dnes je 17.7.2019
Input:

Platy a mzdy

30.5.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Platy a mzdy

Jaroslava Pfeilerová

Pojem

Obecně lze definovat, že mzda i plat jsou odměnou za práci vykonanou zaměstnancem pro jeho zaměstnavatele, za kterou mu náleží peněžité plnění. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že o mzdě hovoříme v podnikatelské sféře, kde mzdou rozumíme jak peněžité plnění, tak i plnění nepeněžité hodnoty – naturální mzdu. Poskytování mzdy, platu, odměny za pracovní pohotovost, odměn z dohod apod. upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v části šesté, zejména v následujících ustanoveních:

Hlava II – § 113–121 ZP – Mzda,

Hlava III – § 122–137 ZP – Plat,

Hlava IV – § 138 ZP – Odměny z dohod,

Hlava V – § 139 ZP – Mzda nebo plat při výkonu jiné práce,

Hlava VI – § 140 ZP – Odměna za pracovní pohotovost,

Hlava VII – § 141–144a ZP – Společná ustanovení o mzdě, platu, odměně z dohod a odměně za pracovní pohotovost.

Výše mzdy nebo platu závisí na složitosti, míře odpovědnosti a namáhavosti práce, na vzdělání zaměstnance, na obtížnosti pracovních podmínek a na dosahovaných pracovních výsledcích.

Zaměstnavatelé musejí za práci stejné hodnoty zaměstnancům stanovit stejnou mzdu nebo plat. Tím se rozumí výkon práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která je vykonávána za stejných nebo srovnatelných podmínek (zásada rovného odměňování).

Za plat ani mzdu se nepovažují plnění poskytovaná podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním, protože se skutečně vykonanou prací nesouvisejí. Jedná se o:

  • Náhrady mzdy, na které vznikne zaměstnanci nárok v souvislosti s:

    • jeho dočasnou pracovní neschopností, kdy zaměstnanec splňuje nárok na výplatu nemocenských dávek,

    • jeho nevyčerpanou dovolenou,

    • ošetřováním dítěte mladšího 10 let nebo ošetřováním jiného člena domácnosti, který žije se zaměstnancem ve společné domácnosti (péče o rodiče, vnuky, ošetřování nemocného manžela či manželky apod.),

    • vyšetřením nebo ošetřením ve zdravotnickém zařízení,

    • úmrtím rodinného příslušníka, vlastní svatbou,

    • školením a studiem při zaměstnání,

    • výkonem funkce v obecním zastupitelstvu,

    • dárcovstvím krve,

    • činností členů volebních komisí, činností registrovaných kandidátů,

    • přednáškovou a výukovou činností vč. zkušební činnosti,

    • činností vedoucího tábora pro děti a mládež,

    • jeho účastí u soudu jako svědka, soudního znalce apod.

  • Odstupné u zaměstnanců při rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů:

    • zrušení pracovního místa z důvodu organizačních změn nebo za účelem zefektivnění práce,

    • dojde-li ke zrušení nebo přemístění zaměstnavatele nebo jeho části.

Výplata odstupného je určitou formou odškodnění zaměstnance za ztrátu zaměstnání bez jeho vlastního zavinění.

  • Cestovní náhrady poskytnuté zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, kterými jsou jízdní výdaje, výdaje za ubytování, stravné a prokázané nutné vedlejší výdaje (např. telefon, fax, internet, parkovné).

  • Odměnu za pracovní pohotovost, jejíž výše je obvykle sjednána v kolektivní smlouvě, příp. v pracovní smlouvě. Tímto plněním vynahrazuje zaměstnavatel zaměstnanci ztrátu za to, že volně nakládá s jeho osobním časem mimo pracovní dobu (minimálně 10 % průměrného výdělku).

Platy

Plat je peněžitým plněním pro zaměstnance a jako zaměstnavatel ho vyplácejí:

  • příspěvkové organizace, jejichž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz,

  • státní fondy,

  • územní samosprávné celky,

  • stát,

  • školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona.

