dnes je 29.3.2024

Input:

Vnitřní směrnice o zabezpečení daňové kontroly

15.2.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.2.7
Vnitřní směrnice o zabezpečení daňové kontroly

Jaroslava Pfeilerová

Účetní jednotka: ......................

Označení: ................................ Číslo: .......................................

Zpracoval: ............................... Kontroloval: ............................

Platnost: .................................. Závaznost: ...............................

Datum vydání: ........................ Vydává: ...................................

Nahrazuje: ............................... Doplňuje: ................................

Počet stran: .............................. Přílohy: ...................................

I.

Úvodní ustanovení

Daňovou kontrolu obvykle provádí u organizace místně příslušný správce daně (územní pracoviště příslušného finančního úřadu), případně specializovaný finanční úřad podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Některé daňové kontroly mohou být provedeny v rámci celorepublikové působnosti správce daně. Účelem daňové kontroly je zjištění, zda organizace (daňový subjekt) správně plní své daňové povinnosti a zda v daňovém přiznání uvedla správné údaje.

Tato směrnice stanoví jednotný postup při daňové kontrole, aby nebylo ze strany zaměstnanců organizace postupováno chaoticky. Tím by se mělo předcházet případným nedorozuměním a problémům s úředními osobami, které kontrolu provádějí.

II.

Závaznost směrnice

Podle této směrnice postupují vedoucí pracovníci a také pracovníci, kteří podle své pracovní náplně mají vliv na správné vedení účetnictví a daňové posouzení jednotlivých případů (ekonom, mzdová účetní, finanční účetní).

III.

Předmět a cíl směrnice

Cílem směrnice je zajištění takových podmínek, aby byla minimalizována možnost doměření daňové povinnosti správcem daně. Tím bude snížen negativní finanční dopad na hospodaření organizace.

IV.
Zahájení daňové kontroly

Úřední osoby správce daně obvykle zahajují kontrolu jednáním, jehož průběh zaznamenají do protokolu o ústním jednání. Za organizaci bude jednat člen statutárního orgánu, případně zmocněný zástupce. V souladu s  § 87 DŘ je kontrola zahájena prvním úkonem správce daně. Správce daně tedy po sepsání protokolu (ve kterém přesně vymezí předmět a rozsah kontroly) začne „fyzicky kontrolovat”. To znamená, že si nechá zástupcem organizace předložit doklady v listinné nebo v elektronické podobě a začne se jimi zabývat. Dnem zahájení kontroly se přerušuje lhůta pro vyměření daně.

Správce daně je pro stanovení daně vázán lhůtou vymezenou v § 148 DŘ. Daňovou kontrolu lze zahájit, pokud neuplynula lhůta pro stanovení daně, která činí tři roky. Daňový řád však vymezuje úkony, které tuto lhůtu přerušuje a staví (§ 148 odst. 4 DŘ). Pokud však od počátku lhůty uplynulo 10 let, nelze již daňovou kontrolu zahájit.

V.

Organizační zajištění daňové kontroly

Poskytnutí informaci. Po zahájení daňové kontroly příslušný vedoucí zaměstnanec bude úřední osoby správce daně informovat o podmínkách, za kterých organizace vykonává činnost (kdy a jak byla organizace založena, předmět činnosti, vlastní organizační struktura organizace, pracovní náplň jednotlivých útvarů, oběh a uložení účetních dokladů apod.).

Zajištění vhodného místa k provádění daňové kontroly. Příslušný vedoucí pracovník vyčlení úředním osobám, které vykonávají daňovou kontrolu, vhodné místo (samostatnou kancelář, prostor v zasedací místnosti, prostor v jídelně, kde budou mít úřední osoby k dispozici stůl a židle).

Zastupování organizace. V průběhu daňové kontroly bude organizaci zastupovat příslušná osoba, která je oprávněna za organizaci jednat nebo zplnomocněný daňový poradce. Účetní a daňové záležitosti budou s úředními osobami projednávat také zaměstnanci, kteří mají tuto činnost obsaženu v pracovní náplni – vždy však za přítomnosti vedoucího organizace nebo daňového poradce. V případě potřeby bude přizván odborný konzultant - např. externí účetní).

Umožnění vstupu. Vedoucí zaměstnanec zajistí, aby úřední osoby měly umožněn vstup do každé provozní budovy, místnosti a dopravních prostředků.

Jednání se zaměstnanci. Vedoucí zaměstnanec zajistí, aby úřední osoby měly umožněno jednání s jakýmkoliv pracovníkem organizace. Tomuto jednání bude zástupce organizace vždy přítomen.

Zapůjčení dokladů. Vedoucí zaměstnanec zajistí, aby si úřední osoby mohly zapůjčit potřebné doklady a písemnosti mimo prostor organizace. Tyto doklady však musí být předány na základě písemného dokladu, který úřední osoby podepíší. Podle tohoto dokladu bude odsouhlaseno také následné vrácení zapůjčených dokladů.

