dnes je 16.7.2019
Input:

Nemocenské pojištění

28.5.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Nemocenské pojištění

Ing. Marta Ženíšková

Okruh osob účastných nemocenského pojištění

Kdo je účasten nemocenského pojištění, pokud splňuje podmínky účasti, je uvedeno v § 5 ZNP. V tomto ustanovení je taxativní výčet osob, které se pro účely nemocenského pojištění považují za zaměstnance, například zaměstnanci v pracovním poměru, zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako uvolněným členům. Kdo není v tomto ustanovení uveden, nemůže být účasten nemocenského pojištění. Od 1. 1. 2014 se zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb. rozšířil okruh osob, které jsou účastny nemocenského pojištění, o všechny další osoby, jež splňují obecné podmínky pro zařazení mezi zaměstnance.

Za zaměstnance se považuje osoba:

  • která vykonává činnost pro zaměstnavatele,

  • z této činnosti jí plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti,

  • tyto příjmy jsou předmětem daně ze závislé činnosti a nejsou od daně osvobozené.

Z okruhu zaměstnanců jsou vyňati členové zastupitelstva územního samosprávného celku, kteří jsou odměňováni jako neuvolnění členové zastupitelstva, i když splňují všechny výše uvedené podmínky. Okruh zaměstnanců se od 1. 1. 2014 rozšiřuje například o pověřeného vlastníka společenství vlastníků jednotek, o předsedy občanských sdružení apod.

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění, pokud splňuje podmínky účasti na nemocenském pojištění. Podmínky účasti na nemocenském pojištění jsou uvedeny v § 6 až 9 ZNP.

Účast na nemocenském pojištění vychází z těchto zásad:

  • nemocenského pojištění může být účasten jen zaměstnanec uvedený v § 5 ZNP,

  • účast na nemocenském pojištění se posuzuje z každé činnosti samostatně, i když zaměstnanec více činností vykonává u téhož zaměstnavatele nebo u různých zaměstnavatelů,

  • každý zaměstnanec ještě před nástupem do zaměstnání musí být zařazen do jedné ze tří skupin s odlišnými kritérii pro posuzování účasti na nemocenském pojištění. Odlišná kritéria pro účast na nemocenském pojištění platí pro zaměstnance vykonávající zaměstnání na základě dohody o provedení práce, zaměstnání malého rozsahu a zbývající zaměstnání (tzv. ostatní),

  • sjednaný nebo dosažený příjem měsíčně nebo v měsíci činí aspoň 2 500 Kč, u dohody o provedení práce více než 10 000 Kč,

  • výdělečná činnost je vykonávána na území ČR (výjimky jsou uvedeny v § 6 ZNP).

Činnost společníka a jednatele s. r. o. se považuje za jednu činnost (za jedno zaměstnání), příjmy z obou činností se sčítají pro posouzení účasti na nemocenském pojištění a pro odvod pojistného. Obdobně to platí pro členy zastupitelstva územních samosprávných celků, pokud vykonávají více funkcí pro tento orgán, a pro osoby, které jsou členy více orgánů územního samosprávného celku.

Vznik a zánik nemocenského pojištění

Nemocenské pojištění může vzniknout nejdříve dnem vstupu do zaměstnání a nemůže trvat po dni, v němž zaměstnání skončilo. Za den vstupu do zaměstnání se u zaměstnanců v pracovním poměru považuje též den před vstupem do zaměstnání, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu, nebo za nějž se mzda nebo plat nekrátí.

Zaměstnanec uzavřel pracovní poměr na dobu určitou od pátku 1. 1. do 15. 6. Pracovními dny v týdnu jsou u něho pondělí až pátek. Do zaměstnání nastoupil 4. 1., měsíční mzda se mu nekrátila za dobu před vstupem do zaměstnání. Do měsíce července mu byl zúčtován doplatek mzdy a pololetní prémie ve výši 2 000 Kč. Nemocenské pojištění vzniklo dne 1. 1. a skončilo 15. 6. Z částky 2 000 Kč musí být odvedeno pojistné na sociální zabezpečení, avšak v měsíci červenci nemůže být již zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, poněvadž mu v tomto měsíci netrvá pracovní poměr.

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění od vstupu do zaměstnání až do jeho skončení, pokud sjednaný započitatelný příjem činí alespoň 2 500 Kč měsíčně. Takové zaměstnání je zaměstnáním ostatním.

Zaměstnanec uzavřel pracovní poměr od pondělí 1. 5. na dobu neurčitou, pracovní doba je rozvržena na 5 dnů v týdnu, 8 hodin denně.

