dnes je 5.3.2024

Input:

Zaměstnanci - roční zúčtování daně

5.2.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Zaměstnanci – roční zúčtování daně

Ing. Zdeněk Morávek

Pojem

Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral příjmy ze závislé činnosti (dále jen "ZČ"), může po skončení zdaňovacího období (kalendářního roku) požádat plátce daně – zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování. O roční zúčtování je možné žádat v písemné podobě, ale i elektronicky např. ve vnitropodnikovém elektronickém systému. O roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti může požádat v termínu do 15. 2. následujícího kalendářního roku každý zaměstnanec, který:

  • měl v kalendářním roku příjmy jen od jednoho zaměstnavatele,

  • pobíral příjmy od více zaměstnavatelů, ale jednotlivé zaměstnavatele ve zdaňovacím období měl postupně za sebou,

  • podepsal u všech těchto zaměstnavatelů prohlášení k dani, a to do 30 dnů po vstupu do zaměstnání (každoročně pak nejpozději do 15. února),

  • nepodal nebo není povinen podat daňové přiznání.

Zaměstnanci, který opomene požádat o roční zúčtování záloh, zaměstnavatel roční zúčtování sám, z vlastní iniciativy, neprovede. Součástí žádosti o roční zúčtování záloh je sdělení zaměstnance zapracované přímo v tiskopisu, kterým zaměstnanec potvrzuje pravdivost a úplnost údajů uvedených v této žádosti. Předmětem ročního zúčtování nejsou příjmy, které jsou zdaňovány zvláštní sazbou podle § 36 ZDP, tyto příjmy se považují již za zdaněné a pokud zaměstnanec chce tyto příjmy zahrnout do svého zdanění, může tak učinit pouze prostřednictvím daňového přiznání v souladu s úpravou § 36 odst. 6 ZDP.

Tyto základní informace zná každá mzdová účetní. Pro zpracování mzdové agendy, která ročnímu zúčtování předchází, nestačí mít dobrý počítačový program, ale je třeba také mít dostatečné znalosti zákona o daních z příjmů (dále jen "ZDP") a umět je aplikovat na osobní poměry zaměstnance. Ne nadarmo se říká, že dobrá mzdová účetní musí vědět o soukromém životě svých zaměstnanců všechno. A naopak, pokud zaměstnanec nechce být krácen na svých právech, která mu vyplývají ze ZDP, musí své mzdové účetní nahlásit každou změnu týkající se např. manželství, rozvodu, narození dítěte, skutečnosti, že nežije ve společné domácnosti se svým partnerem, uzavřel smlouvu o úvěru, životním pojištění, penzijním připojištění, má příjmy z podnikání.

Roční zúčtování nelze provést fyzické osobě, která je povinna podat daňové přiznání. Jde o případy:

  • poplatník měl zdanitelné příjmy zdaněné zálohovou daní současně od více zaměstnavatelů,

  • poplatník uplatňuje snížení základu daně o hodnotu daru poskytnutého do zahraničí,

  • poplatník, který má ve zdaňovacím období příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP a mimo to i příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 20 000 Kč (kromě příjmů osvobozených a příjmů zdaněných zvláštní sazbou daně),

  • poplatník není rezidentem ČR, je rezidentem členského státu EU nebo EHS a chce uplatnit nezdanitelné části základu daně, slevy na dani, daňové zvýhodnění,

  • poplatník pobíral ve zdaňovacím období příjmy v ČR i příjmy ze zahraničí,

  • poplatníkovi byly vyplaceny dlužné mzdy za předcházející zdaňovací období,

  • poplatník, u kterého došlo k porušení podmínek osvobození příspěvků zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření nebo soukromé životní pojištění,

  • poplatník, který je povinen zdanit uplatněné nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 5 a 6 ZDP, (penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření, soukromé životní pojištění) z důvodu porušení podmínek,

  • poplatník zavinil nedoplatek na dani a zaměstnavatel tuto skutečnost oznámil správci daně,

Pan Michal je učitelem na základní škole. Na základě svého trenérského oprávnění ve svém volném čase trénuje mladé fotbalisty. Za rok 2023 mu byla podle trenérské smlouvy vyplacena odměna ve výši 38 000 Kč. K dosaženým příjmům si uplatnil výdaje paušálem (40 %). Dílčí základ daně ze samostatné výdělečné činnosti činil 22 800 Kč (příjmy 38 000 – výdaje 15 200 = 22 800 dílčí základ daně). Pan Michal si musí za rok 2023, v termínu do 1. 4. 2024, podat daňové přiznání, protože za zdaňovací období měl příjmy ze ZČ a k tomu příjmy z podnikání vyšší než 20 000 Kč.

