dnes je 29.3.2024

Input:

Nestátní neziskové organizace - základní pojmy

25.11.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.1
Nestátní neziskové organizace – základní pojmy

Ing. Miroslava Nebuželská

Pojem NNO

Zkratka NNO představuje "nestátní neziskovou organizaci" nebo také "nevládní neziskovou organizaci". Ani jeden z těchto pojmů není v ČR oficiálním právním termínem, nicméně je to v praxi poměrně ustálený a využívaný pojem. NNO zahrnuje právnické osoby, v nichž nemá účast stát a nejsou na něm závislé. V zásadě jde o soukromoprávní subjekty, jejichž primárním účelem není generovat zisk.

Z pohledu účetnictví se pojem NNO většinou ztotožňuje se skupinou subjektů, které vedou účetnictví v souladu s vyhláškou č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Toto pojetí plně odpovídá tomu, že jde o organizace, jejichž primárním účelem není generovat zisk, tedy u nich hlavním předmětem činnosti není podnikání.

Nicméně je třeba dodat, že podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. účtují i organizace, které mezi klasické nestátní neziskové organizace nepatří, protože v nich stát má účast, a to jsou například veřejné vysoké školy zřizované zákonem nebo veřejné výzkumné instituce, kde zřizovatelem je subjekt napojený na státní rozpočet.

Organizace patřící mezi NNO

Pod pojem NNO se tedy konkrétně zahrnují zejména:

  • spolky,

  • nadace,

  • nadační fondy,

  • obecně prospěšné společnosti,

  • ústavy,

  • církve a náboženské společnosti,

  • politické strany,

  • honební společenstva,

  • školské právnické osoby,

  • společenství vlastníků jednotek.

Všechny tyto organizace jsou soukromoprávními subjekty založenými za jiným účelem, než je podnikání.

Pro vedení účetnictví v NNO je rozhodujících několik právních předpisů:

  • zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví – závazný pro všechny,

  • vyhláška č. 504/2002 Sb., provádějící některá ustanovení zákona – závazná pro NNO, které vedou "klasické podvojné" účetnictví,

  • vyhláška 325/2015 Sb., provádějící některá ustanovení zákona – závazná pro NNO, které v souladu se zákonem vedou jednoduché účetnictví,

  • České účetní standardy – nejde o zákon, nicméně jde o doporučené postupy pro organizace, které vedou "klasické podvojné" účetnictví,

  • základní zákony, tj. zákony podle kterých byly NNO založeny nebo zřízeny.

V každém z výše uvedených předpisů jsou informace relevantní pro vedení účetnictví organizace.

Základní zákony

Základní zákony jsou zákony, podle kterých byly neziskové organizace založeny nebo zřízeny. Některé stanovují poměrně striktně vybrané účetní povinnosti, omezují možnosti a diktují podmínky. Některé naopak do účetních povinností organizace vůbec nezasahují.

1. Spolky

  • § 214 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ)

Spolky ve svém základním zákoně nemají příliš informací či požadavků týkajících se vedení účetnictví. Přesto však tento zákon určité záležitosti týkající se účetnictví obsahuje. Jedná se například o § 217, který předepisuje, co je hlavní činností spolku. Pokud tedy spolky provádějí podnikatelskou činnost, musejí věcně zajistit, aby tuto činnost prováděly vždy jen jako vedlejší činnost a aby byla podnikatelská činnost za účelem prokázání splnění tohoto ustanovení v účetnictví členěna a vykázána.

2. Nadace

  • § 306 a násl. NOZ

Nadace mají ve svém základní úpravě několik ustanovení, která souvisejí s vedením účetnictví. Jde zejména o následující:

  • - § 307"Nadace může podnikat, pokud podnikání představuje pouhou vedlejší činnost a výtěžky podnikání slouží jen k podpoře jejího účelu", přičemž platí, že zakladatel může podnikání v nadační listině zakázat. Z uvedeného požadavku vyplývá, že nadace musí v účetnictví členit jednotlivé činnosti zejména z pohledu, zda jde o podnikatelskou či nepodnikatelskou činnost.
  • - § 341 – "Dosahuje-li nadační kapitál nebo obrat nadace v uplynulém účetním období výše alespoň desetkrát vyšší, než stanoví § 330 odst. 1, podléhají řádná účetní závěrka, mimořádná účetní závěrka a konsolidovaná účetní závěrka ověření auditorem." Pokud tedy nadační kapitál nebo obrat nadace převýší částku 5 mil. Kč, podléhá účetní závěrka povinnému auditu.
  • - § 357"Nadace účtuje odděleně o nadačních příspěvcích, o ostatních činnostech k naplnění účelu nadace a o nákladech na její správu." Tomuto požadavku je třeba přizpůsobit jak účtový rozvrh, tak účtování na střediska, zakázky, popř. jiné rozčlenění nákladů a výnosů.
  • - § 358 – "Nadace sestaví výroční zprávu do konce šestého měsíce od uplynutí předcházejícího účetního období." Nadace tedy sestavuje výroční zprávu vždy bez ohledu na to, zda je jí tato povinnost stanovena zákonem o účetnictví či nikoliv.