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění od 1. 5., protože měsíční mzda se mu nekrátila, sjednaný měsíční příjem musí dosáhnout aspoň výše minimální mzdy. Jsou splněny podmínky účasti od vstupu do zaměstnání po dobu trvání pracovního poměru. I kdyby ve zkušební době pracovní poměr skončil 9. 5., trval by jen 9 dnů, byl by zaměstnanec účasten nemocenského pojištění 9 dnů.

Pokud nebyl se zaměstnancem sjednán měsíční příjem ve výši aspoň 2 500 Kč nebo byl sjednán v částce nižší než 2 500 Kč, je jeho zaměstnání považováno podle § 7 ZNP za zaměstnání malého rozsahu. Z takového zaměstnání je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění jen v tom kalendářním měsíci, do něhož mu byl zúčtován započitatelný příjem ve výši aspoň 2 500 Kč. Vykonává-li zaměstnanec pro téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu, je zaměstnanec z těchto zaměstnání účasten nemocenského pojištění, pokud úhrn příjmů ze všech zaměstnání dosáhl výše aspoň 2 500 Kč. Příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání malého rozsahu se považuje jen pro posouzení účasti na nemocenském pojištění za příjem zúčtovaný do posledního měsíce, v němž toto zaměstnání trvalo.

Poznámka:

Od 1. 1. 2019 se částka příjmu rozhodná pro účast na nemocenském pojištění zvyšuje z 2 500 Kč na 3 000 Kč.

Zaměstnanec uzavřel dohodu o pracovní činnosti od 16. 2. do 31. 5. téhož roku. Rozsah pracovní doby činí maximálně 20 hodin týdně. Měsíční odměna nebyla tedy sjednána.

Začal pracovat 16. 2. Do února mu byla zúčtována odměna 2 400 Kč. V únoru není účasten nemocenského pojištění, z 2 400 Kč se pojistné na sociální zabezpečení neplatí, neoznamuje se nástup zaměstnance do zaměstnání.

V březnu pracoval od 10. dne, odměna zúčtovaná do března činila 8 000 Kč. V březnu je účasten nemocenského pojištění celý měsíc, z 8 000 Kč se platí pojistné, do 20. dubna musí být oznámen nástup zaměstnance do zaměstnání, jako den nástupu do zaměstnání musí být na tiskopise uveden 16. únor.

V dubnu pracoval jen 1. a 2., od 3. 4. do 15. 5. byl uznán práceneschopným. Odměna zúčtovaná do dubna činí 1 200 Kč. V dubnu není účasten nemocenského pojištění, z odměny se neplatí pojistné, neoznamuje se, že není účasten nemocenského pojištění. Nemá nárok na náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti a ani od 15. dne pracovní neschopnosti nemá nárok na nemocenské, protože není ani v dubnu (v den vzniku pracovní neschopnosti) a ani v posledních třech kalendářních měsících bezprostředně předcházejících účasten nemocenského pojištění.

V květnu činila odměna 2 500 Kč, je účasten nemocenského pojištění celý měsíc květen, z odměny se platí pojistné, neoznamuje se vznik účasti. Nemocenské od 1. do 15. května nenáleží.

U zaměstnance, který je činný na základě dohody o provedení práce, se účast na nemocenském pojištění posuzuje v každém kalendářním měsíci zvlášť, zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění jen v tom měsíci, v němž je zúčtovaný příjem vyšší než 10 000 Kč. Příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání se považuje za příjem zúčtovaný do posledního měsíce, v němž dohoda o provedení práce trvala. Pokud trvalo v kalendářním měsíci více dohod o provedení práce uzavřených zaměstnancem s týmž zaměstnavatelem, sčítají se ze všech těchto dohod započitatelné příjmy. Činí-li úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod více než 10 000 Kč, je zaměstnanec v době, v níž dohody trvaly, účasten nemocenského pojištění.

Dávky nemocenského pojištění

Z nemocenského pojištění náleží nemocenské až od 15. dne trvání pracovní neschopnosti, peněžitá pomoc v mateřství (PPM), ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, otcovská od 1. 2. 2018 a dlouhodobé ošetřovné od 1. 6. 2018. Dávky poskytuje OSSZ, zaměstnavatel poskytuje OSSZ podklady pro výpočet výše dávky, pro posouzení nároku na dávku a na její poskytování.

