Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Zaměstnanci - roční zúčtování daně

15.2.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Zaměstnanci – roční zúčtování daně

Jaroslava Pfeilerová

Pojem

Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral příjmy ze závislé činnosti (dále jen „ZČ”), může po skončení zdaňovacího období (kalendářního roku) požádat plátce daně – zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování. O roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti může požádat podpisem v části III. prohlášení k dani, a to v termínu do 15. 2. následujícího kalendářního roku každý zaměstnanec, který:

  • měl v kalendářním roku příjmy jen od jednoho zaměstnavatele,

  • pobíral příjmy od více zaměstnavatelů, ale jednotlivé zaměstnavatele ve zdaňovacím období měl postupně za sebou,

  • podepsal u všech těchto zaměstnavatelů prohlášení k dani, a to do 30 dnů po vstupu do zaměstnání (každoročně pak nejpozději do 15. února),

  • nepodal nebo není povinen podat daňové přiznání.

Zaměstnanci, který opomene požádat o roční zúčtování záloh, zaměstnavatel roční zúčtování sám, z vlastní iniciativy, neprovede. Součástí žádosti o roční zúčtování záloh je čestné prohlášení zaměstnance, zapracované přímo v tiskopisu, kterým zaměstnanec potvrzuje, že splnil všechna výše uvedená kritéria k provedení ročního zúčtování. Předmětem ročního zúčtování nejsou příjmy, které jsou zdaňovány zvláštní sazbou podle § 36 ZDP.

Tyto základní informace zná každá mzdová účetní. Pro zpracování mzdové agendy, která ročnímu zúčtování předchází, nestačí mít dobrý počítačový program, ale je třeba také mít dostatečné znalosti zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP”) a umět je aplikovat na osobní poměry zaměstnance. Ne nadarmo se říká, že dobrá mzdová účetní musí vědět o soukromém životě svých zaměstnanců všechno. A naopak, pokud zaměstnanec nechce být krácen na svých právech, která mu vyplývají ze ZDP, musí své mzdové účetní nahlásit každou změnu týkající se např. manželství, rozvodu, narození dítěte, skutečnosti, že nežije ve společné domácnosti se svým partnerem, uzavřel smlouvu o úvěru, životním pojištění, penzijním připojištění, má příjmy z podnikání.

Roční zúčtování nelze provést fyzické osobě, která je povinna podat daňové přiznání. Jde o případy:

  • poplatník měl zdanitelné příjmy zdaněné zálohovou daní současně od více zaměstnavatelů,

  • poplatník uplatňuje snížení základu daně o hodnotu daru poskytnutého do zahraničí,

  • poplatník, který má ve zdaňovacím období příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP a mimo to i příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč (kromě příjmů osvobozených a příjmů zdaněných zvláštní sazbou daně),

  • poplatník není rezidentem ČR, je rezidentem členského státu EU nebo EHS a chce uplatnit nezdanitelné části základu daně, slevy na dani, daňové zvýhodnění,

  • poplatník pobíral ve zdaňovacím období příjmy v ČR i příjmy ze zahraničí,

  • poplatníkovi byly vyplaceny dlužné mzdy za předcházející zdaňovací období,

  • poplatník, u kterého došlo k porušení podmínek osvobození příspěvků zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření nebo soukromé životní pojištění,

  • poplatník, který je povinen zdanit uplatněné nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 5 a 6 ZDP, (penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření, soukromé životní pojištění) z důvodu porušení podmínek,

  • poplatník zavinil nedoplatek na dani a zaměstnavatel tuto skutečnost oznámil správci daně,

  • poplatník, u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně (úhrn ročních příjmů překročil částku - za rok 2016: 1 296 288 Kč, za rok 2017: 1 355 136 Kč.

