dnes je 18.1.2019
Input:

Opravné a dodatečné daňové přiznání

3.5.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Opravné a dodatečné daňové přiznání

Ing. Zdeněk Morávek

Pojem

Určitě i příspěvková organizace se jako daňový subjekt může ocitnout v situaci, kdy zjistí, že v daňovém přiznání, které podala, uvedla chybné údaje, a daň má být tudíž vyšší nebo nižší. Jakým způsobem tuto situaci řešit, vysvětlíme v následujícím textu.

Problematiku opravných a dodatečných daňových přiznání řeší zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (konkrétně opravné daňové přiznání v § 138 a dodatečné daňové přiznání v § 141).

Opravného daňové přiznání

Co se týká opravného daňového přiznání, z § 138 zákona č. 280/2009 Sb. vyplývá, že před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání může daňový subjekt nahradit daňové přiznání, které již podal, opravným daňovým přiznáním. Jedná se tedy o situaci, že daňový subjekt objeví chybu v podaném daňovém přiznání ještě před uplynutím lhůty pro podání řádného daňového přiznání. V řízení se dále postupuje podle tohoto opravného daňového přiznání a k předchozímu daňovému přiznání se nepřihlíží.

Příspěvková organizace podává daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2017 s termínem do 1. 7. 2018. Daňové přiznání podá dne 21. 5. 2018. Následně ale zjistí, že do daňového přiznání nebyly chybně zahrnuty nepeněžní příjmy ve výši 25 000 Kč, které představují zdanitelný příjem. Toto pochybení bylo zjištěno 10. 6. 2018 a 15. 6. 2018 bylo podáno opravné daňové přiznání. Správce daně nebude k původnímu daňovému přiznání ze dne 21. 5. 2018 vůbec přihlížet a bude brát v úvahu pouze přiznání ze dne 15. 6. 2018.

Vzhledem ke skutečnosti, že opravné daňové přiznání je podáno před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání, s podáním takovéhoto přiznání nejsou a nemohou být spojeny žádné sankce. Opravné daňové přiznání lze podat i opakovaně, pokud ještě neuplynula lhůta pro jeho podání. Důležité je také doplnit, že takto lze postupovat i u dodatečných daňových přiznání.

Dodatečné daňové přiznání

Co se týká dodatečného daňového přiznání, tam je situace o něco složitější. Pokud příspěvková organizace zjistí, že daň se má lišit od poslední známé daně, a lhůta pro uplynutí daňového přiznání již uplynula, situaci je nutné řešit dodatečným daňovým přiznáním. Úprava a další postup se budou lišit podle toho, zda daň má být vyšší, nebo nižší než poslední známá daň.

Zjistí-li příspěvková organizace, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinna podat dodatečné daňové přiznání, a to do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistila. Ve stejné lhůtě je také povinna uhradit rozdílnou částku.

Příspěvková organizace dne 11. 8. 2018 zjistí, že v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2017 nezahrnula do základu daně příjmy z reklamy, které byly chybně zaúčtovány jako výnosy příštích období. Tím nesprávně snížila svůj základ daně, a daň má tak být správně vyšší o částku 19 000 Kč.

Příspěvková organizace je tudíž do 30. 9. 2018 povinna podat dodatečné daňové přiznání na daň vyšší a ve stejné lhůtě, tedy do 30. 9. 2018, uhradit i rozdílnou částku ve výši 19 000 Kč.

Povinnost podat dodatečné daňové přiznání trvá, pokud běží lhůta pro stanovení daně. Ta je vymezena v § 148 zákona č. 280/2009 Sb. a obecně činí 3 roky, přičemž začíná běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového přiznání.

Ještě je nutné vysvětlit, co se rozumí poslední známou daní, ke které je vztahována nově zjištěná daň. Jedná se zároveň o částku, vůči níž je změna dodatečným daňovým přiznáním prováděna. Z § 141 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb. vyplývá, že poslední známá daň je výsledná daň, jak byla správcem daně dosud pravomocně stanovena v dosavadním průběhu daňového řízení o této dani.

