kč, do července po skončení zaměstnání ještě 5 000 Kč. Od 24. 6. byl zaměstnanec uznán práce neschopným.

Zaměstnanec je v červnu účasten nemocenského pojištění po přihlédnutí k příjmu zúčtovanému po skončení zaměstnání. Pravděpodobným příjmem bude příjem 9 000 Kč.

Výši pravděpodobného příjmu uvádí zaměstnavatel na tiskopise "Příloha k žádosti o:".

Stanovení rozhodného období v některých případech

Rozhodné období začíná:

  • Ode dne následujícího po skončení zaměstnání, jestliže zaměstnanec uplatňuje nárok na nemocenské nebo PPM z ochranné lhůty. Pokud zaměstnání skončilo 29. 6., stanoví se rozhodné období k 30. 6. (12 měsíců se stanoví za období od 1. 6. předcházejícího roku do 31. 5., kdy zaměstnání naposledy trvalo), i kdyby byl zaměstnanec uznán práce neschopným v ochranné lhůtě až od 2. 7. nebo zaměstnankyně by nastupovala na PPM v srpnu nebo v září nebo i později.

  • Od začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, pokud žena nastoupila na PPM později (například nastoupila na začátku 5. týdne před očekávaným dnem porodu). Doba od začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu se jí započte do podpůrčí doby pro poskytování PPM.

  • Ode dne vstupu do zaměstnání po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, pokud zaměstnání trvalo po dobu výkonu trestu odnětí svobody. Pokud byl například zaměstnanec propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody 18. září, do zaměstnání nastoupil po dohodě se zaměstnavatelem až 2. října a v prosinci by byl uznán práceneschopným, je rozhodným obdobím období od 2. října do 30. listopadu.

  • K převedení na jinou práci z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení, je-li to výhodnější. Zaměstnavatel zasílá s žádostí o dávku dvě přílohy; na jedné příloze se stanoví rozhodné období ke dni vzniku sociální události, na druhé ke dni převedení na jinou práci.

  • Ke dni převzetí dítěte do péče nebo ke dni převzetí ošetřování při střídání se v péči.

Vypočtený DVZ musí OSSZ redukovat podle 3 redukčních hranic. Vypočtený DVZ se redukuje tak, že v roce 2024:

  • z částky do 1 466 Kč (do první redukční hranice) se u nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného započítává 90 %, u ostatních dávek 100 %,

  • z částky nad 1 466 Kč do 2 199 Kč (mezi 1. a 2. redukční hranicí) se započítává u všech dávek 60 %,

  • z částky mezi 2 199 Kč a 4 397 Kč (mezi 2. a 3. redukční hranicí) se započítává u všech dávek 30 %,

  • k částce nad 4 397 Kč se nepřihlíží (cca 133 000 Kč měsíčního příjmu).

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 5. dubna 2024, 19. srpna byl uznán práceneschopným do 16. září.

Rozhodným obdobím je období od 5. dubna do 31. července. V tomto období vyměřovací základy za duben až červenec činily 25 000 Kč + 28 000 Kč + 27 000 Kč + 31 000 Kč, celkem 111 000 Kč. V rozhodném období je v jednotlivých měsících kalendářních dnů 26 (duben, od vstupu do zaměstnání), 31 (květen), 30 (červen) a 31 (červenec), celkem 118 kalendářních dnů.

V rozhodném období:

  • 15 dnů ošetřoval dítě,

  • 7 dnů měl dovolenou,

  • 1 den měl neomluvenou absenci,

  • 1 den měl pracovní volno na pohřeb rodiče s náhradou mzdy.

Vyloučenými dny je jen 15 dnů ošetřování dítěte. Započitatelných dnů rozhodného období je 103 (118 – 15). DVZ činí 1 077,67 Kč, po redukci 969,90 Kč (90 % z 1 077,67 Kč); DVZ po redukci se zaokrouhlí na korunu nahoru, na 970 Kč. Z této částky se vypočte nemocenské. Nemocenské činí 60 % z této částky (582 Kč za kalendářní den od 2. do 16. září; den 1. září je 14. dnem trvání pracovní neschopnosti).

Všechny dávky nemocenského pojištění se poskytují za kalendářní dny (i za soboty, neděle a svátky).

Nemocenské

Nemocenské náleží z důvodu pracovní neschopnosti a karantény (dále jen PN). Výše nemocenského činí 60 % redukovaného DVZ.

Podpůrčí doba (doba poskytování nemocenského) činí 380 kalendářních dnů od vzniku PN. Do této podpůrčí doby se započítávají předchozí dny trvání PN v období 380 dnů před vznikem PN; předchozí doby PN se nezapočtou, jestliže účast na nemocenském pojištění trvala aspoň 190 dnů od skončení poslední PN.

Zaměstnanec byl uznán PN od 17. června 2024. Podpůrčí doba by skončila 24. června 2025 (380. dnem PN), pokud by PN tak dlouho trvala a před 17. červnem 2024 by v období od 9. června 2023 do 16. června 2024 (380 dnů před vznikem PN) nebyl práceneschopným. Jestliže byl v tomto období práceneschopným:

  1. pouze od 1. července do 30. září 2023, nezapočte se těchto 92 kalendářních dnů do podpůrčí doby, protože od 1. října 2023 do 17. června 2024 trvalo zaměstnání (účast na nemocenském pojištění) bez trvání PN více než 190 kalendářních dnů, podpůrčí doba proto činí od 17. 6. 2024 380 dnů,
  2. od 1. července do 30. září 2023 z důvodu pracovního úrazu (92 dnů) a od 1. února do 29. března 2024 z důvodu nemoci (58 dnů). Do podpůrčí doby se započte 150 dnů (92 + 58), do podpůrčí doby se započítávají i doby pracovní neschopnosti pro
Nahrávám...
Nahrávám...