Peněžní fondy příspěvkových organizací

3.24.14

Peněžní fondy příspěvkových organizací

Ing. Lucie Mrázová

 NahoruZákladní peněžní fondy a jejich zdroje:

Příspěvkové organizace povinně vytvářejí peněžní fondy upravené zákonem o rozpočtových pravidlech (státní či ÚSC) pro financování svého rozvoje a provozu. Mezi základní fondy patří [ § 29 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a § 56 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů]:

• rezervní fond,

• fond investic (či reprodukce majetku u státních PO),

• fond odměn a

• fond kulturních a sociálních potřeb,

které se tvoří převážně ze zlepšeného výsledku hospodaření. Zůstatky se převádějí do následujících let. 

Klíčové zásady:

• Zlepšený výsledek hospodaření lze rozdělit do fondů až po uhrazení případné ztráty z minulých let.

• Peněžní fondy jsou upraveny rozpočtovými předpisy a v účetnictví jsou sledovány odděleně.

• Příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky (obce, kraje) se řídí zákonem č. 250/2000 Sb.

• Státní příspěvkové organizace se řídí zákonem č. 218/2000 Sb.

Rezervní fond: Tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření (zisk) nebo z darů. Používá se k překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady, úhradě sankcí nebo rozvoji činnosti.

Fond investic (u ÚSC) / Fond reprodukce majetku (státní): Slouží k financování pořízení a technického zhodnocení majetku. Zdroj – především odpis majetku, investiční dotace nebo převod ze zlepšeného výsledku hospodaření.

Fond odměn: Tvořen maximálně do 20 % zlepšeného výsledku hospodaření, nejvýše však do 10 % limitu prostředků na platy.

Fond kulturních a sociálních potřeb (dále také "FKSP"): Tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy.

Fondy účetní jednotky podle Českého účetního standardu pro některé vybrané účetní jednotky č. 704:

• Fond odměn 411

• Fond kulturních a sociálních potřeb 412

• Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření 413

• Rezervní fond z ostatních titulů 414

• Fond reprodukce majetku, investiční fond 416

• Ostatní fondy 419

Tvorba fondů se účtuje do nákladů na účet 548. Čerpání fondů se účtuje do výnosů na účet 648.

 NahoruPeněžní fondy příspěvkových organizací zřízených ÚSC

Rezervní fond

Tvorba a čerpání rezervního fondu je upravena v § 30 zákona č. 250/2000 Sb. Rezervní fond je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření (zisk) organizace na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, snížený o případné převody do fondu odměn. Zlepšený hospodářský výsledek znamená, že skutečné výnosy z hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem vyšší než provozní náklady. Zlepšený hospodářský výsledek se přiřazuje do fondu odměn a rezervního fondu – přiřazení schvaluje zřizovatel. V rámci rezervního fondu mohou být zahrnuty finanční dary nebo prostředky. Rezervní fond používá přidělené dary a prostředky na dané účely převedené podle § 28 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., tj. nespotřebované dotace na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, a nespotřebované dotace na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na jejichž základě jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z Finančního mechanismu Norska a Programu švýcarsko-české spolupráce. Tyto prostředky se sledují odděleně a je možné je využít pouze na stanovený účel. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla dotace poskytnuta.

Použít rezervní fond je podle § 30 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb. možné:

• k financování dalšího rozvoje organizace,

• k překlenutí dočasného časového nesouladu mezi výnosy organizace a jejími náklady,

• k úhradě případných sankcí za porušení rozpočtové kázně,

• k úhradě ztráty, které příspěvková organizace měla v předchozích letech.

Další možností je použití části rezervního fondu k posílení fondu investic, v tomto případě ale § 30 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb. výslovně požaduje souhlas zřizovatele k tomuto převodu mezi fondy. Účelově určené peněžní dary nelze takto převádět. Prostředky převedené podle § 28 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb. (účelově určené peněžní dary a nespotřebované dotace na úhradu provozních nákladů z rozpočtu EU a EHP) také nelze takto převádět.

