dnes je 18.4.2024

Input:

Nepeněžní bezúplatná plnění poskytovaná zaměstnancům

1.6.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Nepeněžní bezúplatná plnění poskytovaná zaměstnancům

Jaroslava Pfeilerová

Pojem

Při poskytování bezúplatných plnění (darů) zaměstnancům je potřebné současně vycházet z následujících právních předpisů:

  • Ze zákona č. 589/1992 Sb., o daních z příjmů (dále také "ZDP"), ve kterém je stanovena maximální hodnota nepeněžního bezúplatného plnění, která je osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti. V souladu s § 6 odst. 9 písm. g) ZDP jsou od daně z příjmů osvobozeny nepeněžní dary do úhrnné výše 2 000 Kč u jednoho poplatníka poskytované z FKSP podle vyhlášky č. 114/2002 Sb. Nepeněžní plnění (dary) poskytované zaměstnancům není možné u zaměstnavatele zahrnout do daňově účinných nákladů. Nadlimitní dary nejsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a také podléhají odvodům sociálního a zdravotního pojistného. Pro zaměstnavatele je tedy výhodné poskytovat pouze plnění, které nepodléhá dani z příjmů ze závislé činnosti, neboť ušetří na pojistném (34 % z hodnoty plnění).

  • Z vyhlášky č. 114/2002 Sb., která v § 14 stanoví, za jakých podmínek je možné nepeněžní bezúplatné plnění (dar) zaměstnancům poskytnout. Jedná se o následující případy:

    • Za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní události a při jiných mimořádných případech a za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru a péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky.

    • Při pracovních výročích 20 a každých dalších 5 let trvání pracovního nebo služebního poměru u zaměstnavatele. Do pracovního výročí lze zahrnout i dobu trvání pracovního poměru u jiných zaměstnavatelů. Do pracovních výročí nelze zahrnout dobu výkonu práce konané na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr.

    • Při životních výročích 50 let a každých dalších 5 let věku. Za zaměstnance jsou považováni i bývalí zaměstnanci – důchodci, kterým také lze poskytnout při životních výročích dar.

    • Při prvním odchodu do starobního důchodu nebo plného invalidního důchodu.

Příklad 1

Zaměstnanec ze zdravotních důvodů používal v běžném životě i při výkonu práce konstruktéra speciální ortopedickou obuv. Zaměstnavatel uhradil výrobci hodnotu obuvi ve výši 1 890 Kč a plnění posoudil jako nepeněžní bezúplatné plnění osvobozené od daně z příjmů. Vzhledem k tomu, že tento účel pro poskytnutí tohoto plnění není vymezen ve vyhlášce č. 114/2002 Sb., nelze příjem zaměstnance osvobodit od daně z příjmů ze závislé činnosti.

Poznámka:
V tomto případě nelze považovat úhradu obuvi ani za nákup ochranných pracovních pomůcek podle speciálních právních předpisů.

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

  • § 6 odst. 9 písm. g) – osvobození od daně z příjmů

  • § 6 odst. 3 – příjmy ze závislé činnosti

  • § 3 – předmět daně z příjmů

  • § 24 – daňově účinné náklady

  • § 25 – daňově neúčinné náklady

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

  • § 11 – účetní doklady

Vyhláška MF č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů

  • § 14 – dary

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

  • § 5 – vyměřovací základ

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

  • § 3 – vyměřovací základ

Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů

Účtování příspěvkových organizací se řídí zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Některá ustanovení zákona o účetnictví se provádějí vyhláškou č. č. 410/2009 Sb., která s účinností od 1. 1. 2010 nahradila vyhlášku č. 505/2002 Sb.

V souvislosti s popisovanou problematikou budeme při sestavování účetní závěrky postupovat v souladu s:

  • § 22 vyhlášky č. 410/2009 Sb. – Krátkodobé pohledávky

  • § 25 vyhlášky č. 410/2009 Sb. – Krátkodobý finanční majetek

  • § 27 vyhlášky č. 410/2009 Sb. – Fondy účetní jednotky

  • § 32 vyhlášky č. 410/2009 Sb. – Krátkodobé závazky

Při účtování o popisované problematice bude účetní jednotka účtovat zejména na následující účty (příloha č. 7 vyhlášky – Směrná účtová osnova):

  • 331 – Zaměstnanci

  • 335 – Pohledávky za zaměstnanci

  • 241 – Běžný účet

  • 243 – Běžný účet fondu kulturních a sociálních potřeb

  • 261 – Pokladna

  • 262 – Peníze na cestě

  • 412 – Fond kulturních a sociálních potřeb

Příklad 2

Organizace se dohodla se svým zaměstnancem, že mu k životnímu výročí poskytne nepeněžní bezúplatné plnění – hodinky v hodnotě 3 300 Kč. Organizace hodinky zakoupila a obdarovaný zaměstnanec částku nad limit (1 300 Kč) uhradil do pokladny.

Tabulka 1

Č.  Text  Kč  MD 
1.  Převod hotovosti do pokladny  3 600  261  262 
2.  Vyúčtování výběru hotovosti  3 600  262  243 
3.  Nákup hodinek  3 600    261 
– z toho hrazeno z FKSP  2 000  412 
– z toho hrazeno zaměstnancem  1 300  335 
4.  Úhrada od obdarovaného zaměstnance  1 300  261  335 

Příklad 3

Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci k životnímu výročí z FKSP finanční plnění (dar) ve výši 2 000 Kč. Vzhledem k tomu, že dar ve formě peněžního plnění není osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti, musí být hodnota přijatého peněžního plnění připočtena ke mzdě a zdaněna daní z příjmů ze závislé činnosti. Toto plnění vstupuje také do vyměřovacích základů pro odvod zdravotního a sociálního pojistného, projeví se v tzv. superhrubé mzdě.

Tabulka 2

Č.  Text  MD 
1.  Hrubá mzda  28 000  521  331 
2.  Přiznání finančního daru  2 000  412  331 
3.  Příjem ze závislé činnosti  30 000     
4.  Pojistné placené zaměstnavatelem  10 200  524  336 
5.  Pojistné placené zaměstnancem  3 300  331  336 
6.  Superhrubá mzda  40 200     
7.  Daň 15 %  6 030     
8.  Daň po uplatnění základní slevy 2 070,– Kč  3 960  331  342 
9.  K výplatě mzda + dar po zdanění
28 000 + 2 000 – 3 300 – 3 960 
22 740  331  241 
10.  Odvod správci daně  3 960  342  241 
11.  Odvod pojistného 10 200 + 3 300  13 500  336  241 

Ke všem účtům doporučujeme vést analytickou evidenci. Účet 335 – Pohledávky za zaměstnanci můžeme analyticky rozčleňovat podle jednotlivých zaměstnanců, účet 261 – Pokladna můžeme členit podle jednotlivých měn a také podle hmotně odpovědných osob, účet 241 – Běžný účet podle jednotlivých peněžních ústavů, u kterých je účet zřízen. Nákladové a výnosové účty členíme podle jednotlivých druhů nákladů a výnosů a také pro daňové účely. ÚJ si vnitřním předpisem sama určí, které účty budou vedeny analyticky při současném respektování schválených ČÚS.

Účetní jednotky účtují na základě originálu faktury od dodavatele se všemi náležitostmi účetního dokladu. Příjmy a výdaje v hotovosti

Nahrávám...
Nahrávám...