Platy ve veřejné správě jsou určovány na základě platových tabulek. V platové tabulce lze na základě platové třídy a platového stupně zjistit, na jaký základní plat má zaměstnanec v této sféře nárok. Dalšími složkami platu jsou tzv. nenárokové složky platu, které tvoří jednotlivé příplatky (např. za vedení) a případně také odměny.

Mzdy

V podnikatelské sféře se uplatňují různé formy mzdového plnění. Rozdíl mezi mzdou a ostatními plněními (jak je popsáno výše) je v tom, že přiznání mzdy bezprostředně souvisí s vykonávanou prací, na rozdíl od ostatních plnění, která s vykonávanou prací nesouvisejí. Mzda zaměstnance je sjednána v pracovní smlouvě a obdobně, jako tomu bylo u platu, nesmí být nižší než minimální mzda stanovená v § 111 ZP. Zaměstnanec má nárok na zaručenou mzdu, na kterou mu vzniklo právo podpisem mzdového výměru – § 112 ZP. Pokud by byla sjednána v pracovní smlouvě mzda nižší, než je minimální mzda, je pracovní smlouva v této části neplatná.

Za vykonanou práci může být zaměstnanci stanovena mzda formou:

  • základní mzdy,

  • osobního ohodnocení,

  • prémií cílových nebo periodických,

  • naturální mzdy,

  • příplatků,

  • doplatků,

  • odměn.

V praxi se u podnikatelských subjektů nejčastěji uplatňuje základní mzda formou mzdy:

  • časové (hodinové, denní, měsíční), a to u těch činností, kde nelze objektivně změřit výsledky práce,

  • úkolové, která má přímou vazbu na výkon pracovníka; podmínkou pro stanovení této mzdy je, aby zaměstnavatel měl zpracovány výkonové normy s ohledem na možnosti zaměstnanců a jejich přirozené potřeby a také v souladu s předpisy BOZP,

  • podílové, která je určena např. podílem v procentech z tržby,

  • provizní, která se rovněž stanoví procentním podílem z realizovaných obchodů, zakázek, získaných klientů,

  • osobní, která může být stanovena jak u dělnických profesí, tak i u vedoucích pracovníků a manažerů firmy.

Zákoník práce řeší problematiku příplatků, jejichž výplata je pro zaměstnavatele povinná. Jedná se o:

  • mzdu a náhradní volno za práci přesčas (§ 114 ZP),

  • mzdu a náhradu mzdy za svátek (§ 115 ZP),

  • mzdu za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci (§ 116 a 117 ZP),

  • mzdu za práci v sobotu a v neděli (§ 118 ZP).

S výjimkou minimální mzdy (v roce 2017 ve výši 11 000 Kč) lze zaměstnanci část mzdy poskytnout v naturální hodnotě, formou poskytnutí výrobků, zboží, prací a služeb. Poskytnuté výrobky jsou oceněny cenami obvyklými v místě a čase poskytnutí tak, aby výše naturální mzdy mohla být vyjádřena v peněžní hodnotě.

V praxi se také setkáváme s případy, kdy zaměstnavatel převede svého zaměstnance na určitou dobu na jinou práci. Důvodem může být ohrožení nemocí z povolání, odvrácení živelní události, prostoje, přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy apod. V těchto případech přísluší zaměstnanci doplatek mzdy do výše průměrného výdělku.

Motivačním prvkem pro zaměstnance jsou prémie a odměny. Nárok na jejich výplatu je obvykle sjednán mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v pracovní smlouvě, podmínky pro jejich výplatu pak v kolektivní smlouvě. Jejich výše je však pohyblivá a diferencovaná podle dlouhodobě dobrého pracovního výkonu. Obdobným způsobem bývá stanovena výše osobního ohodnocení zaměstnance.

Úhrn veškerých příjmů od zaměstnavatele za kalendářní měsíc označujeme jako hrubou mzdu. Do zdanitelných příjmů zaměstnanců vstupují také některé zaměstnanecké benefity, které nejsou osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti.

Zaměstnanecké benefity

Souhrn základního platu a příplatků (příp. dalšího platu či příjmů sjednaných kolektivní smlouvou) za kalendářní měsíc je hrubou mzdou zaměstnance. Jinak řečeno je hrubá mzda úhrnem veškerých příjmů od zaměstnavatele. Je také vyměřovacím základem pro výpočet odvodu zdravotního a sociálního pojištění jak u zaměstnance, tak i u zaměstnavatele. Z daňového pohledu je hrubá mzda uznatelným výdajem sloužícím k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.