Pan Michal je učitelem na základní škole. Na základě svého trenérského oprávnění ve svém volném čase trénuje mladé fotbalisty. Za rok 2016 mu byla podle trenérské smlouvy vyplacena odměna ve výši 18 000 Kč. K dosaženým příjmům si uplatnil výdaje paušálem (40 %). Dílčí základ daně ze samostatné výdělečné činnosti činil 7 200 Kč (příjmy 18 000 – výdaje 7 200 = 10 800 dílčí základ daně). Pan Michal si musí za rok 2016, v termínu do 1. 4. 2017, podat daňové přiznání, protože za zdaňovací období měl příjmy ze ZČ a podnikání.

Paní Helena ve svém volném čase vede účetnictví svému manželovi – podnikateli. Manžel rozděluje na spolupracující manželku 20 % příjmů a výdajů dosažených při podnikání. Částka, o kterou za rok přesáhly příjmy výdaje, činila 5 600 Kč (příjmy 254 600 Kč – výdaje 249 000 Kč = zisk 5 600 Kč). Také paní Heleně nemůže zaměstnavatel provést roční zúčtování daně. Paní Helena musí podat daňové přiznání.

Poznámka:

U poplatníků bývá mnohdy dosažený příjem zaměňován s dílčím základem daně – ziskem. Příjmem podle § 7 až 10 ZDP, který zakládá povinnost podat DAP, je vždy skutečně dosažený příjem bez uplatnění výdajů sloužících k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Dále je zaměstnanec povinen podat DAP v případě, kdy měl v předcházejícím zdaňovacím období příjmy od více zaměstnavatelů a zaměstnání se mu překrývala minimálně v jednom měsíci.

Pan Miroslav byl od 1. 1. až 30. 9. zaměstnán ve společnosti Enko. Od 1. 9., po vyhraném výběrovém řízení, nastoupil jako správce budovy do jiné firmy. Ihned po nástupu podepsal prohlášení k dani. K 15. 2. následujícího roku požádal pan Miroslav nového zaměstnavatele o roční zúčtování daně. Po předložení potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozího zaměstnavatele bylo zjištěno, že v měsíci září uplatnili oba zaměstnavatelé u pana Miroslava zálohovou daň. Panu Miroslavovi nemohlo být provedeno roční zúčtování, protože se na něj vztahuje povinnost podat daňové přiznání.

Daňové přiznání rovněž podává zahraniční osoba (rezident členského státu EU, EHP), který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba ZDP na vyživovanou manželku/manžela, základní nebo rozšířenou slevu na invaliditu nebo je držitelem průkazu ZTP/P. Také v případě, kdy chce uplatnit daňové zvýhodnění na dítě a odečet úroků z úvěrů musí podat daňové přiznání.

Slevy na dani a roční zúčtování

Zaměstnancům se snižuje v průběhu zdaňovacího období vypočtená záloha na daň z příjmů ze ZČ o hodnotu slevy na dani podle § 35ba ZDP. V případě, že zaměstnanec v průběhu zdaňovacího období některou ze slev neuplatňoval, o slevu nepřijde, protože si ji může uplatnit při ročním zúčtování daně.

Tabulka 1 – Slevy na dani pro rok 2016

Sleva na dani  Roční výše slevy
(Kč) 
Měsíční výše slevy
(Kč) 
Na poplatníka  24 840  2 070 
Na poplatníka – starobního důchodce  24 840  2 070 
Na vyživovanou manželku/manžela  24 840  – 
Na vyživovanou manželku/manžela– držitele průkazu ZTP  49 680  4 140 
základní sleva na invaliditu 2 520  210 
rozšířená sleva na invaliditu  5 040  420 
Držitel průkazu ZTP/P (i bez toho, že pobírá důchod)  16 140  1 345 
Student  4 020  335 
Umístění dítěte ve školce Max.   9 900

Sleva na poplatníka

O uplatnění této slevy v průběhu zdaňovacího období žádá zaměstnanec podpisem v části I Prohlášení k dani, a to nejpozději do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání, každoročně pak do 15. 2. následujícího kalendářního roku.

