dnes je 17.8.2019
Input:

Uplatnění DPH v účetní jednotce

1.3.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.3.10
Uplatnění DPH v účetní jednotce

Ing. Lydie Musilová

UPLATNĚNÍ DPH V ÚČETNÍ JEDNOTCE

(popřípadě dodatek ke směrnici k oběhu účetních dokladů nebo jiného vnitřního předpisu)

Komentář:

Protože účetní jednotka může mít různé formy účetních směrnic, směrnic o oběhu účetních dokladů, popřípadě směrnic o finanční kontrole, zvolí proto vlastní název účetního předpisu, popřípadě může vydat tuto směrnici jako samostatnou směrnici určenou výhradně pro účely zajištění správného postupu při vedení evidence pro účely DPH a sestavení daňového přiznání k DPH za příslušné zdaňovací období.

Účetní jednotka: ……………………….

Označení:……………………………… Číslo:…………………………………

Zpracoval: …………………………… Kontroloval: ………………………….

Platnost:……………………………… Závaznost:……………………………

Datum vydání: ……………………. Vydává: …………………………….

Nahrazuje:….....…………………… Doplňuje:…….……………………..

Počet stran: ………………………. Přílohy:……………………………..

Čl. 1

Účel směrnice

Hlavním účelem této směrnice je stanovení rozsahu daňové evidence, způsob oběhu a likvidace daňových dokladů včetně jejich označení pro účely vedení záznamní povinnosti k DPH, metodika postupu při uplatnění odpočtu DPH a vystavovaní daňových dokladů, archivace daňových dokladů včetně zajištění jejich věrohodnosti a neporušenosti obsahu, režimu přenesení daně, nastavení kontrolních mechanismu pro snížení rizika k ručení za daň a popřípadě dalších nutných postupů souvisejících s DPH.

Úprava se vztahuje na všechny pracovníky organizace dotčené problematikou DPH, zejména na pracovníky, kteří zajišťují schvalování a účtování účetních dokladů v souladu s vnitřním předpisem ….. (např. „Směrnice k oběhu účetních dokladů“).

Čl. 2

Základní pojmy a zkratky

ZDPH – zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPH)

ZDP – zákon o dani z příjmu č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

ZoÚ – zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

DAP – daňové přiznání

KH - kontrolní hlášení

DPH – daň z přidané hodnoty podle ZDPH

PDP – přenesení daňové povinnosti

VVS – výkon veřejné správy (u obcí)

EU – Evropská unie

EPO – elektronické podání pro daňovou správu

TZ – technické zhodnocení

ÚSC – územně samosprávný celek

PO – příspěvková organizace

Plnění

Pro realizované vstupy i výstupy v rámci ekonomické činnosti či mimo tuto činnost se pro účely DPH používá obecný pojem „plnění“.

Veškerá plnění, která souvisí s nejrůznějšími činnostmi účetní jednotky, je možné pro účely DPH rozdělit na dvě základní kategorie:

  • plnění, která jsou předmětem DPH,

  • plnění, která nejsou předmětem DPH.

Předmět daně

Předmětem DPH mohou být pouze plnění, která mají charakter dodání zboží nebo poskytování služeb, tzn. taková plnění, která splňují definice vymezené v § 2, 13 a 14 ZDPH.

Pod pojem zboží je zahrnována nemovitá věc podle § 56 odst. 4 ZDPH.

Plnění je předmětem daně podle § 2 odst. 1 ZDPH za současného splnění tří podmínek:

  • plnění uskutečňuje osoba povinná k dani v rámci ekonomických činností,

  • místo plnění musí být v tuzemsku,

  • plnění musí být uskutečněno za úplatu.

Úplatou se rozumí podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDPH částka:

  • v peněžních prostředcích,

  • forma nepeněžitého plnění, které jsou poskytnuty v souvislosti s předmětem daně (např. poskytnutí služby, dodání zboží atd.)

Plnění, která jsou předmětem daně, se člení na:

  • plnění podléhající základní a první nebo druhé snížené sazbě daně,

  • plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51 ZDPH,

  • plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně podle § 63 ZDPH.

Čl. 3

Evidence pro daňové účely

Účetní jednotka vede evidenci pro daňové účely a kontrolní hlášení (dále KH) v tomto minimálním rozsahu ve smyslu ustanovení § 100 ZDPH , která se uvádí do příslušných řádku daňového přiznání.

3.1 USKUTEČNĚNÁ PLNĚNÍ

1. Uskutečněná zdanitelná plnění v tuzemsku členěná podle sazeb daně za použití dalšího členění podle číselníku dokladů zavedených v účetní jednotce.