Další příjmem od zaměstnavatele mohou být tzv. benefity. Ty bezprostředně nesouvisejí s odměnou za práci, ale v některých případech vstupují do základu daně pro výpočet záloh na daň ze závislé činnosti a také do vyměřovacího základu pro odvod zdravotního a sociálního pojištění.

Každý zaměstnanecký benefit by zaměstnavatel měl posuzovat ve vzájemných souvislostech a ze tří následujících hledisek:

  • základu daně zaměstnance (zda se jedná o příjem podléhající dani ze závislé činnosti),

  • základu daně zaměstnavatele (zda se jedná o daňově účinný náklad),

  • vyměřovacího základu na zákonné pojistné.

Na první pohled se zdá, že pro zaměstnavatele jsou výhodná především ta plnění ve prospěch zaměstnance, která lze daňově uplatnit. Pro zaměstnavatele je však rozhodující také skutečnost, zda konkrétní plnění podléhá odvodům zdravotního a sociálního pojištění, neboť zaměstnavatel je povinen ve většině případů toto pojistné ze zdanitelných příjmů zaměstnance (34 %) hradit ze svých prostředků. Nejvýhodnější jsou tedy plnění, která nepodléhají u zaměstnance dani z příjmů ze závislé činnosti a zaměstnavatel je může daňově uplatnit.

V následující tabulce je uvedeno posouzení ze tří výše uvedených hledisek. Do přehledu jsou zahrnuta některá plnění, která nelze považovat za benefit, protože se ze strany zaměstnavatele jedná o povinná plnění (např. cestovní náhrady do limitu stanoveného zákoníkem práce, ochranné pomůcky apod.). Tato povinná plnění jsou mezi benefity zahrnuta z důvodu porovnání daňového dopadu plnění do limitu a nad limit stanovený konkrétním právním předpisem. Ve většině případů však mohou nadlimitní plnění zaměstnancům poskytovat pouze zaměstnavatelé v podnikatelské sféře.

