Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Vnitřní kontroly v příspěvkových organizacích

12.11.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Vnitřní kontroly v příspěvkových organizacích

Ing. Jaroslava Svobodová

Pojem

Státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky a příspěvkové organizace zřizované dobrovolnými svazky obcí (dále jen „příspěvkové organizace”) jsou ve smyslu § 2 písm. a) zákona č. 320/2001 Sb. orgánem veřejné správy, a proto se na ně vztahuje působnost zákona v plném rozsahu. Příspěvkové organizace jsou povinny zajistit realizaci zákona o finanční kontrole, konkrétně jsou povinny zavést a udržovat vnitřní kontrolní systém podle části čtvrté zákona o finanční kontrole.

Finanční kontrola vykonávaná v rámci vnitřního kontrolního systému je součástí systému finančního řízení organizace zabezpečující hospodaření s veřejnými prostředky. Při finanční kontrole jsou využívány zákonem a vyhláškou definované kontrolní metody a kontrolní postupy.

1. Vnitřní kontrolní systém

Vnitřní kontrolní systém je součástí systému finančního řízení organizace. Jedná se o finanční kontrolu skutečností rozhodných pro hospodaření s veřejnými prostředky, zejména při vynakládání veřejných výdajů. Vnitřní kontrolní systém vytváří podmínky pro hospodárný, efektivní a účelný výkon organizace a je způsobilý včas zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat provozní, finanční, právní a jiná rizika vznikající v souvislosti s plněním schválených záměrů a cílů organizace.

Rozdíl mezi kontrolou hospodaření PO a finančním auditem PO zřizovaných ÚSC a DSO

Zde je třeba vycházet z rozsahu působnosti zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Kontrola hospodaření příspěvkové organizace vykonávaná územním samosprávným celkem a dobrovolným svazkem obcí je tzv. veřejnosprávní kontrolou, vykonávanou podle části druhé zákona o finanční kontrole.

Rozsah předběžné, průběžné a následné veřejnosprávní kontroly je vymezen v § 11 zákona č. 320/2001 Sb. Procesní pravidla výkonu veřejnosprávní kontroly na místě jsou upravena v § 13a zákona č. 320/2001 Sb. Pravidla o průběhu kontroly a práva a povinnosti kontrolovaných osob a povinných osob jsou upraveny v zákoně č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů.

Finanční audit je jedním z typů interního auditu, který může provádět pouze interní auditor – zaměstnanec příspěvkové organizace uvnitř příspěvkové organizace (§ 28 a § 29 zákona č. 320/2001 Sb.).

Jestliže shrneme rozdíly finanční kontroly hospodaření vykonávané územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí z pozice zřizovatele příspěvkové organizace a finančního auditu vykonávaného interním auditorem příspěvkové organizace, je možné konstatovat, že obsahové zaměření následné veřejnosprávní kontroly a finančního auditu je velmi obdobné, procesní pravidla výkonu jsou však naprosto rozdílná.

Z § 8 vyhlášky č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že veřejnosprávní kontrolu organizuje a řídí vedoucí kontrolního orgánu – územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí a tuto kontrolu zajišťují vedoucí zaměstnanci a ostatní zaměstnanci kontrolního orgánu pověření k tomu vedoucím tohoto orgánu.

Finanční audit jako součást interního auditu nemohou vykonávat zaměstnanci územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí. U příspěvkových organizací v případech s malou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik při hospodaření s veřejnými prostředky zákon výslovně stanoví, že funkci útvaru interního auditu lze, za předpokladů uvedených v § 29 odst. 5 zákona č. 320/2001 Sb., nahradit výkonem veřejnosprávní kontroly vykonávané zřizovatelem příspěvkové organizace.

Řídicí kontrola je nedílnou součástí pracovních povinností všech vedoucích zaměstnanců na každém stupni a je prováděna v souladu s § 302 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, uvnitř organizace. Odpovědní vedoucí zaměstnanci zajišťují řídicí kontrolu při přípravě operací, před jejich schválením, při průběžném sledování uskutečňovaných operací až do jejich konečného vypořádání, vyúčtování a následné prověření operací v rámci hodnocení dosažených výsledků a správnosti hospodaření. Představuje tedy nepřetržitý proces, který je obsažen v každodenní řídicí činnosti všech vedoucích zaměstnanců. Všichni vedoucí zaměstnanci jsou povinni zajistit fungování vnitřního kontrolního systému a jsou povinni informovat ředitele příspěvkové organizace o vzniku významných rizik a o závažných nedostatcích a o opatřeních k jejich nápravě.

Předmětem kontroly jsou veškeré finanční prostředky, se kterými organizace hospodaří na straně příjmů, výnosů, nákladů, výdajů a hospodaření s majetkem.

