dnes je 5.8.2020

Input:

Vnitřní kontrolní systém příspěvkové organizace

11.6.2014, Zdroj: Verlag Dashöfer

5.2.11
Vnitřní kontrolní systém příspěvkové organizace

 

Vnitřní kontrolní systém příspěvkové organizace

 

Část I.

 

Obecná ustanovení

 

I. Příspěvková organizace a finanční kontrola

 

1.1 Úvod

Právní řád České republiky rozeznává tři druhy příspěvkových organizaci, kterými jsou

 

a) příspěvkové organizace územních samosprávných celků - jejich zřizovatelem je obec nebo kraj - a právní úprava je předmětem ustanovení §§ 27 37 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních celků,

 

b) příspěvkové organizace státu - zřizovatelem je stát jejichž právní úprava (v oblasti hospodaření) je předmětem zejména ustanovení §§ 53 70 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Státní příspěvkové organizace jsou právnickými osobami a hospodaří s majetkem:

- k plnění svých funkcí anebo v souvislosti s plněním těchto funkcí ,

- k zajišťování veřejně prospěšných činností anebo pro účely podnikání (viz § 8 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích). Při tom se řídí zvláštními právními předpisy a těmi ustanoveními zákona o majetku, která se vztahují na organizační složky příslušné hospodařit s majetkem podle § 9 zákona o majetku ČR.

Dle § 49 zákona č. 219/2000 Sb., se řídí zvláštními právními předpisy, které upravují finanční kontrolu a její výkon - zákon č. 320/2001 Sb., a vyhláška č. 416/2004 Sb., a pravidly obsaženými ve vlastních vnitřních předpisech vydaných za účelem organizace a výkonu finanční kontroly a využívají k tomu určené a interně stanovené kontrolní metody, kontrolní postupy.

Dle § 47 zákona č. 219/2000 Sb., Fyzické osoby, které z titulu svých funkcí nebo pracovního zařazení činí právní a jiné úkony týkající se majetku jsou povinny:

- provádět tuto činnost s odbornou péčí a postupovat podle zákona o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, dalších právních předpisů a vnitřních předpisů, jimiž se hospodaření a nakládání s majetkem, popřípadě jeho správa řídí,

- odpovídají za porušení stanovených povinností a za škodu, která tím státu vznikla, v rozsahu trestněprávních, pracovněprávních a občanskoprávních předpisů a není tím není dotčeno uplatňování odpovědnosti a sankcí vůči příspěvkové organizaci podle zvláštních právních předpisů.

- Nemohou se své odpovědnosti zprostit ani smluvním přenesením výkonu činností na jinou osobu.

c) příspěvkové organizace zřízené zvláštním zákonem - např. podle § 3 odst. 2 zákona č. 114/1993 Sb. o Kanceláři prezidenta republiky (Kancelář vykonává právo hospodaření k vymezenému nemovitému majetku České republiky a vykonává též právo hospodaření k movitým věcem, které souvisejí s těmito nemovitými věcmi historicky nebo funkčně anebo souvisejí s činností Kanceláře. K plnění uvedených úkolů může Kancelář zřizovat příspěvkové organizace).

 

Všechny druhy příspěvkových organizací mají však společné to, že:

 

- hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s prostředky získanými jinou činností, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob ( státní příspěvková organizace dále s individuálními a systémovými dotacemi na financování programů a akcí a s návratnými finančními výpomocemi) a dále s prostředky získanými z:

- dotací na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů,

- dotací na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru, (příspěvkové organizace ÚSC dále s prostředky získanými z finančního mechanismu Norska a programu švýcarsko-české spolupráce).

 

b) nemohou poskytovat finanční prostředky třetím osobám, proto neprovádějí veřejnosprávní kontroly a obsahem jejich finanční kontroly je řídící (vnitřní) kontrola. Výjimku tvoří příspěvková organizace státu, která může uzavřít (pouze za účelem zabezpečení provozní činnosti, k níž je oprávněna a pro kterou má v rozpočtu určeny potřebné prostředky) smlouvu o sdružení podle zvláštního právního předpisu. V tom případě provádí veřejnoprávní kontrolu, jejíž předmětem je cíl sdružení resp. použití finančních prostředků do sdružení vložených, Rozpočet příspěvkové organizace může v zásadě zahrnovat pouze náklady a výnosy související jen s jí poskytovanými službami, které jsou předmětem její hlavní činnosti.