Paní Helena ve svém volném čase vede účetnictví svému manželovi – podnikateli. Manžel rozděluje na spolupracující manželku 20 % příjmů a výdajů dosažených při podnikání, a to v souladu s § 13 ZDP. Částka, o kterou za rok přesáhly příjmy výdaje, činila 5 600 Kč (příjmy 254 600 Kč – výdaje 249 000 Kč = zisk 5 600 Kč). Také paní Heleně nemůže zaměstnavatel provést roční zúčtování daně. Paní Helena musí podat daňové přiznání, měla příjmy z podnikání vyšší než 20 000 Kč.

Poznámka:

U poplatníků bývá mnohdy dosažený příjem zaměňován s dílčím základem daně – ziskem. Příjmem podle § 7 až 10 ZDP, který zakládá povinnost podat DAP, je vždy skutečně dosažený příjem bez uplatnění výdajů sloužících k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Dále je zaměstnanec povinen podat DAP v případě, kdy měl v předcházejícím zdaňovacím období příjmy od více zaměstnavatelů a zaměstnání se mu překrývala minimálně v jednom měsíci.

Pan Miroslav byl od 1. 1. do 30. 9. zaměstnán ve společnosti Enko. Od 1. 9., po vyhraném výběrovém řízení, nastoupil jako správce budovy do jiné firmy. Ihned po nástupu podepsal prohlášení k dani. K 15. 2. následujícího roku požádal pan Miroslav nového zaměstnavatele o roční zúčtování daně. Po předložení potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozího zaměstnavatele bylo zjištěno, že v měsíci září uplatnili oba zaměstnavatelé u pana Miroslava zálohovou daň. Panu Miroslavovi nemohlo být provedeno roční zúčtování, protože se na něj vztahuje povinnost podat daňové přiznání.

Daňové přiznání rovněž podává zahraniční osoba (rezident členského státu EU, EHP), která uplatňuje slevu na dani podle § 35ba ZDP na vyživovanou manželku/manžela, základní nebo rozšířenou slevu na invaliditu nebo je držitelem průkazu ZTP/P. Také v případě, kdy chce uplatnit daňové zvýhodnění na dítě a odečet úroků z úvěrů musí podat daňové přiznání.

Pan Emil (daňový rezident ČR) pracoval po část roku jako zaměstnanec německé společnosti na území Německa (od 1. ledna do 30. dubna). Zbývající část roku (od 1. května do 31. prosince) pracoval na území ČR jako zaměstnanec české společnosti. Český zaměstnavatel nemůže provést roční zúčtování, protože pan Emil je povinen podat daňové přiznání.

Slevy na dani a roční zúčtování

Zaměstnancům se snižuje v průběhu zdaňovacího období vypočtená záloha na daň z příjmů ze ZČ o hodnotu slevy na dani podle § 35ba ZDP. V případě, že zaměstnanec v průběhu zdaňovacího období některou ze slev neuplatňoval, o slevu nepřijde, protože si ji může uplatnit při ročním zúčtování daně.

Slevy na dani pro rok 2023

Sleva na dani  Roční výše slevy
(Kč) 
Měsíční výše slevy
(Kč) 
Na poplatníka  30 840  2 570 
     
Na vyživovanou manželku/manžela  24 840  – 
Na vyživovanou manželku/manžela, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP  49 680  – 
základní sleva na invaliditu 2 520  210 
rozšířená sleva na invaliditu  5 040  420 
Držitel průkazu ZTP/P (i bez toho, že pobírá důchod)  16 140  1 345 
Na studenta  4 020  335 
Umístění dítěte ve školce (ve výši minimální mzdy) 17 300 (minimální mzda platná v roce 2023)  

Poznámka:

S účinností od roku 2024 dochází na základě zákona č. 349/2023 Sb., ke zrušení slevy na studenta.