Účtování: Tvorba a čerpání se sleduje na účtech 413 (Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření) a 414 (Rezervní fond z ostatních titulů).

Rezervní fond není určen k běžnému financování provozu, pokud k tomu není dán specifický důvod (překlenutí dočasného časového nesouladu mezi výnosy organizace a jejími náklady) a předchozí souhlas zřizovatele.

Investiční fond

Fond investic vytváří příspěvková organizace k financování svých investičních potřeb. Jedná se o pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.

Podle § 31 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. jeho zdrojem jsou:

1. peněžní prostředky ve výši odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu. Pokud odpisový plán podléhá schválení zřizovatele, může zřizovatel sestavený odpisový plán rovněž měnit. Závisí tedy na zřizovateli, v jaké výši bude příspěvková organizace majetek, který jí předal do správy zřizovací listinou, odepisovat. Příspěvková organizace by měla účetní odpisy majetku pokrýt z finančních prostředků, se kterými hospodaří. Pokud by příspěvková organizace neměla dostatek finančních prostředků na pokrytí odpisů, měl by tyto finanční prostředky zohlednit zřizovatel v příspěvku, který své příspěvkové organizaci poskytuje na provoz,
2. investiční příspěvek z rozpočtu zřizovatele,
3. investiční dotace ze státních fondů a jiných veřejných rozpočtů,
4. příjmy z prodeje svěřeného dlouhodobého hmotného majetku, jestliže to zřizovatel podle svého rozhodnutí připustí,
5. peněžní dary a příspěvky od jiných subjektů, jsou-li určené nebo použitelné k investičním účelům,
6. příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku ve vlastnictví příspěvkové organizace,
7. převody z rezervního fondu ve výši povolené zřizovatelem.

Fond investic příspěvkové organizace se podle § 31 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb. používá:

1. na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, s výjimkou drobného hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,
2. k úhradě investičních úvěrů nebo půjček (z fondu investic jsou hrazeny splátky investičních úvěrů nebo půjček). Podle § 31 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb. s pořízením investičního úvěru nebo půjčky musí souhlasit zřizovatel,
3. k odvodu do rozpočtu zřizovatele, pokud takový odvod uložil,
4. k navýšení peněžních prostředků určených na financování údržby a oprav majetku, který příspěvková organizace používá pro svou činnost.

Účtování: Tvorba a čerpání se účtuje na účtu 416 – Fond reprodukce majetku, fond investic.

Zřizovatel může ovlivňovat tvorbu i čerpání fondu, zejména převody zlepšeného výsledku hospodaření do rezervního fondu a následně do fondu investic.

Příspěvková organizace investiční fond používá k odvodu do rozpočtu zřizovatele, pokud zřizovatel takový odvod uložil. Záleží výhradně na zvážení zřizovatele, zda podle jeho názoru má příspěvková organizace ve svém investičním fondu větší zdroje, než potřebuje. Pokud zřizovatel příspěvkové organizaci v příspěvku na provoz zohlednil finanční prostředky na odpisy, neznamená to tedy, že automaticky příspěvkové organizaci uloží odvod z investičního fondu.

Fond odměn

Fond odměn je upraven v § 32 zákona č. 250/2000 Sb. Podle § 32 odst. 1 je fond odměn tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace, a to do výše jeho 20 %, nejvýše však do výše 10 % objemu prostředků na platy stanovené zřizovatelem nebo zvláštním právním předpisem, a peněžními dary účelově určenými na platy. I v tomto případě je podmínkou schválení zřizovatelem, tedy schválení nejenom výše zlepšeného výsledku hospodaření (zisk), ale i jeho rozdělení do příslušných fondů.

Z fondu odměn se hradí mimořádné odměny. Přednostně se z fondu odměn hradí případné překročení stanoveného objemu prostředků na platy, tedy za situace, kdy skutečná výše vyplacených prostředků na platy bude vyšší než tyto prostředky přidělené v rozpočtu příspěvkové organizace.