 

c) na všechny příspěvkové organizace se vztahuje zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole v platném znění, § 2 (Orgánem veřejné správy se rozumí mimo jiných subjektů státní příspěvková organizace, příspěvková organizace územního samosprávného celku nebo městské části hlavního města Prahy a jiná právnická osoba zřízená k plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem nebo právnická osoba zřízená na základě zvláštního právního předpisu, která hospodaří s veřejnými prostředky. Pro státní příspěvkové je určující i úprava odpovědnosti ve vztahu k hospodaření s majetkem dle příslušných ustanovení zákona č. 219/2000 Sb.,viz.výše.) a vyhláška 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole ve veřejné správě. Dle prováděcí vyhlášky se předběžná finanční kontrola provádí jak u příjmů, tak u výdajů a dělí se na dvě fáze:

1. před vznikem nároku - fáze právní,

2. po vzniku nároku - fáze finanční.

 

Hlavní roli v realizaci finanční kontroly nemůže a nesmí dle zákonem stanovených zásad finanční kontroly sehrávat žádný kolektivní rozhodovací orgán příspěvkové organizace. Kolektivní orgány samozřejmě mohou v rámci organizace fungovat, ale výhradně jako odborné, metodické, analytické nebo poradní orgány, jež mají přinést pověřeným zaměstnancům širší odborný pohled. Nesmí však na ně být přenesena jakákoliv rozhodovací pravomoc za nakládání s majetkem nebo veřejnými finančními prostředky. Zásadní role je svěřena vedoucím zaměstnancům příspěvkové organizace pověřeným jejím vedoucím (ale v případě správce rozpočtu a hlavní účetní u malé organizace a organizace s nízkou mírou rizik se nemusí jednat pouze o vedoucí zaměstnance) zaměstnancům (viz. § 26 Zákona č. 320/2001 Sb.,), kterými jsou:

- příkazci operací ( dále v textu i PO) - vždy vedoucí zaměstnanec, pověřený k nakládání s veřejnými prostředky

- správci rozpočtu ( dále v textu i SR) - vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru odpovědný za správu rozpočtu orgánu veřejné správy nebo jiný zaměstnanec pověřený k tomu vedoucím tohoto orgánu jako správce rozpočtu

- hlavní účetní (dále v textu i HÚ) - vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru odpovědný za vedení účetnictví orgánu veřejné správy nebo jiný zaměstnanec pověřený k tomu vedoucím tohoto orgánu jako hlavní účetní

I příspěvkové organizace mají povinnost a předkládají dle ustanovení § 33 odst. 5 prováděcí vyhlášky č. 416/2004 Sb. roční zprávy o výsledcích provedených finančních kontrol za uplynulý rok svému zřizovateli. ( Viz Modul ročních zpráv MF)

 

Na řediteli příspěvkové organizace je, aby nastavil , zavedl a udržoval funkční vnitřní kontrolní systém příspěvkové organizace - interní úprava.

 

Zásadní roli na úseku finanční kontroly je svěřena vedoucímu příspěvkové organizace. Jeho úloha spočívá zejména ve dvou rovinách:

- organizační rovina,

- systémová rovina.

 

Vedoucí příspěvkové organizace - Organizační rovina:

- Organizuje finanční kontrolu aby sám získal přiměřenou jistotu, že podává včasné a spolehlivé informace o hospodaření důležité pro řízení a splnění schválených záměrů a cílů příspěvkové organizace.