Jde zejména o tyto oblasti:

  • dodržování právních předpisů a opatření přijatých organizací při hospodaření s veřejnými prostředky, při jejich hospodárném, účelném a efektivním vynakládání,

  • zajištění ochrany veřejných prostředků proti rizikům, nesrovnalostem nebo jiným nedostatkům způsobeným zejména porušením právních předpisů nebo nehospodárným, neúčelným a neefektivním nakládáním s veřejnými prostředky,

  • včasné a spolehlivé informování vedoucích orgánů veřejné správy o nakládání s veřejnými prostředky, o prováděných operacích, dále o průkazném účetním zpracování těchto operací v účetním systému podle platných předpisů.

Pro správnou funkci finančních a majetkových musejí být zajištěny soulad s právními předpisy a optimální vztah mezi hospodárností, účelností a efektivností. Nejsou-li kritéria pro hodnocení hledisek hospodárného, efektivního a účelného výkonu stanovena právními předpisy, českými technickými normami a jinými normami, stanoví je ředitel organizace předem, a to na základě objektivně zjištěných skutečností.

O všech operacích a kontrolách musí být proveden záznam a vedena příslušná dokumentace.

Komplex řídicí kontroly zahrnuje tyto dílčí operace:

  1. Předběžnou kontrolu zajišťuje povinně v první fázi příkazce finančních a majetkových operací a správce rozpočtu. Do druhé fáze předběžné řídicí kontroly navíc vstupuje hlavní účetní.
  2. Průběžnou kontrolu zajišťuje příkazce finančních a majetkových operací, správce rozpočtu a hlavní účetní v rozsahu, který jim určí ředitel organizace.
  3. Následnou kontrolu zajišťuje ředitel organizace nebo jím pověřený zaměstnanec u náhodně vybraných finančních a majetkových operací.

Předběžná kontrola

Předběžná řídicí kontrola probíhá před uskutečněním operace, kdy je provedena kontrola plánovaných a připravovaných majetkových a finančních operací. Je to preventivní opatření, jehož účelem je v první fázi provést kontrolní úkony potřebné ke schválení právních závazků k výdajům, ve druhé fázi provést kontrolní úkony potřebné před vlastní realizací platby tohoto závazku. Cílem kontroly je předcházet nedostatkům oddělením pravomocí při schvalování finančních a majetkových operací.

Předběžná řídicí kontrola se zaměřuje na skutečnosti, zda dané operace jsou v souladu s posláním a programovým plánem organizace, s péčí o její majetek a majetek zřizovatele a zda jsou v souladu se schváleným rozpočtem a s právními předpisy, případně v souladu s plněním dalších úkolů, které jsou uloženy zvláštními předpisy.

Předběžná řídicí kontrola je vykonávána v působnosti příkazce operace, správce rozpočtu a hlavního účetního.

Předběžná řídicí kontrola je vykonávána při správě veřejných příjmů:

  1. fáze: před vznikem nároku na veřejný příjem ..... příkazcem operace,
  2. fáze: po vzniku nároku na veřejný příjem ..... příkazcem operace a hlavním účetním.

Předběžná řídicí kontrola je vykonávána při řízení veřejných výdajů:

  1. fáze: před vznikem závazku k veřejnému výdaji ..... příkazcem operace a správcem rozpočtu,
  2. fáze: po vzniku závazku k veřejnému výdaji ..... příkazcem operace a hlavní účetní.

Předběžná finanční kontrola je dokončena okamžikem prověření, příslušným podpisem a vydáním příkazu k provedení operace ředitelem příspěvkové organizace, při prověření předložených podkladů postupně správcem rozpočtu a hlavním účetním.

Průběžná kontrola

Při průběžné kontrole se ověřuje, zda operace po schválení správcem rozpočtu v rámci předběžné kontroly až do jejího konečného vypořádání a vyúčtování byla realizována v souladu s příslušnými zákony a dalšími právními předpisy, včetně interních předpisů v zařízení. Jde zejména o vnitřní směrnice upravující oběh dokladů, směrnice k hospodaření s majetkem, k inventarizaci majetku a závazků apod. Dále se kontroluje dodržování zákona o účetnictví včetně jeho prováděcích vyhlášek a ustanovení Českých účetních standardů upravujících základní postupy účtování, které jsou příspěvkové organizace v souladu s § 36 ZoÚ povinny dodržovat a jimiž se musí příspěvková organizace řídit.

Průběžnou řídicí kontrolou rozumíme kontrolu, kterou provádějí pracovníci odpovědní za finanční a majetkové operace, a to po celou dobu účetního případu, tzn. od okamžiku vzniku účetního případu až po jeho zaúčtování v účetnictví. Při průběžné kontrole se uplatňují postupy:

  • Operační postupy jsou různorodé, podle toho, jaké finanční a majetkové operace jsou uskutečňovány. Operační postupy se proto používají podle potřeby a jsou rámcově vyjmenovány v § 18 vyhlášky č. 416/2004 Sb.

  • Hodnoticí postupy jsou zaměřeny na posouzení výsledků daných operací a jejich vazbu na výsledky hospodaření.

  • Revizní postupy jsou v průběhu kontroly používány zejména při porovnávání zaznamenaných finančních informací s finančními plány a jejich