dnes je 17.9.2019
Input:

Elektronická evidence tržeb u neziskových organizací

11.7.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.10
Elektronická evidence tržeb u neziskových organizací

Ing. Zdeněk Morávek

Zákon o evidenci tržeb

Dne 13. 4. 2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb. Některé části tohoto zákona vstupují v účinnost dne 1. 9. 2016, převážná část potom 1. 12. 2016. Současně s tímto zákonem byl zveřejněn také doprovodný zákon č. 113/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb, konkrétně zákon o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákon o dani z přidané hodnoty (zákon č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a zákon o správních poplatcích (zákon č. 634/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Nejdříve je nutné zmínit, jak je odůvodňována potřeba zavedení této evidence, protože to leccos napovídá o podmínkách realizace této změny:

  • nastavení férového prostředí pro všechny podnikatele,

  • potlačení šedé ekonomiky,

  • efektivnější výběr daní, změna přístupu podnikatelů k přiznávání a placení daní,

  • snížení schodku státního rozpočtu bez nutnosti zvyšovat daňové sazby,

  • zavedení unikátního komunikačního kanálu s finanční správou,

  • využití získaných dat pro práci finanční správy.

Subjekty evidence tržeb jsou poplatníci daně z příjmů, a to jak fyzické, tak právnické osoby.

Tyto subjekty budou do evidence zapojováni postupně, z důvodu postupného náběhu celého systému, a to ve 4 fázích:

  • v 1. fázi – od 1. prosince 2016 – ubytovací a stravovací služby, konkrétně:

    • NACE 55 – Ubytování (většinou krátkodobé ubytování, hotely, kempy, penziony, tábořiště, ubytovny…),

    • NACE 56 – Stravování a pohostinství (nabízená jídla a nápoje k okamžité konzumaci, a to ať již jsou konzumována na místě či nikoliv, restaurace, hospody, kavárny, kantýny, stánky, zmrzlináři, catering…),

  • ve 2. fázi – od 1. března 2017 – maloobchod a velkoobchod, konkrétně:

    • NACE 45.1 – Obchod s motorovými vozidly, kromě motocyklů,

    • NACE 45.3 – Obchod s díly a příslušenstvím pro motorová vozidla, kromě motocyklů,

    • NACE 45.4 – Obchod, opravy a údržba motocyklů, jejich dílů a příslušenství,

    • NACE 46 – Velkoobchod, kromě motorových vozidel,

    • NACE 47 – Maloobchod, kromě motorových vozidel (vč. stánkového prodeje, prodeje na tržištích…),

  • ve 3. fázi – od 1. března 2018 – ostatní činnosti vyjma těch ve 4. fázi, například svobodná povolání, doprava, zemědělství, konkrétněji například:

    • NACE 49.32 – Taxislužba,

    • NACE 49.10 – Železniční osobní doprava meziměstská,

    • NACE 49.41 – Silniční nákladní doprava,

    • NACE 10.7, 10.1,… – Podnikatelé ve výrobě (pekaři, cukráři, řezníci…),

    • NACE 86, 69.1, 75.0,… – Svobodná povolání (lékaři, právníci, veterináři…),

  • ve 4. fázi - od 1. června 2018 – vybraná řemesla a výrobní činnosti, konkrétně:

    • NACE 13 – Výroba textilií,

    • NACE 14 – Výroba oděvů,

    • NACE 15 – Výroba usní a souvisejících výrobků,

    • NACE 16 – Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku,

    • NACE 17 – Výroba papíru a výrobků z papíru,

    • NACE 20.4 – Výroba mýdel a detergentů, čisticích a lešticích prostředků, parfémů a toaletních přípravků,

    • NACE 22 – Výroba pryžových a plastových výrobků,

    • NACE 23 – Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků,

    • NACE 25 – Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení,

    • NACE 31 – Výroba nábytku,

    • NACE 32 – Ostatní zpracovatelský průmysl (výrobci her a hraček, sportovních potřeb, hudebních nástrojů…),

    • NACE 33 – Opravy a instalace strojů a zařízení,

    • NACE 43 – Specializované stavební činnosti (např. elektrikáři, obkladači, malíři, pokrývači…),

    • NACE 95 – Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (hodinový manžel, opravář počítačů…),

    • NACE 96 – Poskytování ostatních osobních služeb (např. kadeřnice, maséři, kartářky…).