- Dbá, aby finanční kontrolu (příkazce operace, správce rozpočtu a hlavní účetní) vykonávali kvalifikovaní (Úroveň odborné kvalifikace musí posoudit a stanovit vedoucí příspěvkové organizace) a bezúhonní zaměstnanci (Doložit výpisem z Rejstříku trestů k okamžiku jmenování. Musí z něj být patrné, že nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pro nedbalostní trestný čin majetkové povahy nebo trestný čin související s výkonem veřejné správy, pokud odsouzení nebylo zahlazeno. Výpis lze nahradit čestným prohlášením ve stejném rozsahu. V případě čestného prohlášení musí být ve vnitřním předpise upraveno, že nepravdivé čestné prohlášení bude zaměstnavatelem posuzováno jako závažné porušení pracovní kázně, jehož důsledkem může být okamžité ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.), u nichž nehrozí střet zájmů (nerozhodovat o operacích, kde střet zájmu vzniká - osobní nebo ve vztahu k příjemci, plátci, nebo předmětu plnění).

- Zamezuje nežádoucím zásahům do systému a výkonu finanční kontroly (zásahy směřující k ovlivnění zaměstnanců vykonávajících finanční kontrolu; zaměstnanci nesmí být vydán pokyn, který by ohrozil nebo znemožnil objektivní výkon finanční kontroly; pokud byl takový pokyn vydán, zaměstnanec se jím nesmí řídit).

- Určuje cíle, čeho má být dosaženo finanční kontrolou pro každý úkol příspěvkové organizace.

- Sleduje výsledky finanční kontroly, přijímá opatření k nápravě (systémová i dílčí) a nastavuje systém, který bude odhalovat nesprávné operace a jejich příčiny, aby se nedostatkům předcházelo.

 

Stanovit pravomoci, odpovědnost a povinnosti ve vztahu k jimi plněným úkolům při nakládání s veřejnými prostředky:

Viz § 26 zákona č. 320/2001 Sb. - v předběžné kontrole

- Příkazce operace - vedoucí zaměstnanec pověřený k nakládání s veřejnými prostředky (schvalovací pravomoc v tom smyslu, zda se má daná operace uskutečnit, zda je v souladu se zákonem, zda je správná a zda jsou ošetřena rizika související s jejím provedením);

rozsah schvalovací pravomoci pro oblast příjmů § 11 vyhlášky č. 416/2004 Sb. (před vznikem nároku) a § 12 vyhlášky č. 416/04 Sb. (po vzniku nároku),

rozsah schvalovací pravomoci pro oblast výdajů § 13 vyhlášky č. 416/2004 Sb. (před vznikem závazku) a § 14 vyhlášky č. 416/2004 Sb. (po vzniku závazku).

 

- Správce rozpočtu - vedoucí nebo jiný zaměstnanec pověřený správou rozpočtu (schvalovací pravomoc v tom smyslu, zda schválil oprávněný příkazce operace, zda je operace v souladu s rozpočtovými pravidly, zda jsou na ní v rozpočtu po celou dobu realizace deponovány finanční prostředky a zda byla prověřena rozpočtová rizika),

rozsah schvalovací pravomoci pouze pro oblast výdajů § 13 vyhlášky č. 416/2004 Sb. (před vznikem závazku) a § 14 vyhlášky č. 416/2004 Sb. (po vzniku závazku).

 

- Hlavní účetní - vedoucí nebo jiný zaměstnanec pověřený výkonem funkce hl. účetního (schvalovací pravomoc v tom smyslu, zda operaci schválili oprávněný příkazce operace, resp. správce rozpočtu, zda byly splněny všechny jejich podmínky ke schválení operace, zda se jedná o individuální nebo limitovaný příslib, zda je správně určen věřitel nebo dlužník a souhlasí i výše částky a jsou ošetřena účetní rizika.

rozsah schvalovací pravomoci pro oblast příjmů § 11 vyhlášky č. 416/2004 Sb. (před vznikem nároku) a § 12 vyhlášky č. 416/2004 Sb. (po vzniku nároku),

rozsah schvalovací pravomoci pro oblast výdajů § 13 vyhlášky č. 416/2004 Sb. (před vznikem závazku) a § 14 vyhlášky č. 416/2004 Sb. (po vzniku závazku).