Sleva na poplatníka

O uplatnění této slevy v průběhu zdaňovacího období žádá zaměstnanec podpisem v části I prohlášení k dani, a to nejpozději do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání, každoročně pak do 15. 2. následujícího kalendářního roku.

V případě, že poplatník nastoupil do zaměstnání v průběhu roku (po rodičovské dovolené, byl evidován na úřadu práce, zaměstnán jako brigádník apod.), podepsal prohlášení, bude mu měsíčně snižována vypočtená záloha na daň o hodnotu měsíční slevy – 2 570 Kč. Při ročním zúčtování daně se vždy sleva na poplatníka uplatňuje v plné výši, tj. v částce 30 840 Kč.

Sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení

V případě umístění dítěte do zařízení péče o děti předškolního věku, si jeden z rodičů bude moci uplatnit daňovou slevu ve výši prokazatelně vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení za dané období. Limitována ale bude hranicí výše minimální mzdy. Dokladem je potvrzení zařízení předškolní péče, ve kterém je dítě umístěno, o výši poplatníkem vynaložených výdajů ve zdaňovacím období. Tuto slevu může uplatnit pouze jeden z poplatníků, který s dítětem žije ve společně hospodařící domácnosti. Na vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu uplatnit pouze v případě, že jsou v péči nahrazující péči rodičů. Pokud bude slevu na dani za umístění dítěte v předškolním zařízení uplatňovat daňový nerezident, může tak učinit pouze prostřednictvím daňového přiznání (nikoliv v rámci ročního zúčtování daně u zaměstnavatele).

Předškolním zařízením se rozumí:

  • mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí,

  • zařízení služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona upravujícího poskytování služby péče o dítě v dětské skupině nebo obdobné zařízení v zahraničí a

  • zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou výše uvedenými zařízeními.

Poznámka:

S účinností od 1. 1. 2024 byla zákonem č. 349/2023 Sb., tato sleva zrušena.

Pan Horák v rámci ročního zúčtování daně za rok 2023 uplatnil slevu na dani z titulu platby za umístění svého syna v předškolním zařízení. Sleva byla uplatněna na základě potvrzení vystaveném školkou. Na tomto potvrzení bylo uvedeno, jakou částku pan Novák v roce 2023 za umístění dítěte uhradil (bez plateb za stravování).

Paní Jana nastoupila 1. června do zaměstnání po rodičovské dovolené. Podepsala prohlášení a měsíčně jí byla snížena vypočtená záloha na daň o částku 2 570 Kč. Svého zaměstnavatele požádala o roční zúčtování daně. Ten pracoval s následujícími údaji:

Hrubá mzda 7x 30 000 Kč, tj.  210 000 Kč 
   
Základ daně zaokr. na 100 dolů  210 000 Kč 
Daň 15 %  31 500 325 Kč 
Roční sleva na poplatníka  30 840 Kč 
Daň po slevě  660 Kč 
Úhrn sražených záloh na daň z příjmů
ze ZČ po slevách na dani 
13 510 Kč * 

Paní Janě bude na základě provedeného ročního zúčtování vrácen přeplatek na zálohové dani ve výši 12 850 Kč.

* Výpočet:

základ daně    
30 000 Kč 
   
Daň 15 %  4 500 Kč 
– Sleva na poplatníka  2 570 Kč 
= Daň po slevě  1 930 Kč 
Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze ZČ 
1 930 x 7 = 13 510 Kč 

Sleva na vyživovanou manželku/ manžela

Při uplatnění této slevy musejí být splněny dvě podmínky:

  • Manželka/manžel musí žít s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Podle § 21e odst. 4 ZDP.

  • Nesmí mít vlastní příjem ve zdaňovacím období vyšší než 68 000 Kč. Co se zahrnuje do vlastního příjmu, vymezuje kromě § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP také pokyn GFŘ D-59 (v části k § 35ba), kde jsou tyto příjmy detailněji vyjmenovány.

