Přehled o peněžních tocích

2.6.2017, Ing. Danuše Prokůpková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Přehled o peněžních tocích

Ing. Danuše Prokůpková

NahoruPojem

Pojmem peněžní tok (cash-flow) se rozumí toková veličina, která odráží přírůstek nebo úbytek peněžních prostředků při jakékoliv činnosti organizace. Představuje tvorbu nebo užití finančních prostředků, resp. často jejich rozdíl za určité období – roční, čtvrtletní, měsíční apod. Hlavním účelem sestavení výkazu cash-flow je poskytnout podrobné údaje o výsledcích řízení peněžních prostředků. Odrážejí se v něm proto podrobné výsledky provozní, finanční a investiční činnosti organizace. Uvádí přímo údaje, které by jinak odběratelé účetních informací museli získávat podrobnou analýzou rozvahy, výsledovky a přílohy k účetním výkazům včetně vybraných položek finančního výkazu příjmů a výdajů.

NahoruUplatnění výkazu

Výkaz se uplatní:

při hodnocení a analýze hospodaření účetní jednotky,
při rozpočtování peněžních příjmů a výdajů,
při krátkodobém hodnocení budoucí platební schopnosti organizace – nejbližších měsících, čtvrtletí apod.,
při finančním plánování činnosti organizace v dlouhodobém horizontu,
při hodnocení a výběru vhodnější investiční varianty,
při zjišťování tržních cen aktiv (vycházejí např. z diskontovaných budoucích cash-flow) apod.

Hlavní informace, které lze z uvedeného výkazu zjistit, jsou tyto:

stav peněžních prostředků účetní jednotky na počátku účetního období,
stav peněžních prostředků účetní jednotky na konci období,
hlavní zdroje, z nichž byly finanční prostředky během období získány a podíl těchto jednotlivých zdrojů, tj. vztah mezi interními peněžními zdroji a externími peněžními zdroji,
kolik peněžních prostředků účetní jednotka vytvořila a kolik užila v průběhu účetního období,
kde se tyto prostředky vytvořily, kdo je vytvořil a jak byly užity,
informace o změnách finanční pozice a především o změnách likvidity,
hlavní postupy řídících pracovníků a hlavní zásady podnikových politik v oblasti financování,
celkový trend ve finanční situaci účetní jednotky, tendence k jejímu upevňování nebo naopak zeslabování.

V § 18 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, se stanoví povinnost pro vybrané účetní jednotky sestavit výkaz v případě, že splňují následující podmínky:

aktiva celkem více než 40 000 000 Kč,
roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč.

V přechodných ustanoveních tohoto zákona je uvedeno, že § 18 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, Pozemkový fond České republiky, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny pro sestavení přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu poprvé za účetní období, které započalo v roce 2010 nebo později.

Tím se nepřímo mění § 9 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, a zároveň se (zdánlivě) zužuje okruh příspěvkových organizací, které budou mít napříště povinnost tento výkaz sestavovat.

V rámci reforem je třeba respektovat i ustanovení nové konsolidační vyhlášky, kdy příspěvkové organizace pokud splňují podmínky uvedené v § 9 vyhlášky č. 312/2014 Sb. by sestavovaly také přehled o peněžních tocích.

Východiska pro povinnost sestavení tohoto výkazu byla v průběhu realizace měněna a dá se tudíž předpokládat, že ani výše uvedená ustanovení nejsou konečná a mohou se do budoucna změnit. Naše doporučení je, že ačkoliv není tento výkaz pro některé vybrané organizace v současné době povinný, je zcela určitě užitečný pro níže uvedené rozhodovací úlohy finančního řízení. Z toho důvodu by měla umět sestavit, analyzovat a využívat informace vytěžené z tohoto výkazu každá, i sebemenší účetní jednotka.

NahoruMetodika sestavování výkazu

Z vyhlášky můžeme vyčíst, že pro PO existuje závazný vzor výkazu, od kterého není možné se odchýlit. To je jiný přístup než například u podnikatelů, kteří mají pouze nezávazný vzor, jejž upravují na svoje podmínky. Z podobných důvodů ani v našem případě s tímto obecným přístupem nevystačíme.

Zpracování výstupu výkazu "přehled o finančních tocích" podle § 43 vyhlášky č. 410/2009 Sb. není možné zpracovat bez řešení dílčích problémů. Celé řešení je nutné stavět na vlastních zkušenostech, zejména tam, kde ustanovení vyhlášky nedefinuje přesnou náplň jednotlivých položek výkazu. Doporučuje se zvolit metodu zahrnutí všech rozvahových i výsledkových účtů. Formát postavit na použitých analytikách, přičemž účetní jednotky zjistí, že bude nutné ještě některé další analytiky vyhlásit jako závazné a dbát na přesný textový popis.

Obecné zásady

Při dalším výkladu navrženého postupu vycházíme z předpokladu, že konstrukce výkazu vychází z použití mezi dvěma přístupy, a to je kombinace přímé a nepřímé metody výpočtu peněžních toků. Nepřímá metoda sestavení je převažujícím prvkem a vychází prvotně z dosaženého výsledku hospodaření, který se snaží upravit o "nepeněžní" operace (nepeněžními operacemi budeme pro tyto účely rozumět takové operace, které sice mají vliv na výsledek hospodaření, ale neznamenají příjem či výdej peněžních prostředků, nebo naopak znamenají výdej či příjem peněz bez vlivu na výsledek hospodaření). Kombinace s přímou metodou se projevuje zejména při stanovení příjmů a výdajů spojených s operacemi s finančním majetkem apod.