Na hlavní účetní jsou ZfK a prováděcí vyhláškou přenášeny spolurozhodovací odpovědnosti, které jí zejména z pohledu zákona o účetnictví vůbec nepřináležejí (správnost určení dlužníka a věřitele a správnost částek). Tvůrci interních norem oběhu účetních dokladů by proto měli vymyslet model praktického fungování pohybu účetních dokladů, aby alespoň smysl právních norem byl zachován.

 

- U příspěvkové organizace s malou pravděpodobností vzniku nepřiměřených rizik lze sloučit funkce správce rozpočtu a hlavní účetní.

- Zajistit, aby byly odděleny pravomoci a odpovědnost při přípravě, schvalování, provádění a kontrole operací.

- Zajistit, aby o všech operacích a kontrolách byl proveden záznam a byla k nim vedena dokumentace.

- Viz § 27 ZfK - v průběžné a následné kontrole.

- Prostřednictvím vedoucích zaměstnanců jednotlivých útvarů a dalších k tomu pověřených zaměstnanců (nutné určení jejich místa, rozsahu odpovědnosti a informační povinnosti popisu pracovní činnosti a současně v odpovídajícím ve vnitřním předpisu). Používají se kontrolní metody a postupy dle § 11 odst. 4 a 5 ZfK (pro zaměření kontrol) a § 6 odst. 2 písm. b) až d) Zfk (pro kontrolní postupy).

 

Vedoucí příspěvkové organizace - Systémová rovina: - Vnitřní kontrolní systém PO

Vedoucí příspěvkové organizace je povinen dle ustanovení § 5 zákona č. 320/2001 Sb., (dále jen ZfK) vytvořit jako součást systému řízení vnitřní kontrolní systém který zahrnuje /§ 3 odst. 1 písm. c) a odst. 4 a § 4 ZfK/:

- řídící kontrolu:

- tzn. ty kontrolní úkony, které by měli vykonávat všichni vedoucí zaměstnanci příspěvkové organizace v rámci své působnosti při přípravě operací až do jejich schválení, při jejich průběhu až do konečného vyúčtování, vypořádání,

- následném prověření vybraných operací, aby si ověřili, že bylo dosaženo předpokládaných výsledků a že jejich útvar správně hospodaří a dále:

- jsou dodržovány právní předpisy a hospodaření příspěvkové organizace probíhá v jejich rámci,

- je zajištěna ochrana veřejných prostředků proti rizikům, nesrovnalostem a nedostatkům, proti neefektivnosti, nehospodárnosti, neúčelnosti a trestné činnosti,

- existuje a probíhá informační povinnost vůči vedoucímu příspěvkové organizace o nakládání s veřejnými prostředky a průkazném zpracování prováděných operací,

- výkon příspěvkové organizace probíhá efektivně, hospodárně a účelně,

- kriteria efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti nestanovená právními předpisy jsou předem nastavena vedoucím příspěvkové organizace.

- interní audit:

- funkční nezávislost ( oddělení od řídících a výkonných struktur - tzn. Samostatná pozice nebo útvar a podřízenost pouze vedoucímu příspěvkové organizace).

- objektivní přezkoumávání přiměřenosti a účinnosti řídící kontroly včetně prověřování správnosti vybraných operací - nezávislý zaměstnanec nebo útvar, který objektivně přezkoumá a vyhodnotí uskutečňované operace a účinnost vnitřního kontrolního systému zda:

- jsou v činnosti příspěvkové organizace dodržovány právní předpisy, přijatá opatření a stanovené postupy,

- existuje systém řízení rizik příspěvkové organizace, a zda jsou vyhledávána rizika vztahující se k činnosti příspěvkové organizace, a zda jsou přijímána odpovídající opatření k jejich vyloučení nebo zmírnění,

- jsou vykonávány vedoucími zaměstnanci a dalšími pověřenými zaměstnanci řídící kontroly, zda poskytují vedoucímu orgánu veřejné správy spolehlivé a včasné provozní, finanční a jiné informace,

- jsou nastavena a popř. správně nastavena a plněna provozní a finanční kritéria efektivnosti, účelnosti a hospodárnosti,

- zavedený vnitřní kontrolní systém existuje, zda je dostatečně účinný, zda reaguje včas na změny ekonomických, právních, provozních a jiných podmínek,

- dosažené výsledky při plnění rozhodujících úkolů orgánu veřejné správy poskytují dostatečné ujištění, že schválené záměry a cíle tohoto orgánu budou splněny.

