Vnitřní směrnice o zabezpečení daňové kontroly

5.2.7

Vnitřní směrnice o zabezpečení daňové kontroly

Jaroslava Pfeilerová

VNITŘNÍ SMĚRNICE O ZABEZPEČENÍ DAŇOVÉ KONTROLY

Účetní jednotka: ......................

Označení: ................................ Číslo: .......................................

Zpracoval: ............................... Kontroloval: ............................

Platnost: .................................. Závaznost: ...............................

Datum vydání: ........................ Vydává: ...................................

Nahrazuje: ............................... Doplňuje: ................................

Počet stran: .............................. Přílohy: ...................................

Daňovou kontrolu provádí u organizace místně příslušný správce daně (finanční úřad) podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Účelem daňové kontroly je zjištění, zda organizace (daňový subjekt) správně plní své daňové povinnosti a zda v daňovém přiznání uvedla správné údaje.

Tato směrnice stanoví jednotný postup při daňové kontrole, aby nebylo ze strany zaměstnanců organizace postupováno chaoticky. Tím by se mělo předcházet případným nedorozuměním a problémům s úředními osobami, které kontrolu provádějí.

Podle této směrnice postupují vedoucí pracovníci a také pracovníci, kteří podle své pracovní náplně mají vliv na správné vedení účetnictví a daňové posouzení jednotlivých případů (ekonom, mzdová účetní, finanční účetní).

Cílem směrnice je zajištění takových podmínek, aby byla minimalizována možnost doměření daňové povinnosti správcem daně. Tím bude snížen negativní finanční dopad na hospodaření organizace.

Úřední osoby správce daně v úvodu kontroly sepíší s osobou, která je oprávněna za organizaci jednat, protokol o ústním jednání. V souladu s  § 87 DŘ je kontrola zahájena prvním úkonem správce daně. Správce daně tedy po sepsání protokolu (ve kterém přesně vymezí předmět a rozsah kontroly) začne „fyzicky kontrolovat”. To znamená, že si nechá zástupcem organizace předložit doklady v listinné nebo v elektronické podobě a začne se jimi zabývat.

Správce daně je pro stanovení daně vázán lhůtou vymezenou v § 148 DŘ. Daňovou kontrolu lze zahájit, pokud neuplynula lhůta pro stanovení daně, která činí tři roky. Daňový řád však vymezuje úkony, které tuto lhůtu přerušuje a staví (§ 148 odst. 4 DŘ). Pokud však od počátku lhůty uplynulo 10 let, nelze již daňovou kontrolu zahájit.

Poskytnutí informaci. Po zahájení daňové kontroly příslušný vedoucí zaměstnanec bude úřední osoby správce daně informovat o podmínkách, za kterých organizace vykonává činnost (kdy a jak byla organizace založena, předmět činnosti, vlastní organizační struktura organizace, pracovní náplň jednotlivých útvarů, oběh a uložení účetních dokladů).

Zajištění vhodného místa k provádění daňové kontroly. Příslušný vedoucí pracovník vyčlení úředním osobám, které vykonávají daňovou kontrolu, vhodné místo (samostatnou kancelář, prostor v zasedací místnosti, prostor v jídelně, kde budou mít úřední osoby k dispozici stůl a židle).

Zastupování organizace. V průběhu daňové kontroly bude organizaci zastupovat příslušná osoba, která je oprávněna za organizaci jednat nebo zplnomocněný daňový poradce. Účetní a daňové záležitosti budou s úředními osobami projednávat také zaměstnanci, kteří mají tuto činnost obsaženu v pracovní náplni – vždy však za přítomnosti vedoucího organizace nebo daňového poradce. V případě potřeby bude přizván odborný konzultant - např. externí účetní).

Umožnění vstupu. Vedoucí zaměstnanec zajistí, aby úřední osoby měly umožněn vstup do každé provozní budovy, místnosti a dopravních prostředků.

Jednání se zaměstnanci. Vedoucí zaměstnanec zajistí, aby úřední osoby měly umožněno jednání s jakýmkoliv pracovníkem organizace. Tomuto jednání bude zástupce organizace vždy přítomen.

Zapůjčení dokladů. Vedoucí zaměstnanec zajistí, aby si úřední osoby mohly zapůjčit potřebné doklady a písemnosti mimo prostor organizace. Tyto doklady však musí být předány na základě písemného dokladu, který úřední osoby podepíší. Podle tohoto dokladu bude odsouhlaseno také následné vrácení zapůjčených dokladů.

