Rozpočtová pravidla územních rozpočtů

6.1.3.2

Rozpočtová pravidla územních rozpočtů

JUDr. Ing. David Zimandl

Zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti s účinností od 21. 2. 2017 přinesl také změny v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

Hospodaření obcí se i nadále samozřejmě řídí rozpočtem a střednědobým výhledem rozpočtu. Pojem střednědobý výhled nahrazuje dosud používaný pojem rozpočtový výhled.

 NahoruStřednědobý výhled

Střednědobý výhled se sestavuje zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Jeho obsahem jsou souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, informace o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, které vyplývají z uzavřených smluvních vztahů, a dále dlouhodobé záměry zejména v oblasti investičního rozvoje a oprav a potřeby jejich financování.

Střednědobý výhled musí být zveřejněn již v podobě návrhu a následně po jeho schválení na internetových stránkách obce a na úřední desce obce.

Základní principy zveřejňování

a) Návrh střednědobého výhledu:

• nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání na zasedání zastupitelstva,

• na internetových stránkách v plném rozsahu,

• na úřední desce možnost zveřejnění v zúženém rozsahu, tj. údaje o příjmech a výdajích v jednotlivých letech a o dlouhodobých závazcích a pohledávkách. Zároveň musí být uveden odkaz, kde je návrh zveřejněn a kde lze nahlédnout do jeho listinné podoby.

b) Schválený střednědobý výhled:

• do 30 dnů ode dne jeho schválení zastupitelstvem obce,

• na internetových stránkách obce v plném rozsahu,

• na úřední desce obce oznámení s uvedením místa zveřejnění v elektronické podobě a dále kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby,

• zpřístupnění musí fungovat až do schválení nového střednědobého výhledu.

 NahoruRozpočet

Rozpočet obce a dobrovolných svazků obsahuje plán příjmů a výdajů a financování vzniklého salda mezi příjmy a výdaji. Je-li saldo příjmů a výdajů záporné a tedy rozpočet je schválen jako schodkový, lze schodek hradit finančními prostředky obce z minulých let či smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí nebo příjmem z komunálních dluhopisů obce.

Možnost sestavit schodkový rozpočet je však omezena na základě § 14 zákona č. 23/2017 Sb., a to v případě, kdy výše dluhu sektoru veřejných institucí v České republice dosáhla hranice nejméně 55 % HDP. V tomto případě může obec sestavit schodkový rozpočet jen tehdy, pokud je schopna schodek uhradit finančními prostředky uspořenými z minulých let nebo návratnou finanční výpomocí. Jiné půjčky, úvěry nebo příjmy z prodeje komunálních dluhopisů může obec použít na úhradu schodku jen tehdy, pokud by schodek vznikl z důvodu předfinancování projektů, které jsou spolufinancovány z rozpočtu EU.

Uvedené opatření, které je nazýváno dluhovou brzdou, se však neuplatňuje, pokud by došlo k významnému zhoršení ekonomického vývoje celé České republiky nebo v případě nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, v době mimořádných opatření vlády v případě zhoršování bezpečnostní situace státu nebo z důvodu významného odstraňování následků živelních pohrom, které zasáhly ČR.

Opatření podle § 14 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (dluhová brzda) se promítá do hospodaření obce i v případě, že její hospodaření by se v příslušném roce řídilo rozpočtovým provizoriem. Měsíční výdaje, jejichž výši stanovuje obec v pravidlech rozpočtového provizora, v tomto případě nesmějí překročit jednu dvanáctinu výdajů rozpočtu, který byl schválen v obci pro předchozí rozpočtový rok. V době rozpočtového provizoria může obec výdaje vyšší než 1/12 předchozího rozpočtu stanovit opět jen v případě, že by šlo o výdaje z předfinancování projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU nebo o výdaje stanovené jiným zákonem. Jedná se o obdobný princip regulace výše výdajů, která je v době rozpočtového provizoria uplatňována ve státním rozpočtu.

 NahoruŘízení dluhu obcí

Zákon o rozpočtové odpovědnosti dále obcím ukládá povinnost řídit své finance tak, aby výše dluhu nepřekročila k 31. 12. běžného roku 60 % průměru jejich příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.

Každoroční příjmy se zjistí z výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu FIN 2-12 M, sestaveného k 31. 12., přičemž se jedná o výši celkových příjmů po jejich konsolidaci.

Za dluh pro potřeby sledování stanovené hranice 60 % se považuje výše neuhrazených závazků z:

• přijatých úvěrů, zápůjček a návratných finančních výpomocí,

• vystavených směnek,

• vydaných dluhopisů,

• realizace plnění ze záruk.

Jedná se o stav účtů v rozvaze k 31. 12. příslušného roku, a to:

Účtová skupina 28 – Krátkodobé úvěry a půjčky (konkrétně SU 281, 282, 283, 289),

Účtová skupina 32 – Krátkodobé závazky (konkrétně SU 322 a 326),

Účtová skupina 45 – Dlouhodobé závazky (konkrétně SU 451, 452, 453, 456 a 457).

Pokud by dluh obce byl vyšší než stanovená hranice 60 % průměru příjmů za poslední 4 roky, pak je obec povinna zajistit v následujícím roce snížení dluhu nejméně o 5 % z rozdílu mezi výší dluhu a 60 % průměru z jejích příjmů za poslední 4 roky.

Pokud by obec tuto povinnost minimálního snížení dluhu nesplnila, resp. neprokázala její plnění alespoň v minimální výši, Ministerstvo financí  v následujícím roce, tedy ve výše uváděném případě v roce 2019, pozastaví obci převod podílu na výnosu DPH a dani z příjmů právnických osob (s výjimkou daně…