3.5.4.4
Vyměřovací základ zaměstnance a výpočet výše pojistného
Ing. Antonín Daněk
NahoruVyměřovací základ
Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů (§ 6 zákona č. 586/1992 Sb.) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru nebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.
Funkčními požitky ve smyslu ustanovení § 6 odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb. jsou například odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, spolcích a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích. U odměn charakteru funkčních požitků není pro odvod pojistného stanovena žádná hranice, to znamená, že pojistné se platí vždy, případně i přihlédnutím k povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ, platný pro zaměstnance.
Podle § 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. platí, že pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně. To znamená, že z příjmů zúčtovaných po skončení zaměstnání se pojistné buď odvede (jedná-li s příjmy podle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb.), nebo neodvede (pokud se jedná o příjmy podle § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.).
NahoruPříjmy nezahrnované do vyměřovacího základu zaměstnance
Samostatnou kapitolu představují příjmy (plnění), které se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnují proto, že jsou jako výjimky vyjmenovány v ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., třebaže podléhají zdanění. Začlenění mezi zákonem určené výjimky je v tomto případě nadřazeno zdaňování příslušného příjmu.
Příjmy nezahrnovanými do vyměřovacího základu zaměstnance pro placení pojistného na zdravotní pojištění jsou tedy:
a) náhrady škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,
Pokud by však zaměstnavatel poskytnul zaměstnanci náhradu škody ve vyšší hodnotě, než v jaké je povinen, rozdíl mezi částkou, kterou je povinen poskytnout, a částkou, kterou zaměstnanci skutečně poskytnul, by zahrnul do vyměřovacího základu zaměstnance.
b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,
Aby se pojistné z odstupného, dalšího odstupného, odchodného a odbytného nezahrnovalo do vyměřovacího základu zaměstnance, musí být zúčtováno v souladu s obecně závaznými právními předpisy, tedy podle zákoníku práce. Pokud by zaměstnavatel zúčtoval zaměstnanci plnění, které by nazval odstupným, přičemž by se nejednalo o odstupné podle zákoníku práce, podléhalo by toto plnění odvodu pojistného.
Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně:
-
jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
-
dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
-
trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.
V tomto případě se jedná o situace, kdy se zaměstnavatel ruší či přemísťuje anebo se stal zaměstnanec nadbytečným. Je-li obdobným způsobem ukončen pracovní poměr podle § 52 písm. d) ZP (pracovník nesmí konat práci z důvodu pracovního úrazu nebo onemocnění nemocí z povolání), přísluší zaměstnanci odstupné ve výši nejméně 12násobku průměrného výdělku. V takových případech se u jakéhokoli násobku průměrného výdělku jedná o odstupné vyplacené podle zákoníku práce, proto se pojistné na zdravotní pojištění…