V případě, že poplatník nastoupil do zaměstnání v průběhu roku (po rodičovské dovolené, byl evidován na úřadu práce, zaměstnán jako brigádník apod.), podepsal prohlášení, bude mu měsíčně snižována vypočtená záloha na daň o hodnotu měsíční slevy – 2 070 Kč. Při ročním zúčtování daně se vždy sleva na poplatníka uplatňuje v plné výši, tj. v částce 24 840 Kč.

Sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení

V případě umístění dítěte do zařízení péče o děti předškolního věku, tedy i do mateřských školek si jeden z rodičů bude moci uplatnit daňovou slevu ve výši prokazatelně vynaložených výdajů za péči v předškolním zařízení. Limitována ale bude hranicí výši minimální mzdy (za rok 2016 lze uplatnit částku 9 900 Kč). Dokladem je potvrzení zařízení předškolní péče, ve kterém je dítě umístěno, o výši poplatníkem vynaložených výdajů ve zdaňovacím období. Tuto slevu může uplatnit pouze jeden z poplatníků, který s dítětem žije ve společně hospodařící domácnosti. Na vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu uplatnit pouze v případě, že jsou v péči nahrazující péči rodičů. Pokud bude slevu na dani za umístění dítěte v předškolním zařízení uplatňovat daňový nerezident, může tak učinit pouze prostřednictvím daňového přiznání (nikoli v rámci ročního zúčtování daně u zaměstnavatele).

Pan Horák v rámci ročního zúčtování daně za rok 2016 uplatnil slevu na dani z titulu platby za umístění svého syna v předškolním zařízení. Sleva byla uplatněna na základě potvrzení vystaveném školkou. Na tomto potvrzení bylo uvedeno, jakou částku pan Novák od 1. 9. 2016 za umístění dítěte uhradil (bez plateb za stravování).

Paní Jana nastoupila 1. června do zaměstnání po rodičovské dovolené. Podepsala prohlášení a měsíčně jí byla snížena vypočtená záloha na daň o částku 2 070 Kč. Svého zaměstnavatele požádala o roční zúčtování daně. Ten pracoval s následujícími údaji:

Hrubá mzda 7x 16 500 Kč, tj.  115 500 Kč 
Superhrubá mzda (115 500 x 1,34) = základ daně  154 770 Kč 
Základ daně zaokr. na 100 dolů  154 700 Kč 
Daň 15 %  23 205 Kč 
Roční sleva na poplatníka  24 840 Kč 
Daň po slevě  0 Kč 
Úhrn sražených záloh na daň z příjmů
ze ZČ po slevách na dani 
8 820 Kč * 

Paní Janě bude na základě provedeného ročního zúčtování vrácen přeplatek na zálohové dani ve výši 8 820 Kč.

* Výpočet:

Superhrubá mzda/základ daně   
16 500 Kč x 1,34 = 22 110 Kč 
Zaokrouhlení  22 200 Kč 
Daň 15 %  3 330 Kč 
– Sleva na poplatníka  2 070 Kč 
= Daň po slevě  1 260 Kč 
Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze ZČ 
1 260 x 7 = 8 820 Kč 

Sleva na vyživovanou manželku/ manžela

Při uplatnění této slevy musí být splněny dvě podmínky:

  • Manželka/manžel musí žít s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Podle ustanovení § 21e odst. 4 ZDP.

  • Nesmí mít vlastní příjem ve zdaňovacím období vyšší než 68 000 Kč. Do vlastního příjmu vyživované osoby se zahrnuje:

    1. hrubá mzda zaměstnavatele, veškeré příjmy z podnikání podle § 7 až 10 ZDP,
    2. příjmy od daně osvobozené, např. prodej nemovitosti, bytu, movitých věcí – auta, cenných papírů a další příjmy uvedené v § 4 ZDP,
    3. nemocenské dávky, tj. nemocenská, peněžitá podpora v mateřství, ošetřování člena rodiny,
    4. náhrada při pracovní neschopnosti,
    5. všechny druhy důchodů,
    6. podpora v nezaměstnanosti.

