dnes je 24.4.2019
Input:

Nemocenské pojištění

5.1.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Nemocenské pojištění

Ing. Marta Ženíšková

Okruh osob účastných nemocenského pojištění

Kdo je účasten nemocenského pojištění, pokud splňuje podmínky účasti, je uvedeno v § 5 ZNP. V tomto ustanovení je taxativní výčet osob, které se pro účely nemocenského pojištění považují za zaměstnance, například zaměstnanci v pracovním poměru, zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako uvolněným členům. Kdo není v tomto ustanovení uveden, nemůže být účasten nemocenského pojištění. Od 1. 1. 2014 se zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb. rozšířil okruh osob, které jsou účastné nemocenského pojištění, o všechny další osoby, které splňují obecné podmínky pro zařazení mezi zaměstnance.

Za zaměstnance se považuje osoba:

  • která vykonává činnost pro zaměstnavatele,

  • z této činnosti jí plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti,

  • tyto příjmy jsou předmětem daně ze závislé činnosti a nejsou od daně osvobozené.

Z okruhu zaměstnanců jsou vyňati členové zastupitelstva územního samosprávného celku, kteří jsou odměňováni jako neuvolnění členové zastupitelstva, i když splňují všechny výše uvedené podmínky. Okruh zaměstnanců se od 1. 1. 2014 rozšiřuje například o pověřeného vlastníka společenství vlastníků jednotek, o předsedy občanských sdružení apod.

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění, pokud splňuje podmínky účasti na nemocenském pojištění. Podmínky účasti na nemocenském pojištění jsou uvedeny v § 6 až 9 ZNP.

Účast na nemocenském pojištění vychází z těchto zásad:

  • nemocenského pojištění může být účasten jen zaměstnanec uvedený v § 5 ZNP,

  • účast na nemocenském pojištění se posuzuje z každé činnosti samostatně, i když zaměstnanec více činností vykonává u téhož zaměstnavatele nebo u různých zaměstnavatelů,

  • každý zaměstnanec ještě před nástupem do zaměstnání musí být zařazen do jedné ze tří skupin s odlišnými kritérii pro posuzování účasti na nemocenském pojištění. Odlišná kritéria pro účast na nemocenském pojištění platí pro zaměstnance vykonávající zaměstnání na základě dohody o provedení práce, zaměstnání malého rozsahu a zbývající zaměstnání (tzv. ostatní),

  • sjednaný nebo dosažený příjem měsíčně nebo v měsíci činí aspoň 2 500 Kč, u dohody o provedení práce více než 10 000 Kč,

  • výdělečná činnost je vykonávána na území ČR (výjimky jsou uvedeny v § 6 ZNP).

Činnost společníka a jednatele s. r. o. se považuje za jednu činnost (za jedno zaměstnání), příjmy z obou činností se sčítají pro posouzení účasti na nemocenském pojištění a pro odvod pojistného. Obdobně to platí pro členy zastupitelstva územních samosprávných celků, pokud vykonávají více funkcí pro tento orgán, a pro osoby, které jsou členy více orgánů územního samosprávného celku.

Vznik a zánik nemocenského pojištění

Nemocenské pojištění může vzniknout nejdříve dnem vstupu do zaměstnání a nemůže trvat po dni, v němž zaměstnání skončilo. Za den vstupu do zaměstnání se u zaměstnanců v pracovním poměru považuje též den před vstupem do zaměstnání, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu, nebo za nějž se mzda nebo plat nekrátí.

Příklad

Zaměstnanec uzavřel pracovní poměr na dobu určitou od pátku 1. 1. do 15. 6. Pracovními dny v týdnu jsou u něho pondělí až pátek. Do zaměstnání nastoupil 4. 1., měsíční mzda se mu nekrátila za dobu před vstupem do zaměstnání. Do měsíce července mu byl zúčtován doplatek mzdy a pololetní prémie ve výši 2 000 Kč. Nemocenské pojištění vzniklo dne 1. 1. a skončilo 15. 6. Z částky 2 000 Kč musí být odvedeno pojistné na sociální zabezpečení, avšak v měsíci červenci nemůže být již zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, poněvadž mu v tomto měsíci netrvá pracovní poměr.

Podmínky účasti

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění od vstupu do zaměstnání až do jeho skončení, pokud sjednaný započitatelný příjem činí aspoň 2 500 Kč měsíčně. Takové zaměstnání je zaměstnáním ostatním.

Příklad

Zaměstnanec uzavřel pracovní poměr od 1. 1. na dobu neurčitou, pracovní doba je rozvržena na 5 dnů v týdnu, 8 hodin denně.