Východiska uvedená v § 6 vyhlášky č. 410/2009 Sb. Přehled o peněžních tocích, uvádějí obecný popis obsahu položek:

NahoruAlgoritmus výpočtu

Aktivní účty

U aktivních účtů platí všeobecné pravidlo výpočtu změny stavu do přehledu o peněžních tocích:

Odečítá se KS a přičítá PS: + PS – KS.
Rozdíl PS – KS je větší než 0; tedy KS je nižší než PS = snížení stavu; přičítáme (+).
Rozdíl PS – KS je menší než 0; tedy KS je vyšší než PS = zvýšení stavu; odečítáme (–)

Pasivní účty

U pasivních účtů platí všeobecné pravidlo výpočtu změně stavu do přehledu o peněžních tocích:

Odečítá se PS a přičítá KS: – PS + KS.
Rozdíl PS – KS je větší než 0; tedy KS je nižší než PS = snížení stavu; odečítáme (–).
Rozdíl PS – KS je menší než 0; tedy KS je vyšší než PS = zvýšení stavu; přičítáme (+).

Tabulka 1 – Algoritmus podle segmentace výkazu Přehled o peněžních tocích

Číslo položky	Název položky	Výpočet
P.	Stav peněžních prostředků k 1. lednu [ § 43 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb. ]	P. = ROZVAHA A. III.5. + B.III – (B.III.1. + B.III.2. + B.III.3.)
A.	Peněžní toky z provozní činnosti [ § 43 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 410/2009 Sb. ]	A. = součet Z. + A.I. + A.II. + A.III. + A.IV.
Z.	Výsledek hospodaření před zdaněním [ § 43 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 410/2009 Sb.]	Z. = výkaz zisku a ztráty položka C.1. (sloupec 1 + 2) Z. = zisk (ztráta) z provozní činnosti [zisk (+); ztráta (–)]
A.I.	Úpravy o nepeněžní operace (+/–) [ § 43 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb. ] Poznámka: Do této skupiny obecně patří všechny účty, které použije účetní jednotka a které ovlivňují výsledek hospodaření v položce Z., ale nemají dopad na změnu stavu krátkodobého finančního majetku.	A.I. = A.I.1. + A.I.2. + A.I.3. + A.I.4. + A.I.5 + A.I.6.
A.I.1.	Odpisy dlouhodobého majetku [ § 43 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 410/2009 Sb. ]	A.I.1. = obrat účtu 551 – Odpisy dlouhodobého majetku (+)
A.I.2.	Změna stavu opravných položek [ § 43 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 410/2009 Sb.] Poznámka: Obsahuje změnu stavu účtový rozvrh skupin 14, 15, 16, 17, 18 a 19. Do této položky rovněž zasahuje nově stanovená (závazná) analytika k účtu 406. Je to z toho důvodu, že při změně metody k 1. 1. 2010 se o opravných položkách k pohledávkám vzniklým v době před 1. 1. 2010 účtuje nikoliv jako o nákladu, ale se souvztažným zápisem k účtu 406 – Oceňovací rozdíly při změně metody (§ 79 odst. 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb.).	A.I.2. = obrat účtový rozvrh skupin 15, 16, 17, 18, 19 + obrat účtu SÚ: 406 – Oceňovací rozdíly při změně metody AÚ: 0XX zúčtování opravných položek před 1. 1. 2010 [zvýšení (+); snížení (–)]
A.I.3.	Změna stavu rezerv [ § 43 odst. 3 písm. d) vyhlášky č. 410/2009 Sb.]	A.I.3. = obrat účtu 441 – Rezervy [zvýšení (+); snížení (–)]
A.I.4.	Zisk (ztráta) z prodeje dlouhodobého majetku [ § 43 odst. 3 písm. e) vyhlášky č. 410/2009 Sb. ] Poznámka: Musí být stanoveny analytiky pro vyjádření nákladů k prodaným krátkodobým cenným papírům. V tom případě nejde o zisk/ztrátu z prodeje dlouhodobého majetku a účty musí být vyloučeny.	A.I.4. = obrat účtů: 552 – Prodaný dlouhodobý nehmotný majetek, 553 – Prodaný dlouhodobý hmotný majetek, 554 – Prodané pozemky, 564 - Náklady z přecenění reálnou hodnotou, 561 – Prodané cenné papíry a podíly, 661 – Výnosy z prodeje cenných papírů a podílů, 645 – Výnosy z prodeje DNM, 646 – Výnosy z prodeje DHM kromě pozemků, 647 – Výnosy z prodeje pozemků, 664 – Výnosy z přecenění reálnou hodnotou minus obrat účtů: 561 00X – Prodej krátkodobých cenných papírů – VHČ, 561 00X – Prodej krátkodobých cenných papírů – HLČ, 661 00X – Tržby z prodeje krátkodobých cenných papírů – VHČ, 661 00X – Tržby z prodeje krátkodobých cenných papírů – HLČ [zisk (–); ztráta (+)]
A.I.5.	Výnosy z podílů na zisku § 43 vyhlášky č. 410/2009 Sb. obsah nespecifikuje!	A.I.5. = obrat účtu 665 – Výnosy z dlouhodobého finančního majetku (–)

…

Přehled o peněžních tocích