Z hlediska posouzení vlastního příjmu manželky/ manžela je třeba rovněž vědět, které příjmy se zde nezahrnují, protože na tyto dotazy často musí odpovídat mzdové účetní, správci daně, daňoví poradci aj. Jedná se o:

  • dávky státní sociální podpory,

  • dávky sociální péče,

  • dávky pomoci v hmotné nouzi,

  • státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření,

  • státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,

  • příspěvek na péči, sociální služby,

  • stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,

  • příjem plynoucí z důvodu péče o osobu blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen.

Pokud je vyživovaná manželka/manžel držitelem průkazu ZTP/P zvyšuje se sleva na dvojnásobek, tj. na částku 49 860 Kč ročně.

Nárok na uplatnění slevy na vyživovanou manželku/manžela se, na rozdíl od ostatních slev na dani, uplatňuje v ročním zúčtování. Důvodem je skutečnost, že dopředu nelze odhadnout, zda příjmy vyživované osoby nepřesáhnou za kalendářní rok hranici 68 000 Kč.

Od 1. 1. 2013 platí, že slevu na manželku si nemůže uplatnit poplatník, který má příjmy podle § 7 ZDP, případně podle § 9 ZDP (z podnikání a z pronájmu), u těchto příjmů uplatní výdaje procentním paušálem a součet dílčích základů, u kterých byl paušál uplatněn, je vyšší než 50 % celkového základu daně (§ 35ca ZDP). Toto ustanovení platí i pro poplatníky – zaměstnance, kteří mají rovněž příjmy ze závislé činnosti.

Poznámka: Uvedené ustanovení ZDP bude pravděpodobně od roku 2017 zrušeno.

Poplatník měl za rok 2016 příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP ve výši 200 000 Kč, příjmy z podnikání podle § 7 ZDP ve výši 500 000 Kč a příjmy z pronájmu podle § 9 ZDP ve výši 200 000 Kč. U příjmů z podnikání si uplatnil výdaje paušálem ve výši 60 % a u příjmů z pronájmu si uplatnil rovněž výdaje paušálem ve výši 30 %. Může si za rok 2016 uplatnit slevu na manželku, jejíž vlastní příjmy nepřesáhly za rok částku 68 000 Kč?

Tabulka 2

  Příjmy  Povinné pojistné
výdaje 
Dílčí základ daně 
§ 6 ZDP – závislá činnost  200 000  68 000  268 000 
§ 7 ZDP – podnikání  500 000  300 000  200 000 
§ 9 ZDP – pronájem  200 000  60 000  140 000 
Celkový základ daně      608 000 
50 % celkového základu daně      304 000 
Součet DZD § 7 a 9 ZDP      340 000 

Poplatník si za rok 2016 nemůže uplatnit slevu na manželku, neboť součet dílčích základů daně, u kterých si uplatnil paušál, činil 340 000 Kč, což je více než 50 % celkového základu daně.

Nárok na slevu na manželku s nízkými příjmy (svatba v průběhu posuzovaného roku)

Pan Novosad uzavřel dne 16. 5. sňatek. Za celý rok měla manželka pana Novosada příjmy ve výši 55 000 Kč. Po skončení zdaňovacího období může pan Novosad uplatnit slevu na manželku ve výši 14 490 Kč ( 7/12 z částky 24 840 Kč). Pro účely uplatnění slevy se sleduje příjem manželky za celé zdaňovací období, ale na slevu je nárok až od měsíce, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na slevu na dani.