Jedná se zejména o:

a) nájem movitých věci,

- nájem vybraných nemovitých věci (např. nebytových prostor, prostor a míst jinému plátci, kdy je uplatněno zdanění nájmu podle § 56a odst. 3 ZDPH),

b) nájem pozemků nebo staveb pro účely parkování,

c) nájem plochy pro umístění zařízení (např. reklamy),

d) věcná břemena,

e) převod práva užití plochy pro inzerci v místních novinách,

f) krátkodobý pronájem staveb, bytů a nebytových prostor včetně vybavení do 48 hodin podle § 56a odst. 2 ZDPH,

g) kopírovací služby,

h) stravování zaměstnanců (s výjimkou poskytnutých peněžních poukázek),

ch) nákup a prodej zboží (Poznámka: popsat o jaké zboží jde, např. prodej zboží v bufetu atd.),

i) poskytnutí služeb (Poznámka: popsat o jaké služby jde – např. stravovací služby, autodoprava atd.).

Uskutečněná plnění jiným osobám povinným k dani (které mají přiděleno DIČ podle daňového řádu) v hodnotě nad 10 000 Kč včetně daně v součtu daňového dokladu tj. včetně souhrnného dokladu, platebního kalendáře, splátkového kalendáře) budou uváděna v kontrolním hlášení v oddíle A v části A.4., a to i v případě, že jednotlivé plnění nebude vykazovat hodnotu nad 10 000 Kč včetně daně. Ostatní uskutečněná plnění budou uvedena do součtového řádku KH v části A.5. Samotně se evidují plnění, která se nezahrnují do výpočtu krátícího koeficientu:

a) prodej hmotného majetku a odpisovaného nehmotného majetku podle § 26 až 32a ZDP. Tato plnění se uvádí se v ř. 1 DAP (popř. v ř. 2, pokud by se jednalo o prodej majetku – zboží podléhající snížené sazbě daně) a současně v ř. 51 DAP ve sloupci „s nárokem na odpočet”.

b) finanční služby nebo nájem nemovitého majetku, pokud se jedná o plnění zdanitelná, avšak pouze v případě, že se jedná o doplňkovou činnost uskutečňovanou příležitostně. Tato plnění se uvádí se v ř. 1 DAP a současně v ř. 51 DAP ve sloupci „s nárokem na odpočet”.

Komentář:

Z výše uvedeného přehledu lze vypustit plnění, které účetní jednotka nemá.

Bod b) lze vypustit, pokud se s ním účetní jednotka nesetká.

2. Uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (§ 51 ZDPH), např.:

Osvobozené nájmy vybraných nemovitých věcí podle § 56a odst. 1 ZDPH např.:

  • nájemné z pozemků,

  • nájemné z bytů (jednotek),

  • nájemné z nebytových prostor (prostor a míst) u neplátců DPH,

  • nájemné z nebytových prostor (prostor a míst) u plátců DPH (nebylo sjednáno zdanění nájmu podle § 56a odst. 3 ZDPH).

Tato plnění se uvádí do ř. 50 DAP a do KH se neuvádí.

Finanční služby, penzijní činnost a pojišťovací služby, pokud se jedná o plnění osvobozená, avšak pouze v případě, že se jedná o doplňkovou činnost uskutečňovanou příležitostně. Tato plnění se uvádí se v ř. 50 DAP a současně v ř. 51 DAP ve sloupci „bez nároku na odpočet” a do KH se neuvádí.

Komentář:

Bod c) lze vypustit, pokud se s ním účetní jednotka nesetká.

  • Výchova a vzdělávání podle § 57 ZDPH (Poznámka: Pokud se jedná o školu nebo školské zařízení, popřípadě i jinou právnickou osobu disponující akreditaci k poskytování vzdělávání. Je vhodně podrobně popsat, o jaká plnění se fakticky jedná).

  • Zdravotnické služby podle § 58 ZDPH(Poznámka: Pokud se jedná o zdravotnické zařízení, které je oprávněno tyto služby poskytovat, rovněž je nutno uvést o jaká plnění jde.).

  • Sociální pomoc podle § 59 ZDPH (Poznámka: Pokud se jedná o osoby, které mají k poskytování sociálních služeb oprávnění podle zákona č. 108/2006 Sb. Opět je nutno uvést konkrétní služby.).

  • Ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet podle § 61 ZDPH.

Jde zejména o:

  • poskytování služeb úzce souvisejících se sportem nebo tělesnou výchovou osobám, které vykonávají sportovní nebo tělovýchovnou činnost (Poznámka: je nutno konkretizovat, např. provozování plaveckého bazénu, tenisových kurtů, hřišť, ledové plochy, pronájem tělocvičny apod.),

  • poskytování kulturních služeb a dodání zboží s nimi souvisejících (Poznámka: je nutno konkretizovat, např. vstupné na zámek, plesy, kino, půjčovné v knihovně apod.).

  • dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, které je při dodání osvobozeno podle § 62 ZDPH a které výši krátícího koeficientu ovlivňuje (ř. 50 DAP),

    • samostatně se eviduje prodej hmotného majetku a odpisovaného nehmotného majetku podle § 26 až 32a ZDP Tato plnění se uvádí v ř. 50 DAP a současně v ř. 51 DAP ve sloupci „bez nároku na odpočet”.

    • prodej osobního automobilu osvobozený od daně podle § 62 ZDPH, u něhož platil zákaz odpočtu daně a který se nezahrnuje do výpočtu krátícího koeficientu. Tato plnění uvádí plátce v ř. 50 DAP a současně v ř. 51 DAP ve sloupci „bez nároku na odpočet”.

Tato osvobozená plnění se do KH neuvádí.

3. Uskutečněná plnění, která nejsou předmětem daně a v daňovém přiznání se neuvádí, např.:

  • poskytování dárků v rámci ekonomické činnosti do 500 Kč jednotkové ceny bez DPH (POZOR reklamní nebo propagační předměty musí být dodány v rámci ekonomické činnosti, tzn., že účetní jednotka tuto vazbu musí prokázat),

  • přeúčtování energií a služeb”, které se nepovažuje za dodání zboží a poskytování služeb a při splnění podmínek stanovených v § 36 odst. 11 ZDPH se nezahrnují do základu pro výpočet daně,

  • postoupení nebo vymožení vlastní pohledávky,

  • u příspěvkových organizací není předmětem daně činnost pro zřizovatele proti příspěvku na provoz (např. správa majetku ÚSC technickými službami).

Komentář:

Účetní jednotka z výše uvedených plnění vybere pouze ta plnění, která fakticky používá a případně i doplní o konkrétní činnosti. Rovněž je zde vhodné uvést používané kódy, záznamové jednotky nebo jiné identifikační údaje používané v účetní jednotce ve vazbě na jednotlivé řádky daňového přiznání pro účely zpracování daňové evidence na základě používaného softwaru, popřípadě způsob zadání účetních případů např. ve vazbě na analytickou evidenci účtu 343.

4. Uskutečněná plnění osvobozená s nárokem na odpočet daně:

dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani – ř. 20 DAP,

  • vývoz zboží do třetích zemí – ř. 22 DAP,

  • poskytování služeb a dodání zboží, na které se vztahuje osvobození od daně podle § 67 až 70 ZDPH – ř. 26 DAP. Tato plnění se do KH neuvádí.

5. Uskutečněná plnění, která nejsou předmětem daně v tuzemsku, uvádí se však v přiznání k DPH v ř. 21 a v ř. 26 DAP:

  • poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko osobě povinné k dani v EU, které je plátce povinen přiznat podle § 24a ZDPH – ř. 21 DAP (vazba na souhrnné hlášení),

  • poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko zahraniční osobě povinné k dani, které je plátce povinen přiznat podle § 24a ZDPH – ř. 26 DAP,

  • dodání zboží s instalací nebo montáži s místem plnění mimo tuzemsko, pokud je realizováno osobě neregistrované k dani, nebo zahraniční osobě a které je povinen plátce přiznat podle § 24a ZDPH – ř. 26 DAP,

  • ostatní uskutečněná plnění s nárokem na odpočet daně (částky nezatížené DPH při uplatnění zvláštního režimu podle § 89, § 90, § 92 ZDPH – ř. 26 DAP.

Tato plnění se do KH neuvádí.

Komentář:

Pokud účetní jednotka nemá žádné plnění s místem plnění mimo tuzemsko nebo ve zvláštním režimu, může bod 5. vypustit. Popřípadě vybere jen ta plnění, která skutečně má.

6. Uskutečněná plnění v režimu přenesení daně na příjemce podle § 92a ZDPH:

Dodání zboží dle přílohy č. 5 ZDPH – ř. 25 DAP.

Poskytnutí stavebních nebo montážních prací podle § 92e ZDPH – ř. 25.

Poskytnutí plnění podle § 92f ZDPH uvedených v příloze č. 6 s vazbou na Nařízení vlády – ř.25. Tato plnění se uvádí do KH v oddíle A části A.1. bez ohledu na výši plnění.

Vazba poskytovaných plnění na třídu 6 – Výnosy

Výnosy (výstupy) jsou dle druhu poskytovaných plnění (činností) účetní jednotky rozděleny v účtové tř. 6 z pohledu aplikace DPH na činnosti, které jsou považovány za ekonomickou činnost a jsou proto předmětem daně a výnosy, které nejsou předmětem daně.

