dnes je 10.4.2021

Input:

Stravování zaměstnanců obce

23.2.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.9.9 Stravování zaměstnanců obce

Ing. Zdeněk Morávek

V souvislosti se zavedení tzv. stravovacího paušálu, tedy peněžního příspěvku na stravování poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci se objevila zejména otázka, zda je možné tento příspěvek poskytovat i u obcí. Snaha poskytnout odpověď na tuto otázku a zrekapitulovat i ostatní případy příspěvků na stravování zaměstnanců je cílem tohoto příspěvku.

V zásadě je dle současné úpravy možné poskytovat tři druhy příspěvku na stravování, a to :

  • -> nepeněžní příspěvek na hodnotu stravování, tj. případy, kdy obec sama stravování zajišťuje,
  • -> nepeněžní příspěvek na hodnotu stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů, kam patří i stravenky,
  • -> peněžní příspěvek na stravování, tzv. stravovací paušál.

Z daňového hlediska platí pro všechny zaměstnavatele a zaměstnance, a tedy i obce, úprava § 6 odst. 9 písm. b) ZDP, a za podmínek v tomto ustanovení uvedených se jedná o příjem osvobozený od daně. V případě prvních dvou případů nepeněžního příspěvku se jedná o příjem osvobozený od daně, osvobozena je hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů. Kromě určení ke spotřebě na pracovišti v prvním případě není osvobození nijak omezeno, pokud tedy bude obcí poskytnuto zaměstnanci stravování nepeněžní formou, bude na straně zaměstnance osvobozeno.

Obec zajišťuje stravování zaměstnancům v místní restauraci, kde je dohodnuto polední menu pro zaměstnance v hodnotě 100 Kč. Restaurace tedy účtuje obci tuto částku za každý oběd a dále je dohodnuto, že zaměstnavatel zaplatí 55 Kč a zaměstnanec 45 Kč.

Na straně zaměstnance se v daném případě jedná o příjem osvobozený od daně podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP.

Obec poskytuje svým zaměstnancům stravenky v hodnotě 80 Kč, jinou formou stravování nezajišťuje. Obec přispívá na úhradu stravenek částkou 50 Kč na jednu stravenku, zaměstnanec doplácí 30 Kč. Zaměstnanec obdrží stravenky, nepeněžní forma je tedy dodržena.

I v daném případě se jedná o příjem osvobozený od daně na straně zaměstnance.

Častým případem u obcí je příspěvek ze sociálního fondu, a z toho vyplývá, že další související úpravou je zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je zřizován také sociální fond. Jak vyplývá z § 5 tohoto zákona, obec může zřizovat peněžní fondy, a to pro konkrétní účely anebo bez účelového určení. Zřízení trvalých a dočasných peněžních fondů obce je podle § 84 odst. 2 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, vyhrazeno zastupitelstvu obce. Pokud zastupitelstvo obce rozhodne o zřízení sociálního fondu pro své zaměstnance a uvolněné zastupitele obce, jedná se o zřízení účelového fondu. Zastupitelstvo obce by tedy mělo při jeho zřízení stanovit a schválit zásady jeho naplňování a použití. Jinak ale pravidla sociálního fondu obce nejsou nijak blíže upravena, na rozdíl např. od příspěvkových organizací a fondu kulturních a sociálních potřeb, jehož čerpání je upraveno vyhláškou č. 114/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů upravuje blíže problematiku stravování v § 33b zákona č. 250/2000 Sb., ovšem vzhledem k tomu, že toto ustanovení se vztahuje pouze na příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky, ale již nikoliv na obce a kraje, nevztahují se na obce ani omezení, které jsou v této úpravě obsaženy. Pokud tedy obec rozhodne o zřízení sociálního fondu a v rámci zásad jeho použití rozhodne o příspěvku na stravování, není pro takovýto příspěvek stanoveno žádné omezení a bude se jednat o příjem osvobozený od daně na straně zaměstnance.

Obec zajišťuje stravování zaměstnancům v místní restauraci, kde je dohodnuto polední menu pro zaměstnance v hodnotě 100 Kč. Restaurace tedy účtuje obci tuto částku za každý oběd, obec 60 Kč hradí z rozpočtu obce, 20 Kč je hrazeno ze sociálního fondu a 20 Kč hradí zaměstnanec. Takovýto postup není v rozporu s žádnými právními předpisy a na straně zaměstnance se v daném případě jedná o příjem osvobozený od daně podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP.

Stejný závěr by byl i v případě, že by zaměstnanec žádnou částku za oběd nedoplácel a celá hodnota stravování by byla pokryta z rozpočtu obce a příspěvku ze sociálního fondu. Vždy je pouze zvážit dopady na rozpočet obce a obhajitelnosti vynaložených výdajů.

I když z hlediska obcí není tato problematika nijak zásadní, pro úplnost dodejme i pohled daňové uznatelnosti těchto výdajů na straně zaměstnavatele. Příslušná úprava je obsažena v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. ZDP, kde je výše daňových nákladů omezena vyloučením hodnoty potravin (vlastní stravovací zařízení), 55% ceny jednoho hlavního jídla, za jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin

Nahrávám...
Nahrávám...