Základní a rozšířená sleva na invaliditu, držitel průkazu ZTP/P

U těchto slev, jejichž výše je uvedena v předcházející tabulce, obecně platí zásada, že na počátku kalendářního měsíce musí být splněny podmínky pro uplatnění nároku na slevu. Pro zaměstnance to znamená hlásit každou změnu, která nastane. To se týká přiznání invalidního důchodu pro invaliditu I., II. nebo III. stupně, překlasifikování invalidity z II. na III. stupeň nebo obráceně, či při zániku invalidity. Pokud dojde k souběhu nároku na starobní důchod a invalidní důchod pro invaliditu I., II. nebo III. stupně, nárok na výplatu invalidního důchodu zaniká. Od roku 2017 je podmínka poskytnutí slevy na invaliditu a ZTP/P vázána na přiznání tohoto statusu zdravotního postižení (nikoli na pobírání důchodu či datum vydání průkazu ZTP/P). Nárok na tyto slevy lze prokázat průkazem ZTP/P nebo rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu určitého stupně nebo statusu ZTP/P.

Uplatnění slevy na vlastní invaliditu a z titulu držitele průkazu ZTP/P

Pan Holík po celý rok pobíral důchod pro invaliditu třetího stupně. Nárok na slevu mzdové účetní prokázal rozhodnutím o přiznání důchodu a dokladem o výplatě důchodu. Vzhledem k tomu, že pan Holík je také držitelem průkazky ZTP/P, má nárok současně na slevu z titulu důchodce s invaliditou III. stupně a držitele průkazu ZTP/P (5 040 + 16 140).

Daňové zvýhodnění na dítě

Zaměstnanec má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie, EHP.

Pro rok 2016 činí výše daňového zvýhodnění:

  • na jedno dítě 13 404 Kč ročně,

  • na druhé dítě 17 004 Kč ročně,

  • na třetí a každé další dítě   20 604 Kč.

Ustanovení § 35d ZDP upravuje nárok na měsíční daňové zvýhodnění na dítě, § 35c ZDP nárok na roční daňové zvýhodnění na dítě. Ve vztahu k ročnímu zúčtování daně se budeme zabývat formou uplatnění této slevy podle § 35c ZDP.

Daňové zvýhodnění mohou během zdaňovacího období uplatňovat postupně – nikdy ne současně – oba rodiče. V případě, že poplatník nevyživuje v domácnosti dítě po celý rok, náleží mu daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky přítomnosti dítěte v domácnosti splněny. Výjimkou, kdy tato podmínka nemusí být dodržena, je:

  • narození dítěte,

  • osvojení nezletilého dítěte, nebo převzetí dítěte do pěstounské péče,

  • začátek soustavné přípravy zletilého dítěte na budoucí povolání.

Od 1. 1. 2013 platí, že daňové zvýhodnění si nemůže uplatnit poplatník, který má příjmy podle § 7 ZDP, případně podle § 9 ZDP (z podnikání a z pronájmu), u těchto příjmů uplatní výdaje procentním paušálem a součet dílčích základů, u kterých byl paušál uplatněn, je vyšší než 50 % celkového základu daně (§ 35ca ZDP). Toto ustanovení platí i pro poplatníky – zaměstnance, kteří mají rovněž příjmy ze závislé činnosti.

Poznámka: Uvedené ustanovení ZDP bude pravděpodobně od roku 2017 zrušeno.

Poplatník měl za kalendářní rok příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP ve výši 150 000 Kč, příjmy z podnikání podle § 7 ZDP ve výši 300 000 Kč a příjmy z pronájmu podle § 9 ZDP ve výši 100 000 Kč. U příjmů z podnikání si uplatnil výdaje paušálem ve výši 60 % a u příjmů z pronájmu si uplatnil rovněž výdaje paušálem ve výši 30 %. Může si za rok 2016 uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě?

Tabulka 3

  Příjmy  Povinné pojistné
výdaje 
Dílčí základ daně 
§ 6 ZDP – závislá činnost  150 000  51 000  201 000 
§ 7 ZDP – podnikání  300 000  180 000  120 000 
§ 9 ZDP – pronájem  100 000  30 000  70 000 
Celkový základ daně      391 000 
50 % celkového základu daně      195 000 
Součet DZD § 7 a 9 ZDP      190 000 

Poplatník si může uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě, neboť součet dílčích základů daně, u kterých si uplatnil paušál, činil 190 000 Kč, což je méně než 50 % celkového základu daně.