Zaměstnanec předkládá zaměstnavateli žádosti o dávky a další doklady související s poskytováním dávek. Zaměstnanec, který uplatňuje nárok na dávku z ochranné lhůty (nemocenské nebo PPM), musí žádost o dávku předložit zaměstnavateli, u něhož naposledy pracoval. Nárok na dávku nemá zaměstnanec, jenž v den vzniku sociální události, která je podmínkou pro vznik nároku na dávku, není účasten nemocenského pojištění nebo mu netrvá ochranná lhůta. Od 1. 2. 2018 je nárok na nemocenské a PPM ze zaměstnání malého rozsahu a z dohody o provedení práce, i když zaměstnanec není v měsíci vzniku sociální události účasten nemocenského pojištění, ale byl účasten nemocenského pojištění v tomto zaměstnání v posledních třech kalendářních měsících.

Denní vyměřovací základ

Dávky se vypočítávají z denního vyměřovacího základu (DVZ) nebo z pravděpodobného příjmu. DVZ se vypočte z úhrnu vyměřovacích základů v rozhodném období a z počtu započitatelných kalendářních dnů rozhodného období. Vyměřovacím základem je úhrn hrubých příjmů v kalendářním měsíci, z nichž se platí pojistné na sociální zabezpečení. Započitatelnými dny jsou kalendářní dny rozhodného období po odpočtu vyloučených dnů.

Vyloučenými dny jsou dny omluvené nepřítomnosti v práci, za které nenáleží náhrada mzdy, včetně dnů neplaceného volna (tzv. neplacené dovolené), dále dny pracovní neschopnosti, včetně dnů, za které náleží náhrada mzdy v prvních 14 dnech trvání pracovní neschopnosti. Vyloučenými dny jsou například dny ošetřování člena rodiny s nárokem i bez nároku na ošetřovné, mateřská a rodičovská dovolená, dny pracovního volna k přednáškové činnosti, k činnosti vedoucích táborů pro děti.

Vyloučenými dny nejsou, i když se jedná o omluvenou nepřítomnost v práci bez náhrady mzdy, dny pracovní neschopnosti, kterou si zaměstnanec způsobil úmyslně.

Rozhodným obdobím, v němž se zjišťují započitatelné příjmy a vyloučené dny, je:

  • 12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na dávku. Není-li v rozhodném období žádný započitatelný příjem nebo aspoň 30 započitatelných dnů, je rozhodným obdobím první kalendářní rok, v němž je aspoň 30 započitatelných dnů. V případě, že by se takový rok nenašel, vypočte se dávka z pravděpodobné výše příjmu. Zaměstnavatel musí pravděpodobnou výši příjmu vyplnit na první straně tiskopisu „Příloha k žádosti o:”, který připojuje k žádosti o dávku,

  • období od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází měsíci, v němž vznikl nárok na dávku. Není-li v tomto rozhodném období aspoň 30 započitatelných dnů nebo vznikla-li sociální událost v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, vypočte se dávka z pravděpodobné výše příjmu.

Pravděpodobným příjmem u zaměstnání, které není zaměstnáním malého rozsahu a ani není vykonáváno na základě dohody o provedení práce, je příjem, který je započitatelný do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení, jehož by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, ve kterém vznikl nárok na dávku, v průměru na jeden kalendářní den tohoto měsíce. Výši tohoto příjmu uvádí zaměstnavatel na tiskopise „Příloha k žádosti o:”. U zaměstnání malého rozsahu a dohody o provedení práce je tímto příjmem příjem zúčtovaný do tohoto měsíce.

Zaměstnanec nastoupil 3. března do zaměstnání, 26. března byl uznán práceneschopným, pracovní neschopnost trvala do května. Má stanovenou měsíční mzdu 24 000 Kč, poskytnutí dalšího plnění se nepředpokládá. Nemocenské bude vypočteno z pravděpodobného příjmu. Pravděpodobným příjmem je částka aspoň 24 000 Kč. Tato částka se uvádí jako pravděpodobný příjem. OSSZ stanoví denní vyměřovací základ ve výši 1/30 z této částky.

Stanovení rozhodného období v některých případech

Rozhodné období začíná:

  • Ode dne následujícího po skončení zaměstnání, jestliže zaměstnanec uplatňuje nárok na nemocenské nebo PPM z ochranné lhůty. Pokud zaměstnání skončilo 29. 6., stanoví se rozhodné období k 30. 6. (12 měsíců se stanoví za období od 1. 6. předcházejícího roku do 31. 5., kdy zaměstnání naposledy trvalo), i kdyby byl zaměstnanec uznán práce neschopným v ochranné lhůtě až od 2. 7. nebo zaměstnankyně by nastupovala na PPM v srpnu nebo v září nebo i později.

  • Od začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, pokud žena nastoupila na PPM později (například nastoupila na začátku 5. týdne před očekávaným dnem porodu). Doba od začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu se jí započte do podpůrčí doby pro poskytování PPM.