V praxi je fond odměn využíván většinou na konci kalendářního roku. Zřizovatelé spíše preferují rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření do rezervního fondu a menší objem prostředků do fondu odměn. Tvorba fondu odměn navíc není povinná, minimální výše tvorby fondu není stanovena, ale jsou stanoveny maximální limity, jak je uvedeno výše.

Z fondu odměn se mohou zaměstnancům příspěvkové organizace poskytovat odměny i v průběhu kalendářního roku, a to nad výši odměn, které jsou zahrnuty do podílu mimotarifních složek platu v rámci poskytnutého příspěvku na provoz. Objem prostředků na platy včetně odměn (tarifní platy, osobní příplatky, příplatky za vedení, příplatky za práci přesčas a nařízenou pohotovost, náhrady za dovolenou, odměny za pracovní a životní výročí, ostatní odměny a platy za provedenou práci, i odměny z dohod o provedení práce nebo odměny z dohod o pracovní činnosti) stanoví zřizovatel příspěvkové organizace.

O poskytování odměn rozhoduje ředitel příspěvkové organizace. Vzhledem k tomu, že v § 32 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb. je stanoveno, že z fondu odměn se přednostně hradí případné překročení prostředků na platy, musí příspěvková organizace fond odměn používat tak, aby byla schopná uhradit z něj případné překročení. Pokud by příspěvková organizace překročila stanovené prostředky na platy a toto překročení neuhradila z fondu odměn, dopustila by se porušení rozpočtové kázně podle § 28 odst. 10 zákona č. 250/2000 Sb. 

Školy a školská zařízení často fond odměn využívají na úhradu odměn nepedagogickým zaměstnancům. V praxi se větší část zlepšeného výsledku hospodaření přidělí do rezervního fondu a menší část v souladu s povolenými limity do fondu odměn. Tento fond je možné použít na vyplacení odměn nepedagogickým zaměstnancům školy, jako jsou např. kuchařky, uklízečky, školník.

Novelou zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, došlo od roku 2026 k velké změně ve financování nepedagogických pracovníků. Od 1. ledna 2026 přechází financování nepedagogických pracovníků (kuchařky, školníci, hospodářky) ze státního rozpočtu přímo na zřizovatele škol, tedy obce a kraje. V souvislosti s uvedenými změnami dochází ke změně zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů.

Některé školy se mohou ocitnout v situaci, kdy jim budou v rozpočtu pro letošní rok chybět prostředky na financování platů nepedagogických pracovníků. Aby neporušily rozpočtovou kázeň (§ 22 zákona č. 250/2000 Sb.), mají jedinou možnosti, a to pokrýt překročené prostředky na platy (pouze na platy, nikoliv na povinné odvody) z fondu odměn v souladu s § 32 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb.

Z rezervního fondu napřímo toto pokrytí nelze provést, a to ani se souhlasem zřizovatele, neboť prostředky na platy jsou závazným průřezovým ukazatelem a v § 30 zákona č. 250/2000 Sb. takovéto použití rezervního fondu není uvedeno.

Pokud má však škola v rezervním fondu dostatek finančních prostředků, je možné provést následující transakce:

1. Příspěvková organizace požádá svého zřizovatele o souhlas s převodem příslušného objemu finančních prostředků z rezervního fondu do fondu investic, a to v souladu s § 30 odst. 4 a § 31 odst. 1 písm. g) zákona č. 250/2000 Sb. – účtování je jen mezi fondy MD 413 / D 416.
2. Zřizovatel potom příspěvkové organizaci ve stejné výši nařídí odvod z fondu investic do svého rozpočtu v souladu s § 31 odst. 2 písm. c) zákona č. 250/2000 Sb. Příspěvkové organizaci vznikne závazek ke zřizovateli a sníží se fond investic.
3. Poté zřizovatel upraví rozpočet tak, aby škola dostala prostředky na platy v plné výši (fakticky to budou finanční prostředky z rezervního fondu PO). V tomto případě vznikne pohledávka ke zřizovateli a výnos z příspěvku zřizovatele.
4. Závazky a pohledávky ke zřizovateli si příspěvková organizace započte a zrcadlově si je započte i zřizovatel.