Poplatník, který podepsal prohlášení k dani, měl ve zdaňovacím období příjmy ze závislé činnosti měsíčně ve výši 20 000 Kč, z nichž byly sráženy daňové zálohy, a uplatňoval měsíční daňové zvýhodnění na 3 nezletilé děti. Po skončení roku požádal o roční zúčtování záloh. Otázkou je, jaká bude daňová povinnost poplatníka.

Tabulka 4 – Měsíční mzda

Text  Kč 
Hrubá mzda  20 000 
Pojistné placené zaměstnavatelem  6 800 
Základ pro výpočet zálohy  26 800 
Zaokrouhleno na stokoruny nahoru  26 800 
Měsíční záloha na daň  4 020 
Měsíční sleva podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP  2 070 
Záloha po slevě podle § 35ba ZDP 1 950 
Měsíční daňové zvýhodnění (1 117 + 1 417 + 1 717)     4 251 
– z toho měsíční sleva na dani  1 950 
– z toho měsíční daňový bonus   2 301 
Záloha po slevě podle § 35ba a 35d ZDP 
K výplatě (20 000 – 2 200 + 2 301)   20 101  

Tabulka 5 – Roční zúčtování

Text  Kč 
Hrubá mzda za rok  240 000 
Pojistné placené zaměstnavatelem  81 600 
Základ daně  321 600 
Roční daň podle § 16 ZDP 48 240 
Sleva podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP  24 840 
Daň po slevě podle § 35ba ZDP 23 400 
Roční daňové zvýhodnění na 3 děti
(13 404 + 17 004 +  20 604) 
  51 012 
– z toho sleva na dani  23 400 
– z toho daňový bonus    27 612 
Roční daň po slevách 

Nezdanitelné části základu daně

Pouze v ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání si může zaměstnanec nebo podnikatel snížit základ daně o odečty uvedené v § 15 ZDP, a to maximálně do výše základu daně. Od základu daně lze odečíst:

  • bezúplatná plnění (dary),

  • úroky z úvěrů,

  • příspěvky na penzijní připojištění,

  • příspěvky na životní pojištění,

  • členské příspěvky zaplacené odborové organizaci,

  • náklady na zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Bezúplatná plnění (dary) – § 15 odst. 1 a 2 ZDP

Od základu daně lze odečíst úhrnnou hodnotu darů, která činí alespoň 1 000 Kč nebo přesáhne 2 % ze základu daně. Jedno z těchto dvou kritérií musí být vždy splněno. V úhrnu lze odečíst maximálně 15 % ze základu daně. Zaměstnanec musí při uplatnění nároku prokázat, že plnění je poskytnuto vymezeným subjektům na účely vyjmenované v § 15 ZDP. Oceněno je také bezúplatné plnění pro zdravotnické účely:

  • hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce činí 2 000 Kč,

  • hodnota odběru orgánu od žijícího dárce činí 20 000 Kč.

Bezúplatné plnění (dary) lze poskytnout také právnické nebo fyzické osobě se sídlem nebo bydlištěm na území jiného státu EU než ČR a také na území EHP.

S účinností od 1. 1. 2017 se zvyšuje částka za jeden odběr krve na 3 000 Kč. Nově je od 1. 1. 2017 do zákona vloženo i darování kostní dřeně a zápis do registru dárců, darování kostní dřeně se oceňuje částkou 20 000 Kč a zápis do registru dárců se oceňuje částkou 8 000 Kč, přičemž tuto nezdanitelnou část lze odčíst pouze jednou za života fyzické osoby.

