Ing. Zdeněk Morávek
NahoruPosouzení některých dalších příjmů
V praxi SVJ se mohou objevit i některé další příjmy, které je nutné posoudit z daňového hlediska u samotných členů SVJ, tedy vlastníků jednotlivých jednotek.
NahoruÚroky na bankovním účtu
Na bankovním účtu SVJ, na který jednotliví vlastníci hradí příslušné platby a z kterého jsou hrazeny závazky SVJ, jsou připisovány bankou příslušné úroky, a to v souladu s obchodními podmínkami příslušného bankovního ústavu. Tyto úroky (jedná se o minimální částky) se v praxi ve většině případů považují v souladu s pravidly hospodaření za výnos samotného SVJ. Tyto výnosy jsou v případě běžného účtu SVJ předmětem daně z příjmů, který podléhá zvláštní sazbě daně ve výši 19 % (viz § 36 odst. 9 ZDP). I z této úpravy vyplývá, že z pohledu zdanění by se mělo jednoznačně jednat o příjem SVJ a tento příjem by neměl být již dále rozdělován mezi jednotlivé vlastníky. Tento závěr je podpořen i ustanovením § 16 odst. 1 písm. d) nařízení vlády č. 366/2013 Sb., podle kterého úroky z vkladů na bankovních účtech společenství vlastníků jednotek jsou příjmem SVJ.
NahoruPříjmy z pronájmu
Další příjmy, které mohou členům SVJ plynout, souvisí s pronajímáním společných částí domu a nebytových prostor, které jsou ve spoluvlastnictví členů SVJ. Příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů jsou vždy příjmem z nájmu a vstupují do dílčího základu daně podle § 9 ZDP. Jedinou výjimkou je situace, kdy příjmy plynou z majetku, který je zařazen do obchodního majetku poplatníka, tj. je určen k podnikání. V tom případě by se jednalo o příjem ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP.
V případě příjmů z nájmu se základ daně stanoví jako rozdíl mezi příjmy a daňovými výdaji, které je možné uplatnit buď ve skutečné výši, nebo v paušální výši, tj. ve výši 30 % z příjmů z nájmu, přičemž paušální výdaje mohou činit maximálně 600 000 Kč. Uplatnění skutečných výdajů je zejména v případě nájmu společných částí domu velmi problematické; u nájmu jednotky by se muselo vycházet z nákladů na správu domu připadajících na pronajímanou jednotku a tyto náklady pak rozdělit mezi jednotlivé vlastníky podle výše jejich spoluvlastnických podílů. V praxi proto bude asi častější uplatnění výdajů paušálem, už jenom proto, že skutečné náklady nebudou ve většině případů nijak vysoké.
SVJ pronajímá část střechy na umístění zařízení provozovatele internetu a dále část fasády, na které je umístěn reklamní billboard. Členovi SVJ, vlastníku jednotky, je převeden podíl na těchto příjmech z nájmu ve výši 3 000,- Kč. SVJ nevykázala žádné náklady, které by souvisely s dosahováním těchto příjmů.
Pokud se bude jednat o poplatníka, který bude podávat z nějakého důvodu daňové přiznání, např. bude dosahovat příjmy ze samostatné činnosti, vykáže tento příjem jako příjem z podnikání a "proti němu" vykáže výdaje ve výši 30 % z příjmů, tj. 900,- Kč. Dílčí základ daně podle § 9 ZDP činí 2 100,- Kč, tento základ daně bude součástí celkového základu daně tohoto poplatníka.
Stejný podíl na nájemném bude převeden jinému vlastníkovi, který je starobním důchodcem a kromě starobního důchodu žádný jiný příjem nemá. Starobní důchod je příjem osvobozený od daně, proto je tento poplatník povinen podat daňové přiznání, až když jeho zdanitelné příjmy přesáhnou 15 000,- Kč ročně (viz § 38g odst. 1 ZDP). Tento poplatník tedy tyto příjmy zdaňovat nebude.
Může nastat také situace, že tento podíl na příjmech ze společných částí domu poplyne vlastníkovi jednotky, který ji vloží do obchodního majetku pro účely podnikání. Potom budou tyto příjmy představovat příjmy ze samostatné činnosti a budou součástí dílčího základu daně podle § 7 ZDP.
K příjmům z nájmu je vhodné ještě poznamenat, že pokud tyto příjmy plynou manželům ze společného jmění manželů, zdaňují se jen u jednoho z nich. To je tedy pro případy, kdy vlastníkem jednotky jsou oba manželé, což bude v praxi velice časté.
Požadovaná evidence příslušných údajů souvisejících s příjmy z nájmu je uvedena v § 9 odst. 5 a odst. 6 ZDP.
Lze doplnit, že v tomto případě se jedná o příjmy, které nařízení vlády č. 366/2013 Sb. v § 16 odst.…