Jednotlivé činnosti jsou tedy zařazeny podle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE, která je k dispozici na stránkách Českého statistického úřadu pod odkazem https://www.czso.cz/csu/czso/klasifikace_ekonomickych_cinnosti_cz_nace.

Fázování má umožnit pozvolné zatěžování systému a zároveň má poskytnout podnikatelům dostatečný prostor k přípravě.

Evidovaná tržba

Evidovanou tržbou je potom tržba, která splňuje formální náležitosti a která zakládá rozhodný příjem. Formální náležitosti splňují zejména tržby uskutečněné v hotovosti nebo tržby uskutečněné bezhotovostně kartou přes platební terminál. Formální náležitosti ale splňuje také platba uskutečněná v jiných formách, které mají charakter obdobný těmto formám, jako jsou např. dárkové karty, poukázky na zboží a služby – kam patří též stravenky, dále i platby prostřednictvím žetonů apod. Formální náležitosti splňují také platby uskutečněné šekem nebo směnkou. Naopak tyto náležitosti nesplňují platby provedené převodem z účtu na účet, tyto tedy evidenci nepodléhají.

Rozhodný příjem

Rozhodující je potom vymezení rozhodného příjmu, které je obsaženo v § 6 zákona č. 112/2016 Sb., rozhodným příjmem se pro účely tohoto zákona rozumí:

a) u poplatníka daně z příjmů fyzických osob příjem ze samostatné činnosti, která je podnikáním, s výjimkou příjmu, který:

1. není předmětem daně z příjmů,

2. je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý nebo

3. podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, nebo

b) u poplatníka daně z příjmů právnických osob příjem z činnosti, která je podnikáním, s výjimkou příjmu, který:

1. není předmětem daně z příjmů,

2. je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý,

3. podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo

4. podléhá dani ze samostatného základu daně.

Z uvedeného tak vyplývá, jaké příjmy není nutné evidovat, zejména se jedná o příjmy, které nejsou předmětem daně a které jsou zdaňované srážkovou daní. Také se jedná o tržby ojedinělé bez bližší specifikace, lze tak předpokládat, že s praktickou aplikací tohoto ustanovení budou problémy.

Z pohledu praxe u některých neziskových organizací je hned vhodné poznamenat, že některé neziskové subjekty jsou ze systému evidence tržeb vynechány, bližší úprava je obsažena v § 12 zákona č. 112/2016 Sb. Úprava není postavena jako vyloučení těchto subjektů, ale stanoví, že evidovanou tržbou nejsou tržby přijaté konkrétně stanovenými subjekty, konkrétně státem, územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, Českou národní bankou a držiteli poštovní licence. Důvodová zpráva k tomu uvádí, že uplatnění evidence tržeb ve vztahu k těmto subjektům bylo shledáno jako nadbytečné, a to vzhledem k veřejnoprávnímu statusu těchto subjektů, v případě příspěvkových organizací potom vzhledem ke konkrétním ustanovením zákona o rozpočtových pravidlech ÚSC, které výrazně zužují volné ziskové hospodaření těchto organizací. Znamená to tedy, že těchto subjektů se elektronická evidence tržeb vůbec týkat nebude.