Ekonomické činnosti jsou dále zařazeny do plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet a bez nároku na odpočet a na zdanitelná plnění v rámci používané analytické evidence účtů tř. 6.

Příloha č. 1 této směrnice podrobně specifikuje členění účtů tř. 6, které se týkají ekonomické činnosti a činnosti, která není předmětem daně. Každá nová činnost účetní jednotky, za kterou bude požadována úplata, musí být zařazena z hlediska DPH do Přílohy č. 1 této směrnice.

Komentář:

Účetní jednotka se může rozhodnou uvést do přílohy č. 1 jen ekonomickou činnost, která je vždy předmětem daně. Pro přehlednost a zejména pro účely kontroly správce daně je však vhodnější uvedení všech účtu tř. 6, s podrobnou specifikací na ekonomickou činnost a výnosy které nejsou předmětem daně.

3.2 PŘIJATÁ ZDANITELNÁ PLNĚNÍ z EU NEBO TŘETÍCH ZEMÍ S POVINNOSTI PŘIZNAT DAŇ V TUZEMSKU

1. Přijatá plnění z EU nebo třetích zemí, u nichž vzniká povinnost přiznat daň na výstupu v členění podle jednotlivých sazeb s detailním členěním podle číselníku dokladů:

  • pořízení zboží z EU od osoby registrované k dani v jiném členském státě - ř. 3 a ř. 4 DAP ve sloupci základ daně a daň na výstupu a v ř. 43 a ř. 44 DAP ve sloupci základ daně a nárok na odpočet daně ve sloupci „v plné výši“ nebo „krácený odpočet“ podle účelu použití přijatých zdanitelných plnění,

  • poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě s místem plnění v tuzemsku - ř. 5 a ř. 6 DAP ve sloupci základ daně a daň na výstupu a v ř. 43 a ř. 44 DAP ve sloupci základ daně a nárok na odpočet daně ve sloupci „v plné výši” nebo „krácený odpočet” podle účelu použití přijatých zdanitelných plnění.

Jde o služby s místem plnění v tuzemsku podle § 9 odst. 1 ZDPH, vznikla-li jejím přijetím povinnost přiznat a zaplatit daň podle § 108 odst. 1 písm. c) ZDPH, jde např. o tyto služby od osoby registrované k dani v EU:

  • § 10 ZDPH – služby vztahující se k nemovitostem,

  • § 10b ZDPH– kulturní, umělecké, sportovní, výchovné akce, veletrhy a výstavy apod. a další služby uvedené ve výjimkách s místem plnění v tuzemsku přijaté od zahraniční osoby povinné k dani,

  • popř. další služby uvedené v § 108 odst. 1 písm. c) ZDPH, pokud jsou tyto služby účetní jednotkou pořizovány,

  • § 9 odst. 1 ZDPH– např. přepravní služby a služby vztahující se k přepravní službě, dlouhodobý nájem dopravního prostředku, zprostředkovatelské služby, práce na movité věci, a další služby, které nejsou uvedené ve výjimkách ze základního pravidla.

  • pořízení zboží s instalací nebo montáži s místem plnění v tuzemsku od osoby registrované k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoby povinné k dani - ř. 12 a ř. 13 DAP ve sloupci základ daně a daň na výstupu a v ř. 43 a ř. 44 DAP ve sloupci základ daně a nárok na odpočet daně ve sloupci „v plné výši” nebo „krácený odpočet” podle účelu použití přijatých zdanitelných plnění.

  • poskytnutí služby od osoby neusazené v tuzemsku s místem plnění v tuzemsku - ř. 12 a ř. 13 DAP ve sloupci základ daně a daň na výstupu a v ř. 43 a ř. 44 DAP ve sloupci základ daně a nárok na odpočet daně ve sloupci „v plné výši” nebo „krácený odpočet” podle účelu použití přijatých zdanitelných plnění.

Tato přijatá plnění se uvádí do KH v oddíle A v části A.2, a to ve vazbě na ř. 3,4,5,6,12, a 13, bez ohledu na výši přijatého plnění. Nárok na odpočet v ř. 43 a 44 se do KH neuvádí.