Z fondu odměn nelze čerpat částky na úhradu pojistného zdravotního a sociálního pojištění, které se vztahuje k platům hrazeným z fondu odměn. Tyto zvýšené náklady jsou stále provozním nákladem, na které je nutné hledat finanční zdroje jinde, typicky z provozní dotace.

Fond kulturních a sociálních potřeb

Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů, byla od 1. 1. 2024 zrušena.

Způsob čerpání FKSP se v současnosti stanoví zejména v kolektivní smlouvě, v kolektivní dohodě nebo ve vnitřním předpise.

Fond kulturních a sociálních potřeb je určen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb:

• zaměstnanců organizace, kteří mají se zaměstnavatelem uzavřenou pracovní smlouvu,

• důchodců, kteří při prvním odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u organizace,

• případně rodinných příslušníků zaměstnanců – rodinnými příslušníky jsou manžel/manželka, partner/partnerka (zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství), druh/družka a nezaopatřené děti, včetně dětí svěřených do pěstounské nebo poručnické péče, a děti svěřených soudem do péče zaměstnance. Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku dítěte, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání. Nelze poskytnout čerpání z fondu, pokud zaměstnanec žádá příspěvek pro své rodiče nebo pro vnuka,

• jiných fyzických osob (např. pracovníci na dohodu o provedení práce),

• právnických osob (např. sponzoři).

FKSP je založen na principu solidarity a není určen k oceňování pracovních zásluh. Při jeho čerpání je nutné dbát na rovné zacházení a zákaz diskriminace.

S účinností od 19. 2. 2025 byla zrušena povinnost vázat 50 % rozpočtovaného základního přídělu do FKSP na produkty spoření na stáří zaměstnanců, což přináší větší flexibilitu pro jeho čerpání. Čerpání FKSP je v roce 2026 tedy flexibilnější, ale základní rozpočtová pravidla pro tvorbu fondu se nemění.

Podle § 48 odst. 8 a § 60 zákona č. 218/2000 Sb. v roce 2026 činí základní příděl do FKSP 1 % z ročního objemu platů, případně jejich náhrad, popř. na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci.

Produktem spoření na stáří se pro účely daní z příjmů rozumějí:

• penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,

• doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,

• penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,

• soukromé životní pojištění,

• dlouhodobý investiční produkt.

Příspěvek na stravování z FKSP je daňově zvýhodněný benefit. Peněžitý příspěvek na stravování za den náleží zaměstnanci v pracovním poměru, odpracoval-li alespoň 3 hodiny v tomto dni v místě výkonu práce. Poskytuje se na jednu pracovní směnu až do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5–12 hodin (podle vyhlášky č. 573/2025 Sb. účinné od 1. 1. 2026 je to 185 Kč). Ze 70 % (což je 129,50 Kč) pak lze z fondu poskytnout peněžitý příspěvek na stravování třeba až do výše 45 % tohoto příspěvku, což může být až 58,28 Kč.

Ve vnitřním předpise organizace nebo v kolektivní smlouvě si může organizace určit další aktivity (benefity), na které bude svým zaměstnancům přispívat.