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění od 1. 1., protože měsíční mzda se mu nekrátila, sjednaný měsíční příjem musí dosáhnout aspoň výše minimální mzdy, činí tedy aspoň 9 900 Kč. Jsou splněny podmínky účasti od vstupu do zaměstnání po dobu trvání pracovního poměru. I kdyby ve zkušební době pracovní poměr skončil 9. 1., trval by jen 9 dnů, byl by zaměstnanec účasten nemocenského pojištění 9 dnů.

Nebyl-li se zaměstnancem sjednán měsíční příjem ve výši aspoň 2 500 Kč nebo byl sjednán v částce nižší než 2 500 Kč, je jeho zaměstnání považováno podle § 7 ZNP za zaměstnání malého rozsahu. Z takového zaměstnání je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění jen v tom kalendářním měsíci, do něhož mu byl zúčtován započitatelný příjem ve výši aspoň 2 500 Kč. Vykonává-li zaměstnanec pro téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu, je zaměstnanec z těchto zaměstnání účasten nemocenského pojištění, pokud úhrn příjmů ze všech zaměstnání dosáhl výše aspoň 2 500 Kč. Příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání malého rozsahu se považuje jen pro posouzení účasti na nemocenském pojištění za příjem zúčtovaný do posledního měsíce, v němž toto zaměstnání trvalo.

Příklad

Zaměstnanec uzavřel dohodu o pracovní činnosti od 16. 2. do 31. 5. téhož roku. Měsíční odměna nebyla sjednána.

Začal pracovat 16. 2. Do února mu byla zúčtována odměna 2 400 Kč. V únoru není účasten nemocenského pojištění, z 2 400 Kč se pojistné na sociální zabezpečení neplatí, neoznamuje se vstup zaměstnance do zaměstnání.

V březnu pracoval od 10. dne, odměna zúčtovaná do března činila 8 000 Kč. V březnu je účasten nemocenského pojištění celý měsíc, z 8 000 Kč se platí pojistné, do 20. dubna musí být oznámen nástup zaměstnance do zaměstnání, jako den nástupu do zaměstnání musí být na tiskopise uveden 16. únor.

V dubnu pracoval jen 1. a 2., od 3. 4. do 15. 5. byl uznán práceneschopným. Odměna zúčtovaná do dubna činí 1 200 Kč. V dubnu není účasten nemocenského pojištění, z odměny se neplatí pojistné, neoznamuje se, že není účasten nemocenského pojištění. Nemá nárok na náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti a ani od 15. dne pracovní neschopnosti nemá nárok na nemocenské, protože není v dubnu (v den vzniku pracovní neschopnosti) účasten nemocenského pojištění.

V květnu činila odměna 2 500 Kč, je účasten nemocenského pojištění celý měsíc květen, z odměny se platí pojistné, neoznamuje se vznik účasti. Nemocenské od 1. do 15. května nenáleží.

U zaměstnance, který je činný na základě dohody o provedení práce, se účast na nemocenském pojištění posuzuje v každém kalendářním měsíci zvlášť, zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění jen v tom měsíci, v němž je zúčtovaný příjem vyšší než 10 000 Kč. Příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání se považuje za příjem zúčtovaný do posledního měsíce, v němž dohoda o provedení práce trvala. Trvalo-li v kalendářním měsíci více dohod o provedení práce uzavřených zaměstnancem s týmž zaměstnavatelem, sčítají se ze všech těchto dohod započitatelné příjmy. Pokud úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod činí více než 10 000 Kč, je zaměstnanec v době, v níž dohody trvaly, účasten nemocenského pojištění.

Dávky nemocenského pojištění

Z nemocenského pojištění náleží nemocenské až od 15. dne trvání pracovní neschopnosti, peněžitá pomoc v mateřství (PPM), ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Dávky poskytuje OSSZ, zaměstnavatel poskytuje OSSZ podklady pro výpočet výše dávky, pro posouzení nároku na dávku a na její poskytování.

Zaměstnanec předkládá zaměstnavateli žádosti o dávky a další doklady související s poskytováním dávek. Zaměstnanec, který uplatňuje nárok na dávku z ochranné lhůty (nemocenské nebo PPM), musí žádost o dávku předložit zaměstnavateli, u něhož naposledy pracoval. Nárok na dávku nemá zaměstnanec, jenž v den vzniku sociální události, která je podmínkou pro vznik nároku na dávku, není účasten nemocenského pojištění nebo mu netrvá ochranná lhůta.