Do vlastního příjmu manžela (manželky) se zahrnují veškeré příjmy s výjimkou příjmů uvedených v tomto ustanovení zákona. Do vlastního příjmu manžela (manželky) se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky, jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti, či jiné příjmy. To znamená, že tyto dávky vyplacené v lednu daného kalendářního roku se započítávají do vlastního příjmu manžela (manželky) ve zdaňovacím období, ve kterém jsou vyplaceny. U příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) se postupuje podle § 5 odst. 4 ZDP, tj. příjmy ze závislé činnosti vyplacené nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosažené, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období.

U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění, se dále do vlastního příjmu manžela (manželky) pro účely slevy podle tohoto písmene nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů (např. nemovitá věc ve společném jmění manželů je vložená do obchodního majetku podnikajícího manžela a případný příjem z nájmu této nemovité věci se zdaňuje u manžela, který má nemovitou věc vloženou do obchodního majetku – viz § 7 ZDP); příjem, který se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů (např. příjmy z nájmu nemovité věci ve společném jmění manželů), se zdaňuje jen u jednoho z nich (viz § 9 odst. 2 ZDP nebo příjem z prodeje nemovité věci nezahrnuté v obchodním majetku, se rovněž zdaňuje jen u jednoho z nich – viz § 10 ZDP).

Pokud je vyživovaná manželka/manžel držitelem průkazu ZTP/P zvyšuje se sleva na dvojnásobek, tj. na částku 49 680 Kč ročně.

Nárok na uplatnění slevy na vyživovanou manželku/manžela se, na rozdíl od ostatních slev na dani, uplatňuje v ročním zúčtování. Důvodem je skutečnost, že dopředu nelze odhadnout, zda příjmy vyživované osoby nepřesáhnou za kalendářní rok hranici 68 000 Kč.

Poznámka:

Od roku 2024 dochází na základě zákona č. 349/2023 Sb., při uplatnění této slevy na dani k některým podstatným změnám.

Nárok na slevu na manželku s nízkými příjmy (svatba v průběhu posuzovaného roku)

Pan Novosad uzavřel dne 16. 5. sňatek. Za celý rok měla manželka pana Novosada příjmy ve výši 55 000 Kč. Po skončení zdaňovacího období může pan Novosad uplatnit slevu na manželku ve výši 14 490 Kč (7/12 z částky 24 840 Kč). Pro účely uplatnění slevy se sleduje příjem manželky za celé zdaňovací období, ale na slevu je nárok až od měsíce, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na slevu na dani.

Základní a rozšířená sleva na invaliditu, držitel průkazu ZTP/P

U těchto slev, jejichž výše je uvedena v předcházející tabulce, obecně platí zásada, že na počátku kalendářního měsíce musejí být splněny podmínky pro uplatnění nároku na slevu. Pro zaměstnance to znamená hlásit každou změnu, která nastane. To se týká přiznání invalidního důchodu pro invaliditu I., II. nebo III. stupně, překlasifikování invalidity z II. na III. stupeň nebo obráceně, či při zániku invalidity. Pokud dojde k souběhu nároku na starobní důchod a invalidní důchod pro invaliditu I., II. nebo III. stupně, nárok na výplatu invalidního důchodu zaniká. Od roku 2017 je podmínka poskytnutí slevy na invaliditu a ZTP/P vázána na přiznání tohoto statusu zdravotního postižení (nikoliv na pobírání důchodu či datum vydání průkazu ZTP/P). Nárok na tyto slevy lze prokázat průkazem ZTP/P nebo rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu určitého stupně nebo statusu ZTP/P.

Uplatnění slevy na vlastní invaliditu a z titulu držitele průkazu ZTP/P

Pan Holík po celý rok pobíral důchod pro invaliditu třetího stupně. Nárok na slevu mzdové účetní prokázal rozhodnutím o přiznání důchodu a dokladem o výplatě důchodu. Vzhledem k tomu, že pan Holík je také držitelem průkazky ZTP/P, má nárok současně na slevu z titulu důchodce s invaliditou III. stupně a držitele průkazu ZTP/P (5 040 + 16 140).

Daňové zvýhodnění na dítě

Zaměstnanec má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie, EHP.