  • Ode dne vstupu do zaměstnání po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, pokud zaměstnání trvalo po dobu výkonu trestu odnětí svobody. Pokud byl například zaměstnanec propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody 18. září, do zaměstnání nastoupil po dohodě se zaměstnavatelem až 2. října a v prosinci by byl uznán práceneschopným, je rozhodným obdobím období od 2. října do 30. listopadu.

  • K převedení na jinou práci z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení, je-li to výhodnější. Zaměstnavatel zasílá s žádostí o dávku dvě přílohy; na jedné příloze se stanoví rozhodné období ke dni vzniku sociální události, na druhé ke dni převedení na jinou práci.

  • Ke dni převzetí dítěte do péče nebo ke dni převzetí ošetřování při střídání se v péči.

Vypočtený DVZ musí OSSZ redukovat podle 3 redukčních hranic. Vypočtený DVZ se redukuje tak, že v roce 2018:

  • z částky do 1 000 Kč (do první redukční hranice) se u nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného započítává 90 %, u ostatních dávek 100 %,

  • z částky nad 1 000 Kč do 1 499 Kč (mezi 1. a 2. redukční hranicí) se započítává u všech dávek 60 %,

  • z částky mezi 1 499 Kč a 2 998 Kč (mezi 2. a 3. redukční hranicí) se započítává u všech dávek 30 %,

  • k částce nad 2 998 Kč se nepřihlíží (cca 90 000 Kč měsíčního příjmu).

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 5. dubna, 18. srpna byl uznán práceneschopným do 15. září.

Rozhodným obdobím je období od 5. dubna do 31. července. V tomto období vyměřovací základy za duben až červenec činily 15 000 Kč + 18 000 Kč + 17 000 Kč + 21 000 Kč, celkem 71 000 Kč. V rozhodném období je v jednotlivých měsících kalendářních dnů 26 (duben, od vstupu do zaměstnání), 31 (květen), 30 (červen) a 31 (červenec), celkem 118 kalendářních dnů.

V rozhodném období:

  • 15 dnů ošetřoval dítě,

  • 7 dnů měl dovolenou,

  • 1 den měl neomluvenou absenci,

  • 1 den měl pracovní volno na pohřeb rodiče.

Vyloučenými dny je jen 15 dnů ošetřování dítěte. Započitatelných dnů rozhodného období je 103 (118 – 15). DVZ činí 689,32 Kč, po redukci 620,38 Kč (90 % z 689,32 Kč); DVZ po redukci se zaokrouhlí na korunu nahoru, na 621 Kč. Z této částky se vypočte nemocenské. Nemocenské činí 60 % z této částky (372,60 Kč, po zaokrouhlení 373 Kč za kalendářní den od 1. do 15. září; den 31. srpna je 14. dnem trvání pracovní neschopnosti).

Všechny dávky nemocenského pojištění se poskytují za kalendářní dny (i za soboty, neděle a svátky).

Nemocenské

Nemocenské náleží z důvodu pracovní neschopnosti a karantény (dále jen PN). Výše nemocenského činí 60 % redukovaného DVZ.

Podpůrčí doba (doba poskytování nemocenského) činí 380 kalendářních dnů od vzniku PN. Do této podpůrčí doby se započítávají předchozí dny trvání PN v období 380 dnů před vznikem PN; předchozí doby PN se nezapočtou, jestliže účast na nemocenském pojištění trvala aspoň 190 dnů od skončení poslední PN.

Zaměstnanec byl uznán PN od 16. června 2018. Podpůrčí doba by skončila 30. června 2019 (380. dnem PN), pokud by PN tak dlouho trvala a před 16. červnem 2018 by v období od 2. června 2017 do 15. června 2018 nebyl práceneschopným. Jestliže byl v tomto období práceneschopným:

  1. pouze od 1. července do 30. září 2017, nezapočte se těchto 92 kalendářních dnů do podpůrčí doby, protože od 1. října 2017 do 16. června 2018 trvalo zaměstnání (účast na nemocenském pojištění) více než 190 kalendářních dnů,
  2. od 1. července do 30. září 2017 z důvodu pracovního úrazu (92 dnů) a od 1. února do 29. března 2018 z důvodu nemoci (59 dnů). Do podpůrčí doby se započte 151 dnů (92 + 59), do podpůrčí doby se započítávají i doby pracovní neschopnosti pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Od skončení poslední pracovní neschopnosti (od 30. března 2018) do vzniku pracovní neschopnosti 16. června neuplynulo 190 dnů trvání zaměstnání (účasti). Nemocenské může být poskytováno nejdéle v době 229 kalendářních dnů (380 – 151) od 16. června 2019.

Poživatelům starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně náleží nemocenské:

  1. jen po dobu 70 kalendářních dnů při jedné PN nebo při více