3. Nadační fondy

  • § 394 a násl. NOZ

Základní úprava nadačních fondů je v současnosti nedostačující, protože v  NOZ omylem nebyla uzákoněna plánovaná úprava, a sice že nadační fond "přiměřeně aplikuje ustanovení o nadacích". Tato ustanovení ovšem v NOZ chybějí, proto i z tohoto důvodu přestaly pro nadační fondy od roku 2014 platit některé dřívější zákonné povinnosti – jedná se v zásadě o povinnosti, které mají upraveny nadace, tedy oddělené vedení nákladů na činnosti, povinnost sestavit výroční zprávu, povinnost auditovat účetní závěrku apod. Tyto povinnosti dnes nadační fondy nemají.

4. Obecně prospěšné společnosti

  • Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění platném do 31. 12. 2013

Tento zákon představující základní právní úpravu obecně prospěšných společností byl zrušen k 31. 12. 2013. Od tohoto data již nemohou vznikat nové obecně prospěšné společnosti, nicméně pro existující obecně prospěšné společnosti je zákon nadále 100% závazný. Zákon stanovuje různé povinnosti, které souvisejí s vedením účetnictví, jde zejména o následující:

  • - § 2 – zde zákon stanovuje, že "její hospodářský výsledek (zisk) nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, členů jejích orgánů nebo zaměstnanců a musí být použit na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla obecně prospěšná společnost založena". Zákon zde tedy zdůrazňuje limitaci použití zisku.
  • - § 17 odst. 1"Kromě obecně prospěšných služeb, k jejichž poskytování byla založena, obecně prospěšná společnost může vykonávat i jiné činnosti (doplňková činnost)." Obecně prospěšná společnost tedy musí činnosti v účetnictví dělit a musí umět prokázat, že jiné činnosti, než ke kterým byla založena, vede v rámci doplňkové, tedy vedlejší nebo také hospodářské činnosti.
  • - § 17 odst. 2"Obecně prospěšná společnost se nesmí účastnit na podnikání jiných osob." Obecně prospěšná společnost tedy na rozdíl od jiných organizací nemůže založit společnost s ručením omezeným či jiný podobný podnikatelsky založený subjekt nebo se třebai jen částečně na podnikání takové osoby podílet (být částečným společníkem).
  • - § 19 odst. 1"Obecně prospěšná společnost je povinna ve svém účetnictví důsledně oddělit náklady a výnosy spojené s doplňkovými činnostmi, náklady a výnosy spojené s obecně prospěšnými službami a náklady a výnosy nepatřící do předchozích skupin a spojené se správou obecně prospěšné společnosti." Zákon obecně prospěšným společnostem předepisuje minimální členění činností, které organizace musí ve svém účetnictví zajistit. Takové členění většinou organizace zajistí pomocí středisek, popř. zakázek.
  • - § 19 odst. 2"Řádnou a mimořádnou účetní závěrku musí mít ověřenu auditorem obecně prospěšné společnosti, které:

a) jsou příjemci dotací nebo jiných příjmů ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, případně z rozpočtu jiného územního orgánu nebo od státního fondu, jejichž celkový objem přesáhne v účetním období, za nějž je účetní závěrka sestavována, jeden milion Kč, nebo

b) ve výši čistého obratu překročily deset milionů Kč."

Povinnost auditu účetní závěrky tedy pro obecně prospěšnou společnost platí v případě, kdy čistý obrat (= výnosy celkem) překročí 10 mil. Kč, tak v případě, kdy objem dotací v účetním období překročí 1 mil. Kč.

  • - § 20 odst. 1"Obecně prospěšná společnost vypracovává a zveřejňuje výroční zprávu v termínu, který stanoví správní rada, nejpozději však do šesti měsíců po skončení účetního období. Účelem výroční zprávy je informovat o činnosti a hospodaření obecně prospěšné společnosti." – Výroční zprávu tedy sestavuje obecně prospěšná společnost povinně, s uvedením náležitostí požadovaných základním zákonem i
Nahrávám...
Nahrávám...