Zjistí-li příspěvková organizace, že daň má být nižší než poslední známá daň, je dodatečné daňové přiznání oprávněna podat, a to ve stejném termínu jako v případě podání na daň vyšší, tedy do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistila. V dodatečném daňovém přiznání na daň nižší ale nelze namítat vady správce daně.

Příspěvková organizace dne 15. 9. 2018 zjistí, že v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2017 chybně zahrnula do základu daně příjmy z reklamy, které měly být správně zaúčtovány jako výnosy příštích období, a do základu daně tak měly být zahrnuty až ve zdaňovacím období roku 2018. Tím nesprávně zvýšila svůj základ daně a daň má tak být správně nižší o částku 19 000 Kč.

Příspěvková organizace je tak do 31. 10. 2018 oprávněna podat dodatečné daňové přiznání na daň nižší. Pokud bude takto nově stanovená daň správcem daně i vyměřena, je možné podat žádost o vrácení daně, a přeplatek na dani ve výši 19 000 Kč tak bude vrácen.

Podmínkou pro podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší je samozřejmě skutečnost, že daň byla stanovena v nesprávné výši. Pokud poplatník podává daňové přiznání na daň nižší, je povinen také uvést důvody, které jej k tomu vedou, aby bylo možné ověřit, že daň byla stanovena v nesprávné výši.

Jak vyplývá z § 141 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový subjekt je oprávněn ve výše uvedených lhůtách podat i takové dodatečné daňové přiznání, kterým se nemění poslední známá daň, ale pouze údaje daňovým subjektem dříve tvrzené. To znamená, že tato úprava umožňuje podat daňové přiznání i v případech, kdy se poslední známá daňová povinnost nemění, což může být např. v případech, kdy budou zjištěny okolnosti pro zvýšení poslední známé daně, současně ale má příspěvková organizace možnost např. uplatnit některou z nárokových slev či odpočitatelných položek. Tímto způsobem je tak možné zhojit předchozí chybu, aniž by se to nutně muselo promítnout do výše poslední známé daně.

V dodatečném daňovém přiznání uvede příspěvková organizace rozdíl oproti poslední známé dani a den jeho zjištění; v případě dodatečného daňového přiznání na daň nižší nebo neodchylující se od poslední známé daně příspěvková organizace musí uvést i důvody pro jeho podání. Tomu je přizpůsoben i formulář pro podání daňového přiznání a tyto údaje jsou jeho povinnou součástí.

Úprava daňového řádu stanoví také důvody a případy, kdy je dodatečné daňové přiznání nepřípustné. Dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, není přípustné, pokud některé z rozhodnutí, z něhož vyplývá poslední známá daň, bylo učiněno podle pomůcek nebo vydáno na základě sjednání daně. Jedná se o případy, kdy daň byla stanovena náhradním způsobem, a to proto, že z důvodu nesoučinnosti nebo neunesení důkazního břemene ze strany daňového subjektu nemohla být daň stanovena způsobem řádným. V takové situaci je nutné nejdříve případně zpochybnit stanovení daně tímto náhradním způsobem, a to návrhem na obnovení řízení podle § 117 zákona č. 280/2009 Sb.

Dodatečné daňové přiznání dále není přípustné:

  • k dani, která je předmětem probíhající daňové kontroly,

  • k dani, je-li předmětem výzvy podle § 87 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., která byla oznámena daňovému subjektu,

  • k dani, o které je zahájeno řízení o mimořádném opravném prostředku, dozorčím prostředku nebo řízení o žalobě podané proti rozhodnutí správce daně.

Jedná se o takové případy, kdy je poslední známá daň nějakým způsobem posuzována či revidována, a tak je nutné počkat na dokončení tohoto řízení a případné stanovení nové poslední známé daně.

Důležité je doplnit, že tyto skutečnosti přerušují běh lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání a nová lhůta počne běžet od ukončení daňové kontroly, podle jejíhož výsledku se poslední známá daň nemění, nebo od právní moci dodatečného platebního výměru, byl-li na základě daňové kontroly vydán, popřípadě od právní moci rozhodnutí, kterým je ukončeno řízení o mimořádném opravném prostředku, dozorčím prostředku nebo řízení o žalobě podané proti rozhodnutí správce daně.

