dnes je 19.4.2024

Input:

Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující postup při vytvoření sdíleného pracovního místa a pravidla výkonu práce na sdíleném pracovním místě

15.2.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.5.9
Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující postup při vytvoření sdíleného pracovního místa a pravidla výkonu práce na sdíleném pracovním místě

JUDr. Věra Bognárová

Vzor

Vnitřní předpis zaměstnavatele

upravující postup při vytvoření sdíleného pracovního místa

a pravidla výkonu práce na sdíleném pracovním místě

Zaměstnavatel ........................................ (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO)

zastoupený ..............

1. Sdíleným pracovním místem je pracovní místo, které je takto zaměstnavatelem označeno a na kterém mohou pracovat alespoň dva zaměstnanci podle vlastního dohodnutého rozvržení pracovní doby. Zaměstnavatel může na takto označeném pracovním místě alespoň se dvěma nebo více zaměstnanci s kratší pracovní dobou a se stejným druhem práce uzavřít dohody, podle nichž si zaměstnanci budou na sdíleném pracovním místě sami rozvrhovat pracovní dobu do směn po vzájemné dohodě tak, aby každý z nich na základě společného rozvrhu pracovní doby naplnil průměrnou týdenní pracovní dobu nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období. Souhrn délky týdenní pracovní doby zaměstnanců na jednom sdíleném pracovním místě nesmí překročit délku stanovené týdenní pracovní doby. To neplatí v případě zastupování zaměstnance (dále jen "sdílené pracovní místo").

2. Návrh na označení sdíleného pracovního místa mohou podávat vedoucí zaměstnanci organizačních útvarů. Návrh se podává v písemné podobě, případně e-mailem............................... (např. personálnímu oddělení). Návrh musí obsahovat přesné označení pracovního místa, navrhovanou délku vyrovnávacího období (maximálně 4 týdny) a případnou potřebu vzájemného zastupování zaměstnanců. Návrh musí dále obsahovat důvod výběru tohoto pracovního místa, včetně posouzení ekonomických dopadů možných výpadků v rozsahu konané práce při zajišťování pracovních činností spojených s tímto pracovním místem. Bez uvedení shora požadovaných skutečností nebude o návrhu rozhodováno. Za splnění této povinnosti odpovídá .............(např. ředitel personálního oddělení).

3. O sdíleném pracovním místě rozhoduje .................. (uvést kdo........... statutární orgán, případně příslušný ředitel dotčeného organizačního útvaru apod.) do 15 dnů od podání návrhu obsahujícího všechny požadované skutečnosti.

4. Je-li o sdíleném pracovním místě rozhodnuto, je jako sdílené označeno v organizačním schématu zaměstnavatele a sjednávat pracovní poměr nebo změnit pracovní poměr na toto pracovní místo lze pouze za podmínek upravujících pravidla pro sdílené pracovní místo. Na sdíleném pracovním místě musí být se zaměstnancem sjednána kratší pracovní doba (§ 80 ZP). Souhrn délky týdenní pracovní doby zaměstnanců na jednom sdíleném pracovním místě nesmí překročit délku stanovené týdenní pracovní doby. Je-li práce na tomto pracovním místě konána jedním zaměstnancem po stanovenou týdenní pracovní dobu, přestává mít pracovní místo charakter sdíleného pracovního místa a tato skutečnost se uvede i v organizačním schématu. Za splnění této povinnosti odpovídá .............(např. ředitel personálního oddělení).

5. Na sdíleném pracovním místě mohou pracovat dva nebo více zaměstnanců v pracovním poměru sjednaným na stejný druh práce a kratší pracovní dobu (§ 80 ZP). Souhrn délky týdenní pracovní doby zaměstnanců na jednom sdíleném pracovním místě nesmí překročit délku stanovené týdenní pracovní doby. Zaměstnavatel může požadovat po zaměstnanci zastupování nepřítomného zaměstnance na témže sdíleném pracovním místě pouze tehdy, dal-li k tomu zaměstnanec v dohodě nebo pro konkrétní případ souhlas.

6. S jedním zaměstnancem lze sjednat výkon práce pouze na jednom sdíleném pracovním místě.

7. Dohody s jednotlivými zaměstnanci, kteří konají práce na sdíleném pracovním místě, musí být písemně uzavřeny s každým zaměstnancem a musí obsahovat kromě skutečností uvedených v bodě 4. tohoto vnitřního předpisu bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby (délka týdenní pracovní doby, jak dlouhé je vyrovnávací období, jakým způsobem, jakou formou a komu bude předáván rozvrh pracovní doby na vyrovnávací období, jak bude ověřováno, že se jedná o společný návrh všech zaměstnanců, způsob předávání úkolů, dobu, po kterou bude práce na sdíleném pracovním místě konána, a je-li to potřebné, též povinnost zastupovat nepřítomného sdílejícího zaměstnance). V případě, že jsou na jednom sdíleném pracovním místě více jak dva zaměstnanci, může být dohoda o zastupování sjednána pouze s jedním z nich. Dohody jsou zpracovány na základě údajů, které je povinen vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru, ve kterém je sdílené pracovní místo zařazeno, předložit .........(personálnímu odboru). Za zpracování písemných dohod se zaměstnanci odpovídá .............(např. ředitel personálního oddělení).