Pro rok 2023 činí výše daňového zvýhodnění:

  • na jedno dítě 15 204 Kč ročně,

  • na druhé dítě 22 320 Kč ročně,

  • na třetí a každé další dítě 27 840 Kč.

Důležité je doplnit, že slevu na dani může poplatník uplatnit až do výše daně snížené o slevy na dani.

Pokud je nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daň snížená o slevy na dani, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč.

Ustanovení § 35d ZDP upravuje nárok na měsíční daňové zvýhodnění na dítě, § 35c ZDP nárok na roční daňové zvýhodnění na dítě. Ve vztahu k ročnímu zúčtování daně se budeme zabývat formou uplatnění této slevy podle § 35c ZDP.

Daňové zvýhodnění mohou během zdaňovacího období uplatňovat postupně – nikdy ne současně – oba rodiče. V případě, že poplatník nevyživuje v domácnosti dítě po celý rok, náleží mu daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky přítomnosti dítěte v domácnosti splněny. Výjimkou, kdy tato podmínka nemusí být dodržena, je:

  • narození dítěte,

  • osvojení nezletilého dítěte, nebo převzetí dítěte do pěstounské péče,

  • začátek soustavné přípravy zletilého dítěte na budoucí povolání.

Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 nebo 7 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 6 nebo 7 ZDP a příjmy, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.

Poplatník, který podepsal prohlášení k dani, měl ve zdaňovacím období 2023 příjmy ze závislé činnosti měsíčně ve výši 30 000 Kč, z nichž byly sráženy daňové zálohy, a uplatňoval měsíční daňové zvýhodnění na 3 nezletilé děti. Po skončení roku požádal o roční zúčtování záloh. Otázkou je, jaká bude daňová povinnost poplatníka.

Měsíční mzda

   
Text  Kč 
Hrubá mzda  30 000 
   
Základ pro výpočet zálohy  30 000 
Zaokrouhleno na stokoruny nahoru  30 000 
Měsíční záloha na daň  4 500 
Měsíční sleva podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP 2 570 
Záloha po slevě podle § 35ba ZDP 1 930
Měsíční daňové zvýhodnění (1 267 + 1 860 + 2 320)    5 447 
– z toho měsíční sleva na dani  1 930 
– z toho měsíční daňový bonus    3 517 
Záloha po slevě podle § 35ba a 35d ZDP

Roční zúčtování

Text  Kč 
Hrubá mzda za rok  360 000 
   
Základ daně  360 000 
Roční daň podle § 16 ZDP 54 000 
Sleva podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP  30 840 
Daň po slevě podle § 35ba ZDP 23 160 
Roční daňové zvýhodnění na 3 děti
(15 204 + 22 320 + 27 840) 
  65 364 
– z toho sleva na dani  23 160 
– z toho daňový bonus    42 204 
Roční daň po slevách 

Do výsledku výše uvedeného příkladu bude samozřejmě promítnuto také skutečnost, že v průběhu roku byly zaměstnanci vypláceny měsíční daňové bonusy, které zjištěný přeplatek na dani sníží.

Nezdanitelné části základu daně

Pouze v ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání si může poplatník snížit základ daně o nezdanitelné části uvedené v § 15 ZDP, a to maximálně do výše základu daně. Od základu daně lze odečíst:

  • bezúplatná plnění (dary),

  • úroky z úvěrů,

  • příspěvky na penzijní připojištění,

  • příspěvky na životní pojištění,

  • členské příspěvky zaplacené odborové organizaci,

  • náklady na zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Bezúplatná plnění (dary) – § 15 odst. 1 a 2 ZDP

Od základu daně lze odečíst úhrnnou hodnotu darů, která činí alespoň 1 000 Kč nebo přesáhne 2 % ze základu daně. Jedno z těchto dvou kritérií musí být vždy splněno. V úhrnu lze odečíst maximálně 15 % ze základu daně. Zaměstnanec musí při uplatnění nároku prokázat, že plnění je poskytnuto vymezeným subjektům na účely vyjmenované v § 15 ZDP. Oceněno je také bezúplatné plnění pro zdravotnické účely:

  • hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce činí 3 000 Kč,

  • hodnota odběru orgánu od žijícího dárce a hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk se oceňuje částkou 20 000 Kč,

Bezúplatné plnění (dary) lze poskytnout také právnické nebo fyzické osobě se sídlem nebo bydlištěm na území jiného státu EU než ČR a také na území EHP.