Denní vyměřovací základ

Dávky se vypočítávají z denního vyměřovacího základu (DVZ) nebo z pravděpodobného příjmu. DVZ se vypočte z úhrnu vyměřovacích základů v rozhodném období a z počtu započitatelných kalendářních dnů rozhodného období. Vyměřovacím základem je úhrn hrubých příjmů v kalendářním měsíci, z nichž se platí pojistné na sociální zabezpečení. Započitatelnými dny jsou kalendářní dny rozhodného období po odpočtu vyloučených dnů.

Vyloučenými dny jsou dny omluvené nepřítomnosti v práci, za které nenáleží náhrada mzdy, včetně dnů neplaceného volna (tzv. neplacené dovolené), dále dny pracovní neschopnosti, včetně dnů, za které náleží náhrada mzdy v prvních 14 dnech trvání pracovní neschopnosti. Vyloučenými dny jsou například dny ošetřování člena rodiny s nárokem i bez nároku na ošetřovné, mateřská a rodičovská dovolená, dny pracovního volna k přednáškové činnosti, k činnosti vedoucích táborů pro děti.

Vyloučenými dny nejsou, i když se jedná o omluvenou nepřítomnost v práci bez náhrady mzdy, dny pracovní neschopnosti, kterou si zaměstnanec způsobil úmyslně.

Rozhodným obdobím, v němž se zjišťují započitatelné příjmy a vyloučené dny, je:

  • 12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na dávku. Není-li v rozhodném období žádný započitatelný příjem nebo aspoň 7 započitatelných dnů, je rozhodným obdobím první kalendářní rok, v němž je aspoň 30 započitatelných dnů. V případě, že by se takový rok nenašel, vypočte se dávka z pravděpodobné výše příjmu. Zaměstnavatel musí pravděpodobnou výši příjmu vyplnit na první straně tiskopisu „Příloha k žádosti o:”, který připojuje k žádosti o dávku,

  • od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází měsíci, v němž vznikl nárok na dávku. Není-li v tomto rozhodném období aspoň 7 započitatelných dnů, vypočte se dávka z pravděpodobné výše příjmu,

  • od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, jestliže nárok na dávku vznikl v tom měsíci, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání. Není-li v tomto rozhodném období aspoň 7 započitatelných dnů, vypočte se dávka z pravděpodobné výše příjmu.

Pravděpodobným příjmem u zaměstnání, které není zaměstnáním malého rozsahu a ani není vykonáváno na základě dohody o provedení práce, je příjem, který je započitatelný do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení, jehož by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, ve kterém vznikl nárok na dávku, v průměru na jeden kalendářní den tohoto měsíce. Výši tohoto příjmu uvádí zaměstnavatel na tiskopise „Příloha k žádosti o:”. U zaměstnání malého rozsahu a dohody o provedení práce je tímto příjmem 1/30 z příjmu zúčtovaného do tohoto měsíce.

Příklad

Zaměstnanec nastoupil 3. března do zaměstnání, 6. března byl uznán práceneschopným, pracovní neschopnost trvala do května. Má stanovenou měsíční mzdu 24 000 Kč, poskytnutí dalšího plnění se nepředpokládá. V rozhodném období od 3. do 31. března jsou jen 3 započitatelné dny (není jich aspoň 7), proto nemocenské bude vypočteno z pravděpodobného příjmu. Částka 24 000 Kč se musí dělit 30 kalendářními dny měsíce března, výsledek činí 800 Kč. Tato částka se uvádí jako pravděpodobný příjem.

Stanovení rozhodného období v některých případech

Rozhodné období začíná:

  • Ode dne následujícího po skončení zaměstnání, jestliže zaměstnanec uplatňuje nárok na nemocenské nebo PPM z ochranné lhůty. Skončilo-li zaměstnání 30. 6., stanoví se rozhodné období k 1. 7. (12 měsíců se stanoví za období od 1. 7. předcházejícího roku do 30. 6., kdy zaměstnání naposledy trvalo), i když by zaměstnanec byl uznán práce neschopným v ochranné lhůtě až od 2. 7. nebo zaměstnankyně by nastupovala na PPM v srpnu nebo v září nebo i později.

  • Od začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, pokud žena nastoupila na PPM později (například nastoupila na začátku 5. týdne před očekávaným dnem porodu). Doba od začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu se jí započte do podpůrčí doby pro poskytování PPM.

  • Ode dne vstupu do zaměstnání po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, pokud zaměstnání trvalo po dobu výkonu trestu odnětí svobody. Byl-li například zaměstnanec propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody 18. září, do zaměstnání nastoupil po dohodě se zaměstnavatelem až 2. října a v prosinci by byl uznán práceneschopným, je rozhodným obdobím období od 2. října do 30. listopadu.

  • K převedení na jinou práci z důvodu těhotenství,