8. Zaměstnanci na sdíleném pracovním místě jsou povinni předložit vedoucímu zaměstnanci organizačního útvaru, ve kterém je sdílené pracovní místo zařazeno, společný písemný rozvrh pracovní doby podepsaný všemi zaměstnanci, a to ........................(nejméně 1 týden před počátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena). Nepředloží-li zaměstnanci společný rozvrh pracovní doby, určí bez zbytečného odkladu rozvržení pracovní doby do směn vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru, ve kterém je sdílené pracovní místo zařazeno. S případnými změnami rozvrhu jsou zaměstnanci povinni vedoucího zaměstnance organizačního útvaru, ve kterém je sdílené pracovní místo zařazeno, písemně seznámit nejméně dva dny předem.

9. Zaměstnavatel může požadovat zastupování nepřítomného zaměstnance na témže sdíleném pracovním místě pouze na tom zaměstnanci, se kterým si možnost zastupování předem sjednal nebo který se zastupováním v konkrétním případě souhlasí. Je-li se zaměstnancem v písemné dohodě zastupování dohodnuto, je zaměstnanec povinen požadavku zaměstnavatele na zastupování vyhovět.

10. Výkon práce na sdíleném pracovním místě lze rozvázat písemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni. Tento závazek mohou zaměstnavatel nebo zaměstnanec rovněž písemně vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Výpověď musí být písemná, písemnosti se zakládají do osobního spisu.

11. Zanikne-li závazek z dohody dohodou nebo výpovědí podle bodu 10. tohoto vnitřního předpisu alespoň jednoho zaměstnance, pracovní režim sdíleného pracovního místa se u ostatních zaměstnanců na témže sdíleném pracovním místě uplatní do konce probíhajícího vyrovnávacího období a zaměstnanci předložené nebo zaměstnavatelem určené rozvržení pracovní doby platí do konce vyrovnávacího období. Nevylučuje to však dohodu zaměstnanců a zaměstnavatele o změně rozvržení pracovní doby do konce vyrovnávacího období.

12. Vnitřní předpis je uložen k nahlédnutí v písemné formě....... (uvést místo) a v elektronické podobě je přístupný na intranetu zaměstnavatele v sekci vnitřní předpisy.

Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem ............................

....................................................
razítko zaměstnavatele a podpis

jeho oprávněného zaměstnance

Komentář:

Od 1. 1. 2021 je možné využít nově zavedeného právního institutu, tzv. sdíleného pracovního místa. Podmínky a náležitosti jeho zavedení jsou upraveny v § 317a ZP. Institut sdíleného pracovního místa má za cíl umožnit lepší sladění pracovního a rodinného života zaměstnanců. Za sdílení pracovního místa se považuje taková situace, kdy alespoň dva nebo více zaměstnanců sdílí jedno pracovní místo. Výhodou tohoto řešení je, že pracovní dobu na tomto sdíleném pracovním místě nerozvrhuje zaměstnavatel tak, jak to činí ve všech ostatních případech podle § 81 ZP, ale zaměstnanci se v rámci své sjednané kratší pracovní doby střídají při výkonu práce tak, aby práce na sdíleném pracovním místě byla zajištěna po celou stanovenou týdenní pracovní dobu. Zavedení sdíleného pracovního místa má proto oproti obecné právní úpravě výhodu v tom, že zaměstnanci se sami mezi sebou dohodnou na tom, kdy který z nich bude pracovat, a jejich dohodu o rozvržení pracovní doby, je-li předložena alespoň týden před vyrovnávacím obdobím, musí zaměstnavatel akceptovat. Sdílené pracovní místo je proto z těchto důvodů odchylkou od obecného rozvrhování pracovní doby, o němž rozhoduje vždy zaměstnavatel (§ 81 ZP) a zaměstnanec se rozvržení pracovní doby, pokud si ji zvlášť nesjedná, musí podřídit.

Aby mohlo být využito možnosti sdíleného pracovního místa, musí zaměstnavatel nejprve rozhodnout o tom, zda této právní možnosti využije, či nikoliv, tj., které pracovní místo je sdílené. Zaměstnavatel proto rozhodne o tom, které z pracovních míst, která má vytvořena (případně, která vytvoří), bude mít charakter sdíleného pracovního místa. Rozhodnutí o tom přísluší výhradně zaměstnavateli. Zaměstnavatel musí zvažovat, zda výkon práce na konkrétním pracovním místě, které takto označí, umožňuje samostatnost zaměstnanců při rozvrhování pracovní doby. Pokud takto rozhodne, zbavuje se tím svého oprávnění přidělovat zaměstnancům práci v pracovní době, kterou sám rozvrhuje, protože toto oprávnění budou mít zaměstnanci. Sdílené pracovní místo vyžaduje alespoň dva zaměstnance, maximální počet stanoven zákonem není, prakticky se však bude

Nahrávám...
Nahrávám...