Tabulka 1 – Plnění zaměstnanci zaměstnavatelem

Plnění zaměstnanci
zaměstnavatelem 
Zdanitelný
příjem
zaměstnance? 
Zákonné
pojistné? 
Daňový
náklad
zaměstnavatele? 
Stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti do limitu stanoveného ZDP (dobrovolné plnění zaměstnavatele)  NE  NE  ANO 
Peněžitý příspěvek zaměstnanci na stravování (sjednané dobrovolné plnění zaměstnavatele)  ANO  ANO  ANO 
Stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti nad limit stanovený § 24 odst. 2 písm. j) ZDP (dobrovolné plnění zaměstnavatele)  NE  NE  NE 
Cestovní náhrady do stanoveného limitu stanoveného zákoníkem práce (povinné plnění zaměstnavatele)  NE  NE  ANO 
Cestovní náhrady nad limit stanovený zákoníkem práce (dobrovolné plnění zaměstnavatele)  ANO  ANO  ANO 
Příspěvek na penzijní a životní pojištění zaměstnanců do 50 000 Kč ročně za oba produkty (dobrovolné plnění zaměstnavatele)  NE  NE  ANO 
Příspěvek na penzijní a životní pojištění zaměstnanců nad 50 000 Kč ročně za oba produkty (dobrovolné plnění zaměstnavatele)  ANO  ANO  ANO 
Slevy poskytované zaměstnancům, např. výrobky nebo služby (dobrovolné plnění zaměstnavatele)  ANO  ANO  ANO 
Hodnota přechodného ubytování do 3 500 Kč měsíčně poskytnutého v nepeněžní podobě (dobrovolné plnění zaměstnavatele)  NE  NE  ANO 
Hodnota přechodného ubytování, poskytnuto v nepeněžní formě nad 3 500 Kč měsíčně (dobrovolné sjednané plnění zaměstnavatele)  ANO  ANO  ANO 
Poskytnutí služebního vozidla zaměstnanci pro služební i soukromou potřebu (dobrovolné plnění zaměstnavatele)  ANO, 1 % ze
vstupní ceny
vozidla 
ANO  ANO, všechny
výdaje související
s provozem
vozidla 
Zajištění dopravy zaměstnancem do práce osobními automobily, taxíky apod. (dobrovolné plnění zaměstnavatele)  ANO  ANO  ANO 
Peněžní příspěvek zaměstnavatele na dopravu zaměstnance do práce [ § 24 odst. 2 písm. j) ZDP ANO  ANO  ANO 
Ochranné nápoje poskytované např. v horkých provozech v rozsahu právních předpisů zajišťujících BOZP (povinné plnění zaměstnavatele)  NE  NE  ANO 
Nealkoholické nápoje poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti (dobrovolné plnění zaměstnavatele)  NE  NE  NE 
Zajištění pitné vody na pracovišti, povinnost stanovená zákoníkem práce  NE  NE  ANO 
Peněžitý příspěvek na nealkoholické nápoje poskytovaný zaměstnancům jako sjednaný benefit  ANO  ANO  ANO 
Závodní preventivní péče (povinné plnění zaměstnavatele)  NE  NE  ANO 
Nepeněžní plnění ve formě možnosti použít zdravotnické zařízení, poskytnuto z FKSP, ze soc. fondu ze zisku, z nedaňových nákladů (dobrovolné plnění zaměstnavatele)  NE  NE  NE 
Hodnota ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů, mycích a čisticích prostředků (povinné plnění zaměstnavatele)  NE  NE  ANO 
Povinné pracovnělékařské služby NE NE ANO
Hodnota jednotného pracovního oblečení (dobrovolné plnění zaměstnavatele)  NE  NE  ANO 
Sjednané finanční paušály podle § 6 odst. 8 ZDP do výše prokazatelné kalkulace, vymezené v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu  NE  NE  ANO 
Nadlimitní paušály, neprokázané v kalkulaci, nesjednané v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu (dobrovolné plnění zaměstnavatele)  ANO  ANO  NE 
Dovolená nad základní výměru (dobrovolné plnění zaměstnavatele)  ANO  ANO  ANO 
Možnost sportovního nebo kulturního vyžití zaměstnance a také pořízení zdravotnických prostředků podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, poskytnuto z FKSP, soc. fondu, z nedaňových výdajů  NE  NE  NE 
Hodnota nepeněžních darů do výše 2 000 Kč ročně, plnění poskytnuto z FKSP, ze soc. fondu ze zisku, z nedaňových nákladů (dobrovolné plnění zaměstnavatele)  NE  NE  NE 
Hodnota nepeněžních darů nad rámec 2 000 Kč ročně, plnění poskytnuto z FKSP, ze soc. fondu ze zisku, z nedaňových nákladů (dobrovolné plnění zaměstnavatele)  ANO  ANO  NE 
Nákup rekreačních poukazů do 20 000 Kč za rok na zaměstnance (dobrovolné plnění zaměstnavatele)  NE  NE  NE 
Nákup rekreačních poukazů nad 20 000 Kč za rok na zaměstnance (dobrovolné plnění zaměstnavatele)  ANO  ANO  NE 
Peněžní příspěvek zaměstnavatele na rekreaci (sjednané dobrovolné plnění zaměstnavatele)  ANO  ANO  ANO 
Vzdělávání zaměstnance v nepeněžní formě při splnění podmínky, že vzdělávání souvisí s činností zaměstnavatele  NE  NE  ANO 
Rekvalifikace podle zákona o zaměstnanosti  NE  NE  ANO 
Vzdělávání zaměstnance – peněžní plnění (dobrovolné plnění zaměstnavatele)  ANO  ANO  ANO 

Hrubá mzda

Souhrn všech příjmů od zaměstnavatele ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního poměru nazýváme hrubou mzdou. Jedná se o zdanitelný příjem zaměstnance, který podléhá zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků.

Hrubá mzda včetně příjmů podléhajících zdanění vstupuje také do vyměřovacího základu pro odvod zdravotního a sociálního pojištění. Zaměstnanec je zároveň poplatníkem zdravotního a důchodového pojištění. V roce 2017 je mu zaměstnavatelem (plátcem) sráženo a odváděno z vyměřovacího základu důchodové pojištění ve výši 6,5 % a zdravotní pojištění ve výši 4,5 %.