Jde o služby neuvedené v ř. 5 a 6, vznikla-li jejich přijetím, nebo poskytnutím úplaty (zálohy), povinnost přiznat a zaplatit daň podle § 108 ZDPH, zejména jde o tyto služby poskytnuté osobou neusazenou v tuzemsku (s výjimkou osob registrovaných k dani v EU, které jsou uvedeny v ř. 5 a 6):

  • § 10 ZDPH– služby vztahující se k nemovitostem,

  • § 10b ZDPHkulturní, umělecké, sportovní, výchovné akce, veletrhy a výstavy apod. a další služby uvedené ve výjimkách s místem plnění v tuzemsku přijaté od zahraniční osoby povinné k dani,

  • popř. další služby uvedené v § 108 odst. 1 písm. c) ZDPH, pokud jsou tyto služby účetní jednotkou pořizovány,

  • § 9 odst. 1 ZDPH– např. přepravní služby a služby vztahující se k přepravní službě, dlouhodobý nájem dopravního prostředku, zprostředkovatelské služby, práce na movité věci, a další služby, které nejsou uvedené ve výjimkách ze základního pravidla a jsou poskytovány zahraniční osobou povinnou k dani.

2. Dovoz zboží z třetí země - ř. 7 a ř. 8 DAP ve sloupci základ daně a daň na výstupu a v ř. 43 až ř. 44 DAP ve sloupci základ daně a nárok na odpočet daně ve sloupci „v plné výši” nebo „krácený odpočet” podle účelu použití přijatých zdanitelných plnění. Tato přijatá plnění se do KH neuvádí.

Komentář:

Účetní jednotka z výše uvedených plnění opět vybere jen ty, které skutečně má a podrobně je popíše. Podrobně rozvede i odůvodnění pro případné uplatnění nároku na odpočet. Pokud tato plnění nemá, může Přijatá zdanitelná plnění v režimu „samovyměření” ze směrnice vypustit.

3. Přijatá plnění v tuzemsku v režimu přenesení daně na příjemce podle § 92a ZDPH:

  • Přijetí zboží dle přílohy č. 5 ZDPH – ř. 10 ve sloupci základ daně a daň na výstupu a v ř. 43 a ř. 44 DAP ve sloupci základ daně a nárok na odpočet daně ve sloupci „v plné výši” nebo „krácený odpočet” podle účelu použití přijatých zdanitelných plnění,

  • Přijetí stavebních nebo montážních prací podle § 92e ZDPH– ř. 10 a ř. 11 ve sloupci základ daně a daň na výstupu a v ř. 43 a ř. 44 DAP ve sloupci základ daně a nárok na odpočet daně ve sloupci „v plné výši” nebo „krácený odpočet” podle účelu použití přijatých zdanitelných plnění,

  • Přijetí plnění podle § 92f ZDPHdle přílohy č. 6 a Nařízení vlády – ř. 10 a ř. 11 ve sloupci základ daně a daň na výstupu a v ř. 43 a ř. 44 DAP ve sloupci základ daně a nárok na odpočet daně ve sloupci „v plné výši” nebo „krácený odpočet” podle účelu použití přijatých zdanitelných plnění.

Tato přijatá plnění se do KH uvádí v oddíle B část B.1. s vazbou na ř.10 a 11. Odpočet v ř.43 a 44 se do KH neuvádí.

4. PŘIJATÁ ZDANITELNÁ PLNĚNÍ uskutečněná tuzemskými plátci daně:

  • přijatá plnění z tuzemska v členění s nárokem na odpočet (skupina I), bez nároku na odpočet (skupina II), s kráceným nárokem na odpočet (skupina III) – ř. 40, 41 DAP.

Daňová evidence včetně označení zařazení do příslušného řádku daňového přiznání je dána programovým vybavením účetní jednotky, který je nastaven v souladu s ustanovením § 100 ZDPH a dodržuje výše popsaný postup.

Pro účely kontrolního hlášení je členění rozšířeno na testování daňového dokladu (včetně platebního kalendáře, splátkového kalendáře a souhrnného daňového dokladu) na součet celkového plnění s hodnotou nad 10 000 Kč včetně daně. V tomto případě pak bude jednotlivé plnění (i když nedosáhne limitní částky 10 000 Kč včetně daně) uvedeno v jednotlivém členění daňových dokladů v oddílu B část B.2.

Komentář:

Zde je vhodné uvést používané kódy, záznamové jednotky nebo jiné identifikační údaje používané v účetní jednotce ve vazbě na jednotlivé řádky daňového přiznání pro účely zpracování daňové evidence používané účetním softwarem, popřípadě způsob zadání účetních případů např. ve vazbě na analytickou evidenci účtu 343.

Čl. 4

Přenesení daňové povinnosti na příjemce

Dodání zboží

Režim přenesení daňové povinnosti na příjemce v tuzemsku je používán u dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 ZDPH§ 92c ZDPH(jedná se zejména o kovový, papírový a podobný odpad).

Účetní jednotka u tohoto plnění neodvádí DPH na výstupu a toto plnění uvede v ř. 25 daňového přiznání k DPH. Toto poskytnuté plnění se uvádí do KH v oddíle A část A.1.