Na výdajovou stranu rozpočtu může organizace zařadit celou škálu benefitů:

• společenské akce s kulturním či sportovním prvkem,

• vstupenky na kulturní (např. vstupenky do divadla), tělovýchovné a sportovní akce (např. vstupenka, permanentka na hokej),

• na použití vzdělávacích zařízení,

• permanentky do sportovních zařízení (např. plavání),

• náklady na umělecké, jazykové a zájmové vzdělávání, které není odborným rozvojem,

• příspěvek na zájezd (rekreaci, tábor, školu v přírodě),

• na vitaminové prostředky, na očkování proti chřipce, klíšťové encefalitidě a hepatitidě A – zaměstnancům, kteří jsou vystaveni riziku infekčního onemocnění, pokud není ani částečně hrazeno ze zdravotního pojištění,

• na masáže, zajištěné zaměstnavatelem ve zdravotnickém zařízení vedeném v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb,

• na pořízení dioptrických brýlí, kontaktních čoček nebo speciálních optických pomůcek,

• vybavení ke zlepšení pracovních podmínek – např. automat na kávu, automat na vodu, mikrovlnka, rychlovarná konvice,

• na pořízení sportovního vybavení, které bude k dispozici na pracovišti zaměstnavatele, bude půjčováno zaměstnancům,

• peněžní dary (odměny z mezd) – jedná se o pracovní výročí – např. za 20 let a každých dalších 5 let trvání pracovního poměru u zaměstnavatele a životní výročí – např. 50 let a dalších 5 let věku, dále při prvním přiznání starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně – dar se vyplácí na základě doložení rozhodnutí ČSSZ o přiznání starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

• úhrada tištěných knih včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.

 NahoruPeněžní fondy státních příspěvkových organizací

Podle § 56 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb. státní příspěvková organizace dodržuje tato základní pravidla pro tvorbu fondů:

Příspěvková organizace může do fondů rozdělovat zlepšený hospodářský výsledek, jen pokud byl uhrazen případný zhoršený hospodářský výsledek předchozího roku, popřípadě let, a to takto:

• do fondu odměn je možné rozdělit maximálně 20 % zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace, nejvýše však do výše 10 % limitu prostředků na platy nebo přípustného objemu prostředků na platy. Jedná se tedy o stejné limity jako u příspěvkových organizací zřízených ÚSC,

• do fondu reprodukce majetku je možné rozdělit maximálně 80 % zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace. Zde je rozdíl oproti příspěvkovým organizacím zřízeným ÚSC, které do investičního fondu takto přidělovat prostředky nemohou,

• do rezervního fondu lze rozdělit bez omezení.

Tvorbu jednotlivých fondů provede příspěvková organizace na základě schválení výše zlepšeného hospodářského výsledku zřizovatelem v roce následujícím po roce, kdy byl zlepšený hospodářský výsledek vytvořen.

Zůstatky fondů k 31. prosinci se převádějí do následujícího rozpočtového roku.

Rezervní fond

Podle § 57 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb. se rezervní fond tvoří:

• ze zlepšeného hospodářského výsledku podle § 56 odst. 2 písm. c),

• z přijatých peněžních darů,

• z prostředků převedených podle § 54 odst. 7 (nespotřebované dotace na úhradu provozních výdajů z rozpočtu EU nebo EHP),

• z peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Podle § 57 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb. lze prostředky rezervního fondu použít:

• k úhradě zhoršeného hospodářského výsledku,

• k úhradě sankcí,

• k doplnění fondu reprodukce majetku se souhlasem zřizovatele,

• k překlenutí časového nesouladu mezi výnosy a náklady.

Ustanovení § 57 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb. uvádí, že k úhradě potřeb nezajištěných výnosy příspěvkové organizace nebo příspěvkem zřizovatele na provoz lze rezervní fond použít v průběhu roku pouze v případě, že jeho použití bylo rozpočtováno. V tomto případě se jeho použití účtuje do výnosů příspěvkové organizace. Nespotřebovaná část rozpočtovaná na krytí potřeb a převedená do výnosů příspěvkové organizace se vrátí před zpracováním roční účetní závěrky do rezervního fondu. Prostředky převedené do rezervního fondu podle § 54 odst. 7 (nespotřebované dotace na úhradu provozních výdajů z rozpočtu EU nebo EHP) lze v průběhu roku použít, i když jejich použití rozpočtováno nebylo.

Účelově určené peněžní dary a…