Základ daně

Mzdový účetní musí při stanovení základu daně vycházet ze všech zdanitelných příjmů zaměstnance (peněžních i nepeněžních) zvýšených o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění (tzv. povinné pojistné), které je povinen podle tuzemských právních předpisů platit zaměstnavatel. To znamená, že pro účely zdanění je vždy nutné sledovat, zda konkrétní příjem vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod povinného pojistného. Pokud předmětný příjem povinnému pojistnému nepodléhá, nebude příjem o fiktivní částku pojistného zvýšen.

Tabulka 2 – Postup při stanovení základu daně od roku 2007 do roku 2017

Rok 2007  Rok 2008  Rok 2009–2017 
Hrubý příjem snížený
o zákonné pojistné
placené zaměstnancem 
Hrubý příjem zvýšený
o zákonné pojistné
35 % 
Hrubý příjem zvýšený
o zákonné pojistné
34 % 

Základ daně zaměstnance, kterému byla poskytnuta sleva na službu provedenou zaměstnavatelem

Zaměstnanci s měsíční hrubou mzdou 28 000 Kč zaměstnavatel poskytl službu (přepravu materiálu) v hodnotě 3 000 Kč. Zaměstnanec po dohodě se zaměstnavatelem uhradil pouze 1 000 Kč. Rozdíl mezi částkou zaplacenou zaměstnancem a cenou, kterou by zaplatila třetí osoba (2 000 Kč), je zdanitelným příjmem zaměstnance.

Tabulka 3

Č.  Text  Kč 
1.  Hrubá mzda  28 000 
2.  Nepeněžní plnění  2 000 
3.  Pojistné placené zaměstnavatelem
(tj. 34 % z částky 30 000 Kč) 
10 200 
4.  Základ daně  40 200 

Měsíční mzda a odstupné

Zaměstnanec má nárok na mzdu za běžný měsíc ve výši 30 000 Kč. Spolu se mzdou bude zaměstnanci vyplaceno odstupné ve výši 84 000 Kč. Vzhledem k tomu, že odstupné nepodléhá odvodům pojistného, neuplatní se u tohoto příjmu princip superhrubé mzdy, jako je tomu u mzdy za běžný měsíc, která pojistnému podléhá. Čistý příjem z odstupného tedy bude vyšší než ze stejně vysoké hrubé mzdy.

Tabulka 4

Č.  Text  Kč 
1.  Hrubá mzda  30 000 
2.  Pojistné placené zaměstnancem
(11 % z částky 30 000 Kč) 
3 300 
3.  Pojistné placené zaměstnavatelem
(34 % z částky 30 000 Kč) 
10 200 
4.  Superhrubá mzda  40 200 
5.  Odstupné  84 000 
6.  Základ daně  124 200 

Základ daně zaměstnanců činných na základě dohod o provedení práce

Pro účely odvodů zákonného pojistného i pro účely zdaňování je důležité rozlišit, zda odměna z dohody o provedení práce je nebo není vyšší než částka 10 000 Kč za kalendářní měsíc.

Tabulka 5

Rok 2012 až 2017
Odměna z dohody o provedení práce do 10 000 Kč nepodléhá odvodům zákonného pojistného. Z toho důvodu tvoří základ daně hrubý příjem nezvýšený o pojistné. 

Tabulka 6

Rok 2012 až 2017
Vzhledem k tomu, že odměna z dohody o provedení práce nad 10 000 Kč podléhá odvodům zákonného pojistného, je základ daně tvořen hrubou odměnou zvýšenou o povinné pojistné placené zaměstnavatelem ve výši 34 %. 

S účinností od roku 2014 podléhají měsíční příjmy z dohody o provedení práce do 10 000 Kč srážkové dani. Podmínkou však je, aby zaměstnanci nepodepsali tiskopis Prohlášení k dani.