Od základu daně lze hodnotu poskytnutých bezúplatných plnění odečíst v tom zdaňovacím období, ve kterém byla prokazatelně poskytnuta.

Pokyn GFŘ D-59 současně upřesňuje způsob prokazování plnění, přičemž uvádí: "Poskytnuté bezúplatné plnění prokáže poskytovatel dokladem, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem bezúplatného plnění, hodnota bezúplatného plnění, předmět bezúplatného plnění, účel, na který bylo bezúplatné plnění poskytnuto, a datum poskytnutí."

Zaměstnanec pan Surý dne 8. března a 21. června bezúplatně daroval krev a dne 6. 10. bezúplatně daroval kostní dřeň. Pan Surý v souvislosti s jednotlivými odběry nenárokoval úhradu účelně vynaložených výdajů podle zákona o specifických zdravotnických službách, ale v rámci ročního zúčtování mu zaměstnavatel zohlednil nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 1 ZDP ve výši 26 000 Kč (hodnota daru nebyla vyšší než 15 % základu daně pana Surého).

Zaměstnanec pan Novák v průběhu roku daroval krev ve zdravotnickém zařízení na Slovensku. V tomto případě nemohla hodnotu daru zohlednit mzdová účetní při ročním zúčtování. Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezúplatné plnění (dar) poskytnuté do zahraničí, musel jej pan Novák uplatnit až v daňovém přiznání (§ 38g odst. 2 ZDP). Oprávněnost nároku na odpočet této nezdanitelné části základu daně bude posuzovat správce daně.

Zdůrazněme, že je nutné dobře posoudit, zda je splněn příslušný, zpravidla veřejně prospěšný, účel daru a je nutné také posoudit osobu, které je dar poskytnut. Darování fyzickým osobám s daňovým odpočtem je poměrně striktně omezeno.

Úroky z úvěrů – § 15 odst. 3 a 4 ZDP

Poplatníci mají dále možnost odečíst od základu daně úroky z hypotečního úvěru, bankovního úvěru, stavebního spoření a jiných úvěrů, kterými jsou např. překlenovací úvěr v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření, předhypoteční úvěr, doplňkový úvěr k hypotečním úvěrům aj. Tyto úvěry musejí být uzavřeny za účelem vyřešení bytových potřeb poplatníka. Při prvním uplatnění nároku na odpočet musí zaměstnanec předložit mzdové účetní nebo správci daně (pokud podává daňové přiznání) úvěrové smlouvy. Na jejich základě se posuzuje, zda došlo ke splnění všech kritérií umožňujících uplatnění odečtu. Nárok na odečet úroků z úvěrů nevzniká, pokud byl úvěr poskytnut v souvislosti s podnikatelskou nebo samostatnou výdělečnou činností.

Kritéria pro uplatnění odečtu:

1. Úvěrovou smlouvou musejí být řešeny vlastní bytové potřeby žadatele. Bytovou potřebu vymezuje ZDP v § 4a a rozumí se jí výstavba bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, nebo změna stavby. Úvěr může být poskytnut na koupi pozemku, na kterém bude stát rodinný dům, přitom žadatel musí dodržet podmínku, že výstavbu bytové potřeby zahájí do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy, nebo na koupi pozemku v souvislosti s pořízením rodinného domu nebo bytu. Dále na zakoupení bytu, rodinného domku, rozestavěné stavby nebo na jejich údržbu (zateplení, novou střechu, přestavbu interiéru, nástavbu, příp. jinou rekonstrukci a modernizaci). Nárok na odečet vzniká také při poskytnutí úvěru na vypořádání společného jmění manželů nebo spoludědiců bytu, rodinného domu nebo na úhradu převodu členských práv na užívání bytu a rovněž na splacení úvěru nebo zápůjčky, kterou poplatník použil na financování svých bytových potřeb. Blíže viz § 4a ZDP.