Kopie dokladů. Pokud budou úřední osoby správce daně požadovat pořízení kopií konkrétních listin, zajistí pověřený zaměstnanec jejich vyhotovení. Související náklady ponese organizace. Pověřený zaměstnanec nebo zástupce organizace bude po úředních osobách požadovat potvrzení o převzetí kopií dokladů včetně jejich identifikace (např. záznamem do protokolu o ústním jednání),

Prokazování. Příslušný vedoucí pracovník je povinen v průběhu daňové kontroly prokazovat všechny skutečnosti, ke kterým byl správcem daně vyzván.

VI.

Práva organizace v průběhu daňové kontroly

Odpovědné osoby budou v průběhu daňové kontroly podle konkrétních okolností mimo plnění povinností také maximálně využívat svých práv, které jim zejména umožňují:

  • požádat úřední osoby, které provádějí kontrolu o předložení služebního průkazu;

  • přítomnost u každého jednání úředních osob se zaměstnanci;

  • nahlížet do spisu vedeného správcem daně a získané informace využívat ve prospěch organizace;

  • vyvracet pochybnosti správce daně, poskytovat potřebná vysvětlení a navrhovat důkazní prostředky, které jsou ve prospěch organizace;

  • v případě nevhodného chování úřední osoby při daňové kontrole podat stížnost proti postupu správce daně.

VII.

Projednání výsledků kontrolního zjištění

Po provedeném dokazování správce daně sepíše výsledek kontrolního zjištění, ve kterém uvede všechny zjištěné skutečnosti, vyhodnotí důkazy a popíše své úvahy. V případech, kdy správce daně dojde k názoru, že při daňovém posouzení některých operací došlo k pochybení, je příslušný zástupce organizace povinen se s těmito zjištěními seznámit a vyjádřit se k nim. Úřední osoby správce daně ještě před sepsáním zprávy o daňové kontrole seznámí osobu zástupce organizace s výsledkem kontrolního zjištění (obvykle formou jednání, o kterém je sepsán protokol).

V případě potřeby zástupce organizace požádá o stanovení lhůty, ve které bude mít možnost vyjádřit se k výsledkům kontrolního zjištění správce daně a navrhnout další důkazní prostředky (§ 88 odst. 3 DŘ). Vedoucí organizace, případně jeho zástupce pečlivě zváží, jaké důkazy bude navrhovat, protože pokud tímto návrhem nedojde ke změně výsledků kontrolního zjištění, nelze v rámci projednávání zprávy o kontrole navrhovat jeho další doplnění. Pokud správce daně na základě doplnění a vyjádření zástupce organizace změní kontrolní výsledek, je povinen s tímto závěrem organizaci znovu seznámit a opět mu dát možnost a lhůtu, aby se ke kontrolnímu zjištění správce daně vyjádřil (§ 88 odst. 3 DŘ).

Zástupce organizace je povinen věnovat projednávaným zjištěním správce daně pozornost a využít všech důkazních prostředků, které mohu být použity ve prospěch organizace.

VIII.

Ukončení daňové kontroly

Daňová kontrola je v souladu s § 88 odst. 4 DŘ ukončena projednáním podpisem zprávy o daňové kontrole. Zprávu spolu s úředními osobami podepisuje osoba oprávněná za organizaci jednat (případně zplnomocněný daňový poradce). Zástupce organizace podepíše zprávu i v případě, že se zjištěním správce daně nesouhlasí, protože bezdůvodné odmítnutí podpisu nemá na ukončení jednání vliv. Daňový řád stanoví, že v případech kdy daňový subjekt zprávu bezdůvodně odmítne podepsat, doručí mu správce daně zprávu poštou a za den ukončení kontroly bude považovat den doručení zprávy. Podpisem zprávy není vyloučena možnost odvolání proti rozhodnutí správce daně.

Podle daňového řádu je podpisem zprávy o daňové kontrole ukončeno projednávání a zpráva o daňové kontrole se považuje za oznámenou.

IX.

Odvolání proti rozhodnutí správce daně

Pokud správce daně zjistí nejasnosti, které nebudou vedením organizace vysvětleny a prokázány, přistoupí správce daně k doměření daňové povinnosti.

Dodatečný platební výměr, kterým je daň dodatečně vyměřena, může být zástupci daňového subjektu osobně předán po ukončení daňové kontroly (tj. po podpisu zprávy o daňové kontrole), ale většinou bývá doručen do datové schránky několik dnů po projednání zprávy.

V případě, že bude mít vedení organizace pochybnosti o správnosti rozhodnutí správce daně – podá do třiceti dnů od doručení rozhodnutí (dodatečného platebního výměru) odvolání. Toto odvolání bude mít následující náležitosti:

Označení správce daně, který napadené rozhodnutí vydal (Finanční úřad v …Územní pracoviště….).

  • Označení odvolatele – organizace (název, sídlo, DIČ).

  • Jednoznačnou definici rozhodnutí, proti kterému odvolání směřuje (tj. číslo jednací dodatečného platebního výměru, název písemnosti a datum jejího vydání).

  • Uvedení důvodů, pro které organizace spatřuje nesprávnost rozhodnutí správce daně (neprovedení všech organizací navrhovaných důkazních prostředků např.: výslechů svědků, nesprávný výklad zákona pracovníky správce daně apod.).

  • Označení důkazních prostředků k tvrzením o skutkovém stavu, která jsou uvedena v odvolání (čísla dokladů, která prokazují tvrzení organizace, prohlášení

Nahrávám...
Nahrávám...