Interní audit zjišťuje uvedené skutečnosti, analyzuje je a jejich příčiny, hodnotí, konstatuje je ve zprávách z vykonaného auditu. Daná zjištění předává vedoucímu příspěvkové organizace. Interní audit dále předkládá vedoucímu příspěvkové organizace doporučení ke zdokonalování kvality vnitřního kontrolního systému, k předcházení nebo ke zmírnění rizik a k přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Činnost interního auditu se neodehrává pouze v rovině zjišťovací a doporučení. Na základě znalostí, zkušeností a získané dobré praxe současně poskytuje vedoucímu příspěvkové organizace a dalším strukturám organizace vyžádanou a plánovitou konzultační a poradenskou činnost.

 

Organizační a věcný rozsah řídící kontroly v příspěvkové organizaci upravují § 25 - 27 zákona č. 320/2001 Sb., věcně výkon řídící kontroly konkretizuje prováděcí vyhláška k ZfK č. 416/2004 Sb., v § 10:

- před vznikem nároku orgánu veřejné správy § 11 vyhlášky ( oblast příjmů - povinnost PO )

- před vznikem závazku orgánu veřejné správy a § 13 vyhlášky (oblast výdajů - povinnost PO a SR)

- po vzniku nároku orgánu veřejné správy § 12 vyhlášky (oblast příjmů - povinnost PO a HÚ)

- po vzniku závazku orgánu veřejné správy a § 14 vyhlášky (oblast výdajů - povinnost PO a HÚ)

 

Úprava oblasti vnitřního kontrolního systému zákonem č. 320/2001 Sb.,:

Odpovědnost vedoucího příspěvkové organizace (§ 25) - zavést a udržovat v rámci příspěvkové organizace vnitřní kontrolní systém, který bude respektovat minimálně následující parametry:

- Vedoucím zaměstnancům i ostatním výkonným zaměstnancům bude určen rozsah odpovídajících pravomocí a odpovědností (včetně úplné a přesné vymezení povinností v souvislosti s jimi plněnými úkoly - popis pracovní činnosti a určení jejich role ve vnitřním kontrolním systému ) při nakládání s veřejnými prostředky.

- V rámci systému jednotlivých činností bude respektováno pravidlo, že při přípravě, schvalování, provádění a kontrole operací (např. u výběrových řízení, uzavírání smluv, vzniku závazků, u plateb a u vymáhání pohledávek...) budou odděleny pravomoci a odpovědnost tak, aby jeden zaměstnanec samostatně nemohl operaci navrhnout, posoudit, schválit a zaúčtovat

- O všech operacích a kontrolách musí být proveden záznam a k nim vedena a v souladu s předpisy ukládána a archivována příslušná dokumentace.

- Budou přijata veškerá nezbytná opatření k ochraně veřejných prostředků (např. Aby jednáním různých subjektů nebyly poškozeny, neodůvodněně se nesnižoval jejich rozsah a hodnota nebo výnos. Aby příspěvková organizace pečovala o zachování majetku a jeho údržbu, popř. i o jeho zlepšení nebo rozmnožení. Aby prostředky byly ochráněny před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím. Aby příspěvková organizace využívala všechny právní prostředky při uplatňování a hájení svých práv jako vlastníka a při ochraně majetku před neoprávněnými zásahy, aby včas uplatňovala právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení....)

- Aby se veřejné prostředky v rámci příspěvkové organizace využívaly hospodárně, efektivně a účelně v souladu se zásadami spolehlivého řízení.

- Systém musí sledovat a zajistit plnění rozhodujících úkolů příspěvkové organizace tak, aby byly schválené cíle a záměra organizace dosaženy a naplněny.