Evidovanou tržbou také dále nejsou následující tržby:

  • uskutečněné do přidělení daňového identifikačního čísla a během 10 dní následujících po jeho přidělení,

  • z poštovních služeb a zboží a služeb poskytovaných v přímé souvislosti s nimi,

  • ze vztahu souvisejícího s pracovněprávním nebo obdobným vztahem,

  • ze stravování a ubytování žákům a studentům poskytovaného školou, vysokou školou nebo školským zařízením,

  • z jízdného nebo související platby hrazených v dopravních prostředcích při pravidelné hromadné přepravě osob,

  • na palubě letadel,

  • z osobní železniční přepravy,

  • z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků,

  • z prodeje zboží či služeb prostřednictvím prodejního automatu,

  • z provozování veřejných toalet.

Drobná vedlejší podnikatelská činnost

Z pohledu neziskových subjektů bude rozhodující posouzení, co se rozumí drobnou vedlejší podnikatelskou činností. Účelem této úpravy, tedy vyloučení evidence těchto tržeb, je předejít situaci, kdy by veřejně prospěšný poplatník byl nucen pořizovat si hardwarové vybavení právě z takových banálních důvodů. Protože zákon o EET nijak blíže nestanoví, co se rozumí touto činností, je vhodné vycházet alespoň z důvodové zprávy. Ta k tomu uvádí, že naplnění kritéria „drobné podnikatelské činnosti” je u poplatníka nutné posuzovat vždy s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu, kdy je nezbytné vycházet z agregovaných údajů o vedlejší podnikatelské činnosti za všechny druhy (vedlejší) podnikatelské činnosti vykonávané poplatníkem (tj. v případě, že poplatník agreguje zisk z podnikání ve více odvětvích, je rozhodujícím ukazatelem souhrnný údaj za tyto vedlejší podnikatelské činnosti), přičemž rozhodujícím ukazatelem pro určení, zda podnikatelská činnost dosahuje drobné míry, je nejen celkový zisk z vedlejší podnikatelské činnosti porovnaný k objemu ostatních příjmů vzniklých poplatníkovi z jiných zdrojů (např. dary, dotace), ale také míra, v jaké poplatník podnikáním získané prostředky vkládá do své hlavní činnosti (a kdy v případě financování hlavní činnosti ziskem z činnosti vedlejší lze být úměrně tolerantnější při posuzování kritéria „drobnosti”, a to s ohledem na nejasnější hranici mezi oběma činnostmi a na nižší podíl „skutečné” vedlejší podnikatelské činnosti vykonávané čistě za účelem zisku, nikoliv pokrývání nákladů hlavní činnosti).

Ve vztahu k vymezení vedlejší (podnikatelské) činnosti je nutné poznamenat, že vybrané činnosti není možné u veřejně prospěšných poplatníků považovat za podnikatelskou činnost obecně, a při přijetí tržeb v rámci těchto činností tak není nutné rozhodovat, zda plynou z drobné činnosti, nebo nikoliv, neboť tržby z této činnosti nejsou tržbami z podnikání a nepodléhají evidenci tržeb v plné šíři – příkladem může být zejména pořádání společenských a reprezentačních akcí ve formě plesů, tanečních zábav a společných setkání, které mohou být spojeny s uskutečněním plateb např. v souvislosti s prodejem vstupenek a občerstvení a které není nutné evidovat již z povahy nepodnikatelské činnosti, z níž pocházejí.

Neziskových poplatníků se budou týkat také tržby ze vztahu souvisejícího s pracovněprávním nebo obdobným vztahem, jedná se např. o úhrady za zaměstnanecké benefity, závodní stravování apod.

Předmětem evidence také nebudou tržby ze stravování a ubytování žákům a studentům poskytovaného školou, vysokou školou nebo školským zařízením. Převážná část škol a školských zařízení je příspěvkovou organizací, které jsou vyjmuty ve všech svých činnostech, pokud se bude jednat o jiný případ školského zařízení, než je příspěvková organizace, budou tržby za ubytování a stravování žáků a studentů vyjmuty z evidence. Prakticky se tak jedná o vynětí školních