Prokazování. Příslušný vedoucí pracovník je povinen v průběhu daňové kontroly prokazovat všechny skutečnosti, ke kterým byl správcem daně vyzván.

Odpovědné osoby budou v průběhu daňové kontroly podle konkrétních okolností mimo plnění povinností také maximálně využívat svých práv, které jim zejména umožňují:

• - požádat úřední osoby, které provádějí kontrolu o předložení služebního průkazu;
• - přítomnost u každého jednání úředních osob se zaměstnanci;
• - nahlížet do spisu vedeného správcem daně a získané informace využívat ve prospěch organizace;
• - vyvracet pochybnosti správce daně, poskytovat potřebná vysvětlení a navrhovat důkazní prostředky, které jsou ve prospěch organizace;
• - v případě nevhodného chování úřední osoby při daňové kontrole podat stížnost proti postupu správce daně.

V případech, kdy správce daně dojde k názoru, že při vedení účetnictví a daňovém posouzení některých operací došlo k pochybení, je příslušný zástupce organizace povinen se s těmito zjištěními seznámit a vyjádřit se k nim. V případě potřeby požádá o stanovení lhůty, ve které bude mít možnost vyjádřit se k výsledkům daňové kontroly a navrhnout důkazní prostředky (§ 88 odst. 3 DŘ). Vedoucí organizace pečlivě zváží, jaké důkazy bude navrhovat, protože pokud tímto návrhem nedojde ke změně výsledků kontrolního zjištění, nelze v rámci projednávání zprávy o kontrole navrhovat jeho další doplnění.

Daňová kontrola je v souladu s ust. § 88 odst. 4 DŘ ukončena podpisem zprávy o daňové kontrole. Zprávu spolu s úředními osobami podepisuje osoba oprávněná za organizaci jednat (případně zplnomocněný daňový poradce). Zástupce organizace podepíše zprávu i v případě, že se zjištěním správce daně nesouhlasí, protože bezdůvodné odmítnutí podpisu nemá na ukončení jednání vliv. Daňový řád stanoví, že v případech kdy daňový subjekt zprávu bezdůvodně odmítne podepsat, doručí mu správce daně zprávu poštou a za den ukončení kontroly bude považovat den doručení zprávy. Podpisem zprávy není vyloučena možnost odvolání proti rozhodnutí správce daně.

Podle daňového řádu je podpisem zprávy o daňové kontrole ukončeno projednávání a zpráva o daňové kontrole se považuje za oznámenou.

Pokud správce daně zjistí nejasnosti, které nebudou vedením organizace vysvětleny a prokázány, přistoupí správce daně k doměření daňové povinnosti.

Dodatečný platební výměr, kterým je daň dodatečně vyměřena, může být zástupci daňového subjektu osobně předán po ukončení daňové kontroly (tj. po podpisu zprávy o daňové kontrole), ale většinou bývá doručen do datové schránky, případně poštou několik dnů po projednání zprávy.

V případě, že bude mít vedení organizace pochybnosti o správnosti rozhodnutí správce daně – podá do třiceti dnů od doručení rozhodnutí (dodatečného platebního výměru) odvolání. Toto odvolání bude mít následující náležitosti:

- Označení správce daně, který napadené rozhodnutí vydal (Finanční úřad v …Územní pracoviště….).

- Označení organizace (název sídlo, DIČ).

- Jednoznačnou definici rozhodnutí, proti kterému odvolání směřuje (tj. číslo jednací dodatečného platebního výměru, název písemnosti a datum jejího vydání).

- Uvedení důvodů, pro které organizace spatřuje nesprávnost rozhodnutí správce daně (neprovedení všech organizací navrhovaných důkazních prostředků např.: výslechů svědků, nesprávný výklad zákona pracovníky správce daně apod.).

- Označení důkazních prostředků k tvrzením o skutkovém stavu, která jsou uvedena v odvolání (čísla dokladů, která prokazují tvrzení organizace, prohlášení svědků).

- Návrh na změnu nebo zrušení odvolání (např. navrhuje se rozhodnutí správce daně č.j.: … na základě důvodů uvedených v odvolání zrušit – změnit).

V souladu se zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, nemůže místně příslušný správce daně…