Úroky z úvěrů – § 15 odst. 3 a 4 ZDP

Poplatníci mají dále možnost odečíst od základu daně úroky z hypotečního úvěru, bankovního úvěru, stavebního spoření a jiných úvěrů, kterými jsou např. překlenovací úvěr v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření, předhypoteční úvěr, doplňkový úvěr k hypotečním úvěrům aj. Tyto úvěry musí být uzavřeny za účelem vyřešení bytových potřeb poplatníka. Při prvním uplatnění nároku na odpočet musí zaměstnanec předložit mzdové účetní nebo správci daně (pokud podává daňové přiznání) úvěrové smlouvy. Na základě nich se posuzuje, zda došlo ke splnění všech kritérií umožňujících uplatnění odečtu. Nárok na odečet úroků z úvěrů nevzniká, pokud byl úvěr poskytnut v souvislosti s podnikatelskou nebo samostatnou výdělečnou činností.

Kritéria pro uplatnění odečtu:

1. Úvěrovou smlouvou musí být řešeny vlastní bytové potřeby žadatele. Těmi se rozumí stavba bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor nebo změna stavby. Úvěr může být poskytnut na koupi pozemku, na kterém bude stát rodinný dům, přitom žadatel musí dodržet podmínku, že výstavbu bytové potřeby zahájí do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy nebo na koupi pozemku v souvislosti s pořízením rodinného domu nebo bytu. Dále na zakoupení bytu, rodinného domku, rozestavěné stavby nebo na jejich údržbu (zateplení, novou střechu, přestavbu interiéru, nástavbu, příp. jinou rekonstrukci a modernizaci). Nárok na odečet vzniká také při poskytnutí úvěru na vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo spoludědiců bytu, rodinného domu nebo na úhradu převodu členských práv na užívání bytu a rovněž na splacení úvěru nebo zápůjčky, kterou poplatník použil na financování svých bytových potřeb.

2. Zaměstnanec – žadatel je účastníkem smlouvy o úvěru a úroky z úvěru řádně platí. Nelze uznat nárok na odečet v případech, kdy je úvěrová smlouva placena jinou osobou než účastníkem smlouvy o úvěru, např. rodiči, druhým z partnerů, dětmi.

Zaměstnanec – účastník smlouvy o úvěru může uplatnit pouze ty úroky z úvěrů, které v příslušném zdaňovacím období zaplatil.

Za zdaňovací období lze uplatnit odečet úroků z úvěrů v maximální částce 300 000 Kč, a to ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti. Při placení úroků jen po část roku může být uplatněna pouze částka, která nepřevyšuje jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

Od 1. 1. 2011 se zpřísnily podmínky v případě poskytnutí úvěru na koupi pozemku s podmínkou zahájení výstavby bytové potřeby do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy. Pokud se tak nestane, nárok na uplatnění odpočtu z titulu úroků z úvěru zaniká a poplatník musí částky, o které byl v příslušných letech zvýhodněn, dodanit daní z příjmů podle ZDP, a to ve zdaňovacím období, ve kterém byla tato skutečnost zjištěna.

Odpočet úroků při refinancování úvěru

Zaměstnanec potřeboval rychle finanční prostředky, protože se mu naskytla výhodná koupě domu. Z toho důvodu si půjčil od svého bratra a dům koupil. Následně si zaměstnanec vyřídil hypoteční úvěr a finanční prostředky z tohoto úvěru použil na splátku zápůjčky bratrovi. Ve smlouvě o hypotečním úvěru byl uveden účel úvěru: „vypořádání finanční zápůjčky od fyzické osoby použité k pořízení nemovitosti”. Na konci roku si zaměstnanec uplatnil odpočet úroků z hypotéky. Ve mzdové účtárně pro tento účel doložil: smlouvu o úvěru, potvrzení banky o výši úroků z hypotečního úvěru a výpis z listu vlastnictví. Úroky lze daňově zohlednit, neboť dle § 15 odst. 3 písm. h) ZDP je jako bytová potřeba mimo jiné definováno také: „splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb…”.