V případech závažných zjištění (podezření na spáchání trestného činu a neoprávněné manipulace, ztráta nebo poškození veřejných prostředků přesahujících 300 000,-- Kč) nastavuje vedoucí příspěvkové organizace systém tak, že o závažných zjištěních budou informovány odpovídající orgány dle § 22 odst. 6 a 7 zákona č. 320/2001 Sb., kterými dle povahy zjištění jsou:

- Ministerstvo financí nejpozději do 1 měsíce od ukončení finanční kontroly

- Státní zástupce nebo policejním orgány (podezření na spáchání trestného činu)

- Místně příslušný správce daně (podezření na neoprávněné použití, zadržení, ztrátu nebo poškození veřejných prostředků)

 

Odpovědnost ostatních vedoucích zaměstnanců příspěvkové organizace (§ 25):

- V rámci jim svěřených pravomocí a odpovědnosti zajistit fungování vnitřního kontrolního systému

- Podávat vedoucímu příspěvkové organizace včasné a spolehlivé informace o výsledcích dosahovaných při plnění stanovených úkolů, o rizicích, závažných nedostatcích a opatřeních k nápravě rizik

- Ustavit interní audit, zajistit jeho organizační a funkční nezávislost, jmenovat vedoucího útvaru IA, nebo interního auditora, pověřovat jej úkoly dle plánů činnosti (ročních a střednědobých) a přijímat opatření k nápravě k doporučením, jež interní audit ve svých zprávách navrhl (§ 28 - 31 ZfK)

- Navrhnout zřizovateli (projednat s ním) nahrazení funkce IA výkonem veřejnoprávní kontroly ( § 29 odst. 5 zákona č. 320/2001 Sb.)

- Podávat zřizovateli zprávy o výsledcích finanční kontroly příspěvkové organizace (§ 31 odst. 5 ZfK, § 32 a 33 Vyhl. 416/04 Sb.)

 

 

 

VZOR SMĚRNICE

 

ČÁST PRVNÍ

Úvodní ustanovení

 

Článek I

Předmět úpravy

 

1. Směrnice k nastavení vnitřního kontrolního systému a výkonu finanční kontroly (dále jen „směrnice") vychází ze zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o finanční kontrole"), ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole (dále jen „prováděcí vyhláška").

 

2. Účelem této směrnice je nastavit, v návaznosti na Zřizovací listinu a Organizační řád Příspěvkové organizace (dále jen PO - konkrétně uvést název PO), vnitřní kontrolní systém, který v PO:

a) vytváří podmínky pro hospodárný, efektivní a účelný výkon státní správy,

b) je způsobilý včas zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat provozní, finanční, právní a jiná rizika vznikající v souvislosti s plněním schválených záměrů a cílů PO,

c) zahrnuje postupy pro včasné podávání informací příslušným úrovním řízení o výskytu závažných nedostatků a o přijímaných a plněných opatřeních k jejich nápravě.

 

 

Článek II

Vymezení pojmů

 

Pro účely této směrnice se následujícími pojmy rozumí:

a) veřejné finance jsou veřejné příjmy a veřejné výdaje,

b) veřejné prostředky jsou veřejné finance, věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty patřící PO,

c) finanční hospodaření PO ÚSC (příjmy a výdaje) je upraveno v § 28 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a finanční hospodaření státních PO (příjmy a výdaje) v § 53 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech,

d) správnost finanční a majetkové operace (dále jen "operace") je její soulad s právními předpisy a dosažení optimálního vztahu mezi její hospodárností, účelností a efektivností,

e) hospodárnost je takové použití veřejných prostředků k zajištění stanovených úkolů s co nejnižším vynaložením těchto prostředků, a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů,

f) efektivnost je takové použití veřejných prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění,

g) účelnost je takové použití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů,

 

 

 

Článek III

Finanční kontrola

 