V praxi může nastat situace, že dodatečné daňové přiznání příspěvková organizace podá ještě před vyměřením daně, popřípadě před jejím doměřením, v takovém případě se jedná o nepřípustné podání a správce daně řízení zahájené tímto podáním zastaví. Ovšem důležité je, že § 141 odst. 7 zákona č. 280/2009 Sb. přímo ukládá, že údaje uvedené v takto podaném dodatečném daňovém přiznání se využijí při vyměření nebo doměření této daně, což má samozřejmě význam z hlediska ekonomie daňového řízení, kdy místo dvou řízení bude uskutečněno jenom jedno. Protože se ale jedná o využití údajů z nepřípustného podání, bez této výslovné právní úpravy by takovýto postup nebyl možný.

Sankce

Ještě je nutné zmínit se o souvisejících sankcích. Jak již bylo uvedeno, s podáním opravného daňového přiznání žádné sankce spojeny nejsou. Jinak je tomu ale v případě dodatečného daňového přiznání. Ustanovení § 250 zákona č. 280/2009 Sb. upravuje pokutu za opožděné tvrzení daně. Tuto pokutu je daňový subjekt povinen uhradit, pokud:

  • nepodá daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv tuto povinnost měl,

  • anebo tak učiní, ale po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů.

Výše pokuty potom činí:

  • 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,

  • 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo

  • 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání dodatečného daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše částku menší než 200 Kč. Maximální výše pokuty nesmí být vyšší než 300 000 Kč. O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru.

Současně ale § 250 odst. 7 zákona č. 280/2009 Sb. vymezuje případy, kdy je výše pokuty pouze poloviční. Jedná se o případy, kdy:

  • daňový subjekt podá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a současně

  • v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení.

Druhou související sankcí je úrok z prodlení za včas neuhrazenou daň. Příspěvkové organizaci vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Pokud je pro daň stanoven náhradní den splatnosti, což je právě v případě dodatečného daňového přiznání, běží úrok z prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po původním dni její splatnosti.

Úrok z prodlení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.

Nejčastějšími případy, kdy je nutné tyto opravy řešit, souvisí s problematikou daně z příjmů. ZDP pak obsahuje některá ustanovení, která částečně upravují, jak