Pokud bude účetní jednotka generovat odpad ze zboží, které bylo použito výhradně pro osvobozené plnění bez nároku na odpočet (§ 51 ZDPH), uplatní se při jeho prodeji osvobození podle § 62 ZDPH a toto plnění uvede v ř. 50 daňového přiznání.

Pokud bude účetní jednotka generovat odpad výlučně ze zboží výhradně použitého pro výkon veřejné správy, režim přenesení daně se neuplatní, toto plnění nebude předmětem daně.

Poskytnutí nebo pořízení služeb

Účetní jednotka aplikuje režim přenesení daňové povinnosti podle § 92e ZDPH při poskytnutí nebo přijetí stavebních nebo montážních prací odpovídajících číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43.

Za správnou sazbu daně ručí účetní jednotka jako příjemce zdanitelného plnění a rovněž odpovídá za správnost vypočtené daně. Výše daně bude uvedena pouze v daňové evidenci, na daňový doklad se nebude uvádět.

Při přijetí platby předem (zálohy) se povinnost přiznat daň v režimu přenesení daně neuplatní.

Poskytovatel plnění je podle § 28 ZDPHpovinen vystavit daňový doklad a to nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění (pokud termín není dodatkem ke smlouvě zkrácen).

Příjemce plnění je povinen přiznat a zaplatit daň z přijatého plnění, a to ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.

U stavebních prací, které bývají často poskytovány na základě smlouvy o dílo se za zdanitelné plnění [ podle § 21 odst. 5 písm. a) ZDPH ] považuje za uskutečněné dnem převzetí a předání díla nebo jeho dílčí části.

Pokud jsou stavební práce poskytovány jako dílčí plnění, uplatní se postup podle § 21 odst. 8 ZDPH a dnem uskutečnění zdanitelného plnění bude den uvedený ve smlouvě.

Pokud bude součástí dodávky od jednoho dodavatele více plnění, je nutno zajistit i smluvně samostatnou fakturaci plnění v režimu přenesení daně tak, aby se na jednotlivém daňovém dokladu nevyskytovaly plnění v různých režimech. Výjimku představuje plnění související s těmito pracemi ve smyslu § 92e odst. 2 ZDPH, na které lze rovněž uplatnit PDP.

Daňový doklad vystavený poskytovatelem zdanitelného plnění [dodavatele stavebních a montážních prací) obsahuje náležitosti uvedené v § 29 odst. 1 písm. a) až j) ZDPH, tzn., že neobsahuje výši daně ani sazbu a obsahuje vždy sdělení – „daň odvede zákazník”]. Jedná se vždy o běžný daňový doklad se všemi předepsanými náležitostmi (bez ohledu na způsob úhrady zdanitelného plnění), tzn. nesmí se jednat o zjednodušený daňový doklad.

Režim přenesení daně se neuplatní (pozn.: pokud se tak účetní jednotka rozhodne):

Dle sdělení GFŘ ze dne 9. 11. 2011 s názvem „Informace GFŘ a MF k režimu přenesení daňové povinnosti na DPH ve stavebnictví - § 92e ZDPH“, pokud PO vykonává správu majetku zřizovatele a tato činnost je hrazena příspěvkem na provoz, není v tomto případě v postavení osoby povinné k dani, protože tato činnost není předmětem daně. Jedná se o majetek zřizovatele, který PO negeneruje žádné další příjmy od jiných osob. Jedná se např. o zajištění údržby komunikací, veřejných prostranství apod., a to na základě subdodávek. V tomto případě vydá PO dodavateli potvrzení, že se režim PDP nepoužije.

Komentář:

V rámci objednání stavebních prací nebo při uzavření příslušné smlouvy musí být deklarováno, v jaké pozici účetní jednotka vystupuje. Pokud přijme stavební a montážní práce, které využije i pro svoji ekonomickou činnost, vztahuje se na ně přenesení daňové povinnosti. Pokud využití stavebních a montážních prací nebude jednoznačné, nebo vzniknou pochybnosti o budoucím využití plnění a deklaruje se v pozici plátce, aniž by uvedené práce byly upřesněny, uplatní se přenesení daňové povinností a to na celý objem přijatých stavebních nebo montážních prací.

Vzor části likvidačního lístku pro účely přenesení DPH:

V. Přenesení daňové povinnosti (§92e) – zařazení pod režim


 
ANO   
 
NE  

Datum ………………………………… Podpis…………………………………….…

Přenesení daňové povinnosti (§92e) – sazba DPH

  15 %     21 %  

Výpočet daně

Základ daně:  
 
 Daň:  základní  
 
 
Zaokrouhlení:  
 
 snížená  
 
 

Datum ……………..…….. Podpis………………………….…………

Za zařazení do režimu přenesení daně zodpovídá ekonomický úsek ve spolu-působnosti s příkazcem operace, za sazbu daně zodpovídá příkazce operace.

Dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v příloze č. 6 ZDPH

S účinnosti od 1. 1. 2015 platí ustanovení § 92f ZDPH a příloha č. 6 – Seznam zboží nebo poskytnutí služeb, při nichž se použije režim přenesení daňové povinnosti, stanoví-li tak vláda nařízením. Konkrétní výčet položek je podrobně uveden v nařízení vlády č. 361/2014 Sb. ze dne 22. prosince 2014 (ve znění Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby uveřejněné ve Sbírce zákonů v částce 3 dne 5. ledna 2015). Tento režim se uplatní s účinností od 1. dubna 2015 s výjimkou cukrové řepy, u které se tento režim uplatní od 1. 9. 2015.

Nařízení vlády č.155/2015 Sb. – znamená další rozšíření PDP od 1. 7. 2015 o další položky obilovin.

Jedná se o dodání níže uvedeného zboží, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překračuje částku 100 000 Kč:

  • kukuřice a technické plodiny, včetně olejnatých semen a cukrové řepy,

  • kovy, včetně drahých kovů, s výjimkou těch, na které se vztahuje zvláštní režim podle § 90 ZDPH a na které se použije režim přenesení daňové povinnosti podle § 92c ZDPH,

  • mobilní telefony,

  • integrované obvody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky,

  • přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat (notebooky, tablety apod.),

  • videoherní konzole.

Čl. 5

Postup při uplatnění nároku na odpočet podle účelu použití

Účetní jednotka uskutečňuje kromě zdanitelných plnění i plnění osvobozená plnění bez nároku na odpočet DPH daně (např. nájem bytů a nebytových prostor neplátcům, popřípadě další plnění v režimu osvobození – kulturní, sportovní služby sociální a zdravotní služby) a poskytuje i plnění, která nejsou ekonomickou činností (např. činnost pro zřizovatele u PO). Účetní jednotka proto uplatňuje částečný odpočet DPH podle § 72 odst. 6 ZDPH ve vazbě na § 75 a 76 ZDPH. Proto musí aplikovat nárok na odpočet DPH podle účelu použití přijatých zdanitelných plnění.

5.1 Nárok na odpočet v plné výši -skupina I.

Do této skupiny patří podle § 72 odst. 1 ZDPH přijatá zdanitelná plnění, která jsou použita výhradně k uskutečnění těchto plnění:

  • plnění podléhajících dani na výstupu v tuzemsku (prodej zboží, poskytování služeb),

  • plnění s místem plnění mimo tuzemsko (dodání zboží, poskytování služeb, u kterých je místo plnění stanoveno mimo tuzemsko),

  • plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet podle § 63 ZDPH, tj. zejména:

    • dodání zboží do jiného členského státu § 64 ZDPH,

    • vývoz zboží do tzv. třetích zemí - § 66 ZDPH.

Komentář:

Konkrétní členění je závislé na předmětu činnosti účetní jednotky podle přílohy č. 1 a je proto vhodné uvést podrobně, u kterých poskytovaných plnění bude uplatňován plný nárok na odpočet DPH. Plnění, která účetní jednotka neposkytuje, ze směrnice vypustí, např. se může jednat o příhraniční plnění.

5.2 Zákaz odpočtu (do přiznání se neuvádí) - skupina II.

Do této skupiny patří přijatá zdanitelná plnění, která jsou použita výhradně k uskutečnění těchto plnění:

  • plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51 ZDPH, tj. zejména:

    • osvobozené nájmy podle § 56a ZDPH,

  • plnění osvobozených od daně podle § 57, 58, 59 a 61 ZDPH, a to zejména:

    • výchova a vzdělávání,

    • zdravotnické služby,

    • sociální pomoc,

    • poskytování služeb úzce souvisejících se sportem nebo tělovýchovou osobám, které sportovní činnost vykonávají,

    • poskytování kulturní činnosti,

    • činnosti pro zřizovatele – poskytované bezúplatně a financované z transferu zřizovatele (u PO, které vykonávají správu majetku obce).

Komentář:

Je nutné doplnit o konkrétní osvobozená plnění, případně o další plnění uvedená v § 51 ZDPH podle předmětu činnosti účetní jednotky. Naopak ze směrnice vypustit ta plnění, které účetní jednotka nemá.