1. Hlavními cíli finanční kontroly je prověřovat:

a) dodržování právních předpisů a opatření vydaných PO, vnitřních organizačních a řídících aktů PO v mezích těchto předpisů při hospodaření s veřejnými prostředky k zajištění stanovených úkolů v působnosti PO.

b) zajištění ochrany veřejných prostředků proti rizikům, nesrovnalostem nebo jiným nedostatkům způsobeným zejména porušením právních předpisů, nehospodárným, neúčelným a neefektivním nakládáním s veřejnými prostředky nebo trestnou činností,

c) včasné a spolehlivé informování ředitele nebo vedoucího PO o nakládání s veřejnými prostředky, o prováděných operacích, o jejich průkazném účetním zpracování za účelem plnění rozhodujících úkolů orgánu veřejné správy,

d) hospodárné, efektivní a účelné využívání veřejných prostředků (dále jen „3E").

 

2. Kritéria pro hodnocení hledisek 3E (dále jen „kritéria 3E") stanoví ředitel nebo vedoucí PO, na základě objektivně zjištěných skutečností a s ohledem na schválený rozpočet PO, pokud nejsou kritéria 3E stanovena právními předpisy.

 

3. Finanční kontrolu tvoří:

a) systém finanční kontroly vykonávané kontrolními orgány podle § 7 až § 11 zákona o finanční kontrole (dále jen „veřejnosprávní kontrola"); systém veřejnosprávní kontroly upravuje samostatný vnitřní řídící akt PO,

b) systém finanční kontroly vykonávané podle mezinárodních smluv podle § 24 zákona o finanční kontrole,

c) vnitřní kontrolní systém v orgánech veřejné správy podle § 25 až § 31 zákona o finanční kontrole.

 

4. Vnitřní kontrolní systém podle odstavce (3) písm. c) zahrnuje:

a) finanční kontrolu zajišťovanou odpovědnými vedoucími zaměstnanci jako součást vnitřního řízení PO při přípravě operací před jejich schválením, při průběžném sledování uskutečňovaných operací až do jejich konečného vypořádání a vyúčtování a následném prověření vybraných operací v rámci hodnocení dosažených výsledků a správnosti hospodaření (dále jen "řídící kontrola"),

b) organizačně oddělené a funkčně nezávislé přezkoumávání a vyhodnocování přiměřenosti a účinnosti řídící kontroly, včetně prověřování správnosti vybraných operací (dále jen "interní audit").

 

 

 

ČÁST DRUHÁ

Řídící kontrola

 

Hlava I

Předběžná kontrola

 

Článek I

Zaměření a zajištění předběžné řídící kontroly

 

1. Řídící kontrola bude prováděna ve fázích: předběžná, průběžná a následná kontrola.

 

2. Předběžná řídící kontrola se soustřeďuje na prověření právního, ekonomického, rozpočtového a účetního základu finanční nebo majetkové povahy plánované a připravované operace.

 

3. Předběžnou řídící kontrolu plánovaných a připravovaných operací zajišťují:

a) ředitel nebo vedoucí PO nebo vedoucí zaměstnanci pověřeni k nakládání s veřejnými prostředky jako příkazci operací,

b) pověřený zaměstnanec odpovědný za správu rozpočtu PO jako správce rozpočtu (dále jen „SR"),

c) pověřený zaměstnanec útvaru ekonomiky PO odpovědný za vedení účetnictví PO jako hlavní účetní (dále jen „HÚ").

4. Funkce SR je neslučitelná s funkcí příkazce operace.

 

5. Funkce HÚ je neslučitelná s funkcí příkazce operace.

 

6. Na návrh příkazce operace může SR v rámci PO stanovit, v rámci kontrolního zajištění finančního krytí předpokládaných operací a s tím souvisejících závazků, jejichž věřitel a výše nejsou předem známy, tzv. limitovaný příslib.

 

7. Do předběžné řídící kontroly plánovaných a připravovaných operací jsou zařazeni i pracovníci operativní evidence pověření operativní správou jednotlivých položek (podpoložek) rozpočtu, členěných na paragrafy podle platné rozpočtové skladby, které daný útvar obhospodařuje.