Tabulka 7

Text Do 31. 12. 2013 Od 1. 1. 2014
Dohoda do 5 000 Kč měsíčně u zaměstnance bez podepsaného Prohlášení Odměna bude zdaněna zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP. Odměna bude zdaněna zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP.
Dohoda od 5 001 Kč do 10 000 Kč měsíčně u zaměstnance bez podepsaného Prohlášení Z odměny bude sražena záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti. Odměna bude zdaněna zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP.
Dohoda od 10 001 Kč měsíčně Z odměny bude sražena záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti. Z odměny bude sražena záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti.

V souladu s § 36 odst. 7 ZDP. Může poplatník do daňového přiznání zahrnout také příjmy, které mu byly zdaněny srážkovou daní. V tomto případě se sražená daň započte na daň vypočtenou v daňovém přiznání. Případný přeplatek na dani správce daně na žádost poplatníkovi vrátí. Do konce roku 2014 si mohl poplatník vybrat, které příjmy zdaněné srážkovou daní do daňového přiznání zahrne. S účinností od roku 2015 došlo ke změně, podle které lze příjmy zdaněné srážkovou daní zahrnout do daňového přiznání, ale nelze si vybírat. To znamená, že do přiznání musí poplatník zahrnout veškeré příjmy podléhající srážkové dani.

Základ daně zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce

Organizace uzavřela dohodu o provedení práce s panem Holým, sjednaná odměna činí 9 000 Kč. Tento příjem nepodléhá odvodům zákonného pojistného. Z toho důvodu nebude příjem zaměstnance o pojistné zvyšován (neuplatní se princip tzv. superhrubé mzdy). Pokud zaměstnanec nepodepíše tiskopis Prohlášení k dani, bude odměna zdaněna zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP.

Nezdanitelné části základu daně

V případě příjmů, z nichž je srážena zálohová daň, zaměstnavatel na žádost zaměstnance sníží o nezdanitelné části základu daně, na které mu vznikne nárok.

Tabulka 8

Č.  Nezdanitelné části základu daně Částka v Kč, kterou lze ročně uplatnit 
1.  Hodnota bezúplatného plnění (poskytnutých darů)  Úhrnná hodnota bezúplatných plnění musí přesáhnout 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč. V úhrnu lze odečíst maximálně 15 % ze základu daně. § 15 odst. 1 ZDP nově upravuje možnost manželů snížit základ daně o poskytnuté bezúplatné plnění (hodnotu poskytnutého daru). Bude-li se jednat o dar poskytnutý ze společného jmění, může jej uplatnit jeden z manželů nebo oba poměrnou částí. Např. z poskytnutého daru ve výši 6 000 Kč manžel uplatní 4 000 Kč a manželka 2 000 Kč. Limity pro poskytnutí daru se posuzují u obou manželů samostatně. Z účinností od roku 2017 se zvyšuje částka za jeden odběr krve na 3 000 Kč. Nově je do zákona vloženo i darování kostní dřeně, které se oceňuje částkou 20 000 Kč a také zápis do registru dárců, darování kostní dřeně se oceňuje částkou 8 000 Kč, přičemž tuto nezdanitelnou část lze odečíst pouze jednou za života fyzické osoby.
2.  Úroky zaplacené z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru  Úhrnná částka úroků nesmí překročit za rok 300 000 Kč. 
3.  Příspěvky uhrazené poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření  Uplatnit lze zaplacené příspěvky, které přesáhly částku, od které náleží maximální státní příspěvek, maximálně však 24 000 Kč. 
4.  Příspěvky uhrazené poplatníkem na jeho životní pojištění  Maximálně lze uplatnit zaplacené příspěvky ve výši 24 000 Kč. 
5.  Členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace  Od základu daně lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů ze závislé činnosti, maximálně do výše 3 000 Kč. 
6.  Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb. Podmínkou je, aby toto vzdělávání nebylo hrazeno zaměstnavatelem.  Maximálně je možné od základu daně odečíst 10 000 Kč, u poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, maximálně 13 000 Kč a u osoby s těžším zdravotním postižením až 15 000 Kč. 

Sazba daně z příjmů ze závislé činnosti

Ze základu daně zaměstnance zaměstnavatel srazí zálohovou daň nebo daň podle zvláštní sazby daně ve výši 15 %.