5.3 Krácení nároku na odpočet koeficientem podle § 76 ZDPH

Do této skupiny patří podle § 72 odst. 6 ZDPH přijatá zdanitelná plnění, která jsou současně použita k uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně a současně k uskutečnění plnění, u kterých je uplatněna daň na výstupu, popřípadě slouží i pro činnost nesouvisející s ekonomikou činností:

  • Přijatá zdanitelná plnění, která jsou použita k uskutečnění plnění uvedených ve skupině I. a současně k uskutečnění plnění uvedených ve skupině II. Plnění podléhající režimu krácení jsou charakteristická tím, že je nelze je jednoznačně přiřadit k plněním uskutečněným v rámci skupiny I. nebo II., např. režijní náklady nebo společné náklady na objekty, ve kterých je poskytováno nejen plnění zdaňované, ale i plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně.

  • U přijatých zdanitelných plnění, která patří do režimu krácení, a současně se jedná o přijatá zdanitelná plnění, která jsou plátcem využita částečně i pro činnost, která není ekonomickou činností ve smyslu ZDPH, účetní jednotka přistupuje k uplatnění odpočtu daně v režimu krácení až po vyčíslení poměrné části odpočtu podle § 75 ZDPH, která souvisí s ekonomickou činností plátce.

Komentář:

Účetní jednotka podrobně uvede, kdy použije krácený nárok na odpočet, např. ve vazbě na konkrétní objekty, ve kterých má jak zdaňované, tak osvobozené plnění a proto u společných přijatých plnění bude aplikovat krácený nárok na odpočet. Jedná se např. o bytové domy, kde jsou kromě nájmů bytů i nájmy nebytových prostor (nově prostoru pro podnikání a prostoru nebo místnosti, jehož účelem není bydlení) jiným plátcům daně v režimu s daní podle § 56a odst. 3 ZDPH.

5.4 Poměrná část odpočtu

Poměrná část odpočtu se uplatní v případech, kdy je přijaté zdanitelné plnění použito jak pro ekonomickou činnost, tak pro účely s ní nesouvisející. Podle § 72 odst. 6 ZDPH se odpočet uplatní v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro ekonomickou činnost způsobem upraveným v ustanovení § 75 ZDPH. Z tohoto ustanovení vyplývá, že pokud plátce použije přijaté zdanitelné plnění jak v rámci svých ekonomických činností, tak pro účely s nimi nesouvisejícími, má nárok na odpočet pouze v tzv. poměrné výši, tj. ve výši, která odpovídá rozsahu použití přijatého zdanitelného plnění pro ekonomické činnosti.

  • Poměrná část odpočtu se použije k činnostem PO pro zřizovatele (plnění poskytované pro zřizovatele bezúplatně a financované z příspěvků zřizovatele).

  • Poměrná část odpočtu ve vztahu poskytování bezúplatné plnění, jejichž realizace je hrazena účelovou dotací.

Vyčíslení nároku na odpočet daně v poměrné výši, na rozdíl od krácení nároku koeficientem podle § 76 ZDPH, je provedeno před uvedením příslušných hodnot v daňovém přiznání k DPH, tj. v daňovém přiznání k DPH se uvádí již jen poměrná část základu daně a výše daně na vstupu odpovídající rozsahu využití přijatého zdanitelného plnění pro účely, které opravňují uplatnit nárok na odpočet daně v plné nebo krácené výši. Údaje týkající se nároku na odpočet daně podléhajícího režimu krácení (tj. základ daně a příslušná DPH) se uvádí v daňovém přiznání k DPH v nezkrácené výši.

1. Metoda stanovení poměrné výše odpočtu daně za použití „poměrového koeficientu” výnosovou metodou:

Postup při výpočtu „poměrového koeficientu” pro účely výpočtu poměrné části odpočtu:

Poměrový koeficient = EČ / (EČ + OV)

EČ – veškeré výnosy z ekonomické činnosti (zdanitelné i osvobozené)

OV – ostatní výnosy (včetně příspěvku na provoz používané pro činnost účetní jednotky, tj. činnost PO pro zřizovatele.

Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na dvě platná desetinná místa nahoru.

Varianty využití:

a) Účetní jednotka se rozhodla o uplatnění nároku na odpočet daně v poměrné výši až v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období roku, kdy jsou známy údaje nutné pro výpočet poměrné výše odpočtu. „Poměrový koeficient” se stanoví ze skutečných údajů zjištěných za příslušný kalendářní rok, kdy se provede oprava dříve zaúčtovaných účetních případů ve vazbě na uplatnění poměrné výše odpočtu DPH jen u významných položek.

Komentář:

Tato možnost sice není novu úpravou zákona zmíněna, ale je možná s ohledem na přesnější stanovení poměrné výše odpočtu a splnění časové podmínky uplatnění odpočtu nejpozději v posledním zdaňovacím období podle § 73 odst. 4 ZDPH

b) Účetní jednotka se rozhodla o