.
  1. Smlouva o poskytnutí užívacích práv k On-line produktu (dále také jen   "smlouva") se uzavírá na dobu určitou, a to na dobu předplatného uvedenou v objednávce a ve faktuře. 
  2. Dojde-li k objednání On-line produktu nakladatelství přes internet, vzniká smlouva mezi objednatelem a nakladatelstvím okamžikem odeslání objednávky učiněné v internetovém obchodu nakladatelství. Podmínkou odeslání objednávky je odsouhlasení těchto všeobecných obchodních podmínek pro On-line produkty (dále také "VOP-O"), které se tak stávají právně závazné pro obě smluvní strany. 
  3. V případě objednání On-line produktu jakýmkoli jiným způsobem vzniká smlouva mezi objednatelem a nakladatelstvím zaplacením zálohové faktury. Úhradou zálohové faktury se stávají VOP-O právně závaznými pro obě smluvní strany. 
  4. Ke vzniku smlouvy mezi nakladatelstvím a objednatelem dojde vždy s výhradou ztráty schopnosti nakladatelství smlouvu plnit. 
  5. Objednateli vzniká právo užívat On-line produkt po uzavření smlouvy, zaplacení ceny (předplatného) On-line produktu  a aktivaci přístupu objednatele do On-line produktu provedené nakladatelstvím.
    O aktivaci přístupu do On-line produktu je objednatel nakladatelstvím informován emailem a současně jsou mu zaslány pokyny k přihlášení do On-line produktu. Rozhodne-li se objednatel svého práva na užívání On-line produktu nevyužít, nemá tato skutečnost vliv na platnost smlouvy a povinnost objednatele platit cenu On-line produktu (předplatné). 
  6. Smlouva se vždy automaticky prodlužuje o další předplatné období, jehož délka je shodná s délkou předcházejícího  předplatného období, nedoručí-li nejpozději 6 týdnů před uplynutím předplaceného období uvedeného na faktuře jakákoli ze smluvních stran druhé smluvní straně emailem nebo dopisem učiněné oznámení, že o automatické prodloužení předplatného nemá zájem. V případě jednoměsíčního předplatného se šestitýdenní lhůta pro doručení oznámení zkracuje na 15 dní a ust. čl. 8 VOP-O se nepoužije. Obě smluvní strany s automatickým prodlužováním smlouvy výslovně souhlasí. Objednatel je povinen platit nakladatelství předplatné navýšené o DPH po celou dobu platnosti smlouvy. 
  7.  Nakladatelství je s ohledem na nárůst průměrného indexu spotřebitelským cen oprávněno zvýšit jednou ročně ceny předplatného na další předplatné období, maximálně však vždy o 3 % z  ceny předplatného předcházejícího předplatného období. 
  8. Nakladatelství odešle objednateli zálohovou fakturu na další předplatné období vždy nejpozději 4 týdny před koncem stávajícího předplaceného období. 
  9. Dojde-li ze strany objednatele k prodlení se zaplacením ceny předplatného, je nakladatelství oprávněno požadovat od objednatele zaplacení nákladů spojených s vymáháním každé pohledávky ve výši 1200 Kč v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 
  10. Objednatel je povinen nakladatelství bez zbytečného odkladu oznámit jakékoli změny údajů, které  uvedl při uskutečnění objednávky. 
  11. On-line produkt podléhá autorskoprávní ochraně. On-line produkt nesmí být objednatelem ani nikým jiným bez předchozího souhlasu nakladatelství jakkoli rozmnožován, rozšiřován, pronajímán, propachtován, vystavován či půjčován třetím osobám a jeho obsah nesmí být sdělován v jakékoli formě veřejnosti. 
  12. Právo užívat On-line produkt je nepřenosné. Není-li mezi stranami smlouvy ujednáno jinak (multilicenční ujednání obsažené ve faktuře), má právo užívat On-line produkt
    a) v případě objednatelů - fyzických osob pouze tato jedna fyzická osoba a b) v případě objednatelů - právnických osob pouze jedna fyzická osoba u objednatele. 
  13. Poruší-li objednatel toto podlicenční ujednání nebo poruší-li jinou svou zákonnou či smluvní povinnost podstatným způsobem, je nakladatelství oprávněno od smlouvy s    okamžitým účinkem odstoupit a zrušit přístup objednatele k On-line produktu formou deaktivace přístupu nebo přístupového jména a hesla objednatele. 
  14. Nakladatelství nenese jakoukoli odpovědnost za správnost či úplnost obsahu On-line produktu a za případnou škodu či nemajetkovou újmu způsobenou přímo či nepřímo užitím obsahu On-line produktu. Ustanovení § 2950 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se na odpovědnost nakladatelství neuplatní. 
  15. Nakladatelství odpovídá za to, že dostupnost On-line produktu nebude v průměru měsíčně nižší než 90%. Tato odpovědnost se však nevztahuje na kvalitu internetového připojení poskytovaného objednateli třetími osobami. Objednatel má právo odstoupit od smlouvy s účinky do budoucna, bude-li alespoň dva po sobě následující měsíce dostupnost On-line produktu nižší než 90 %. 
  16. V případě potřeby (oznámení, reklamace, stížnosti atp.) může objednatel kontaktovat nakladatelství na emailové adrese info@dashofer.cz nebo prostřednictvím kontaktů uvedených na www.dashofer.cz.  
  17. Není-li uvedeno jinak, mohou být veškerá oznámení adresovaná objednateli nakladatelstvím činěna ve formě elektronické zprávy adresované na emailovou adresu objednatele. Nakladatelství je dále oprávněno zasílat zálohové faktury a daňové doklady objednateli elektronicky, případně poštou. 
  18. Není-li v objednávce výslovně uvedeno jinak, má se za to, že objednatel je podnikatel a objednávku činí v souvislosti se svou podnikatelskou činností. V těchto případech se na právní vztah mezi objednatelem a nakladatelstvím neuplatní ustanovení § 1799 a § 1800 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákonná práva objednatelů - spotřebitelů nejsou tímto ustanovením dotčena. 
  19. Případné soudní spory vyplývající z právních vztahů mezi objednatelem a nakladatelstvím  bude rozhodovat obecný soud místně příslušný podle sídla nakladatelství. 
  20. Tyto všeobecné obchodní podmínky pro On-line produkty tvoří nedílnou součást smlouvy. Nakladatelství je oprávněno v případě potřeby tyto VOP-O jednostranně změnit. O takovéto změně bude objednatel vždy s dostatečným časovým předstihem písemně, elektronicky emailem anebo na internetových stránkách nakladatelství informován a bude mít možnost změnu VOP-O odmítnout a smlouvu z tohoto důvodu ukončit. 
  21. V případě rozporu mezi ustanovením smlouvy a těmito VOP-O má příslušné ustanovení smlouvy před VOP-O přednost . 
  22. Společnost Verlag Dashöfer, nakladatelství,spol.s r.o. se sídlem Praha 6 - Vokovice, Evropská 423/178, PSČ 160 00, IČ: 45245681, je zapsána u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 7702.