Bytová potřeba slouží k bydlení dcery účastníka úvěrové smlouvy

Pan Holý si za pomocí úvěru koupil byt, který sloužil k bydlení trvalého charakteru jeho dcery. Pan Holý má nárok na odpočet úroků, protože splnil zákonem stanovené podmínky, tj. byl vlastníkem bytu a ten byl užíván k trvalému bydlení jeho potomka.

Posuzování trvalého bydlení a trvalého bydliště

Pan Nový uplatnil odpočet úroků ze stavebního spoření na financování půdní vestavby ve vlastním rodinném domě. Tento dům pan Nový používal k trvalému bydlení (v domě skutečně žil, platil energie apod.). Poplatník má nárok na snížení základu daně, a to i když má na základě právních předpisů týkajících se evidence obyvatelstva nahlášeno trvalé bydliště na jiném místě (v pronajatém bytě). Pojem „užívat k trvalému bydlení” není totožný s pojmem „trvalé bydliště”.

Příspěvek na doplňkové penzijní spoření – § 15 odst. 5 ZDP

Jako nezdanitelnou částku podle § 15 odst. 5 ZDP lze uplatnit platby, které hradí zaměstnanec sám za sebe na:

  • penzijní připojištění,

  • penzijní pojištění,

  • doplňkové penzijní spoření.

Podmínkou je sjednání výplaty plnění ze spoření až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na zdaňovací období.

Od základu daně lze za zdaňovací období odečíst částku ve výši úhrnu poplatníkem zaplaceného spoření, nejvýše však 12 000 Kč.

S účinností od roku 2013 bylo nutno před uplatnění nezdanitelná částky součet zaplacených částek snížit o 12 000 Kč.

Poznámka: S účinností od roku 2017 lze základ daně snížit o částku uhrazeného penzijního spoření, které za kalendářní rok převýší částku měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek

V případě předčasného ukončení smlouvy nebo výplaty jiného příjmu, který není pojistným plněním, je poplatník povinen do daňového přiznání jako ostatní příjem podle § 10 ZDP zahrnout částky, o které si v uplynulých 10 let snížil daňový základ.

Pan Bohdan má uzavřeny 3 smlouvy o penzijním připojištění. U 1. a 2. smlouvy hradí příspěvek ve výši 300 Kč měsíčně, u 3. smlouvy 1 800 Kč měsíčně. Na základě potvrzení penzijního fondu požádal zaměstnavatele o odečet zaplacených příspěvků.

1. smlouva – ročně uhrazeno  3 600 Kč 
2. smlouva – ročně uhrazeno  3 600 Kč 
3. smlouva – ročně uhrazeno  21 600 Kč 
Celkem uhrazeno  28 800 Kč 
Uhrazený příspěvek se snižuje  -12 000 Kč 
Příspěvek po snížení  16 800 Kč 
Maximální částka odečtu  -12 000 Kč 
Zaměstnanec si nemůže odečíst  4 800 Kč 

Příspěvky na životní pojištění – § 15 odst. 6 ZDP

Zaměstnanec, který si platní pojistné na soukromé životní pojištění, chce zabezpečit sebe i své blízké v období, kdy dosáhne důchodového věku. Při posuzování nároku na odečet postupujeme obdobným způsobem jako u penzijního připojištění. Ten si může uplatnit zaměstnanec – pojistník z částky, kterou platí sám za sebe, a to ve výši částky uhrazené za zdaňovací období příslušné pojišťovně nebo pojišťovnám. V případě, že toto pojištění bude za zaměstnance hradit třetí osoba (zaměstnavatel, děti, rodiče, druhý z manželů), nemůže si uplatnit nárok na odečet.

Při uplatnění nároku musí být splněny tyto podmínky:

  • smlouva je uzavřena mezi pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území ČR, nebo jinou pojišťovnou sídlící na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru,

  • je dodržena zásada „2 × 60”, tj. výplata pojistného (důchodu nebo jednorázového plnění) je sjednána až po 60