2. Zaměstnanec-žadatel je účastníkem smlouvy o úvěru a úroky z úvěru řádně platí. Nelze uznat nárok na odečet v případech, kdy je úvěrová smlouva placena jinou osobou než účastníkem smlouvy o úvěru, např. rodiči, druhým z partnerů, dětmi.

Zaměstnanec – účastník smlouvy o úvěru může uplatnit pouze ty úroky z úvěrů, které v příslušném zdaňovacím období zaplatil.

Poplatník může uplatnit nárok na odpočet úroků ze základu daně za předpokladu, že je účastníkem smlouvy o úvěru a v případě bytové potřeby uvedené v § 4b odst. 1 písm. a) až c) ZDP a též jejím vlastníkem (spoluvlastníkem). Za účastníky smlouvy o úvěru se považují osoby, které jako dlužníci přejímají práva a povinnosti uvedené ve smlouvě o úvěru, jakož i osoby, které, i když nejsou uvedeny ve smlouvě o úvěru, závazek z úvěru převzaly nebo k závazku z úvěru přistoupily na základě následně uzavřené smlouvy o převzetí dluhu nebo o převzetí závazku. Ve smluvní praxi jsou dlužníci jako strany v úvěrové smlouvě označováni např. též jako spoludlužníci nebo klienti. Nepatří sem ručitelé.

Za zdaňovací období lze uplatnit odečet úroků z úvěrů v maximální částce 150 000 Kč, a to ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti. Při placení úroků jen po část roku může být uplatněna pouze částka, která nepřevyšuje jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků. Od základu daně poplatníka se odčítá úhrn úroků zaplacených z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru ve zdaňovacím období. Přitom není rozhodující, v jaké výši se na úhrnu zaplacených úroků podíleli jednotliví účastníci smlouvy o úvěru.

V případě poskytnutí úvěru na koupi pozemku je podmínkou pro možnost snížení základu daně zahájení výstavby bytové potřeby do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy. Pokud se tak nestane, nárok na uplatnění odpočtu z titulu úroků z úvěru zaniká a poplatník musí částky, o které byl v příslušných letech zvýhodněn, dodanit daní z příjmů podle ZDP, a to ve zdaňovacím období, ve kterém byla tato skutečnost zjištěna.

Odpočet úroků při refinancování úvěru

Zaměstnanec potřeboval rychle finanční prostředky, protože se mu naskytla výhodná koupě domu. Z toho důvodu si půjčil od svého bratra a dům koupil. Následně si zaměstnanec vyřídil hypoteční úvěr a finanční prostředky z tohoto úvěru použil na splátku zápůjčky bratrovi. Ve smlouvě o hypotečním úvěru byl uveden účel úvěru "vypořádání finanční zápůjčky od fyzické osoby použité k pořízení nemovitosti". Na konci roku si zaměstnanec uplatnil odpočet úroků z hypotéky. Ve mzdové účtárně pro tento účel doložil: smlouvu o úvěru, potvrzení banky o výši úroků z hypotečního úvěru a výpis z listu vlastnictví. Úroky lze daňově zohlednit, neboť podle § 4b odst. 1 písm. h) ZDP je jako bytová potřeba mimo jiné definováno také "splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb".

Bytová potřeba slouží k bydlení dcery účastníka úvěrové smlouvy

Pan Holý si za pomocí úvěru koupil byt, který sloužil k bydlení trvalého charakteru jeho dcery. Pan Holý má nárok na odpočet úroků, protože splnil zákonem stanovené podmínky, tj. byl vlastníkem bytu a ten byl užíván k trvalému bydlení jeho potomka. Takovýto postup je v souladu s § 15 odst. 4 ZDP.

Příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření – § 15 odst. 5 ZDP

Jako nezdanitelnou částku podle § 15 odst. 5 ZDP lze uplatnit platby, které hradí zaměstnanec sám za sebe na:

  • penzijní připojištění se státním příspěvkem,

  • penzijní pojištění,

  • doplňkové penzijní spoření.

V případě penzijního pojištění je podmínkou sjednání výplaty plnění ze spoření až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v

Nahrávám...
Nahrávám...