Tyto obchodní podmínky si můžete vytisknout kliknutím na následující odkaz:
http://www.dashofer.cz/vop/online/vop-online.pdf.

.

Ochrana osobních údajů a jejich používání

Ochrana soukromí je záležitostí  důvěry a vaše důvěra je pro nás důležitá. Respektujeme vaše soukromí a při zpracování vašich osobních údajů dodržujeme zákonná právní předpisy týkající se ochrany osobních údajů, zejména tzv. GDPR (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)) (dále jen "Nařízení").

Chtěli bychom vás tímto informovat o našem nakládání s osobními údaji pro zajištění vaší informovanosti příp. pro získání souhlasu s jejich zpracováním.

1. Data a jejich využití 

Verlag Dashöfer, nakladatelství spol s r.o. jakožto Správce zpracovává osobní údaje za tímto účelem:

 

 

 

 

Výše uvedené údaje zpracováváme po dobu aktivní objednané služby a po dobu 5 let od ukončení objednané služby nebo nákupu singulárního produktu, nepožaduje-li právní předpis uchování smluvní dokumentace po dobu delší. V případě zpracování osobních údajů na základě uděleného dobrovolného souhlasu po dobu 5 let od udělení souhlasu.

Aktuální seznam našich zpracovatelů můžete nalézt zde.

2. Zabezpečení dat 

Ochrana vašich údajů je pro nás klíčová, proto vynakládáme maximální úsilí pro zajištění jejich bezpečnosti. Plně využíváme technická i organizační opatření pro prevenci neoprávněného přístupu k těmto datům a zamezení jejich zničení nebo zneužití. Způsoby zabezpečení vašich dat jsou také pravidelně kontrolovány.

Při zpracování údajů v plné míře využíváme možností pseudonymizace a anonymizace, abychom co nejvíce posílili jejich zabezpečení.   

 

3. Práva subjektů

Nad svými osobními údaji neztrácíte kontrolu. Můžete k nim kdykoliv přistupovat nebo je opravit. Jako subjekt zpracování osobních dat máte také následující práva: právo na potvrzení o zpracování a informace o tom, jaké osobní údaje o vás zpracováváme, na opravu, výmaz (pokud se nejedná o osobní údaje, které jsme povinni nebo oprávněni dále zpracovávat dle příslušných právních předpisů), omezení zpracování, přenos osobních údajů, námitku proti zpracování, podat stížnost u dozorového úřadu(ÚOOÚ), na účinnou soudní ochranu, pokud máte za to, že vaše práva podle Nařízení byla porušena v důsledku zpracování vašich osobních údajů v rozporu s tímto Nařízením. V případě zpracování na základě uděleného dobrovolného souhlasu máte také právo kdykoliv tento souhlas vzít zpět. 

V případě dalších dotazů ohledně zpracování osobních údajů nás můžete kontaktovat na info@dashofer.cz