Slevy a daňové zvýhodnění

Z vypočtené zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti si může poplatník v kalendářním měsíci uplatnit následující slevy na dani v tomto pořadí:

1. slevy podle § 35ba ZDP,

2. daňové zvýhodnění na dítě.

Zaměstnanec, který podepsal „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků”, si může měsíčně uplatňovat slevy podle § 35ba ZDP. Slevy podle tohoto ustanovení lze uplatnit pouze do výše vypočtené zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti, nelze je uplatňovat „do minusu” jako v případě daňového zvýhodnění na dítě. Slevy na dani si může poplatník uplatnit ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na slevu. Daňovou povinnost poplatníka-zaměstnance lze snížit o:

  1. slevu na poplatníka měsíčně 2 070 Kč, ročně 24 840 Kč – a to včetně starobních důchodců a daňových nerezidentů,
  2. slevu 24 840 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společné domácnosti, pokud tato nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. Pokud je druhý z manželů navíc držitelem průkazu mimořádných výhod III. stupně – průkaz ZTP/P, zvyšuje se tato částka na dvojnásobek – tuto slevu lze uplatnit až při ročním zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění, nebo v podaném daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob,
  3. základní slevu na invaliditu na poplatníka, který je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, ve výši 210 Kč měsíčně, ročně pak částku 2 520 Kč,
  4. rozšířenou slevu na invaliditu na poplatníka, který pobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, ve výši 420 Kč měsíčně, ročně 5 040 Kč,
  5. slevu pro držitele průkazu ZTP/P ve výši 1 345 Kč měsíčně, ročně 16 140 Kč Od roku 2017 je podmínka poskytnutí slevy na invaliditu a ZTP/P vázána na přiznání tohoto statusu zdravotního postižení (nikoli na pobírání důchodu či datum vydání průkazu ZTP/P). Nárok na tyto slevy lze prokázat průkazem ZTP/P nebo rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu určitého stupně nebo statusu ZTP/P,
  6. slevu pro poplatníka, který se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo výcvikem (studenta), až do věku 26 let, při doktorandském studiu až do věku 28 let, ve výši 335 Kč měsíčně, ročně 4 020 Kč.

Nárok na uplatnění slevy podle bodu b) až f) dokládá poplatník – zaměstnanec příslušným potvrzením.

Daňové zvýhodnění na dítě si uplatňují poplatníci na vyživované dítě žijící s nimi ve společné domácnosti prostřednictvím částky, která jim snižuje vypočtenou zálohu na daň ze závislé činnosti a funkčních požitků. Daňové zvýhodnění může být poskytnuto formou měsíční slevy na dani, měsíčního daňového bonusu nebo kombinací slevy na dani a daňového bonusu. Měsíční slevu na dani lze uplatnit maximálně do výše vypočtené zálohy na daň. Pokud je výše zálohy na daň, příp. snížená záloha na daň u uplatněné slevy podle § 35ba ZDP dále snížena o měsíční slevu na dítě nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je zaměstnanci daňové zvýhodnění poskytnuto formou měsíčního daňového bonusu, který mu vyplatí zaměstnavatel spolu se mzdou. Problematika uplatnění daňového zvýhodnění na dítě je řešena v § 35c a § 35d ZDP a při praktickém uplatňování je náročná na přesnou evidenci v průběhu kalendářního roku. Jakákoliv nepřesnost v evidenci uplatněných slev na dani a daňových bonusů se mzdovým účetním vymstí při zpracování ročního vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a při provádění ročního zúčtování daně zaměstnancům. Daňové zvýhodnění je od roku 2015 uplatňováno podle počtu dětí. Pokud v průběhu zdaňovacího období dojde ke změně počtu dětí (např. narozením druhého dítěte v rodině), pak se jedná o druhé dítě, na které bude uplatněno daňové zvýhodnění ve výši 19 404 Kč ročně, resp. poměrná část tohoto daňového zvýhodnění. Pokud v průběhu zdaňovacího období např. jedno ze dvou vyživovaných dětí přestane být vyživovaným dítětem (např. ukončí soustavnou přípravu na budoucí povolání), bude poplatník uplatňovat na zbývající vyživované dítě daňové zvýhodnění ve výši 13 404 Kč ročně, resp. poměrnou